Posttraumatická stresová porucha (PTSD = Post-traumatic stress disorder) se projevila po loňském útoku na Manhattan a Washington výrazněji než si lékaři byli ochotni představit. Podle výzkumu newyorských pracovníků Centra epidemiologických studií Newyorské akademie věd provedeném záhy po teroristickém útoku, trpělo posttraumatickou stresovou poruchou 7,5 % dotázaných. Nemoc se projevovala, řečeno slovy doc.MUDr.Oldřicha Vinaře, "vtíravými vzpomínkami na útok, děsivými sny, marným úsilím vyhýbat se traumatizujícím vzpomínkám a poruchami koncentrace pozornosti". (Viz také jeho článek "Trpí celý svět PTSD v Akademonu z listopadu loňského roku.) Badatelé z lékařského centra Hebrejské univerzity v Jeruzalému teď identifikovali gen, který rozhoduje o tom, jak citliví budou lidé k posttraumatické stresové poruše. Gen označený DAT ovlivňuje transport dopaminu v mozku. Objev by samozřejmě mohl vést k možnosti léčení poruchy. Izraelští vědci odhalili gen při vyšetření 206 pacientů postižených poruchou. Zmutovaný gen našli u 30 % z nich.

V Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu připravili nejmenší pumpu na světě, která převádí draselné ionty z jednoho roztoku do druhého. Jde o obdobu iontového kanálu, což je strukturovaný soubor molekul v buněčných stěnách, jež je schopen převádět selektivně ionty do a z buněk proti koncentračnímu gradientu.

Miniaturní pumpička je prostě jen velmi malý pór molekulových rozměrů v plastikové folii. Vznikl chemickým leptáním otvoru, který vznikl po prostřelení folie urychleným atomem zlata. Výsledkem je konický otvor o průměru 2 nm na jedné a 500 nm na druhé straně. Při vložení střídavého napětí přes folii začne zařízení přečerpávat ionty z jedné strany na druhou. Funguje až do desetinásobného rozdílu koncentrací.

Zajímavou metodu boje proti ruským hackerům zvolila americká FBI. Sedmadvacetiletý ruský počítačový hacker Vasilij Gorškov a jeden jeho kolega, kteří byli podezřelí z nelegálního pronikání do sítě FBI, dostali nabídku zaměstnání v U.S.A. Její součástí byl interview, při kterém měli demonstrovat své hackerské umění. Pozvaní nabídku přijali a dostavili se na interview do určeného míst v U.S.A. Jakmile však usedli k počítačům a použili svá hesla aby ilegálně pronikli do určených počítačových sítí, byli zatčeni a obviněni z počítačového pirátství, defraudace a spiknutí. Jejich postup včetně užitých hesel byl zaznamenán pro důkazní řízení. V následném procesu byl Gorškov odsouzen na tři roky nepodmíněně ve federální věznici.

Akademon by zajímalo, jestli se tato metoda dá použít opakovaně.

Nové Centrum pro počítačovou a komunikační bezpečnost Carnegie-Mellon University získalo grant ve výši 35,5 milionů USD od amerického Ministerstva obrany pro rozvoj nástrojů a taktiky pro boj proti kybernetickému terorizmu. Centrum již v současné době intenzívně zkoumá jak zabudovat nástroje umělé inteligence (AI) do počítačového hardware, např. pevných disků tak, aby se při hackerském útoku automaticky vypnuly a případně i nahlásily útok správci sítě. Jeho výzkumníci se zabývají také využitím biometrických metod, jako jsou např. otisky prstů, snímky rohovky, záznamy hlasu či snímky tváře pro identifikaci oprávněnosti přístupu k počítačovému systému.

Každý ví, co je živé nebo neživé, ale definice života je problém docela obtížný, pokud nemá být tautologií, vyjádřením téhož pojmu synonymními výrazy, tedy výrazy už ten původní pojem obsahujícími (z řečtiny tauto = totéž, logos = slovo). V tautologii se dokazuje "totéž týmž" a je to pojem z výrokové logiky. Jestliže se tedy v naší velké encyklopedii "Universum" začíná heslo "život" větou, že život je komplexní soubor vzájemně závislých dějů, který je vázán na organismy, tak tautologie je v "organismech - živých stvořeních". Je třeba proto definici dále upřesňovat: o uspořádanost struktur, dynamičnost, růst a rozmnožování, vývoj... Z celku pak každý pochopí, co je život, jednoduchá definice to však není. Jednoduchou definicí není ani článek Daniela E. Koshlanda Jr., který byl dlouholetým hlavním redaktorem americké Science a jehož úvodníky v tomto prestižním mezioborovém časopise po mnoho let poutaly naši pozornost. Koshland hned na začátku říká, že definice života není snadná. Je enzym - provádějící metabolickou reakci - živý?

Úplný text najdete zde.

Paleontologové nalezli v severní Montaně 77 milionů let starého zkamenělého brachylophosaura, který uhynul ve věku tří či čtyř let. Kromě kostí se však dochovali i zbytky měkkých tkání, což je velmi vzácné.

Doc.Zbyněk Roček z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy k tomu dodává: Zda jde skutečně o významný nález je těžké zatím posoudit, protože není jasné, o jak dokonalou mumifikaci jde. Obsah žaludku se i u dinosaurů občas zachovává, ale jedná se většinou o gastrolity (spolykané oblázky, které pomáhaly mělnit spolykanou potravu). Bylo-li možné určit potravu v žaludku do nějaké přesnější taxonomické úrovně, pak se nepochybně jedná o významný přínos pro poznání biologie těchto vymřelých živočichů. Podobně je tomu v případě měkkých tkání, především svalů. Z jejich mohutnosti a úponových míst by bylo skutečně možné dedukovat takové skutečnosti, jako například způsob a rychlost pohybu, případně převládající pozici těla (bipední vzpřímený pohyb na zadních končetinách nebo naopak kvadrupední na všech čtyřech). Takto detailní zachování je však málo pravděpodobné a tak lze předpokládat, že se spíše jedná o konstatování, že kromě kostí skeletu se mohou i u živočichů, kteří zahynuli před mnoha desítkami milionů let, zachovat i další části těla. I to však stojí za pozornost.

Podle potvrzených zpráv financuje britská vláda tajný výzkum radarových technologií,které využívají stožárů anténního systému mobilních telefonů. Cílem je umožnit bezpečnostním agentům sledovat pohyb vozidel a lidí po celém území Velké Británie. Tzv. Celldar technologie je použitelná všude, kde je pokrytí mobilní telefonní sítí. Je založena na zobrazení tvarů pomocí odrazu radiových vln a následném filtrování objektů, které se nepohybují. Kombinací zjištěné identifikace pohybujících se objektů s použitím technologie využívající identifikace polohy uživatelů mobilního telefonu Celldar umožňuje bezpečnostním agentům identifikovat a stopovat osoby stovky kilometrů vzdálené. Agent vybavený přijímací jednotkou, zařízením menším než je běžný laptop, může dokonce vytvořit okolo sebe "osobní radarový prostor", který systematicky monitoruje. V další verzi výzkumníci pracují na doplnění "rentgenového vidění", které by umožnilo dívat se přímo do lidských obydlí. Britské ministerstvo obrany doufá, že systém zavede tak rychle, jak to zdroje vyčleněné pro jeho vývoj dovolí. Ochránci lidských práv se ovšem bouří : Simon Davies, ředitel Privacy International, to vyjádřil slovy : Je to děsivá představa. Vláda pouze kapitalizuje veřejný pocit strachu, aby zavedla bezpečnostní systém, který není ani žádoucí ani nezbytný.

A AKADEMON k tomu dodává : Proti Celldaru bude Orwellův Big Brother učiněný žabař!

Obyčejná vojtěška má zajímavou schopnost. Roste-li na zlatem bohatých půdách, extrahuje tento kov svými kořeny a ukládá jej ve formě velmi drobných částic v nadzemních částech rostlin. Pro těžbu drahých kovů to není příliš efektivní způsob, nicméně se rýsuje cesta, jak tímto způsobem vyrábět nanočástice zlata, potřebné v polovodičovém průmyslu. Doposud se pro přípravu této žádané suroviny používá čistě chemických postupů, které jsou však technologicky náročné, potřebují řadu dalších chemikálií a zatěžují životní prostředí. Mezinárodní team vědců, pohybujících se na univerzitách amerického jihozápadu, intenzivně zkoumá růst zhodnocené vojtěšky a snaží se vypracovat postupy pro průmyslové využití.

Americká Defense Advanced Research Project Agency ohlásila úspěšný zkušební let mikroletadla WASP o váze 170 g a rozpětí 30 cm. Celý let trval 47 minut. Dálkově řízené letadélko tvoří kompaktní křídlo poháněné elektromotorem s vrtulí. Energii dodává lithiový článek. Další verze ponese již autopilota a barevnou kameru. Podobná zařízení mají sloužit hlavně k pozorování.

Počet internetových adres s extenzemi .com, .net, a .org poklesl téměř o 11% z maxima 30,7 milionů v září 2001. Tento trend naznačuje, že "kybersquatteři", kteří se snažili rezervovat si populární adresy jako "business.com", nebo "wine.com" aby je potom prodali za těžké peníze, sklízejí nyní za svou námahu pouze politování. Podle prodejců internetových domén v USA je možno i takové adresy jako PopeOnline.net nebo Sex247.com získat za několik set dolarů. "Klejmování dot-com záborů je to tam !" říká zkušený analytik firny U.S. Bancorp Piper Jaffray. Tomuto vývoji napomohl zejména odstrašující zákon schválený v USA v roce 1999, tzv. Anticybersquatting Consumer Protection Act, který umožňuje uložit pokutu až do výše 100 000 USD každému, komu bude prokázáno, že svou registrací internetové domény naruší něčí ochranou známku nebo jméno. Komplementárně k uvedenému trendu se ovšem chová trh domén s novými příponami (.us, .name, .info nebo přípony dalších zemí), kde počet registrovaných domén neustále stoupá. Američtí internetoví analytici to považují za doklad toho, že internetový trh přešel do saturační fáze.

A AKADEMON k tomu dodává : a také doklad toho, že Internet přestává být dominantně severoamerickou záležitostí a stává se skutečně celosvětovým.

Ve sdělovacích prostředcích počátkem října proběhla zpráva o objevu desáté planety ve sluneční soustavě. Bylo to v každém případě největší těleso objevené ve sluneční soustavě v posledních 72 letech. (V únoru 1930 objevil Clyde Tombaugh Pluta.) Obevitelé tzv. "desáté planety" (Michael Brown a Chadwick Trujillo) zvolili pro nově objevené těleso název božstva místních indiánů. Nazvali ho jménem boha indiánského kmene Tongva v Kalifornii. Quaoar - bůh stvořitel - podle tradice Tongvů sestoupil s nebe, chaos přeměnil v řád a potom stvořil živočichy a nakonec lidi. Quaoar objevili oba astronomové v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) v červnu 2002. Našli ho na snímcích pořízených dalekohledem Oschin (průměr zrcadla 1,2 m) na observatoři Palomar.

Úplný text najdete zde.

Výzkumy Viktora Struzhkina z Washington's Geophysical Laboratory naznačují, že teorie supravodivovosti není ještě zdaleka úplná. Podařilo se jim za nízké teploty a vysokého tlaku připravit supravodivé lithium, třetí nejlehčí prvek a velmi reaktivní kov. Nicméně teplota, při které elektrický odpor klesl na nulu, je mnohem nižší, než předpovídá teorie.

V různých řetězcích potravinářských obchodů v USA se nyní zkouší nová technologie umožňující zákazníkům platit prostým otiskem palce. Palec se přitlačí na obrazovku, která nesnímá celý jeho obrázek, ale přímo otisk kóduje do komprimovaného datového souboru tzv. klíčových prvků - např. souřadnic, kde se protínají rýhy a pod. Zakódovaná informace se je počítači prodejce navázána na údaje o zákazníkově kreditní kartě nebo často používané "věrnostní kartě", takže otisk palce je jediné, co je pro platbu potřeba. Zákazníci zatím přijímají novou technologii velmi dobře, neboť mají pocit, že dále zvyšuje bezpečnost bezhotovostních plateb. Carlene Thissen z poradenské firmy Retail System Consulting se však obává možné negativní reakce některých zákazníků z důvodů ochrany soukromí, stejně, jako tomu je u retinogramu nebo rozpoznávání hlasu. V případě, že se nová technologie placení osvědčí, můžeme brzy očekávat její využití v řetězcích rychlého občerstvení, půjčovnách videokazet, lékárnách, při rezervaci letenek nebo platbě v hotelu.

Zajímavé mikroelektromechanické zařízení (MEMS) sestrojili na Cornellově Univerzitě ve Spojených státech. Těsně k milimetrovému proužku z tenké měděné folie umístili malé množství radioaktivního niklu 63, který je beta zářičem. Beta záření však tvoří elektrony, které měděný pásek absorbuje, čímž se nabije záporně. Ztrácí-li niklový terčík elektrony, logicky se nabije kladně a přitáhne k sobě záporně nabitou folii. V okamžiku jejich dotyku však začne téct elektrický proud, který náboje vyrovná. Přitažlivá síla zmizí, měděná součástka se vrací do původní polohy a děj se opakuje. Tento MEMS tedy využívá přímo radioaktivity ke konání práce.

Celé zařízení připomíná notoricky známý elektrický obvod, zvaný Wagnerovo kladívko. Tvoří je cívka a pružný magnetický pásek, kterým teče proud do cívky. Prochází-li však cívkou proud, vznikne magnetické pole, které proužek přitáhne. Obvod se rozpojí, magnetické pole zmizí a pásek se vrací do původní polohy, čímž sepne obvod. Naprostá většina domovních zvonků funguje na tomto principu.

Možná převratný vynález se podařil chemikovi Paulu Dayovi z Kentu v Británii. Z motorové nafty, rostlinného oleje a vody připravil palivo pro automobilové motory, které shoří mnohem lépe, než samotná nafta, takže množství škodlivých emisí je výrazně nižší. Jak známo, voda se s olejem či naftou nemísí, takže pro stabilizaci palivové směsi musel použít detergentu připraveného z ricinového oleje. Výhodou je, že nová směs funguje v běžných dieselových motorech. Otázkou zůstává spotřeba, která bude nepochybně vyšší.

Je zajímavé, že pan Day, v současnosti majitel firmy AquaFuel Research, vyřešil jaksi na koleně problém, se kterým se petrolejářské společnosti potýkají léta. Zlatou dobou osamělých vynálezců byla druhá polovina 19.století. V dnešní době, kdy na všem pracují týmy odborníků, se něco takového zdá neuvěřitelné. Jak vidíme, úplně vyloučeno to není, což ostatně dokazuje i stolní počítač, na kterém tuto aktualitu čtete - vynález lorda Sinclaira (nikoliv počítač sám, ale jeho stolní varianta).

Není tomu tak dávno, co navržení a pěstování živých částí lidského těla - proces nyní známý jako tkáňové inženýrství - se jevil čistou fantazií. Biotechnologové jsou však přesvědčení, že již brzy přijde den, kdy - díky pokroku dosažnému v posledním desetiletí v rozvoji biomateriálů kompatibilních s živými tkáněmi a kultivaci živých tkání - bude běžným například následující scénář : U staršího pacienta lékaři diagnostikují slábnutí výkonnosti srdeční komory. Jeho lékař odebere z jeho srdce biopsii - vzorek jeho srdeční tkáně - z oblasti, kde je srdce ještě zdravé. Tento vzorek zašle do specializované orgánové laboratoře, která pomocí speciálních polymerů vykultivuje z těchto buněk za tři měsíce příslušnou část srdce jako náhradu. Tu - zmrazenou, správně zabalenou a s příslušným certifikátem kvality - zašle do nemocnice, kde pacient podstoupí běžnou srdeční operaci. Nahrazení části jeho tkáně novou tkání vykultivovanou z jeho vlastních buněk mu prodlouží život o mnoho let. Obecně se pod tkáňovým inženýrstvím obvykle rozumí implantace jednotlivých buněk a tkání, kombinace buněk a tkání s biomateriály a aktivními substancemi a využití biomateriálů při reparaci podpůrných struktur těla. Studie poradenské firmy Kalorama Information (divize MarketResearch.com) nazvaná "Nové technologie a příležitosti ve strukturálním tkáňovém inženýrství" odhaduje, že tržní potenciál produkce tkáňového inženýrství je pouze v USA asi 80 miliard USD ! Závod o obsazení této niky mezi asi 70 firmami, které v USA v této oblasti podnikají, již byl odstartován. Podle zmíněné studie investovaly tyto firmy okolo 600 milionů USD do vývoje různých technik tkáňového inženýrství zamýšlených pro reparaci celého spektra různých chorob a degenerativních změn, zahrnujících např. dermatologické, ortopedické, kardiovaskulární a pankreatická onemocnění. Studie rovněž jmenuje hlavní překážky, které v současné době brání rychlejšímu využití tohoto obrovského tržního potenciálu. Největším problémem se jeví financování (poměrně nákladného) výboje a zejména velmi podrobného testování vyžadovaného FDA (Food and Drug Administration - americký úřad pro testování léčiv). Tři produkty tkáňového inženýrství, které již atest FDA získaly, vynesly dohromady pouze necelých 50 milionů USD ročně a společnosti, které je produkují, jsou stále ještě ve ztrátě. Z toho je patrné, že obsazování této tržní příležitosti ještě dlouho nebude žádná procházka růžovým sadem. Očekává se nicméně, že rostoucí poptávka po produktech tkáňového inženýrství z oblasti zdravotní péče zajistí růst průmyslu tkáňovéoh inženýrství (v USA) rychlostí nejméně 24% ročně. Někteří odborníci se domnívají, že v průběhu 20ti let bude běžné nahrazování srdeční komory nebo močového měchýře, zatímco na transplantace kultivovaných složitějších orgánů, jako jsou např. plíce, bude nutno počkat až do poloviny století.

Společnost Intel zavádí novu technologii, o které tvrdí, že umožní vyrábět nejmenší tranzistory na světě a to v masovém množství. Tato inovace je výsledkem výzkumu, do kterého Intel investoval v posledních dvou letech 12,6 miliard dolarů s cílem zlepšit své výrobní technologie. Dokumentuje intenzívní snahu této společnosti předstihnout svou konkurenci a vytvořit si tak lepší pozici pro období, kdy se opět projeví konjunktura. Vyvinutý tzv. 90-nanometrový výrobní proces umožňuje vyrábět tranzistory o rozměru 50nm, což je asi 1/2000 tloušťky lidského vlasu. Navíc Intel implementuje technologii, která zlepšuje výkon tranzistoru tím, že posunuje atomy v křemíkových vrstvách tak, aby elektrický tok mohl téci rychleji. Intel rovněž chystá přechod od stávajícího osmipalcového standardu křemíkových destiček na dvanáctipalcový.

Network Associates, společnost zabývající se bezpečností počítačových sítí, upozornila na nový "worm" napadající počítačové sítě nazývaný SLAPPER. Tento virus je schopný proniknout do počítačových sítí pracujících s operačním systémem LINUX a číhat zde po dlouhou dobu až do chvíle své aktivace. Jeho útok muže zcela vyřadit z provozu napadený server a zlikvidovat předem vybrané WWW stránky. Jimmy Kuo, expert Network Associates, sdělil, že šíření viru je bedlivě kontrolováno a že zatím SLAPPER nepředstavuje velké nebezpečí. Upozornil však současně, že situace se může dramaticky změnit v hromadnou nákazu, pokud by se objevila nová, rezistentnější verze tohoto viru.

Za spolupráce soukromých i státem financovaných organizací se v Austrálii podařilo vyvinout turbínu, pro jejíž pohon se používá kalů, které vznikají při těžbě uhlí a z nich unikajících plynů. Odpady vznikající při těžbě uhlí se doposud skládkují, popřípadě spalují v lokálních topeništích, což ovšem představuje enormní zátěž pro životní prostředí. Uvolňující se hořlavé plyny pak bez užitku unikají do ovzduší. O lepší využití fosilních paliv či získání hořlavých plynů použitelných jako palivo z odpadů se snaží badatelé po celém světě. Rick Honaker, profesor University of Kentucky, pracuje na projektu, jehož cílem je získat palivo z uhelných kalů a odpadů při zpracování dřeva. Kamna piliňáky pravděpodobně zná každý, ale cílem tohoto projektu je zužitkovat zmíněné odpady v průmyslovém měřítku.

Jinudy se vydali na Univerzitě ve Warwicku. Kaly z čističek odpadních vod a papíren se mohou stát cenným zdrojem vodíku. Tyto látky nejprve zplyňují a pak získávají ze směsi plynů standardním průmyslovým postupem vodík. Na Pensylvánské státní univerzitě zase získávají vodík kvašením průmyslových odpadů pomocí běžných půdních bakterií za nepřístupu vzduchu.

Kalifornský start-up Canesta Inc. úzce spolupracuje se třemi výrobci přenosných počítačů na vývoji technologie využívající pohybových senzorů pro sledování úderů uživatelových prstů. Cílem je vyvinout "virtuální klávesnici", kterou bude možno promítnout na jakýkoliv povrch. Zakladatelé Canesta Inc. tvrdí, že je to pouze první z mnoha aplikací využívajících pohybových senzorů, které zamýšlejí uvést na trh. Další mi z nich budou zařízení na monitorování pohybu malých dětí nebo počítačové hry reagující na pohyb celého těla hráče.

Domy v Japonsku jsou obvykle menší a hůře vybavené než je běžný standard např. v USA. Pokud však vše půjde podle představ japonských výrobců elektroniky, japonské domy budou brzy podstatně "chytřejší". Společnost Macushita Electric představila nedávno ve své prodejně v Tokyu několik zcela originálních vybavení domů : Elektronickou toaletu, která průběžně analyzuje moč uživatelů a v případě vybočení z normy sama hlásí výsledky prostřednictvím Internetu rodinnému lékaři. Šatnovou skříň, která sama doporučuje vhodné oblečení kombinací údajů o aktuálním počasí se záznamy o uživatelově oblékacím stylu. V době, kdy je oblečení ve skříni, funguje tato skříň jako parní čistička, která oděvy průběžně udržuje čisté. Jídelní stůl, který se dotykem změní v plochou televizní obrazovku. Chladničku se zabudovanou kamerou, která umožňuje prostřednictvím mobilního telefonu (vybaveného MMS) dálkově z obchodu kontrolovat její obsah. Koupelnové zrcadlo, které pomocí infračervené kamery funguje zároveň jako diagnostické zařízení kvality vlasů a kůže uživatele a ihned doporučuje vhodné kosmetické ošetření. Kuchyňský rezervoár minerální vody,který mění její aktuální složení podle zvoleného programu. Zavedení těchto zařízení do běžného prodeje se očekává v nejbližší době.

A AKADEMON k tomu dodává : za situace, kdy 20% lidské populace nemá přístup k nezávadné pitné vodě je poměrně obtížné zbavit se pochybností, zda vývoj a očekávaný prodej uvedených zařízení je opravdu symbolem pokroku.

V Hospodářských novinách z 26.září 2002, na str.2 části Věda a lidé nalezneme zajímavý článek prof.Miroslava Kutílka o problematice globální změny klimatu. Nelze než přivítat jeho kritický pohled na kyotský protokol a snahu objasnit zdrženlivý postoj Spojených Států k problematice globální změny klimatu. Takové názory neslyšíme často.

Úplný text najdete zde.

V roce 2002 byla Nobelova cena za fyziologii a lékařství udělena Sydney Brennerovi (nar.1927, The Molecular Sciences Institute, Berkeley, Kalifornie, USA), H. Robertu Horvitzovi (nar.1947, Massachusetts Institute of Technology) a Johnu E. Sulstonovi (nar.1942, The Wellcome Trust Sanger Institute, Cambridge, Velká Británie) za jejich výzkumy genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti (apoptózy). Nobelova cena za fyziku byla v roce 2002 udělena Raymondu Davisovi Jr. (nar.1914, Department of Physics and Astronomy, University of Pennsylvania, Philadelphia, USA), Masatoshi Koshibovi (nar.1926, International Center for Elementary Particle Physics, University of Tokyo, Japonsko) za průlomové výzkumu v astrofyzice, zejména za detekci vesmírných neutrin a dále Riccardu Giacconimu (nar.1931, Associated Universities Inc., Washington DC, USA) za průlomové výzkumy v astrofyzice, které vedly k objevu kosmických zdrojů rentgenového záření. Nobelovu cenu za chemii za rok 2002 obdrželi John B. Fenn (nar.1917, Virginia Commonwealth University, Richmond, USA), s Koichim Tanakou (nar.1959, Shimadzu Corp., Kyoto, Japonsko) za vývoj nových metod hmotnostní spektrometrie pro analýzu biologických makromolekul a Kurt Wüthrich (nar.1938, Swiss Federal Institute of Technology (ETH), Zürich, Švýcarsko a The Scripps Research Institute, La Jolla, USA) za vývoj jaderné magnetické rezonační spektroskopie pro určení třírozměrné struktury biologických makromolekul v roztocích.

Nobelovu cenu za ekonomické vědy, přesněji řečeno cenu Švédské banky na paměť Alfreda Nobela, za rok 2002 obdrželi Daniel Kahneman (nar.1934, Princeton University, USA) za integraci psychologického výzkumu do ekonomické vědy, zejména v souvislosti s lidským uvažováním a rozhodováním v podmínkých nejistoty a Vernon L. Smith (nar.1927, George Mason University, USA) za uplatnění laboratorních pokusů jako nástroje empirických hospodářských analýz, zvláště při studiu alternativních tržních mechanismů.

Ve studii nedávno publikované v časopisu Nature team vedený Marcelo Jacobs-Lorenou z Case Western Reserve University informoval o vyvinutí geneticky modifikovaného komára, který není schopen přenášet malárii. Této vlastnosti dosáhli doplněním genetické výbavy běžného komára insercí nového genu (metodami genetického inženýrství), který zabraňuje zárodkům malárie přecházet ze žaludku komára do jeho slinných žláz (a tím nakazit napadnutého člověka). Vypuštěním tohoto komára do přírody by se vytvořil normálnímu komárovi (přenášejícímu malárii) konkurent, čímž by se nakonec množství nebezpečných komárů redukovalo. Pozitivní přínos tohoto výsledku pro boj s malárií, která zabíjí na celé zeměkouli přibližně jeden milion lidí každý rok, je zjevný. Přesto má řada aktivistů i expertů obavy z nekontrolovaného vypouštění geneticky modifikovaných hmyzů do přírody z důvodů možných nezamýšlených vedlejších efektů.

S nimi do značné míry souhlasí i nedávno zveřejněná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která varuje : výsledky genetického inženýrství, jako například geneticky modifikovaní komáři, mohou zachránit miliony životů, ale přinášejí také značná etická dilemata i nemalá rizika spočívající v možném toxickém působení a negativních efektech na další příslušníky ekosystému.

Prvoinstanční soud v americkém Marylandu zamítl žalobu neurologa Christophera Newmana, který žaloval přední výrobce mobilních telefonů (mezi nimi např.firmu Motorola) o částku 800 milionů dolarů, protože záření jejich analogových přístrojů mu údajně vyvolalo mozkový nádor za pravým uchem. Evidentně jde o další ze série žalob vyvolaných chtivými advokáty na základě úspěšných procesů s tabákovými koncerny. Po cigaretách došlo i na mobilní telefony a dokonce na hamburgery. Soudkyně Catherine Blake projevila dostatek zdravého rozumu a po prozkoumání stanovisek expertů žalobu zamítla jako neodůvodněnou. Zdali Newmanův právník připravuje odvolání není Akademonu známo.

Podle informací Peace Corps, americké organizace poskytující pomoc v méně vyvinutých zemích, stoupl v tomto roce v oblasti Sanfranciského zálivu počet nových žadatelů o přijetí o 12%. Mnoho z nich jsou původní vlastníci a majitelé zbankrotovaných "DOT.COM" společností, kteří hledají tímto rozhodnutím novou duševní rovnováhu. Tracey Lake, vlastník MBA z University of Virginia, spoluzakladatel nyní nefunkčního internetového start-upu a jeden z nových rekrutů Peace Corp to vysvětluje slovy : "Chci prostě zjednodušit svůj život. Když jsme zavřeli naši společnost, prožíval jsme to velmi těžce. Nyní to beru jako jednu z velkých životních zkušeností. Ničeho nelituji, ale jsem již z toho všeho unaven". A proto Tracey Lake odjíždí jako manažerský poradce pro malé obecní úřady do Hondurasu.

A AKADEMON k tomu dodává : I toto je ilustrací skutečnosti, že lidská psychika je složitá a jemná věc.

Jak známo, ruleta nemá paměť ani charakter. Nejde-li o podvod, jsou výsledky vrhu náhodné. Krásná literatura včetně známé novely Dostojevského i čím dál častější psychiatrická zkušenost, ukazují hráčův omyl. Ponecháme-li stranou emoční prvky hráčské závislosti, které se velmi podobají závislosti na drogách a jak se zdá, mají v mozku i společný neurochemický podklad, je hráčův omyl chybou v uvažování. Má totiž zato, že v řadě náhodných událostí je skrytý řád. "Podaří-li se mi na něj přijít, dokážu předpovědět další výsledek", říká si hráč, "pak rozbiji bank." Dlouhodobé výsledky jsou opačné: bank rozbíjí hráče a to tak často, že jsou předmětem černých kreslených vtipů, na nichž při odchodu z kasina šatnář jemně a zdvořile hráčovi podává s kabátem i revolver.

Úplný text najdete zde.

Klasické video hry se typicky zaměřovaly na automobilové závody, letecké simulátory, válečné akce a bojová umění. Firma Electronic Arts přichází nyní s úplně novým typem hry, který simuluje zcela obyčejný život. Hráči se zde mohou ucházet o zaměstnání a dávat výpovědi, kupovat a zařizovat domy, prožívat milostné aféry, ženit se v dávat, mít děti a vychovávat je. Hra má překvapivý úspěch, neboť otevřela počítačové hry novému zákaznickému segmentu, který se dosud v této oblasti příliš neprosazoval - mladým děvčatům. Video hry byly typicky zábavou chlapců a mladých mužů, avšak přes polovinu uživatelů této nové hry jsou dívky a mladé ženy.

A AKADEMON k tomu dodává : není až tak překvapivé, že video hry od simulací her na vojáky a rytíře přecházejí i k hrám s panenkami. Je spíše překvapivé, že to nikoho nenapadlo dříve. Redakce neměla možnost tuto novou hru testovat, při uváděné dokonalosti by nás však zajímalo : a je tam pojednána i možnost zajištění lékařské pomoci nebo dokonce pohřbu ?

Dlouhodobá spolupráce Central European Data Agency, a.s. (CEDA) s předním světovým producentem digitálních geografických dat, společností Tele Atlas, byla korunována vydáním prvního navigačního CD pro území České republiky. Díky podpoře Škoda Auto, která celý projekt iniciovala a podílela se na jeho financování, je v České republice, jako první zemi z oblasti Střední a Východní Evropy, nyní možné využít přednosti systému automobilové navigace pro vyhledání cesty a navádění k cíli. Geografická databáze obsahuje 28 000 km silnic zahrnující hlavní silniční síť ČR (dálnice, silnice 1. třídy a vybrané silnice II. třídy) a podrobné uliční mapy Prahy a Mladé Boleslavi. Součástí je i soubor 14 000 tzv. zájmových bodů, které umožňují vyhledat centra všech administrativních obcí, čerpací stanice podél silniční sítě a také (v rámci Prahy a Mladé Boleslavi) 2002 restaurací, 350 hotelů a 1700 dalších služeb jako jsou zdravotnická zařízení a lékárny, kulturní zařízení (divadla, kina, muzea), pošty, policejní stanice, úřady, železniční stanice, obchodní centra, bankomaty, servisní a prodejní místa Škoda Auto. Toto CD je k dispozici pro navigační přístroje Blaupunkt TravelPilot DX, kterými jsou vybavovány automobily Škoda všech modelových řad. V současné době je navigační CD distribuováno prostřednictvím autorizovaných prodejců Škoda-Auto. Od ledna 2003 bude možné zakoupit CD i u jiných prodejců. Navigační data, která jsou obsažena na navigačním CD, je možno rovněž využít v celé řadě dalších mapových a navigačních aplikací. Pro toto využití je společností CEDA nabízen produkt pod názvem Multinet. Produkt je distribuován v otevřených formátech dle standardu GDF (Geographic Data Files) a umožňuje využít podrobné informace o silniční síti v obecných aplikacích pro profesionální řešení dopravních úloh. Společnost CEDA se podílela na tvorbě navigační mapy jako výhradní partner společnosti Tele Atlas pro dodávku podkladových dat z rozsáhlého portfolia podrobných a aktuálních mapových produktů, kterými disponuje. Rovněž zabezpečovala sběr dat v terénu vlastním týmem specialistů. "Vydáním první verze práce na projektu podrobné navigační databáze ČR samozřejmě nekončí. Pokrytí navigačními daty se bude neustále rozšiřovat o podrobné mapy dalších měst a krajů v půlročních intervalech, takže ke konci roku 2003 bude zahrnuto území obývané více než polovinou obyvatel ČR. Stávající data budou samozřejmě aktualizována, také v půlročních intervalech." dodal RNDr. Jan Vodňanský, ředitel pro strategický rozvoj společnosti CEDA.

Svět stále není připravený na střet s planetkou a nezbývá, než začít v tomto směru dělat něco skutečně seriózně, shodla se mezinárodní skupina odborníků, kteří se sešli v září na workshopu o hrozbě asteroidů v americkém Státním úřadu pro letectví a kosmonautiku. O čem se tu jednalo? Pět let se svět už uvážlivě zabývá tímto aktuálním nebezpečím. Nyní je zřejmé, že existuje pravděpodobnost jedna ku pěti, že v příštích sto letech zasáhne Zemi vesmírný návštěvník dostatečně velký, aby zničil velkoměsto. V evidenci této hrozby svět pokročil. V rámci programu LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) byla především pomocí teleskopů v Socorru v Novém Mexiku zmapována polovina z tisícovky planetek větších než jeden kilometr, které se nebezpečně přibližují dráze naší planety. Naštěstí se dosud ukázalo, že ani jedna z nich nemá takovou dráhu, aby Zemi v dohledné době skutečně zasáhla. Planetky jsou však v mnohém úskočné. Většina z nich rotuje takovým způsobem, že nebude snadné jejich dráhu ovlivnit. Další svízelí je to, že každá šestá planetka je "dvojplanetkou"- Dosud se nevěnovala pozornost planetkám o velikosti 300 - 1 000 metrů, protože astronomové soudí, že by nás tato tělesa nemohla ohrozit globální katastrofou. Nicméně mohla by vymazat z planety velké město. Experti se shodli na tom, že do roku 2015 bychom se už mohli naučit manévrovat s planetkami hrozícími střetem se Zemí natolik, že bychom mohli tělesu o průměru 150 m udělit navíc rychlost o 5 - 10 centimetrů za sekundu. USA věnují nyní na studium planetek ročně 4 miliony dolarů. Pro uvažovaný projekt "protiplanetkové strategie" by bylo zapotřebí během příštích 25 let najít 3 miliardy dolarů.

Některé shluky srdečních buněk vysílají elektrické impulsy, které řídí práci těch ostatních. Při jejich poškození či odumírání pak celé srdce funguje špatně nebo vůbec ne. Současná medicína to řeší voperování elektronického zařízení, zvaného kardiostimulátor (pacemaker), jež potřebné pravidelné elektrické pulsy dodá samo. Team vědců z John Hopkins University vytvořil přeměnou normálních srdečních buněk biologický kardiostimulátor, tedy shluk buněk, který je schopen dodávat pro správnou činnost srdce nezbytné elektrické pulsy, zatím u morčete. Sama metoda, kterou vědci použili, je velmi zajímavá. Řídící buňky se od ostatních srdečních liší nižší koncentrací draselných iontů. Pomocí viru vpravili přímo do určité části srdečních buněk gen, který změnil rovnováhu draselných iontů, a buňky začaly vysílat životodárné impulsy.

Biologický kardiostimulátor by mohl být vhodnější pro pacienty příliš mladé nebo zesláblé, u kterých chirurgický výkon nutný k zavedení běžného kardiostimulátoru není myslitelný. Rovněž standardní pacemaker vysílá pulsy stále stejně rychle, nanejvýš ho lze přepnout mezi dvěma rychlostmi, takže srdce tepe stále stejně bez ohledu na činnost jeho majitele. O řešení tohoto problému by se u biologického kardiostimulátoru postaraly běžné tělní regulační mechanismy.

National Institutes of Health ve Spojených Státech spolu se soukromou neziskovou organizací Chimp Haven, Inc. připravují výstavbu hospice pro vysloužilé šimpanze. Všichni laboratorní šimpanzi v majetku federálních nebo státech subvencovaných laboratoří, kteří již nebudou potřební pro další výzkumy, zde najdou své doživotní útočiště. Nové zařízení vyroste nákladem asi 20 milionů dolarů v americké Lousianě a od jara 2004 zde bude moci nalézt útočiště až 75 šimpanzů.