Po řadě zpráv o robotech vojenských se dočkala i policie. Je obecně známo, že snímání otisků prstů je pro vyšetřování velmi důležité. Z pochopitelných důvodů se však neprovádí tam, kde to sebou přináší neúměrné riziko - např. na pekelných strojích. A právě to umožňuje nový robot. Otisk lze sejmout zásadě dvojím způsobem. Pokud jsou čerstvé, poprášíme předmětem velmi jemným práškem, který se přichytí na ještě vlhkých otisknutých papilárních liniích. Jinak se používá par akrylátového lepidla, jimiž lze zviditelnit i starší otisky. A právě na tomto principu pracuje nový robot. Komoru s nebezpečných předmětem nejprve vyplní parami akrylátového lepidla, aniž by použil jediný mechanický pohyb. Viditelné otisky pak vyfotografuje.

Všichni známe dva extrémní typy povrchu listů - voskový, třeba u lotosu, a srstnatý, třeba u divizny. Přesto oba typy listů zůstávají i po dešti či ranní rose suché. Strategie pro udržení suchého stavu je u oněch dvou typů různá. Voskové listy jsou ve vzdálenostech několika mikrometrů posety krystalky vosku, pod nimiž se drží bublinky vzduchu, které způsobují, že voda se udržuje ve tvaru kuliček a snadno s listu stéká. V případě ‚chlupatých? listů se chloupky shluknou, jakmile se dostanou do styku s vodou a díky své elasticitě a vlivu na povrchové napětí vyzvednou kapku vody nad povrch listu, odkud ona steče na zem.

Týmu čínských chemiků se podařilo připravit fulleren složený z 50 atomů uhlíků, což se doposud pokládalo za nemožné. Známe již celou řadu fullerenů, tedy sférických molekul složených z navzájem chemickou vazbou spojených atomů uhlíku, jejichž počet se pohybuje v rozmezí 70 až 500. Fullereny s méně než 60 atomy uhlíku nejsou dostatečně chemicky stálé, protože s tak málo atomy nelze vytvořit stabilní uspořádaní, ve kterém je každý uhlíkový pětiúhelník obklopen pěticí šestiúhelníků. Nicméně Číňané pro stabilizaci molekuly C50 použili deseti atomů chloru navázaných v ekvatoriální poloze. Jejich molekula tedy má složení C50Cl10, avšak jeví typické fullerenové vlastnosti. Připravili ji stejným způsobem jako ostatní fullereny, tedy v elektrickém oblouku, avšak za přítomnosti tetrachlormethanu.

Diskuse o vlivu outsourcingu (přesunování technicky méně náročných činností do zemí s levnější pracovní silou) na ekonomiku vyspělých zemí je v poslední době velmi živá zejména v USA. Důležitým příspěvkem do této diskuse se zdá být poslední studie připravená pro Americkou asociaci informačních technologií (Information Technology Association of America - ITAA) poradenskou firmou Global Insight. V ní se tvrdí, že pokračující trend outsourcingu i tzv. "white collar jobs" (čili kancelářských, tj. nedělnických, prací) povede v konečném důsledku ke snížení inflace a vzrůstu produktivity práce a nárůstu pracovních příležitostí ve Spojených státech. Ačkoliv autoři studie připouštějí, že poptávky po programátorech a softwarových inženýrech bude v USA do konce roku 2008 klesat, tvrdí, že důsledky stávajícího outsourcingu budou mnohem méně výrazné, než byly katastrofální dopady prasknutí "internetové bubliny" v roce 2000, kdy krach množství tzv. "dot.com" společností a řady telekomunikačních firem vedl k zániku až 268 000 pracovních míst. President ITAA Harris Miller komentuje tyto výsledky slovy : "Tvrzení, že jsme na cestě neustálého poklesu potřeby technologické pracovní síly je mýtus. Tato studie ukazuje, že pokud oživení ekonomiky bude pokračovat, počet pracovních příležitostí v oblasti informačních technologií poroste.

Tato zjištění mají potenciálně významné dopady i pro Českou republiku, které je - díky své kvalifikované a stále ještě relativně levné pracovní síle - jedním z potenciálních příjemců outsourcingu z ekonomicky vyspělejších zemí. Pokud se vyspělejší země nebudou bát outsourcovat části svých obchodních aktivit, mohou profitovat obě strany.

Již dlouhou dobu víme, že Iapetus, Saturnův měsíc objevený Cassinim v r.1671 a pojmenovaný po jednom z Titanů z řecké mytologie, má jednu svou polokouli světlou (odráží 50% dopadajícího světla) a druhou extrémně tmavou (odráží pouze 5%). Ostatně, tato skutečnost hraje jistou roli i ve vědecko-fantastickém románu A.C.Clarka 2001:Vesmírná odysea. Zajímavé však je, že takto se jeví pouze ve viditelném světle. Při pozorování radiovými vlnami se jeví jako zcela homogenní. Podle intenzity odrazu radiových vln můžeme usuzovat, že světlou polokouli pokrývá zmrzlá voda s příměsí amoniaku. Tmavou část povrchu nejspíše pokrývá velmi tenká vrstva odlišného materiálu.

Jeho oběh je synchronizován s rotací Saturnu, takže mu ukazuje stále jen jednu tvář, jako náš Měsíc vůči Zemi. Kromě toho, že z povrchu planety na něj může být zajímavý pohled, se přímo nabízí domněnka, že tmavou polokouli pokrývá materiál nachytaný z mezihvězdného prostoru, protože při jeho pohybu kolem Saturnu je tmavá polokoule čelní. Důkaz však zatím chybí.

akademon.cz 2.4.2012: Kromě nestejné barvy polokoulí najdeme na něm ještě jeden velmi zvláštní rys. Po třech čtvrtinách délky jeho rovníku se táhne výrazný hřbet. Předpokládá se, že vznikl rozpadem měsíčku, který Iapetus obíhal v ekvatoriální rovině. Slapové síly ho postupně rvaly na kusy, které rovnoměrně dopadaly na Iapetův povrch v jeho rovníkové oblasti.

Nikdo dnes nepochybuje o pravdivosti tvrzení, že priony, určité druhy proteinů způsobujících například Creutzfeldt-Jakobovu chorobu u lidí nebo bovinní spongiformní encefalopatii (nemoc šílených krav), jsou schopny se množit a infikovat bez jakékoli účasti nukleových kyselin. Nebylo však dlouho jasno, čím je dána specifita prionů a její změny, aniž se změní sekvence aminokyselin v nich. Nyní se s pomocí prionů vyskytujících se i u kvasinky Saccharomyces cerevisiae a plísně Podospora anserina podařilo dokázat, že změny specifity jsou dány rozdílným trojrozměrným sestavením peptidového řetězce do konečné struktury, která se různě sbaluje do agregovaného amyloidu - ten je pak vlastním infekčním agens.

Biologové z Oak Ridge National Laboratory sestrojili optickou sondu, která jim umožní studovat nitro jediné živé buňky neinvazivní metodou. Tvoří ji světlovod vytažený do špice o průměru 40 nm (tisícina průměru vlasu), jež lze zabodnout do buňky, aniž by ji to významně ovlivnilo, což dokládají provedené mikroskopické studie. Navíc na špičku sondy lze deponovat biologicky významnou molekulu, např.protilátku, enzym nebo nukleovou kyselinu a pomocí světla přicházejícího světlovodem lez studovat její interakce s látkami uvnitř buňky.

Společnost Lighthouse International vyvinula pozoruhodné zařízení, které má napomoci lidem s nevratnými poškozeními zraku vznikajícími v důsledku šedého či zeleného zákalu, cukrovky, degenerace sítnice a podobných onemocnění. Skládá se z miniaturní digitální videokamery a LCD obrazovky o průměru 4 palce (přibližně 10 cm) a funguje tedy jako elektronická lupa. Podle autorů této lupy má její používání pozitivní důsledky na psychiku postižených pacientů zejména snižováním depresivních stavů doprovázejících často vznik uvedených onemocnění.

Existence kdysi dávného RNA-světa z doby, než se vyskytly proteiny a s nimi enzymy, je dnes běžně přijímána a dostávají se jí další podpůrné objevy, Jedním z pochodů, kde až dosud hrály proteiny nezastupitelnou úlohu, byla represe syntézy takových enzymů, jejichž funkce byla zbytečná, a neplýtvalo se tak energií, potřebnou v buňce pro jiné účely. Nejnověji se ukazuje, že tuto represní funkci může zastávat ribozym. Ten je součástí mRNA. Jestliže například enzym glukosamin-6-fosfosynthetasa vyprodukuje příliš mnoho glukosamin-6-fosfátu, naváže se tato sloučenina na příslušnou část mRNA a zablokuje ji, takže není schopna transkripce. Z celé hry jsou (kromě samotného enzymu) zcela vyloučeny proteiny.

Na povrchu Měsíce můžeme najít dosud neznámý minerál, pojmenovaný hapkeit, protože profesor Cornellovy Univerzity Bruce Hapke úspěšně předpověděl jeho existenci. Chemicky jde o silicid železnatý Fe2Si. Podařilo se jej nalézt v meteoritu, který dopadl v Ománu v roce 2000 a původně byl součástí měsíce. Při neustálém bombardování povrchu měsíce mikrometeority se z něj odpaří i atomy železa a křemíku. Jejich opětnou depozici vzniká právě hapkeit.

Dlouho se předpokládalo, že přes převahu gliových buněk v mozku nad neurony (9:1) nemají tyto buňky žádnou úlohu kromě vyživovací. Díky vysoce citlivým přístrojům nyní víme, že gliové buňky aktivně komunikují s neurony i mezi sebou a zpravují se o signálech (akčních potenciálech) putujících podél neuronů. Jsou dokonce schopny měnit tento signál, jak přechází synaptickou štěrbinou a navíc ovlivňovat tvorbu synapsí. Díky těmto schopnostem mohou gliové buňky hrát kritickou úlohu v učení a v uchovávání paměti, stejně jako při opravě nervových poškození.

Týmu biochemiků z Pacific Northwest National Laboratory se podařilo uzavřít molekulu enzymu chymotrypsinu, který v průběhu trávicího procesu štěpí bílkoviny, do klece molekulárních rozměrů z oxidu křemičitého. Vznikne tak SEN, neboli single-enzyme nanoparticle, jež si podrží svou aktivitu při katalýze chemických reakcí. Výrazně se prodlouží životnost, a to na desítky dní, zatímco v běžných podmínkách molekula enzymu přežívá hodiny. Možná se zrodil nový druh katalyzátorů.

Jak se obecně už ví, planetka, která prý vyhubila dinosaury, měla mít v průměru 30 km. To mělo stačit, aby se naše planeta zahalila do prachu vymrštěného do atmosféry a odstínila život od životodárného slunce. Andrew Glikson z Australian National University v Canbeřře nalezl v Západní Austrálii, v Hamersley Basin v zemi vrstvu 20 cm tlustou, která má být stopou po dopadu gigantického tělesa před 2 500 miliony let. Zemi tehdy "ozdobil" kráter o průměru 400 km. Výzkum neodhalil žádné ovlivnění tehdejšího bakteriálního života. A.Glikson si myslí, že tento návštěvník z vesmíru musel mít průměr třikrát až čtyřikrát větší než planetka, která byl později byla schopna přivodit záhubu o tolik vyspělejšího života reprezentovaného pro nás dinosaury.

Podle prognózy IDC v roce 2004 celkový objem prodejů plochých obrazovek (LCD) poprvé překoná objem prodejů klasických počítačových monitorů (CRT). Prodeje tlačí zejména snižování ceny plochých obrazovek, které u obrazovky s uhlopříčkou 17 placů klesla pod 400 USD. IDC dále předpovídá, že do roku 2007 přejdou uživatelé v rozvinutých zemích prakticky výhradně na ploché obrazovky, čímž objem prodejů klasických obrazovek klesne na 30 mil. kusů, což je méně něž třetina z 119 mil. kusů predikovaných prodejů plochých obrazovek. Podle dříve publikované studie firmy iSuppli se celkové příjmy z prodejů plochých obrazovek předpovídají pro rok 2004 na 47 miliard USD, což je nárůst 32% oproti roku 2003.

Holandská organizace nazývaná Astron objednala od IBM její superpočítač Blue Gene/L operující na bázi Linuxu, který by měl dokázat realizovat až 34 bilionů operací za sekundu. Počítač, jehož dokončení se plánuje na rok 2005 bude využit jako součást nového radioteleskopického projektu nazývaného Lofar, což je zkratkou pro "Low Frequency Array". Předchozí (a první) Blue Gene/L vyrobený IBM je již využíván v Lawrence National Livermore Laboratory v USA. Nejrychlejším současným superpočítačem je "Earth Stimulator" firmy NEC, který byl postaven v roce 2002 a který dokáže 35,6 bilionů operací za sekundu.

Neobyčejná přilnavost chodidel gekonů, popsaná v aktualitě Akademonu z 17.7.2003, je zřejmě v přírodě obecnějším jevem. Podle posledních výzkumů německých a švýcarských učenců fungují nohy pavouků úplně stejně. Navíc metodou Atomic Force Microscopy určili, že každé z nejmenších vláken na pavoučích nohách přilne k povrchu silou 40 nanonewtonů. Vzhledem k tomu, že každý pavouk jich má stovky tisíc, výsledná síla převyšuje sílu nutnou k udržení pavouka na stropě o dva řády. Foto Smart Mater. Struct. 13 512.

Zdá se, že klasický joystick je již na cestě do technického muzea. Výrobci počítačových her se chystají totiž stále více přecházet na alternativní komunikační zařízení - ať již přímé hlasové ovládání, nebo ještě exotičtější techniky jako je registrace pohybů či měření pulsu. Například nová hra nazývaná Wild Divine přichází se třemi plastickými klipsy, nazývanými "Magic Rings", pracujícími na principu biologické zpětné vazby, které registrují tepovou a dechovou frekvenci hráče. Úkolem pro hráče je virtuální žonglování s míčky, kterého dosáhne pouze pokud se donutí uvolnit a snížit svou tepovou frekvenci. Jakmile se vzruší a stoupne jeho nervové napětí, míčky mu spadnou. Úspěch v této hře tedy vyžaduje zvládnutí dechu i vzrušení za stresové situace. V jiné přicházející hře, nazývané Lifeline, hráči řídí svého virtuálního bojovníka na obrazovce povely, které vykřikují do mikrofonu. Společnost Konami of America která hru Lifeline vytvořila, tvrdí, že dokáže rozeznat až 5000 slov a reagovat až na 100 000 povelů typu "vyhni se a pokračuj". A společnost PowerGrid Fitness zavádí do prodeje zařízení připomínající klasický přistroj z fitcentra, který je však ve skutečnosti napojen na herní konzole včetně PlayStation2, Box a PC s Windows. Zařízení využívá interface reagujícího na doteky hráče - čím intenzivněji hráč tiskne páky, tím rychleji se jeho hrdina či automobil na obrazovce pohybuje. Spoluzakladatel PowerGrid Greg Merril prozrazuje tajemství jejich obchodního úspěchu : "Virtuální hry jsou návykové. Napomoci tomuto návyku, který však není zdraví škodlivý, je naší základní myšlenkou naší strategie".

Některé dřívější lékařské studie tvrdily, že muži s častější ejakuací - ať již při pohlavním styku nebo při masturbaci - jsou náchylnější k rakovině prostaty. Tento fakt se vysvětloval jejich větší expozicí choroboplodným zárodkům a virům, které mohou nějakým způsobem ke vzniku rakoviny přispíval. Avšak nedávná studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v Časopise americké lékařské asociace, hovoří o opaku. Tato studie oslovila v roce 1991 29342 zdravotníků-můžů ve věkovém rozmezí 46 - 81 let a dotazníkovou metodou zjišťovala četnost jejich ejakuce v jejich 20ti, 40ti a v roce dotazování. Potom tuto skupinu sledovala po dobu 8 let, kdy se u 1149 mužů objevila rakovina prostaty. Muži celé studované skupiny měli v průměru 4 - 7 ejakuací za měsíc. Nebylo zjištěno žádné větší riziko u mužů kteří deklarovali nadprůměrný počet ejakuací, naopak, toto riziko s rostoucím počtem ejakuací jevilo tendenci klesat. Studie tento výsledek vysvětluje naopak větším vyplavováním látek, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny prostaty, a redukcí kalcifikací, o kterých se soudí, že s rakovinu prostaty nějak souvisí. I když Dr. Durado Brooks, ředitel skupiny rakoviny prostaty American Cancer Society označil toto zjištění za pozitivní zprávu pro všechny muže, kteří jsou aktivnější než ostatní, opatrný přístup k uvedeným závěrům je na místě. Jak upozornil sám Dr. Michael Leitzmann, vedoucí výzkumného týmu v National Cancer Institute, kde byla studie realizována, poměrně málo mužů přiznalo skutečně intenzívní sexuální život, takže vazba mezi intenzitou sexuálního života a rakovinou prostaty není ještě úplně objasněna. Další studie na toto téma budou proto patrně brzy následovat.

Jako noví členové Evropské unie se už budeme v příštím roce plnoprávně podílet na práci nového Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control). Evropská unie se nyní definitivně rozhodla, aby začalo pracovat od příštího roku ve švédském Stockholmu. Evropská unie si však centrum nepředstavuje jako rozsáhlou agenturu typu amerického centra ( US Centers for Disease Control). Evropské centrum bude založeno na spolupráci již fungujících národní institucí a pracujících expertů. Posláním centra bude sledovat nemoci, které se mohou v Evropě i ve světě šířit, radit vládám společenství, vydávat potřebná varování a doporučení.

Poslední pozorování ukazují, že planetka Sedna, o níž pojednávala i reflese Akademonu z 31.3.2004 nemá žádný měsíc. Astronomové se domnívali, že změny jejího jasu a pomalou rotaci způsobuje souputník, avšak poslední pozorování Hubblova teleskopu žádný neodhalila. Sedna, těleso o průměru 1600 km, což je méně než polovina průměru našeho Měsíce (3.476 km), učiní jednu rotaci kolem své osy za desítky dní, zatímco u obdobných planetek jde spíše o hodiny.

Společnost iRobot byla minulý týden informována americkým ministerstvem obrany, že jeden z jejich robotů typu PackBot byl zničen "v bojové akci". Je to vůbec první zpráva tohoto typu. Společnost okamžitě reagoval prohlášením, že tato zkáza parterně zachránila život nějakému americkému vojákovi, který by dříve plnil úkol, který byl nyní svěřen robotovi. Detaily o celé události však společnost, která sídlí v Burlingtonn, stát Massachusetts, USA, odmítla sdělit. Osa Fitch, programový manažer v divizi vládních a průmyslových robotů společnosti iRobot vysvětlil toto informační embargo: Vojáci se obávají, že odkrytí příliš mnoha technických detailů ba mohlo usnadnit nepříteli bojové akce (proti robotům). V současné době je nasazeno 50 - 100 bojových robotů typu PackBox v Iráku a Afganistánu. Plní zde zejména průzkumné mise a vyhledávají a ničí nálože a zbytkovou munici, zatímco vojáci, kteří je dílkově řídí, jsou mimo ohrožení. Základní jednotka robota nazývaná PackBox Scout, která je schopná operovat i ve velmi nepříznivém terénu, jako je strmý svah, jeskyně, bouřlivé potoky nebo útesy, stojí 50 000 USD. Doplněna speciálním ramenem, je schopná zneškodňovat pasti, jejichž kladení si velmi oblíbili iránští záškodníci. V několika dnech po výše uvedeném oznámení přišla další zpráva : v rámci vývoje amerického Future Combat System (Systém pro budoucí boj) společnost iRobot podepsala s americkou armádou další kontrakt v hodnotě 32 mil. USD na vývoj menšího a pokročilejšího robota PackBox.

Uvedené zprávy se zdají potvrzovat názor, který redakce AKADEMON zastává již delší dobu : totiž že přesun k robotizovanému válčení bude postupovat velmi, velmi rychle.

Herman byl před 13 lety velice populární ve sdělovacích prostředcích. Šlo o prvního býka, který se narodil s cizím vsazeným genem. Přenos se tehdy úspěšně podařil a býk nesl ve svém spermatu lidský gen pro protein laktoferrin, důležitý pro růst dětí. Herman zplodil za svůj býčí život 55 telat. V požehnaném věku 13 let však trpěl artritidou a jeho životní trápení proto ukončil veterinář.

Kapalné krystaly, sloučeniny, které tvoří základ plochých LCD displejů, zná prakticky každý. Tvoří je molekuly, u nichž jeden rozměr výrazně převyšuje všechny ostatní, takže připomínají jakési tyčky. V důsledku svého tvaru se i v kapalném stavu jejich molekuly orientují podle své nejdelší osy a tvoří tak uspořádané struktury, jakýsi přechod mezi pevnou látkou a kapalinou. Již dlouhou dobu chemici předpokládali, že mohou existovat i molekuly, u nichž budou existovat možnosti vzájemné orientace podle dvou jejich os, na rozdíl od již známých kapalných krystalů. Uspořádají-li se částice podle tři existujících os, získáme normální krystal.

Ed Samulski se svými kolegy z University of North Carolina v Chapel Hillu skutečně takovou sloučeninu připravil. Nová molekula svým tvarem nejspíše připomíná bumerang. Stabilizuje ji dlouhý uhlovodíkový řetězec a přítomnost jak kladného, tak záporného náboje na téže molekule zřejmě přispívá ke tvorbě mezimolekulového uspořádání.

Koncem letošního roku se budou smět prodávat v Kanadě jen cigarety, které projdou testy dokazujícími, že mohou daleko nesnadněji založit požár. Podobný zákon chystá v červnu americký stát New York. Kanadská protipožární asociace argumentuje statistickými údaji, které opravdu zapůsobily na státní instituce. V Kanadě v letech 1995 - 1999 požáry způsobené hořícími cigaretami usmrtily 356 lidí a zranily jich 1 615. Oběťmi jsou často nevinní lidé, jako děti neopatrného kuřáka. Společnosti vyrábějící cigarety namítají, že požáry nezpůsobují jejich výrobky, ale neopatrnost kuřáků. Argumentují také tím, že jejich zisk poklesne, protože kuřáci odmítnou upravené cigarety. Výzkum však měl prokázat, že pro kuřáky jsou "protipožární" cigarety přece jen přijatelné.

V prvohorách velmi rozšíření trilobiti, poprvé popsaní francouzským paleontologem Joachimem Barrandem z nálezů na našem území, byli zřejmě hojnou potravou tehdejších predátorů. Svědčí o tom nález zkamenělých zbytků trilobitů ve střevě fosilizovaného mořského živočicha z doby před 510 miliony let.

Paleontologové to předpokládali již dlouhou dobu. O hojném pojídání trilobitů dravci svědčí i dřívější nálezy podivných poškození schránek zkamenělých trilobitů, které odpovídá ústnímu ústrojí prvohorního predátora zvaného Anomalocarus.

Je horké léto 1998. Jedna z nejlépe vybavených českých nemocnic, Institut klinické a experimentální mediciny Praha, v níž se uskutečňují ty nejsložitější operace transplantací, zaznamenala celkem 13 smrtelných případů choroby Legionella, a městský hygienik se rozhodl další operace zastavit. Zjevně to byla volba mezi špatným a ještě horším řešením. Buď se podstoupí další riziko úmrtí v důsledku Legionelly, anebo jiná rizika úmrtí spojená s odkladem připravených a velmi urgentních transplantací. Situace si vyžadovala neodkladné a zásadní řešení. Ze dvou doporučených odborníků byl jako první osloven Dr Zdeněk Pospíchal z VUT Brno - zahraniční expert by byl rozhodně dražší.

Plný text najdete zde.

Pamětníci si vzpomenou kolik se toho napsalo o snaze, abychom nezamořili Mars pozemským mikrobiálním životem při přípravě dvou sond Viking v roce 1976. Ty byly skutečně pečlivě sterilizovány vysokou teplotou.

Myslím, že na Marsu je život, ale bohužel naší vinou, prohlašoval Andrew Schuerger z Floridské univerzity na pravidelné konferenci o výzkumu Měsíce a planet, která se konala v Houstonu v březnu. Od Vikingů se konstruktéři o sterilizaci moc nestarali, včetně obou sond, které nyní dopravily na Mars vozítka i evropskou sondu s neznámým osudem, Beagle 2. Poměrně rozsáhlý výzkum toho, zda pozemské mikroorganismy mohou na Marsu přežít, tuto možnost nevylučuje. Vždyť by stačily pouhé kapky na sondě, aby vytvořily vhodné prostředí pro přežití našeho života. I když většina pozemských mikroorganismů na umělých kosmických tělesech určitě zahyne, stoprocentní jistotu nemáme. Takže nemůžeme zaručit, že jsme nespáchali velice špatný čin, varuje Jeff Kargel z americké Geologické služby.

Ke sledování palestinských teroristů používá izraelská armáda malých, průzkumných bezpilotních letounů poměrně často. Jejich nová verze, pojmenovaná Mosquito, bude přenosná a umožní vojákům přímo v poli využívám výhod leteckého pozorování. Dvoučlenná osádka v úkrytu na zemi pomocí notebooku ovládá špionážní letoun o váze do 500 g a rozpětí do 33 cm, který může i vletět oknem do místnosti a pořídit tak snímky uvnitř budov. Akční radius činí 5 km. Po jeho návratu prostě naloží letadélko na záda a přemístí se jinam.

V Izraeli připravují rovněž projekt velké vzducholodi, zhruba o rozměrech fotbalového hřiště, jež by se vznášela ve výši okolo 20 km a mohla tak pozorovat najednou prakticky celý Blízký východ. Pozorovací technika má být tak dokonalá, že umožní přečtení poznávací značky automobilu.

například ztotožňovat "španělskou" chřipku z roku 1918 s chorobou ptačího virusu je při nejmenším předčasné. Naše znalosti genetiky nejsou na takovém stupni, abychom to mohli prokázat nebo dokonce předpovídat. Ono totiž nestačí pouze zmapovat genom - musíme ještě vědět, jaké jsou vztahy mezi jeho jednotlivými součástmi - a to zdaleka nevíme.

Plný text najdete zde.

Vypadá to, že ano. A přes obecné očekávání velcí spáči na tom nemusí být nejlépe. Podle výzkumu japonských vědců, který provedli u 100 000 osob v průběhu deseti let, nejdéle žijí ti, kteří spí v noci sedm hodin. Měli-li bychom si vybrat, pak si život prodloužíme spíše tím, že budeme denně spát šest a půl hodiny než osm hodin. Velmi krátkému spánku bychom se také měli vyhýbat. Výrazně si zkracují život ti, kteří tvrdí, že jim stačí denní spánek v délce čtyř a půl hodiny.

Čínština prý určitě zůstane jazykem, kterým dnes hovoří a za půl století bude mluvit na naší planetě nejvíc lidí.. Angličtina ztratí s největší pravděpodobností své druhé místo ve prospěch hindštiny, za níž se těsně umístí španělština a arabština. A jak vypadá spodní část tohoto žebříčku? Na světě se dnes hovoří asi 6 000 jazyky. Během 21.století z nich má vymizet 90 %. V každém případě však bude většina lidských společenství polyglotní.

Sonny, Philips a společnost E-Ink, průkopník na poli digitálního papíru, uvedenou společně koncem dubna na japonský trh produkt zvaný Librié, což je display s úhlopříčkou 15 cm vybavený pamětí, ze které si můžeme do viditelné podoby vyvolat cokoli tam máme uloženo. Obraz či text je zatím černobílý, přibližně kvality novinového tisku (170 pixelů na palec). Jak zařízení funguje si můžeme přečíst v aktualitě Akademonu z 25.3.2002. Vzhledem k tomu, že Libris je silný 13 mm, na jeho složení do kapsy zatím můžeme zapomenout. Rovněž cena, 375 USD, nenaznačuje, že by šlo o lidový výrobek. Jde však pouze o první krok na dlouhé cestě.

Když veřejné protesty donutily americký Kongres, aby zastavil Pentagonu financování projektu Total Information Awareness (TIA), který měl umožňovat shromažďování informací o amerických občanech z milionů veřejných i soukromých záznamů, zdálo se bojovníkům za ochranu soukromých informací, že je vyhráno. Kongres přitom nechal nedotčeno financování 64 mil USD pro sice oddělený, ale velmi podobný projekt financovaný ARDA (Advanced Research and Development Aktivity), což je rovněž útvar ministerstva obrany USA. Tento projekt přitom využívá stejných firem, které pracovaly i na projektu TIA. "Celé jednání Kongresu se jeví jako hra na schovávanou !" vyhlásil mluvčí Sdružení amerických vědců a dodal "rozdíly [mezi oběma projekty] jsou dost výrazné na to, aby mohli vyhlásit, že TIA byl zastaven, ale pro všechny praktické cíle je jejich náplň identická."

ARDA, která podporuje akademický výzkum v oblasti IT pro americké výzvědné služby, vyvíjí počítačový software nazývaný Novel Intelligence from Massive Data (což by bylo možno volně přeložit jako "nové poznatky získané analýzou velkých datových objemů"), který by měl provádět stejné "data-mining" aktivity jako původní (a nyní na nátlak aktivistů zrušený) TIA. Výsledek projektu ARDA by měl být mnohem mocnější SW než u obdobných projektů, kterými jsou např. program CAPPS II, vyvíjený na zakázku Ministerstva národní bezpečnosti, který by měl kontrolovat pasažéry letecké dopravy, nebo "Matrix Data Collection System", jehož vývoj financovalo Ministerstvo spravedlnosti. Jak je ale vidět, snaha o vybudování jednoho "velkého bratra" naráží v USA kromě odporu bojovníků za lidská práva též na rivalitu jednotlivých ministerstev - před společným "velkým bratrem" každé dává přednost tomu mít jednoho svého "velkého bratříčka".

S Linnéovým systém binomického pojmenování rostlin známe všichni ze školy, byť ne pod tímto jménem. Kdo byl jeho autor a jak žil?

Plný text najdete zde.

V posledních několika letech byla popsána řada motorů fungujících v rozměrech molekul. Jsou to jednak motory lineární jednak rotační. Zatímco o rotačních motorech, jako je pohyb bakteriálního bičíku nebo syntéza ATP příslušným mitochondriálním systémem, bylo sneseno mnoho vzrušujících poznatků, popsaných též v Akademonu, o lineárních motorech, jako je myosin, kinesin a dynein, se dozvídáme detaily teprve v posledních měsících. Myosin V a kinesin přemisťují svoje vazebné místo na aktinu respektive tubulinu způsobem střídavého kroku, nikoli tedy píďalkovitými postupnými přísuny. Tento systém je rychlejší, protože při stejné spotřebě energie urazí dvojnásobnou vzdálenost, tedy například 74 místo 37 nm. Dynein, pohybující se po mikrotubulech v protisměru, naproti tomu postupuje nikoli ve stejných krocích, nýbrž podle toho, jakou zátěž musí překonávat - čím větší břemeno, tím kratší krok. Ve všech případech jedna hydrolyzovaná molekula ATP stačí k provedení daného kroku, a to s účinností nevídanou v makroskopických systémech.

Skleněné čočky se v průběhu posledních století staly běžnou součástí našeho života. Nicméně ukazuje se, že i tak starý a dlouho vylepšovaný vynález lze zkonstruovat úplně jinak, a to ještě z kapalných materiálů. Rozhraní dvou nemísitelných kapalin je totiž vlivem mezipovrchových sil zakřivené. Vpravíme-li kapku vody a kapku oleje do malé trubičky, máme vlastně čočku. Výhodné je, že ohniskovou vzdálenost lze průběžně nastavovat, protože poloměr zakřivení povrchu mezi oběma kapalinami závisí na vloženém elektrickém napětí. Za zmínku rozhodně stojí, že nový typ čočky o průměru 3 mm a výšce 2,2 mm, nesestrojili ve Spojených státech, ale ve výzkumném centru společnosti Philips v holandském Eindhovenu.

Americká armáda najala společnost There, která v současné době pracuje na vytvoření virtuální Země pro potřeby počítačových her, aby pro ni vytvořila verzi pro potřeby simulace globálních bojových situací. Armádní virtuální planeta bude v přesném měřítku ke skutečnému terénu tak, jak je zaznamenán v mapových databázích US Army. Podle sdělení vicepresidenta There Roberta Gehorsama by vojenský model měl poskytovat masivní prostředí umožňující trvalý multiuživatelský přístup, které bude simulovat co nejvěrněji reálný svět. Hlavním cílem globálního trenažeru nebude testovat masivní nasazení výzbroje US Army, ale cvičit lidské interakce jak při bojových akcích, tak při získávání informací, organizaci hlídkové činnosti a práci s nepřátelsky naladěným obyvatelstvem. Vyvíjený software bude obsahovat zpětné vazby, které umožní instruktorům a trenérům vyhodnocovat průběh simulovaných bojových situací jak v jejich průběhu, tak i po jejich skončení. Konečným cílem projektu je vytvoření interaktivní mapy celé planety v detailnosti nezbytné pro trénink bojových situací, v této fázi však probíhá pouze pilotní projekt, jako testovací vzorek bylo vybráno Kuwait City.

21. února 2004 skončila Rita Colwellová svoji činnost jako prezidentka National Science Foundation, kterou vykonávala od srpna 1998. Jejím oborem je mikrobiologie, genetika a oceánografie, ale byla vždy činná v organizaci vědy, například jako členka hlavního výboru International Council of Scientific Unions. Navštívila při kongresech i Prahu. Za jejího působení v NSF se jí podařilo zvýšit rozpočet o 68 % a průměrnou roční výši grantu z 90 000 na 142 000 dolarů. Jejím dočasným nástupcem je Arden L. Benvent Jr., ředitel Státního ústavu pro standardizaci a techniku, povoláním profesor jaderné techniky a materiálů na Massachusetts Institute of Technology.

Podle zprávy zveřejněné v únoru americkou Agenturou pro kontrolu potravin a léčiv (U.S. Food and Drug Administration) radiové visačky (radio frequency identifcation - RFID) jsou nejpravděpodobnějším kandidátem pro technologii umožňující zavedení přesné evidence distribuce a užívání léčiv. Touto technologií by se mělo každé paletě, balení i šarži léku přidělit unikání číslo, tzv. elektronický kód produktu (elektronic product code - EPD); to by potom mělo umožnit automatické sledování všech operací, kterými dané balení dojde - od výroby až po konečného spotřebitele. Agentura představila projekt použití RFID pro toto sledování v celé oblasti distribuce léků; pilotní studie by měly proběhnout v tomto roce, kompletní nasazení pak do roku 2007. Obchodní řetězec Wal-Mart chce být jako vždy v čele a proto plánuje zavedení kompletního sledování pohybu léků ve svých obchodech již do konce tohoto roku.

Na propojení radiových visaček a platebních karet usilovně pracuje Mastercard, ale i Massachusetts Institute of Technology. Jejich cílem je vytvořit platební kartu, při jejímž užití k bezhotovostní platbě bychom nepodepisovali klasickým způsobem, nýbrž pouze pomocí určitého pohybu prstů či gesta rukou. Ke snímání tohoto "podpisu" by měla sloužit právě radiová visačka.

Mohou, ale jen tehdy, když je uhlík vystaven velkému tlaku a teplotě. Právě tak mohly vznikat struktury uhlíku v rané Zemi, když byla žhavá a žila bouřlivým životem. Má to potvrzovat experimentování, které na Amsterodamské univerzitě prováděl se svým týme Everet Jan Meijer. A když teplota blízká teplotě slunečního povrchu a tlak milionkrát vyšší než je dnes při povrchu Země začaly klesat, kapalné struktury uhlíku se začaly proměňovat v pevné diamanty.

Inženýři z Wright State University zhotovili pomůcku, která může slepcům usnadnit život. Minikamera připevněná na brýlích snímá okolí a posílá kabelem signál do počítače umístěného na zádech. Složitý software pak signál vyhodnocuje a vytváří zvukový popis cesty, který slepec slyší z reproduktoru.

Pokryjeme-li tyčinku ze selenidu lithno molybdeničitého o rozměrech 400 x 30 nm částečkami feromagnetického magnetitu (oxid železnato železitý), získáme cosi jako miniaturní kompasovou střelku. Každopádně se tento útvar vzhledem ke své velikosti, či přesněji nepatrnosti, orientuje dle magnetického pole prakticky kdykoli bez dalších podpůrných zařízení. Můžeme jej tedy použít nejen k určení severojižního směru, ale k snadnému měření každého magnetického pole.

Voliči ve státech Maryland, Georgie a Kalifornie (USA), kteří měli možnost volit elektronickou formou (dotykem na obrazovce), měli smíšené reakce. Značná část z nich byla frustrována zamrzajícími obrazovkami, problémy s kódováním a dalšími poruchami, které způsobovaly až dvouhodinová zdržení (a přiměly některé voliče cestovat do sousedních okrsků, kde se volilo tradičním způsobem). Organizátoři voleb sice zdůvodňovali problémy hlavně špatným výcvikem obsluhujícího personálu, ale kritici elektronických voleb se již nechali slyšet, že absolvované problémy nejsou ničím, proti zmatku, který nastane příští podzim. V tomto termínu má volit touto elektronickou formou přibližně 50 mil. voličů, což je okolo poloviny očekávané účasti. "Pokud Kongres okamžitě nezasáhne a nezajistí, aby i u voleb elektronickou formou byly pořizovány papírové záznamy jejich průběhu, budeme mít při každých volbách problémy !" vyhlásil senátor za stát New Jersey Rush Holt a dodal " a bude pak již pouze otázkou času jak dlouho to bude trvat než voliči definitivně ztratí důvěru ve volební systém ?".

I přes tyto negativní signály lze předpokládat, že elektronické volby vyrostou ze svých dětských plenek a dříve či později nahradí tradiční volební postupy. Zda se přitom bude používat dotyková obrazovka, nebo jiná technická implementace, je samozřejmě druhá otázka.

Naše až dosud nevelké znalosti o přesunu buněčných struktur mezi jednotlivými buňkami, přisuzovaný difuzibilním signálům a mezerovým spojům, byly nyní významně obohaceny objevem tunelových nanotrubiček. Tyto trubičky byly nalezeny mezi buňkami tkáňové kultury, mají průměr 50-200 nm a jsou dlouhé až desítky mikrometrů, s vysokým obsahem aktinu. Vyrůstají z povrchové membrány buněk a umožňují převod buněčných komponent na vzdálenost několika buněčných průměrů, když se spojí s cílovou buňkou. Otázkou zůstává, do jaké míry se aktinové nanotrubičky uplatňují v živé tkáni při jejím růstu.

Hlad nyní hrozí skoro dvěma milionům lidí v Angole, protože její vláda se rozhodla následovat pět dalších jihoafrických zemí a zakázali použití geneticky modifikované kukuřice. Zásilka 19.000 tun kukuřice ze Spojených států je nyní na cestě zpět.

V poslední době přinášíme informace o nanočásticích, nanotrubičkách či podobných nano-útvarech velmi často, protože jde o dynamicky se rozvíjející odvětví. Experti z Carnegie Mellon University připravili nanočástici, která vyčistí podzemní vody. Její jádro tvoří klastr atomů železa, jež snadno rozkládá chlorované organické látky. To obklopují dvě vrstvy. Vnější hydrofilní zajišťuje dobrou mísitelnost s vodou. Halogenované organické látky se však většinou s vodou nemísí, a pokud se dostanou do přírodních vod, ukládají se v nich v podobě samostatné fáze v prohlubních u dna. Aby se železo dostalo do styku přímo s organickou látkou, zajistí vnitřní, hydrofobní vrstva povlaku. Nová metoda byla zatím testován na trichlorethylenu, což je běžný průmyslový odmašťovací prostředek a častá příčina znečištění. Její nasazení na kontaminace způsobené polychlorovaný bifenyly (PCB), organické látky podobného typu i chování, bude zřejmě předmětem dalších testů.

V pařížské společnosti Sanofi-Synthelabo vyvinuli lék pojmenovaný rimonabant, který prý má mít konečně vlastnosti jakéhosi zázračného preparátu na hubnutí. Počátek výzkum byl v tom, že si výzkumníci všimli jak lidé kouřící "konopí" mají větší hlad. A to nakonec má vést k léku, který umožní lidem nejen hubnout, ale i zanechávat kouření. Rimonabant má ovlivňovat receptor mozku a v žaludku označený CB1 a snižovat jak chuť k jídlu, tak neodolatelnou touhu po nikotinu. Vyplývá to ze dvou testů dokončených právě v březnu. Tlustí lidé, kterým bylo denně dáváno 20 miligramů preparátu, zhubli za rok o 8,6 kg, tříkrát víc než pokusné osoby, které dostávaly placebo. Vedoucí výzkumného týmu Jean-Pierre Despres z Laval University v kanadském Quebecu, tvrdí, že lék způsobil, že se lidem zmenšil objem pasu o 9 cm a zároveň se jim v krvi zvýšila úroveň "prospěšného" cholesterolu. Ukázalo se rovněž, že lék o polovinu snížil chuť na kouření. Pochopitelně se vyskytla námitka, zda lék nesnižuje i jiné touhy - například tvrdě pracovat. Samofi tvrdí, že žádné jiné psychologické vlivy nebyly pozorovány. Rimonabant by se mohl objevit na trhu v příštím roce. Takže uvidíme.