Díky oteplování nejlepší vína posledního půlstoletí?

30.11.2003

Gregory Jones, klimatolog z Southern Oregon University v Ashlandu analyzoval efekt současných klimatických změn na kvalitu vína v 27 předních vinařských oblastech světa. Od r.1950 vzrostla teplota za vegetačního období vína v průměru o dva stupně. A příznivé podmínky umožnily dozrát kvalitnějším hroznům. Ale další předpokládané oteplování o dva stupně v příštích padesáti letech nemusí mít už tak dobrý vliv. Teplejší podnebí prý způsobí, že hrozny budou dozrávat dříve, budou obsahovat více cukru, ale zato prý budou mít horší chuť. Budou vinaři schopni vyrovnat se s měnícími se podmínkami změnou pěstovaných odrůd?

Svět je však tak rozmanitý, že z dalšího oteplování by měly určité vinařské oblasti zisk a jiné škodu. Získat by měli vinaři severozápadu USA, Spojeného království, Německa, Francie a Nového Zélandu. Škodné by měly být vinařské oblasti v Kalifornii, Portugalsku, Itálii, Řecku, Turecku a na jihovýchodě Austrálie.

Orgasmatron

28.11.2003

Dr Stuart Meloy ze společnosti Piedmont Anesthesia and Pain Consultants v Severní Karolíně na základě souhlasu Food and Drug Administration zahájil pokusy se zařízením, které u žen vyvolá orgasmus. Přístroj menší než krabička od sirek se voperuje pod kůži a pomocí drátků posílá impulsy do příslušných míst míchy. Libá reakce mozku na sebe nenechá dlouho čekat.

Mobilní telefon pro slepce

28.11.2003

Španělská firma Owasys uvedla na trh mobilní telefon pro slepce. Místo displeje je vybaven hlasovým syntezátorem, které říká vše, co se nám objevuje na displeji. Cena tohoto mobilu se pohybuje v úrovni luxusnějších standardních typů.

Prodlužování lidského života končí?

28.11.2003

Téměř deset procent šestiletých a patnáct procent patnáctiletých dětí ve Spojeném království trpí obezitou. Angličtí lékaři tvrdí, že tato pohroma může zlikvidovat očekávané prodlužování Britů o devět let. Poprvé v uplynulém století se zastaví prodlužování průměrného života, předpokládá Joe Krebs, předseda Food Standards Agency (FSA) Velké Británie. Zjištění je dalším podnětem k diskusi o správné výživě britských dětí: Zda by měla být omezena reklama tzv. rychlého občerstvení ovlivňující děti a zda by potravinářský průmysl neměl být zákonně přinucen vyrábět pro dětí produkty méně slané, sladké a tučné.

V Ondřejově objevili další planetku s měsíčkem

27.11.2003

Petr Scheirich uveřejnil tiskové prohlášení České astronomické společnosti sdělující, že ondřejovští astronomové objevili další dvojitou planetku. Jde o planetku nesoucí prozatímní označení 1998 RO1. Odhalena byla 14.září 1998 v rámci programu vyhledávání blízkozemních planetek LINEAR. Obíhá Slunce ve vzdálenosti 0,28 - 1,70 astronomické jednotky. K Zemi se přibližuje nejblíže na vzdálenost 34krát větší než dělí Měsíc a naši planetu. V září 2002 vyslovili astronomové po pořízení fotometrického pozorování podezření, že jde o planetkou dvojitou. A to nyní odhalila skupina pozorovatelů planetek z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově - Petr Pravec, Peter Kušnirák a Lenka Šarounová fotometrickým měřením pomocí dalekohledu o průměru 60 cm za přispění některých zahraničních astronomů. Zpráva o objevu byla oznámena veřejnosti 7.října. Planetka je velká přibližně jeden kilometr. Její měsíček je nejméně poloviční a oběhne kolem ní za 14,5 hodiny. Podvojnost planetky byla potvrzena radarovým pozorování observatoře Arecibo v Portoriku. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti připomíná, že v Ondřejově už bylo pozorováno 13 dvojitých planetek a u devíti z nich byla podvojnost poprvé detektována právě zde.

Permanentní magnet z uhlíku

27.11.2003

Pablo Esquinazi z Lipské univerzity připravil permanentní magnet z uhlíku a vodíku, tedy nekovových materiálů, což je poměrně neobvyklé. Permanentním magnetem může být jedině tzv.feromagnetická látka, tedy látka, jejíž atomy či molekuly nesou vlastní magnetický moment díky nepárovému elektronu, ale navíc musí být ještě uspořádány do složitějších struktur, aby se tyto miniaturní magnetické momenty v makroskopickém měřítku navzájem nekompenzovaly. Všichni známe tmavé permanentní magnety na bázi železa či některých jiných kovů. Podařilo se připravit i organické sloučeniny, jež jsou feromagnetické za velmi nízkých teplot. Fyzikové z Lipské univerzity a možná i jejich předchůdci v Japonsku připravili uhlík dopovaný vodíkem, který je feromagnetický i za běžné teploty. Vlivem vazby vodík - uhlík zřejmě dochází právě k takové deformaci původní krystalové mřížky uhlíku, jež způsobí vznik feromagnetického chování.

Za zmínku stojí i způsob přípravy nového magnetu, použitý v Lipsku. Aby vyloučili jakoukoli kontaminaci, bombardovali superčistý uhlík protony o energii 2,25 MeV.

Rádiové visačky každodenní realitou

27.11.2003

O radiových visačkách se AKADEMON zmiňoval již několikrát. Známý světový obchodní řetězec Wal-Mart nedávno sdělil svým největším dodavatelům, že všechny jejich produkty musí být v budoucnu označeny speciálními visačkami k rádiové identifikaci. Zboží tak může bát sledováno na dálku rádiovými přijímači, což podle Wal-Martu poslouží hlavně k efektivnějšímu řízení skladu. Na základě tohoto impulsu společnost Microsoft přislíbila, že pro tuto technologii vyvine speciální software, který už zároveň bude také opatřen rádiovou visačkou.

Doufejme jen, že tento monitoring zboží bude trvat skutečně jen do okamžiku prodeje zákazníkovi.

Zatmění nad Antarktidou

27.11.2003
Stín Měsíce na Antarktidě. Čára označuje linii pobřeží.

Na snímku z oběžné dráhy vidíme 500 km dlouhý stín, který vrhl Měsíc na Antarktidu při svém zatmění 23.listopadu 2003.

Danit či nedanit Internet ?

26.11.2003

U.S. Judiciary Comitee schválilo zákon, který zakazuje zdanění přístupu na internet a služeb s tím spojených. Požaduje také po jednotlivých státech americké unie, které už daně vybírat začaly, aby tuto činnost opět zrušily. Zákon tak víceméně rozšiřuje dočasné zmražení internetových daná z roku 1998, které vypršelo letos koncem října.

Rozhodnutí, jak danit či nedanit zboží a služby prodávané přes Internet, bylo tak zatím odloženo, schyluje se však k poměrně ostré debatě o této věci.

V Rusku přidají na lety kosmonautů k Mezinárodní kosmické stanici?

26.11.2003

Ruská kosmická agentura byla 13.listopadu ujištěna, že jí vláda zvýší rozpočet na kosmický výzkum o 1,5 miliardy rublů. Jde o částku, která by měla umožnit financovat starty kosmických lodí Sojuz, přepravujících kosmonauty, a dopravních lodí Progress, které umožní dopravovat zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici ISS do září 2004, tedy po dobu, po kterou nebudou ještě povoleny starty amerických raketoplánů, zastavené po nedávné tragické havárii.

Také Francouzi nespokojeni s rozpočtem na vědu?

25.11.2003

Zhruba desítka odborářských organizací vyzvala francouzské vědce, aby 14.listopadu přišli manifestovat před budovu poslanecké sněmovny, a to konkrétně v den, kdy se definitivně rozhodovalo o rozpočtu na vědu a výzkum. Claudie Haigneréová, ministryně pro vědu, obhajovala zvýšení rozpočtu na rok 2004 o 22 %, k čemuž by navíc přibylo 150 milionů euro, získaných z privatizace, které však byly určeny na prioritní projekty. Toto navrhované a zvýšení však zdaleka nevyváží rozpočtové škrty, které byly učiněny v roce 2003 zejména ve veřejných výzkumných institucích, v jejichž důsledku byly zrušeny nebo odloženy mnohé programy. Navíc se ministryně rozhodla zrušit 550 stálých míst ve vědě a nahradit je smluvními pracovními smlouvami na dobu určitou. - "Tento návrh rozpočtu se otáčí zády k potřebám celé země, i k problémům zaměstnanosti ve vědě,", tak jsou formulovány protesty vědců. - "Má.li být do roku 2010 dosaženo slíbených 3 % z hrubého národního důchodu věnovaných na vědu a výzkum, měl by se každý rok zvyšovat jak rozpočet , tak počet zaměstnaneckých míst ve vědě a výzkumu o 10%."

Nesmrtelné ježovky

24.11.2003

Poslední výzkumy ukázaly, že ježovka Strongylocentrotus franciscanus žije mnohem déle, než se doposud myslelo. Platí to alespoň pro exempláře nalezené u pobřeží Britské Kolumbie. Mohou se dožít až dvou set let bez výrazných známek stárnutí a rozmnožují se do velmi vysokého věku.

Čipové implantáty v Mexiku

24.11.2003

Palm Beach, Applied Digital Solutions, výrobce známého Veri-čipu určeného k implantaci pod kůži, se nyní chce zaměřit na zákazníky na jih od Spojených států, kde se lidé chytají každé nejmenší možnosti, jak se bránit vůči stále vzrůstajícímu zločinu. Mikročipy, ve Spojených státech už delší dobu k dispozici, obsahují různé identifikační údaje a většinou také krevní skupinu a zdravotní informace jedince, jenž jsou pak také uloženy na centrálním počítači. Zájemci v Mexiku doufají, že by implantace identifikačních čipů mohla být další ochranou proti rostoucí vlně únosů, loupeží a dalších zločinů. Mexická distribuční společnost počítá se zhruba deseti tisíci implantacemi v prvním roce a ujišťuje zájemce, že do té doby bude také přes 70% nemocnic vlastnit technologii potřebnou k "přečtení" čipu. Pracují už také na podobné technologii, která však bude propojená se satelity a bude tak schopná lokalizovat "nositele" čipu v případě únosu.

Tvrdý grafit

24.11.2003

Vědci z Brookhaven National Laboratory ve spolupráci s Argonne National Laboratory připravili dosud neznámou modifikaci elementárního uhlíku - vysokotlaký tvrdý grafit. Jak již název napovídá, nová fáze vzniká za vysokého tlaku a z krystalografických studií pomocí rentgenových paprsků vyplývá, že má deformovanou hexagonální strukturu grafitu. Tvrdostí výrazně převyšuje grafit, avšak nedosahuje diamantu.

Své sítě spřádali již dávní příbuzní pavouků?

23.11.2003
300 milionů let stará zkamenělina členovce Aphantomartus pustulatus. Tělíčko je dlouhé asi 1 cm.

Na mimořádně dobře zachované zkamenělině členovce Aphantomartus pustulatus, nalezené v dole ve státě Ohio, jsou možná mikroskopem rozeznatelné snovací bradavky. Není tedy vyloučeno, že již tento 300 milionů let starý blízky příbuzný pavouků soukal své sítě, aby do nich chytil kořist.

Chemický prvek 110 definitivně pojmenován na darmstadtium (Ds)

23.11.2003

Na zasedání Mezinárodní unie základní a aplikované chemie byl definitivně pokřtěn 110 prvek - darmstadtium, Ds. Připomeňme, že se tento prvek zrodil při slití iontu niklu s iontem olova, a to v roce 1994 v německém Darmstadtu, kde se zkoumají těžké ionty.

Laser proniká mlhou

23.11.2003

Vědci z univerzity v Lyonu nedávno dokázali, že za určitých podmínek mohou laserové paprsky procházet jinak neproniknutelnými prostředími, jako jsou mraky či mlha. Vodní kapičky v oblacích či mlze většinou laserové signály rozptylují. Vědci použili velmi intenzivní, krátké impulsy vytvářející pakety elektromagnetického vlnění několik metrů dlouhé, široké však pouze 150 mikronů ( což odpovídá asi třetině velikosti červené krvinky ). Při průchodem vodní kapkou tyto pakety neztrácí téměř žádnou energii - při nárazu do kapky se sice většina energie přenese na okolní fotony, ale okamžitě se zase vrátí paketu zpět na druhé straně kapky.

Podle vědců by toto mohlo posloužit zejména ke zlepšení laserových komunikací a také k novým způsobům sledování znečištění ovzduší. Praktického využití by se nová technologie mohla dočkat prý už od 2 do 5 let.

Ze Země lze vidět 70 tisíc trilionů hvězd

22.11.2003

Pouhým okem vidíme z naší planety přibližně 6 000 hvězd. Simon Driver z Australian National University Research School of Astronomy and Astrophysics propočítal, kolik hvězd můžeme ze Země uvidět pomocí současných světových dalekohledů. Nepočítal je samozřejmě jednu po druhé, ale extrapoluje to podle malého vzorku oblohy. Množství hvězd viditelných ze Země má být 7.10 na 22, tedy 70 000 trilionů. Těžko odhadnout, jak toto množství poroste při současném bouřlivém zdokonalování pozemských dalekohledů. A ještě obtížnější je pokoušet se při předpokladu nekonečnosti vesmíru určit, kolik hvězd v našem vesmíru vůbec existuje.

Nezištné trestání

22.11.2003

Lidská společnost se vyznačuje velice intenzivní spoluprací. Tento jev provázel člověka po tisíciletí a spolupráce se uplatňovala i v situacích, v kterých by zvířata zřejmě nespolupracovala. Například charitativní činnost je směřována na jedince nepříbuzné a jejím motivem rozhodně není reciprocita.

Úplný text najdete zde.

Hypersonická střela

22.11.2003

Německá firma LFK-Lenkflugkorpersysteme 23.října na střelnici Meppen otestovala vojenskou raketu dosahující rychlosti 7 M, tedy sedminásobek rychlosti zvuku.

Únik mozků z Evropy se zvyšuje

20.11.2003

Únik mozků a pokles investicí do vědy států Evropské unie včetně přistupujících států mají být dvěma nebezpečími Evropy, které ji nejvíce ohrožují. Brain drain evropských vědeckých mozků do USA stoupá. Sedm z deseti studentů, kteří plánují v Americe získat titul PhD, chce v této zemi v budoucnu zůstat. V Evropské unii se nyní snaží vypracovat strategii administrativních, politických a společenských opatření, které by tomu zabránily a naopak umožnily brain drain mozků na náš kontinent. 25.listopadu vystoupí na tiskové konferenci v Bruseli komisař Philippe Busquin, odpovědný v Evropské komisi za vědu a Wendy Hanse a Luc Soete s analýzou tohoto stavu.

Bezbolestné bodnutí

19.11.2003
Fotografie jehlového pole ve srovnání s hrotem běžné jehly (vpravo).

Čím tenčí jehlu nasadíte na injekční stříkačku, tím menší bolest pocítíte. Avšak menší jehla je užší, takže doba nezbytná pro aplikaci se prodlužuje. A samozřejmě u příliš malých jehel nastanou problémy s jejich pevností. Na Georgia Institute of Technology zhotovili pole jehel mikronových rozměrů určených k podkožním aplikacím. Jejich velikost kolísá od jednoho do 1000 mikrometrů a mohou být z křemíku, plastů nebo kovu. Běžné jehly injekčních stříkaček asi sotva nový výrobek nahradí, protože bolest spojená s bodnutím injekce není zdaleka nesnesitelná ani se současnou jehlou. S použitím jehlového pole se počítá spíše při kontinuálním podávání účinných látek nebo průběžném odběru tělních tekutin kvůli jejich analýze např. při diabetu.

Jak dopadla dánská živočišná výroba po zákazu používání antibiotik?

18.11.2003

V roce 1998 upustilo Dánsko od systematického užívání antibiotik v chovu dobytka. Po čtyřech letech, které od té doby uplynuly, zveřejnila Světová zdravotnická organizace bilanci tohoto opatření. V letech 1994 - 2001 se používání antibiotik snížilo v dánském zemědělství o 54 %. A rezistence bakterií se od té doby také snížila, a sice z 60 až 80 % na 5,3 %.. Konkrétně se to uvádí u enterokoků, Streptococcus faecalis. A jak na to doplatily výnosy dánské živočišné výroby? Snížením pouze o jediné procento.

Války neprospívají ani paleoantropologii

17.11.2003

Část kostry člověka, která byla nalezena v r.1908 v Combe-Capelle v Dordogne, je považována některými vědci za pozůstatek jednoho z nejstarších moderních lidí Evropy. O stáří této lebky se však stále diskutuje. Bohužel se nepodařilo dosud provést výzkum nálezu nejmodernějšími současnými metodami.

Lebka složená ze 14 úlomků prožila totiž po svém nálezu bouřlivou minulost. V roce 1910 byla prodána do berlínského muzea, odkud ji v roce 1945 odvezli jako kořist sovětští vojáci. V roce 1958 ji sice Sovětský svaz vrátil Německé demokratické republice, ale pouze některé z úlomků. Na zpřesnění stáří tohoto člověka pomocí radioaktivního uhlíku věda s netrpělivostí čeká.

Bílkovina způsobující leukemii

17.11.2003

U jednoho typu leukémie, postihujícího asi sto dětí v USA ročně, ale s 60% úmrtností, objevili nyní vědci z Dana Farber Cancer Institute protein, který způsobuje tento typ zhoubného bujení a podávají o tom zprávu v časopise Cell z 31.října. Tímto proteinem je enzym taspáza-I, který patří k proteázám, tedy enzymům rozkládajícím bílkoviny. Hledají se léky, které by enzym inhibovaly a tak vedly k vyléčení tohoto typu leukémie. Taspáza má vztah k tzv.HOX-genům, určujícím vývoj jedince při vývoji embrya. Mohlo by to vést k novým protinádorovým lékům.

prof.MUDr.Vratislav Schreiber

Dvě černé díry před srážkou

17.11.2003

V souhvězdí Persea, ve vzdálenosti 760 milionů světelných roků studovali američtí astronomové objekt neznámé povahy označený Compact Symmetrical Object 0402+379. Tým Grega Taylora z National Radio Astronomy Observatory v Socorru ve státě Nové Mexiko zkoumal objekt pomocí deseti spolupracujících radioteleskopů, které leží od Panenských ostrovů po Havajské ostrovy. Z pozorování má plynout, že jde o dvě gigantické černé díry, vzdálené od sebe pouhých několik světelných let, které se po spirálovité dráze na sebe řítí. Ke katastrofické srážce by podle teoretiků života černých děr mohlo v tomto případě dojít za astronomickou "chvilku" - za několik let až několik tisíc let. Ověřit svá pozorování tohoto unikátního jevu chtějí astronomové ze Socorra v roce 2005.

V americkém skleníku rostla potrava obřích dinosaurů

7.11.2003

Pokusničení s rostlinami má přispět k zodpovězení otázky, proč došlo v geologickém období střední křídy k ohromnému rozvoji dinosaurů. Před 100 miliony lety umožnila naše planeta prosperovat početným stádům dinosaurů, kteří lámali rekordy co do velikosti a hmotnosti. Připomeňme největšího tvora Země 35 metrů dlouhého argentinosaura z Jižní Ameriky, který vážil sto tun. Sara Decherdová ze Státní univerzity Severní Karoliny se snažila zjistit, zda klíč k vývoji tak gigantických tvorů byl skutečně v hojnosti jejich rostlinné potravy. Vegetace rostla neobvykle bujně, protože ovzduší planety bylo bohaté na skleníkové plyny, na oxid uhličitý? Geologická svědectví vypovídají, že v atmosféře bylo tehdy pětkrát víc oxidu uhličitého a jedenapůlkrát kyslíku. Dr.Decherdová pěstovala ve skleníku s atmosférou totožnou s údobím křídy jinany (ginkgo), rod nahosemenných dřevin, který rostly hojně právě v době dinosaurů. Zjistila, že v umělé atmosféře skleníku probíhá fotosyntéza třikrát rychleji než v současnosti. Takže bujná vegetace opravdu umožňovala, by býložraví dinosauři rostli stále větší a větší, a stávali se tak bohatší kořistí pro dravé dinosaury, kteří se nakonec stali pány světa.

Čína třetí na světě v investicích do vědy

6.11.2003

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj měly být letos poprvé získány spolehlivé údaje o investicích do vědy v Číně. Čína, tak nyní pyšná na kosmický let svého prvního astronauta, vkládá po Spojených státech a Japonsku nejvíce finančních prostředků na rozvoj vědy a výzkumu na světě. V roce 2001 investovaly Spojené státy do výzkumu 282 miliard dolarů, Japonsko 104 miliard dolarů a Čína 60 miliard dolarů. V tomto roce pracovalo ve vědě a výzkumu v USA 1 300 000 lidí, v Japonsku 739 000 a v Číně 743 000. V roce 2000 čínské univerzity udělily 739 000 hodností.

Nejsilnější sluneční erupce

6.11.2003
Snímek pořízený družicí SOHO v extrémní ultrafialové oblasti v úterý 4.listopadu 2003 večer (foto NASA).

Těsně předtím, než se nám skryla na odvrácené straně, vyslala skupina slunečních skvrn AR 10486 nejsilnější zaznamenanou sluneční erupci vůbec. Jde o další projev extrémní sluneční aktivity posledních dnů.

Sčítání obyvatel podvodního světa

5.11.2003

Odborníci na životní formy moří a oceánů už tři roky pracují na velké inventuře. Celkem 300 vědců z 53 zemí spojilo síly s cílem vytvořit během deseti let veřejně přístupnou databázi všech organismů žijících v prostředí moří. Jde o grandiózní projekt, který jeho ředitel Jesse Ausubel přirovnal k cestě na Měsíc. Projekt inventarizace podmořského života spolkne miliardu dolarů poskytnutou zčásti Nadací Alfreda P. Sloana a zčásti v podobě grantů vládami jednotlivých účastnických zemí. Projekt se soustředí na sedm základních témat. Vědci se v něm budou věnovat průzkumu pacifických pobřežních vod, životu na dně severního Atlantiku, budou zkoumat ekosystém zálivu Maine, nezapomenou na podmořské prameny horkých minerálních vod a na oblasti, kde vyrůstají lososi. Do centra zájmu se dostanou životní zvyklosti velkých druhů ryb a mořských savců a pozornosti vědců neuniknou ani organismy obývající temné a studené hlubiny oceánského dna. V současné době provádějí vědci jakousi průběžnou kontrolu práce vykonané za první tři roky projektu. K nejvýznamnějším patří objev druhově nesmírně bohatých vod u pobřeží Angoly. Na jednotce plochy se tu vyskytuje více druhů než v jakémkoli jiném dosud známém mořském ekosystému. Už teď se zdá téměř jisté, že angolské vody přispějí do seznamu mořských organismů pěti stovkami nových druhů. Zajímavé informace přineslo studium života lososů. Až doposud považovali vědci za nejkritičtější fázi jejich života cestu mladých rybek z jejich "rodišť" na horních tocích řek do oceánů. Teď se ukazuje, že populace mladých rybek nejcitelněji prořídne poté, co dosáhne oceánu.Vzhledem k tomu, že mnozí lososi patří mezi ohrožené druhy, má každá informace o úskalích jejich života nevyčíslitelnou cenu. Může rozhodovat o tom, jestli lososi přežijí nebo ne.

Na konci projektu by mělo být v databázích zaneseno asi 210 000 mořských druhů. Jen počet druhů ryb by měl z dnešních 15 300 stoupnout asi o 2 nebo 3 tisíce. Mnohé z nich nebude lehké zachránit před vyhubení. To hrozí i kdysi tak hojným druhům jako je treska nebo sleď. Předchozí průzkum oceánů se často soustředil na ekonomicky významné druhy nebo na živočichy, kteří jsou populární, např. žraloky nebo velryby. Jesse Ausubel ale zdůrazňuje, že stávající "sčítání" nebude rozlišovat mezi "slavnými" a "neznámými" obyvateli moří. Určitě se to vyplatí. Po deštném pralese by se mělo stát právě moře zdrojem nových látek pro potřebných pro chemický průmysl. Například organismy žijící ve vroucí vodě podmořských pramenů mívají ve svých buňkách enzymy odolné k drastickým podmínkám vysokých teplot, tlaků i koncentrací solí. Po podmořských zdrojích pošilhávají stále častěji i farmaceuti, kteří tu pátrají po látkách s léčebnými účinky. K zajímavým organismům patří z tohoto hlediska mořské houby. Už dnes nám poskytly látky zajímavé třeba s výhledem na léčbu nádorových onemocnění. Zcela jistě na nás čekají i další podobné objevy. Oceán a jeho život zůstávají stále ještě z valné části neprozkoumány. "Biologům zbývá prozkoumat ještě plných 95% moří a oceánů. Doufáme, že se do roku 2010, kdy projekt končí, tento neradostný stav výrazně změní. I o povrchu Měsíce víme více než o mořském dně," tvrdí Jesse Ausubel.

Kameny Stonehenge s rytinami?

5.11.2003

Britští archeologové ze Sulisbury spolu s laserovou firmou Archaeoptics z Glasgowa odhalili na stojícím kamenu proslulého památníku ve Stonehenge dávné rytiny, které není možno vidět prostým okem. Teprve když se povrch kamene ozařuje pod různými úhly laserem a odraz se fotografuje, zjeví se jednotlivé vrypy a lidé uvidí dávnou rytinu. Podobné kresby měly být zjištěny už v roce 1952, ale nyní se po nich nenašlo ani stopy - ohladily je ruce lidí... Jaký měly rytiny smysl? Neví se. Snad prý měly souvislost s blízkými pohřebišti.

Zvonohlík carrizalský objeven těsně před vyhubením?

4.11.2003

Ptačí říše se rozrostla o další druh, ale vědci si nejsou jisti, zda nově popsaný zvonohlík ještě žije. Před třemi roky narazila na ptáka s modrými skvrnami na šedivém peří expedice zoologů na neobydleném ostrově Carrizal na venezuelské řece Caroni. Podařilo se jim odchytit tři exempláře a donedávna tvrdě pracovali na jejich taxonomickém zařazení. Nakonec se potvrdilo, že pták patří k novému, dosud neznámému druhu a dostal vědecké jméno zvonohlík carrizalský.

Při stavbě přehradní nádrže a hydroelektrárny však vzala za své podstatná část pobřežních porostů, v nichž vzácný zvonohlík žil. Zoologové sice s podporou stavitele přehrady, venezuelské elektrárenské společnosti EDELCA, provedli inventarizaci živočichů v oblasti ohrožené stavbou, ale na jakoukoli výraznější korekci plánů už bylo v té době pozdě. Nikdo netuší, jaký osud zvonohlíky na říčním ostrově potkal. Vědci se utěšují faktem, že se v některých úsecích břehů řeky Caroni vyskytují stejné porosty, jaké hostily zvonohlíka na Carrizalu. Jednají proto nyní s představiteli společnosti EDELCA o financování nové expedice k řece Caroni. Jestli se při ní podaří objevit další exempláře zvonohlíka carrizalského, není jisté.

V noci ze soboty na neděli zatmění Měsíce

4.11.2003
logo České astronomické společnosti

9.listopadu můžeme opět letos pozorovat zatmění Měsíce, a to tentokrát v celém jeho průběhu. Měsíc vychází v sobotu 8.listopadu přibližně 16 hodin 16 minut, tedy ještě před začátkem zatmění. Měsíc pak zapadá v neděli 9.listopadu přibližně v 7 hodin 19 minut. Proto při příznivém počasí máme možnost pozorovat celý úkaz.

Česká astronomická společnost vydala k tomuto úplnému zatmění (jak je jejím dobrým zvykem) své tiskové prohlášení, ve kterém upozorňuje, že v době zatmění se Měsíc bude nacházet nad jihozápadním obzorem. Úplné zatmění bude krátké - probíhat bude pouze necelou půlhodinu, protože se Měsíc vnoří jen na okraj stínu naší planety. Z toho důvodu ztemní jihozápadní okraj Měsíce, nejbližší hranici zemského stínu, jen málo. Ani při úplném zatmění Měsíc z oblohy úplně nezmizí. I když se bude nacházet v zemském stínu, bude slabě viditelný. Bude osvětlen slunečními paprsky, které se v zemské atmosféře lámou a dostanou se tak i do zemského stínu. Protože se v naší atmosféře rozptyluje nejméně červené světlo, bude mít Měsíc načervenalou barvu. Jak bude Měsíc tmavý, bude záležet na momentálním znečištění zemské atmosféry. I za úplného zatmění lze na Měsíci dalekohledem pozorovat obrysy měsíčních moří a některé zvlášť jasné krátery. Zájemci o pozorování budou moci vyhledat hvězdárny, které budou mít v průběhu zatmění otevřeno pro veřejnost. Např. Štefánkova hvězdárna v Praze na Petříně bude mít otevřeno 9.listopadu od 0:30 do 4 hodin ráno. Průběh zatmění ve středoevropském čase podle informace České astronomické společnosti: Začátek částečného zatmění 00:33, začátek úplného zatmění 02:08, konec úplného zatmění 02:30, konec částečného zatmění 04:04 Příští zatmění uvidíme až v roce 2004 - 5.května a 28.října.

3D obrazovky rozšiřují úhel záběru

3.11.2003

Vědcům ze Soulské univerzity v Koreji se podařilo vyrobit nový 3D displej se širším zorným polem než kdykoliv předtím. 3D obrazovky pracují na stejném systému jako oči hmyzu. Většina hmyzu totiž vidí (narozdíl od nás i všech ostatních živočichů) trojrozměrně každým okem. Je to díky tzv. složeným očím, které obsahují mnoho čoček, jenž každá zaznamenává obraz z trochu jiného úhlu. Záludná část vytváření 3D obrázků je udržet jednotlivé záběry "nesmíchané". To se nyní řeší umístěním řady "stínítek" mezi displej a čočku vytvářející obraz. Tento způsob však značně omezuje zorný úhel, ze kterého je obraz viditelný trojrozměrně. Soulští vědci proto vytvořili speciální soustavu pohyblivých "stínítek", která se rychle kývají střídavě ze strany na stranu a umožňují tak divákovi vidět trojrozměrný obrázek ve správné perspektivě z mnoha různých úhlů. Využití této technologie se prý dočkáme již v příštích letech např. na 3D billboardech, vývoj televize s 3D obrazovkou se podle vědců počítá ještě minimálně na 10 let.

Tají i jihoamerické ledovce

3.11.2003

Oteplování naší planety se údajně začalo projevovat i v Jižní Americe. Podle údajů získaných umělými družicemi Země i měřením v terénu tvrdí Eric Rignot z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně, se že tání ledovců v Chile a Argentině od roku 1975 zdvojnásobilo. Mezi lety 1995 až 2000 měla tající voda z ledovců zvýšit hladinu moře ročně o 0,1 milimetru.

Největší sluneční skvrna Vesmíru

3.11.2003
Obrázek hvězdy HD 12545 v nepravých barvách. V levém horním roku je pro srovnání znázorněno naše Slunce ve stejném měřítku.

Astronomové zpozorovali na hvězdě HD 12545 ze souhvězdí Trojúhelníka největší sluneční, či v tomto případě spíše hvězdnou skvrnu vůbec. Tmavší a chladnější oblasti na povrchu hvězd, zvané skvrny, způsobuje složité magnetické pole hvězdy, které v této oblasti dočasně zabraňuje horkému materiálu stoupat k povrchu.

Vrtací sonar

2.11.2003

Známá německá tunelářská firma Herrenknecht AG vyvinula novou metodu, která umožňuje v průběhu vrtu sledovat, co je před vrtací hlavicí. Přímo na ni připevnili speciální reproduktory a mikrofony, takže pomocí odrazu zvukových vln zjišťují, co je v hloubce pod nimi. Nejde o žádnou převratnou novinku, zkoumání geologických vrstev pomocí lomu a odrazu zvukových vln je starého data, vtipná a technicky náročná je nová kombinace. Takto se podařilo vyřešit odvěký problém doprovázející všechny vrtné práce, že totiž nevíte, do čeho vjedete v nejbližší vteřině. Za zmínku možná stojí, že nové zařízení bylo původně určeno pro zkoumání Saturnova měsíce Titanu.

Nové senzory skrytých poškození budov na světě

2.11.2003

Přestože budova vypadá na první pohled v pořádku, mohou např.podmáčením, zemětřesením, ale i jen obyčejnou "amortizací" vznikat rozsáhlá poškození, pouhým okem často neviditelná. Vkládání senzorů, které dokáží zjistit skryté poškození, do zdí a základů budov není nic nového, dosud to však byla poměrně drahá a navíc často špatně manipulovatelná zařízení. Japonští vědci z univerzity v Yokohamě nyní ale vyvinuli mnohem jednodušší a lepší náhradu, senzor, který nepotřebuje stálý zdroj energie a jehož kontrola probíhá bezdrátově.

Funkčnost nového typu senzoru spočívá ve vlastnostech hliníku. Celý senzor je vlastně jen dlouhý hliníkový drát, který se pod vlivem i drobné mechanické síly zdeformuje a v zůstane v této poloze. Natažení či stlačení drátu má potom vliv na jeho elektrické vlastnosti, které se samy pravidelně měří. V Japonsku se nová zařízení již zavádějí do zkušebního provozu.

Nejstarší zkamenělina obratlovce

2.11.2003
560 milionů let stará a 6 cm dlouhá zkamenělina

Australský farmář Ross Fargher nalezl v pískovci na svých pozemcích nejstarší zkamenělinu obratlovce starou 560 milionů let, což je o 30 milionů let více než dosud nejstarší srovnatelné nálezy z Číny. Zkamenělina po čtyři roky zdobila verandu farmy, než se dostala do povolaných rukou.

Diskuse/Aktualizace