Již ve škole jsme se učili, že zemské jádro je tvořeno železem a niklem. Nicméně v padesátých letech minulého století americký geofyzik J. Birch zjistil, že zemské jádro je příliš lehké. Kdyby totiž bylo jádro Země tak velké, jak určují seismická měření a kdyby bylo složeno jenom ze železa a niklu, jak nasvědčuje analogie s meteority, muselo by být zhruba o 10 procent těžší (hmotnější) než ve skutečnosti je. Indikuje to, ze v jádře Zemi musí být prvek, který jej odlehčuje. Podle mého názoru to musí být ještě prvek, který za podmínek jádra tvoří se železem eutektickou směs. Takových prvků však není málo. Rovněž to musí to být prvek, který stojí v periodické soustavě před železem, je tedy lehčí a je ve vesmíru dostatečně hojný. Možností není mnoho: Heinrich Wanke z Max Plancku Institute v Mainzu se domnívá, ze je to křemík, Je to nápad skvělý, protože v zemském plášti je méně křemíku, než by ho tam mělo být, kdyby byla Země tzv. chondritická. Další názor je z úst prof.Rinwooda (Australska Národní Universita): ten se domnívá, že je to kyslík, co odlehčuje jádro, ale experimenty ukazují, že železo a oxidy železa netvoří eutektikum. Na základě zkoumání meteoritů přichází v úvahu i síra. Na extrémním konci stojí Japonci representovaní Akimotem, který říká, že je to vodík, a že podobně jako ve velkých planetách je vodík schopen za vysokých tlaků změnit se do kovové formy. Rama Murthy z University of Minnesota tvrdí, že neurčených prvkem zemského jádro je radioaktivní draslík-40, který jej nejen odlehčuje, ale i zahřívá svým radioaktivním rozpadem. Z výpočtu vychází koncentrace draslíku v jádře v rozmezí 60 až 130 ppm (částic na milion všech částic).

Proteiny, které umožňují buněčné dělení, a naopak ty, které je zastavují, jsou v poslední době ve středu zájmu genetiků, biochemiků a fyziologů. Jedním z nedávných příspěvků na tomto poli je zjištění, že hlavní úlohou genu tob je zablokovat dělení buněk, což platí i o buňkách nádorových. Yoshida a spolupracovníci vypěstovali myši bez genu tob a zjistili, že v nich spontánně rostou nádory v nejrůznějších orgánech, včetně plic a lymfatických uzlin. Tyto myši jsou extrémně náchylné ke karcinomu jater. Na molekulární úrovni působí protein Tob tak, že potlačuje expresi cyklinu D, což je látka, umožňující dělení buněk. Ačkoliv výsledky u lidí jsou dosud málo průkazné, je již jisté, že exprese genu tob byla výrazně nižší u řady pacientů s plicními nádory.

Na květnovém setkání astronomů na Kanárských ostrovech se diskutovalo o nových experimentálních důkazech existence tzv. temné (skryté, či chybějící) hmoty ve vesmíru. Tato v posledních letech velmi populární hypotéza (jejíž mysteriózní název prý inspiroval dokonce i tvůrce seriálu Akta X) říká, že velmi podstatná část hmoty ve vesmíru se musí vyskytovat ve formě, která prozatím zcela uniká pozemským teleskopům. První náznaky existence skryté hmoty byly pozorovány už ve třicátých letech 20. století, avšak silnější podpory se této hypotéze dostalo až mnohem později, zhruba od 70. let. Jde o to, že vzájemné rychlosti galaxií v galaktických shlucích pozorovaných na obloze a rychlost rotace hmoty kolem jednotlivých galaxií neodpovídají - za předpokladu platnosti Newtonových pohybových zákonů - hmotnostem odhadnutým na základě intenzity přijímaného záření. Vše nasvědčuje tomu, že buď neplatí Newtonovy zákony, nebo téměř 90 procent hmoty galaxií musí mít nějakou dosud neznámou, nezářivou formu. Na zmíněném setkání astronomů byla diskutována nová analýza dat týkajících se asi 3000 pozorovaných galaxií, která jasně upřednostňuje hypotézu temné hmoty před modifikací Newtonových zákonů. Z čeho se temná hmota skládá, to zatím nevíme, ale teoretici fyziky elementárních částic již zvažují různé možnosti. Můžeme proto očekávat, že víc než další pozorování astronomických dalekohledů nám k této důležité otázce řeknou plánované experimenty na pozemských urychlovačích.

Všichni víme, že platy našich vědců (a tedy i biologů) daleko zaostávají za průměrem v EU i v USA - určitě více než platy pilotů. Podle zjištění z června 2003 je průměrný plat (nikoli nejvyšší!) plat amerického výzkumného pracovníka v biologii rekordní v hlavním městě Washington, totiž 187 000 Kč měsíčně, pak následuje stát New Jersey (175 000 Kč), Massachusetts (163 000 Kč), Delaware (159 000 Kč) a Kalifornie (158 000 Kč). Nejhůř na tom jsou (opravdoví chudáci) ve státě Rhode Island (107 000 Kč), na Havaji (106 000 Kč), v Kentucky (105 000 Kč), ve Wyomingu (94 000 Kč) a v Montaně (93 000 Kč).

Výzkumníci v Argonské národní laboratoři nalezli postup, kterým lze pomocí elektrického proudu přesunovat mikroskopické částečky kovu tak, aby vytvářely předem zadaný vzorek. Domnívají se, že tento proces sebeuspořádání může být v budoucnosti využíván pro konstrukci miniaturních zařízení a nových materiálů, včetně zařízení využívaných v kosmickém prostoru. Publikovaný postup spočívá v rozptýlení bronzových koulí o průměru pouhých 120 mikronů ve směsi toluenu a etanolu, která poměrně špatně vede elektrický proud, a její natažení mezi dvě skleněné vrstvy potažené vodivým materiálem. Působením elektrického proudu jsou vodivé koule postrkovány sem a tam mezi skleněnými povrchy, což nakonec vede k jejich uspořádání do stabilních vzorků tvarů kruhu nebo medové plástve. Tvar závisí zejména na tom, jak kapalina špatně vedoucí elektrický proud interaguje s nabitými koulemi. Autoři objevu se domnívají, že pomocí této metody bude možno do tří až čtyř let konstruovat materiálové struktury nanometrických rozměrů a do deseti let vyrábět materiály s velmi zajímavými vlastnostmi v oblasti tepelné vodivosti využitelné i při kosmických aplikacích.

I když teorie Charlese Darwina o vzniku druhů je dnes všeobecně přijímána, čas od času se stále ozývají její kritici. Hlavním cílem jejich kritiky je zjevně složité uspořádání, které jakoby zákonitě vzniká dlouhou sérií v podstatě náhodných kroků z uspořádání jednoduššího. Ve snaze prokázat platnost Darwinovy teorie vyvinuli vědci na Michiganské státní universitě simulační software ilustrující jak zdánlivě náhodné a nesouvisející změny mohou po mnoha generací vést ke vzniku velmi komplexních funkcí. Pro simulaci vývoje imaginárního druhu použili sebereplikujícího programu, který nechali vyvíjet po 15873 generací, přičemž při každé replikaci docházelo k malým náhodným chybám - tedy stejným způsobem jako se replikuje biologická DNA. Podstata vývoje spočívala v soutěži celkem 50 “organismů” o “energii” (reprezentovanou strojovým časem) a progresivně odměňovaných za provádění stále složitějších logických operací. Po uvedeném počtu generací 23 z těchto organismů vykazovalo schopnost provádět velmi složité logické funkce. Uvedený simulační proces pomohl pochopit např. význam mutací, které jsou škodlivé z krátkodobého hlediska, ale přínosné na dlouhém časovém horizontu. Autoři projektu věří ,že pochopení významu inkrementálních změn pro vznik velmi složitých funkcí je nejen pozoruhodnou ilustrací Darwinovy teorie, ale přispěje i k řešení řady praktických inženýrských problémů.

Pozorovatelné veličiny kvantové fyziky - resp. matematické objekty, které je vyjadřují - musí splňovat určité relace symetrie, jež úzce souvisejí se fundamentálními symetriemi v přírodě. Kromě relací vyjadřujících spojité symetrie prostoru a času se ve standardní kvantové mechanice vždy předpokládá též symetrie vůči operaci tzv. hermiteovského sdružení. (Tato symetrie, nazvaná podle francouzského matematika 19. století Charlese Hermitea, stanovuje, že matice vyjadřující fyzikální pozorovatelné musí zůstat nezměněny při zrcadlovém převrácení kolem diagonály a současném komplexním sdružení všech hodnot.) To zaručuje na první pohled zcela samozřejmou věc, totiž že hodnoty fyzikálních veličin - jak je předvídá teorie - jsou reálná, a nikoliv komplexní čísla. V roce 1998 si však C.M. Bender a několik dalších matematických fyziků povšimlo, že reálná spektra mohou mít i veličiny, které symetrii vůči hermiteovskému sdružení narušují. Ukazuje se, že kvantovou mechaniku lze konzistentně budovat i tehdy, je-li hermiteovská symetrie nahrazena poněkud “přirozenější” tzv. PT-symetrií (ta vyjadřuje chování fyzikálních veličin při otočení směru prostorových os a současném obrácení směru plynutí času). Mezi možné důsledky této alternativní teorie by patřila mj. také nerovnost hmotností částic a jim odpovídajících antičástic - podle stávající teorie jsou tyto hmotnosti vždy přesně stejné. To by snad mohlo přinést vysvětlení malého přebytku hmoty nad antihmotou v raném vesmíru, jehož zřejmým důkazem je i současná podoba světa (ten vznikl právě z částic, které tenkrát byly “navíc” a nemohly proto anihilovat s odpovídajícími antičásticemi). Historicky první setkání odborníků pracujících v oboru nehermiteovské kvantové mechaniky proběhlo v minulých dnech v Praze pod záštitou teoretického oddělení Ústavu jaderné fyziky v Řeži.

Snímek povrchu Slunce švédským solárním teleskopem umístěným na Kanárských ostrovech. Na povrchu naší hvězdy může rozlišit detaily až 100 km.

Evoluci obvykle chápeme jako vertikální přenos znaků z rodičovských na dceřiné buňky, doprovázený mutacemi, které se v potomstvu mohou projevit pozitivně a vést po čase ke vzniku nového druhu. Je však třeba si uvědomit, že i horizontální přenos je významný. Nejde jen o vznik mitochondrií, chloroplastů, možná i peroxisomů, ale v každém případě buněčného jádra, kteréžto organely všechny vznikly pohlcením jedné buňky druhou a následnými změnami v genetickém vybavení i v umístění různých genů v buňce. Horizontální či laterální přenos částí DNA a tedy genů je v evoluci velmi častý. Detailní studie mořského prvoka Bigelowiella natans patřícího do oddělení Chlorarachniophyta ukázala, že 21 % proteinů tohoto organismu je odvozeno z řas kmene Streptophyta, z ruduch Rhodophyta a z řas s rudými endosymbionty, a dokonce z bakterií. Rozdíly v obsahu „cizích“ genů či proteinů jsou však mezi různými organismy velmi značné. Zelená řasa Chlamydomonas reinhardtii z téhož biotopu nenese žádné stopy po laterálním přenosu genů.

Dvourozměrné rozpoznávání obrazců v bezpečnostní oblasti je již pasé, šlágrem je nyní 3D. Zatímco řada letišť a bezpečnostních agentur používá systémy rozeznávající tváře na základě snímků získaných prostým snímáním tváře jednou kamerou, nová generace systémů využívá snímání z více úhlů. Ze získaných dat rekonstruuje v počítači třídimenzionální obraz tváře, který je pro identifikaci osob mnohem vhodnější. Nejnovějším hitem je patrně systém vyvinutý v Izraeli na Technion Institute v izraelské Haifě, jednom ze špičkových pracovišť v oboru.

Všechny 3D systémy využívají různých matematických algoritmů pro měření vzdáleností mezi „záchytnými body“ na lidské tváři. Tyto vzdálenosti jsou potom v paměti počítače zobrazeny úsečkami, jejichž vzájemné polohy vytváření abstraktní reprezentaci tváře. Prof. Ron Kimmel z Technion Insitute to nazývá „tesáním do čísel“ a dodává : „tento způsob zobrazení je nezávislý na výrazu tváře. Když se smějeme nebo děláme grimasy, matematické zobrazení je stále stejné“. Současné verze systému byla vyvinuta dvěma studenty Prof. Kimmela - identickými dvojčaty, kterým Prof. Kimmel slíbil nejvyšší bodové ohodnocení jejich seminární práce, když vyvinou systém, který dokáže rozlišit i mezi nimi. Údajně studenti slíbené ocenění získali. Někteří analytici předvídají, že 3D zobrazení tváře se bude postupně objevovat i na kreditních kartách, u automatické kontroly vstupu do budovy nebo i na řidičských průkazech.

Umělá družice Země MIMOSA, kterou navrhli pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR a zkonstruovaly ji české podniky, byla na ruském kosmodromu Plesetsk po čtrnáctidenní práci našich specialistů úspěšně autonomně vyzkoušena. Nyní je připravována ke spojení s přechodovým adaptérem třetího stupně nosné rakety ROCKOT. Tato již šestá česká družice má být 30.června vypuštěna z kosmodromu v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska. Je určena pro vědecký výzkum podmínek, za nichž se pohybují umělé družice blízké Zemi (ve výškách od 100 do 800 km), Jedná se o působení atmosféry, různých druhů tlaků záření (např. i odraženého od zemského povrchu) a všech tlaků, které působí při letu družice na jejich povrch. Síly bude měřit originální přístroj, tzv. mikroakcelerometr, který je schopen zachytit jevy až miliardkrát menší než je síla přitažlivosti na povrchu Země. Hlavní náklad nosné rakety tvoří kromě české družice i družice kanadská a maketa ruské družice Monitor. Dále bude při tomto startu vypuštěno do kosmu ještě sedm menších těles. Česká družice MIMOSA bude vypuštěna jako první, a to na eliptickou dráhu ve výšce 320 - 820 km.

V České republice bylo dosud vyvinuto a vypuštěno pět umělých družic určených pro výzkum kosmického prostředí v okolí Země a vnější atmosféry, zejména oblastí magnetosféry a ionosféry. Proto všchny tyto družice byla nazvány MAGION 1 - 5. Šlo o malé družice o hmotnosti od 15,5 do 68,5 kg, vypouštěné vždy společně s větší družicí tak, aby bylo možné měřit ve dvou bodech okolozemského prostoru současně a získat tak nové poznatky o prostorovém uspořádání a časové proměnlivosti prostředí.

Vědci z Karlsruhe Research Center a Saarlandeské University v Německu a Technické University v Gratzu v Rakousku vynalezli cestu, jak působením elektrického proudu roztahovat nebo naopak zkracovat kovové kousky stejně, jako to dělají piezoelektrické keramické materiály, které se běžně používají jako aktivní prvky v inkjetových tiskárnách a automobilových vstřikovacích čerpadlech. Roztahující se kov však potřebuje ke stejné dilataci podstatně menší napětí než keramické piezoelektrikum.

Výzkumníci vyrobili roztahovací kov pomocí elektrického vysávání nebo injekování elektronů z jeho povrchu. Jejich metoda pracuje zejména ve vlhkém prostředí a lze proto očekávat její využití v biologických aplikacích. Klíčem k úspěchu při vývoji metody bylo vytvoření velkého kovového povrchu a tím získání přístupu k velkému počtu povrchových elektronů. Toho bylo dosaženo prací s trsy miniaturních třísek kovu. Výzkumníci použili platinové krystaly s průměrem okolo 50 nm, aby prokázali, že je možné měnit vlastnosti materiálu vstřikováním nebo naopak odsáváním elektronů. Vstřikováním elektronů se povrch materiálu rozpínal, zatímco jejich odsáváním se scvrkával.

V Lawrence Livermore National Laboratory sestrojili nový, přenosný detektor radioaktivního záření se snadnou obsluhou. Přístroj zvaný RadScout funguje na základě chlazeného germaniového krystalu a detekuje neutrony a gama záření. Je vybaven vlastní chladicí jednotkou. Výroby a prodeje se ujme firma ORTEC Products.

Obří planetu Saturn pozoroval zevrubněji dalekohledem jako první Galilei před čtyřmi staletími, v r.1610. Atmosféra planeta je tvořena téměř pouze z vodíku a helia. Pruhy tmavších oblaků a světlá pásma mezi nimi jsou způsobeny rychlými větry, které na této planetě vládnou. Už dříve se vědělo, že nejrychlejší větry dují na rovníku, a to rychlostí 400 metrů za sekundu, tedy 1 440 kilometrů v hodině. Agustin Sánchez-Lavega ze španělské univerzity v Bilbau se svými kolegy srovnával snímky Saturnových mraků pořízených Hubblovým kosmickým dalekohledem v letech 1996 a 2002 se snímky sond Voyager z počátku osmdesátých let, kdy.prolétaly kolem této planety. Zjistil, že za dvacetiletí, které mezitím uplynulo, poklesla rychlost vichrů na rovníku z 1700 kilometrů v hodině na 1000 kilometrů v hodině.

Čtyřicetiprocentní zpomalení větrů má patrně na svědomí dlouhodobá proměna klimatu vyvolávaná směnou ročních období během roku na Saturnu, který trvá třicet pozemských let. Vzhledem k značnému sklonu rotační osy planety mohou prý být klimatické proměny až dramatické.

S masovým nasazením elektronické komunikace při pracovním procesu je mnohem snadnější než dříve přesvědčit své zákazníky, nadřízené i zaměstnance, že těžce pracujete - chrlením e-mailů na všechny strany či otvíráním a zavíráním souborů ve svém počítači zatímco v klidu sledujete fotbalový zápas své ratolesti, užíváte si s milenkou nebo jenom v práci klidně podřimujete. Služby typu GoToMyPC.com umožňují uživatelům ovládat své počítače dálkově - dokonce až do té míry, že pohybují kurzorem po obrazovce, otvírají dokumenty a tisknou je na síťových tiskárnách. E-mailové časovače umožňují pracovníkům napsat zprávy v průběhu dne a potom je odesílat z fronty ve večerních hodinách, dávno potom co odešli domů, a tím vytvářet dojem, že těžce pracují přes čas. Software pro přijímání instantních zpráv lze rekonfigutovat tak, že zprávy, které se objevují při snížené aktivitě jsou potlačeny, což vytváří dojem permanentního pracovního nasazení. A zprávy vysílané pomocí BlackBerry aplikací cestou domů lze upravit na stejný vzhled jako kdyby přicházely přímo z PC v kanceláři.

Psychologové se studiem těchto aktivit, nazývaných “imprese management”, začínají vážně zabývat, avšak manažeři se jich děsí. Nedávná studie Společnosti pro řízení lidských zdrojů zjistila, že (v USA) 59% manažerů lidských zdrojů mělo osobní zkušenost s pracovníky, kteří předstírali větší počet hodin strávených v práci, než tomu bylo ve skutečnosti, a 53% detekovalo podobné předstírání před nadřízenými. Tato čísla představují nárůst o 8 procentních bodů za šest let. Uvedené poznatky jsou jen dalším dokladem toho, že přes všechny halasné fanfáry nastupujícího digitálního věku se lidská povaha v podstatě nemění. Již Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské zdůrazňoval, že jedinou skutečně věrohodnou metodou kontroly práce podřízených je jít a podívat se sám. A to zjevně platí i v digitálním věku !

Společnost Advanced Ceramics Research z arizonského Tucsonu vyvinula novou techniku léčby těžkých zlomenin. Nejdříve zrekonstruují pomocí počítačové tomografie nebo jadernou magnetickou rezonancí podobu rozdrcené kosti, jejíž náhradu vyrobí během několik hodin ze speciálního polymeru, který vyvinuli právě za tímto účelem. Zničená kost se pak chirurgicky nahradí touto protézou, jež pomalu a postupně proroste vlastní kostí tkání.

Těžké zlomeniny se doposud chirurgicky napravují tak, že rozlámaná kost se složí zpět za pomoci nerezových šroubů, plechů a podobných výztuží, jež je třeba po zhojení často opět operativně odstranit. Pro nahrazení příliš poškozených částí se pak používá štěpů z jiných, zdravých kostí těla. Nová metoda je zcela zjevně jednoduší. Velkou výhodou nové polymerní kostní náhrady je i to, že se vyznačuje nosností srovnatelnou s původní kostí.

V lékařských kruzích se už dávno ví, že aktivita, doprovázená či vyvolaná mírným stresem, je pro zdraví (a snad i dlouhověkost) prospěšná. Stárnutí je neadaptvní pochod, vyvolaný nahromaděním různých poškození buněk. Přitom geny, které regulují oxidační i jiná poškození, mohou ovlivňovat časový průběh stárnutí. Například insulin hraje v dlouhověkosti úlohu procesem zahrnujícím receptor pro insulin podobný receptoru pro růstový faktor 1 (IGF1-R), jehož homolog byl též popsán v pásnici Caenorhabditis elegans (DAF-2). Ve hře tu jsou i různé proteiny teplotního šoku (heat-shock proteins), případně jejich transklripční faktory. V detailní studii prokázali A.-L. Hsu a spolupracovníci, že geny aktivované například teplem byly silně potlačeny mutacemi genů podobných daf-2. Malé proteiny teplotního šoku mají řadu dalších funkcí a v souhrnu se ukazuje, že mírný šok (tady teplotní) vede k prodloužení života přinejmenším pásnice - per analogiam snad i člověka?

Společnost IBM vyvinula nejmenší fotografický blesk - uhlíkovou nanotrubku tvořenou vrstvou uhlíku pouze jednu molekulu silnou. Světlo z tohoto blesku je příliš slabé, aby ho mohly zachytit lidské oči, ale je dostatečné pro přenos optickými vlákny. Ačkoliv k praktickému využití tohoto objevu ještě patrně zbývá dlouhá řada let, představuje skutečný vědecký průlom. Profesor chemie na Kalifornské universitě v Berkeley Peidong Yang jej dokonce nazval „fantastickým úspěchem“. Vedoucí nanotechnologického výzkumu IBM Phaedon Avouris vysvětlil, že tento světelný záblesk je pozoruhodný zejména tím, že je velmi miniaturní, vzniká na bázi pevné fáze a je vlastně tranzistorem, tj. je možno zcela řídit jeho chování.

Turbinu o průměru 25 m vybavenou dvěma lopatkami začalo roztáčet proudění přílivu a odlivu nedaleko devonského pobřeží v Britanii. Turbína je zapuštěna do dna přibližně jeden a půl kilometru od pobřeží nedaleko města Lynmouthu, takže jde vůbec o první přílivovou elektrárnu mimo pobřeží. Zařízení je zatím ve zkušebním provozu a svých 300 kW začne dodávat do sítě koncem srpna. Jeho hlavním účelem však zůstává testování nové konstrukce elektrárny. Do konce roku by měla přibýt další turbina, rovněž nákladem 3 miliony liber.

Tvrzení výrobců, že rotor nepředstavuje žádné nebezpečí pro ryby, protože se otáčí pouze 20 x za minutu, však neobstojí. Taková rychlost rotace totiž znamená, že konec lopatky se pohybuje rychlostí přes 80 km/hod. Rozhodně bych nechtěl, aby mě při koupání nabral 11 m dlouhý kus oceli rychlostí řádně rozjetého vlaku.

Chirurgové na Univerzitě Johnů Hopkinsů v Baltimoru začali zkoušet kardiochirurgické výkony pomocí robotického zařízení: chirurg sedí několik stop od operovaného, má obrazovku s trojrozměrným pohledem na operační pole a soustavu mechanických „rukou“, které provádějí operaci pod jeho kontrolou. Mají prý lepší přehled po operačním poli, mohou provádět menší rozsah incisí a pacient má menší bolesti. Doba hospitalizace se zkracuje. Systém se má uplatnit při zavádění kardiostimulátorů, provádění bypasu při ucpání věnčitých tepen a také k výkonům na srdečních chlopních, jakož i při elektroterapii poruch srdečního rytmu. Pro břišní chirurgii se podobný robotický systém na téže univerzitě používá už od roku 2000.

Je už přes třicet let známo, že bakterie, ale stejně tak živočišné, například rakovinné, buňky se „adaptují“ na různé léky a během dnů až týdnů se stanou vůči ním odolnými. Dnes víme, že za to mohou dvě skupiny transportních proteinů: jedna z nich, takzvané ABC-proteiny, se vyskytují ve všech typech organismů - je jich známo přes 500 a ke své činnosti vyžadují energii štěpení ATP; druhá z nich jsou různé přenášeče poháněné rozdílem elekrochemického potenciálu protonů - i těch je několik set a rozpadají se do několika rodin, vyskytujících se v různých buňkách. Ačkoliv je molekulární funkce a specifita u mnoha těchto přenášečů známa, nepodařilo se dosud zjistit, proč daný přenášeč je schopen exportovat celou řadu navzájem si nepodobných látek, zatímco jiný přenášeč přenáší další navzájem odlišné látky, které se však často podobají oněm transportovaným přenášečem prvním. E.W. Yu se spolupracovníky nyní určili strukturu jednoho takového přenášeče (AcrB) poháněného elektrochemickým potenciálem v bakterii Escherichia coli, s velmi vysokým rozlišením. Zjistili, že tento trimerní protein o přibližně 3000 aminokyslinových zbytcích vytváří ve vnitřní bakteriální membráně jakousi dutinu o objemu 5 krychlových nanometrů a že se v ní každá ze zkoumaných látek (rhodamin 6G, ciprofloxacin a anionty ethidia a dekvalinia) váže na jiné místo. Látka se zřejmě váže nejdříve nespecificky na povrchu membrány, pak putuje do dutiny, kde se váže specificky, a tím vyvolá velkou konformační změnu, vedoucí k uvolnění navázané látky ven z buňky. Je to první krok k vyřešení letitého problému podivné specifity těchto systémů.

Rentgenovou počítačovou tomografii dobře známe jako diagnostickou metodu, jež umožňuje lepší zobrazení vnitřku našeho těla. Nicméně tato metoda nyní našla nové uplatnění i v geologickém průzkumu. Vědcům z Lawrence Berkeley National Laboratory se podařilo sestrojit transportovatelný snímač, použitelný přímo v terénu ke zkoumání vzorků z vrtů. Uplatnění najde zejména při studiu vrstev zmrzlého hydratovaného methanu. Takové vrstvy zemního plynu zamrzlého ve struktuře vody mají velký hospodářský význam, neboť vlastně jde o ložiska zemního plynu. Zároveň jejich studium není snadné, protože krátce po vytažení z vrtu dochází k jejich rozkladu, takže bylo nutné je pro transport do laboratoře nejprve zamrazit. Nyní lze jejich analýzu provádět bezprostředně.

Evropská nadace pro vědu (ESF) je poměrně skrovně financovaná instituce s rozpočtem na rok 2003 ve výši 12 milionů euro, ale je to útvar vysoce prestižní díky kontaktům na různé akademie věd a další vědecké organizace v celé Evropě. Nově navrhovaný generální sekretář Bertil Andersson, který převezme funkci v listopadu 2003, je profesorem biochemie a zároveň prezidentem univerzity v švédském Linköpingu. Počítá s výrazným posílením finanční podpory ESF, kdy jeho primární snahou bude hrát zásadní roli v proponované Evropské radě pro výzkum (European Research Council). Jde o to, že celoevropské výzkumné fondy by byly převedeny do této rady. Do pěti let by tato rada měla mít zaručený přísun financí obdobný jako v některé z hlavních účastnickcýh zemí. Je to myšlenka odvážná, ale realistická, protože Evropská rada ministrů loni v Barceloně doporučila, aby z hrubého domácího produktu členských států do roku 2010 šla 3 % na výzkum a vývoj, na rozdíl od současných 1,9 %.

Meade, jeden z největších světových výrobců teleskopů a optických zařízení vrhl na trh hit sezóny. Jedná se o 8x30 kompaktní triedr se zabudovaným digitálním fotoaparátem s rozlišením 640 x 480 pixel. Fotoaparát má automatické zaostřování, vysokou barevnou věrnost a je plně automatický. Jeho 8 MB paměť umožňuje uchovávat až 40 obrázků při vysokém rozlišení nebo 100 obrázků při normálním rozlišení. Součástí soupravy je i USB kabel a software pro instalaci na PC umožňující editaci obrázků. Za 99,95 USD je to skvělý dárek pro obdivovatele přírody, jakož i pro všechny voyeury.

Na severu Kanady, na 80 stupni severní šířky leží ostrov Axel Heiberg. Hope Jahren z Johns Hopkins University v Baltimoru studoval kus dřeva ze stromu, který tu rostl před 45 miliony let. Dřevo bylo tak dobře zachované, že mohlo vypovědět jak vlhké bylo ovzduší, v němž rostlo. Z poměrů izotopů vodíku a kyslíku, které strom vydával při vypařování vody, bylo možno zjistit, že vzduch byl tehdy nasycen značnou vlhkostí, takže schopnost stromu vypařovat vodu byla značně potlačena. V této dnes arktické krajině vládlo klima jaké je dnes v deštných pralesích.

Skutečně třídimenzionální filmy, kde se promítané obrazy jeví součástí téže místnosti, kde se nachází divák, vyžadují řadu nových technologií : jednak projekční systém, který umístí řadu barevných teček, do kterých je zakódován třírozměrný obraz, do správného místa v prostoru a čase, ale hlavně kameru, která umožní třídimenzionální obraz zachytit a zakódovat. Problémem třídimenzionálního obrazu, ve srovnání se zavedenými dvourozměrnými technologiemi, je zjevně měření třetí dimenze, tj, hloubky. Obvykle se používá více kamer (někdy až devíti) jejichž záznamy se potom počítačově kombinují. Výzkumníci z University of Kentucky objevili relativně levnou metodu, jak hloubku obrazu zachytit jedinou kamerou. Jejich kamera, kromě běžného záznamu, také vysílá na snímaný objekt vzorek tří světelných paprsků a podle jejich odrazu rekonstruuje hloubkovou komponentu. Celý prototyp kamery je přitom sestaven z běžných součástek, které nestojí více než 4000 USD, při masové produkci odhadují autoři výrobní náklady na 1000 dolarů kus. A to je skutečně lidová cena. Využití tohoto systému by nejen otevřelo nové možnosti pro filmový průmysl, ale výrazně by zlevnilo i systémy počítačové identifikace. Očekává se, že praktické využití této kamery bude možné od dvou let.

Tel Avivská Univerista oznámila spuštění vlastního fondu rizikového kapitálu zaměřeného na komercializaci technologií, které na této vysoké škole vznikly, zejména v oblastech biofarmak, lékařských přístrojů a energetiky. Investoři fondu jsou zejména ze Spojených států, je mezi nimi i několik známých jmen jako jsou Michael Steinhardt nebo Jack Nash. Objem fondu je však zatím pouhých 8 mil. USD. Isaac Kohlberg, ředitel společnosti Ramot, která je účelovou dcerou Tel Avivské University zaměřenou na přenos technologií, při této příležitosti zdůraznil, že tento fond reprezentuje zcela novou strategii a přístup ke komercializaci technologií vzniklých na Universitě. Portfolio projektů připravených pro investice bylo vybráno zejména s ohledem na jejich skutečný ekonomický potenciál, do každého projektu bude investován na horizontu tří let přibližně 1 mil. USD. Projekty zahrnují např. zavedení nového léku pro léčení Alzheimerovy choroby, lékařské zařízení pro koronární jednotky, aplikaci nové metody podávání léků a nový palivový článek. Investoři získají 50% z výnosů projektu, maximálně však dvojnásobek jejich investice. Nad tuto úroveň získají investoři pouze 20% a Universitě zůstane 80%. Výběr projektů pro financování posuzuje investiční výbor složený ze špičkových Izraelských odborníků v oblasti rizikového financování.

Skutečnost, že investoři přistoupili na navrhované podmínky, přestavuje pozoruhodnou změnu zásad rizikového investování. Do současnosti nebyli rizikoví investoři ochotni se smířit s očekávaným výnosem menším než 30% p.a. Navrhované schéma je podstatně skromnější, např. při předpokládaném standardním IRR = 30% to znamená pro investory výnos pouze 20% p.a. ! Že by si konečně venture kapitalisté uvědomili, že v době hrozící deflace je odstup téměř 30% od bezrizikové investice skutečně nereálná riziková prémie ?

Zbytky 160 tisíc let starých lebek dvou dospělých a dítěte se podařilo odkrýt prof.Timu Whiteovi a jeho kolegům poblíž vesnice Herto a Afarské oblasti v Etiopii. Jde o vůbec nejstarší nalezené pozůstatky lidských lebek.

Doc.Zbyněk Roček z přírodovědecké fakulty UK pokládá nálezy za významné, protože Všechno co se týká původu a evoluce moderního člověka je důležité. Tímto nálezem se potvrzuje, že moderní člověk má svůj bezprostřední původ v Africe a že se na tomto kontinentu odehrávala nejdůležitější fáze hominizačního procesu, která tam započala o několik milionů let dříve rody Ardipithecus a Australopithecus. Lze to chápat tak, že pokud během této doby pronikli příslušníci některých fylogenetických linií mimo Afriku (například do jihovýchodní Asie či Evropy), nikdy nebyli součástí hlavní fylogenetické linie vedoucí k modernímu člověku. Z Afriky vzešel hominid, který se již příliš nelišil od dnešního člověka Homo sapiens sapiens. Je jen otázkou, zda zmíněné odlišnosti od lebky moderního člověka opravňují popisovat tuto nově objevenou formu jako odlišný poddruh, zvláště když lebky musely být složitě rekonstruovány. V tomto ohledu je zárukou pouze celoživotní zkušenost Tima Whita, který v Africe pracuje jako paleoantropolog již téměř 30 let.

Vědci se snažili vypátrat odkud pochází červený prach, který s uplynulém dvacetiletí dopadal na Alpy. Údaje z umělých družic Země prokázaly, že prach pokrývající tyto evropské hory může pocházet až z Číny.. V západní Číně se udála v březnu 1990 velká prašná bouře. Částečky, které se dostaly do atmosféry, začaly putovat nad zeměkoulí. Za 11 dnů překonaly Tichý oceán, severoamerický kontinent a Atlantský oceán, aby zamořily střed našeho kontinentu.

Pozorovat atomy lithia pomocí transmisního elektronového mikroskopu se poprvé podařilo na Lawrence Berkeley National Laboratory pomocí zařízení OAM (One Angstrom Microscope). Takového rozlišení doposud nebylo dosaženo. Atomy lithia jsou totiž třetí nejmenší, hned po vodíku a heliu a jejich pozorování elektronovým mikroskopem je obtížné zvláště v přítomnosti těžkých atomů. Elektronový mikroskop OAM je samozřejmě velmi přesné zařízení s precizně nastavenými parametry pozorování. To by samo o sobě nestačilo, avšak další informaci lze získat za pomoci složitého softwaru z rozptýlených elektronů. Tímto způsobem dosáhli na na Lawrence Berkeley National Laboratory rozlišení 0,78 angstromu, což dostačuje k pozorování atomů lithia v oxidu kobaltito-lithném. Informace o struktuře této látky jsou důležité pro konstrukci elektrod v lithiových článcích, s nimiž se v našem běžném životě setkáváme prakticky denně, a dosud byly dostupné pouze na základě pozorování rozptylu neutronů nebo rentgenových paprsků

Dlouhodobým snem řady vývojářů hardware jsou pružné obrazovky, které bude možno svinout do kapsy. Nyní je tento sen opět o něco blíže realitě. Společnost e-Ink, o které AKADEMON psal již několikrát, vyvinula elektronickou černobílou obrazovku pouze čtyřikrát tlustší než je běžný arch kancelářského papíru a kterou je možno svinout do ruličky pouhé čtyři milimetry silné. Obrazovka má přitom vzhled běžného černobílého dokumentu, rozlišení srovnatelné s dnešními "handheld" počítači, může zobrazit až 180° úhel a lze ji ohýbat bez narušení obrazu. Ve srovnání s běžnými počítačovými obrazovkami přepisuje pomaleji obraz - přibližně za čtvrtinu vteřiny - což je však srovnatelné s obracením stránek při čtení textu. Tyto obrazovky, původně vyvinuté výzkumníky z Massachusetts Institute of Technology, jsou založeny na změnách orientace malých dvoubarevných pigmentových kapslí, citlivých na elektrický náboj. Ve srovnání s předchozími verzemi jsou v této verzi zlepšené pigmentové kapsle a tranzistorová vrstva regulující jejich přepínání, navíc je přidána pružná izolační vrstva na pozadí, která dodává obrazovce nezbytné mechanické vlastnosti. I když bude jistě trvat několik let, než tento typ obrazovky bude rovněž barevný a bude měnit obraz s rychlostí dnešního videa, přesto se zdá, že prakticky použitelná elektronická kniha je již skoro na světě.

Výzkumníci z Hosei University v Japonsku učinili další významný krok pro zajištění dodávek energie pro nano-zařízení a biočipy ze zdrojů instalovaných jako jejich součást. Jejich prototyp zabudované miniaturní baterie je umístěn ve vyleptaném "zářezu" do silikonové podkladové destičky o rozměrech 100x200x2 mikrony. Zářez je naplněn porézním skleněným elektrolytem napojeným na elektrody tvořené z lithia a oxidu manganičito-lithného. Proud v baterii vzniká, když se lithné ionty přemísťují skrz sklo z jedné elektrody na druhou.

Již současný prototyp pracuje s různými úpravami skleněného elektrolytu, které usnadňují jeho propustnost iontů a tím zvyšují výkon baterie. V dalším prototypu by měla být tato vlastnost ještě dále zesílena. Japonští vývojáři pracují současně na modelu využívajícím několika miniaturních baterií zabudovaných do nano zařízení nebo biočipu současně. Praktické využití těchto mikrobaterií se předpokládá do pěti až deseti let.

Boj proti terorizmu logicky stimuluje i úsilí o zlepšení detektorů lži. V současné době běží několik výzkumných projektů zaměřených na nahrazení klasického (a stále zpochybňovaného) detektoru lži - tzv. polygrafového testu - modernějšími metodami. Jedním z nich je projekt realizovaný na Pennsylvánské universitě, využívající monitorování změn průtoku krve mozkem pomocí čelenky emitující záření v blízké infračervené oblasti. Jiný projekt zase využívá pro detekování lži MRI technologie.

Nové přístupy se však setkávají se stejnou kritikou jako přístupy klasické: Robert Park, fyzik na Marylanské Universitě, který je znám dvou trvalou kritikou polygrafické metody, ji shrnul slovy : "Jedinou horší věcí než špatně fungující detektor lži je detektor lži fungující dobře. Bylo by to největší narušení soukromí, jaké si vůbec dokážeme představit. Možnost, že se nám [dobře fungující] detektor lži podaří postavit mne děsí !"

Na této internetové adrese je možno nalézt celý report americké National Academy of Sciences zaměřený pouze na detektory lži.

Elektronika nás obklopuje více a více. Poté, co různé stroje a zařízení stále podrobněji sledují svůj stav a hlásí případné závady (např. koncept chytré lodi), na univerzitě v illinoiském Urbana-Champaign přikročili k obyčejné cihle. Vybavili ji pouzdrem s různými detektory, baterií a miniaturní vysílačkou, takže je schopna průběžné monitorovat tlaky, pnutí a vůbec celkový stav zdi, ve které je položena. Takto lze včas a rychle zjistit stav budovy a ověřit, zdali hrozí např. zřícení. Velký význam to může mít hlavně po velkém zemětřesení, kdy je třeba rychle ověřit stav mnoha budov a navíc lze takto odhalit i zcela skryté vady. Pouzdro s detektory lze samozřejmě připojit i k dalším stavebním prvkům, jako traverzy, betonové bloky, atp.

Zakladatel Microsoftu Bill Gates oznámil na výroční konferenci Americké Novinové Asociace (Newspaper Association of America), že jeho firma vyvíjí speciální software pro digitální noviny. Tento SW má novinám umožnit rovněž zasílání videozpráv a úhradu čtenářských poplatků řadou různých cest. Oznámení svého šéfa doplnil Gregg Brown, vedoucí týmu elektronických periodik Microsoftu, tvrzením : "Vydavatelé, kteří své stránky stále chápou jako doplněk ke svým "papírovým operacím" ignorují budoucí generaci čtenářů. My chápeme on-line noviny jako medium, které bude mít všechny výhody dnešních papírových novin + něco navíc. Čtenáři budou mít možnost si nejen přečíst program inzerovaného koncertu, ale budou mít i možnost přehrát si z něj hudební ukázky a koupit přímo lístky.

Je pravdou, že firma Microsoft ani Bill Gates nepatří mezi největší miláčky AKADEMONu. Není však pochybností o tom, že Bill Gates patří mezi nejúspěšnější vizionáře naší doby. Takže jeho úvahy o digitálních denících není rozhodně možno brát na lehkou váhu.

Jedna z nejznámějších technologických firem - Lucent Technologies oznámila, že nabízí licenci technologie umožňující desetkrát rychlejší bezdrátové spojení v sítích mobilních telefonů, než umožňují technologie používané v současné době. Lucentem vyvinutý tzv. "turbo dekodér" pro mobilní telefony umožňuje dekódovat digitalizovaný hlas nebo multimediální aplikace s rychlostí až 24 MB / s, což je skutečný skok oproti 2,4 MB/s, které používá japonská síť NTT DoCoMo, která je v současné době považovaná za nejrychlejší na světě. Výkon turbo dekodéru se projeví zejména ve spojení s další technologií vyvinutou Lucentem v minulém roce, která bezdrátově přenáší telefonní hovory nebo data v síti s rychlostí přenosu 20MB/s. Tento technologický průlom přichází však právě v okamžiku, kdy mnoho operátorů mobilních sítí ruší nebo redukuje svoje plány na zrychlení přenosu dat pro nedostatek zájmu klientů. Experti Lucent Technologies jsou však přesvědčeni, že nová technologie se prosadí tím, že umožní nabídnout zákazníkům zcela nové služby - např. přenos signálu digitální televize na obrazovku mobilu. Za situace, kdy je kapacita položených optických sítí využívána v USA sotva z pěti procent, se tento názor jeví opravdu odvážným.

Vývoji lepších technologií pro výrobu vodíku do palivových článků věnuje nyní mnoho pracovišť nemalé úsilí. Zajímavou technologii vyvinuli na Georgia Technical School. Již delší dobu známe, že oxidy ceru, terbia a praseodymu mohou katalyzovat výrobu vodíku z tzv.reformního plynu - směsi vodní páry a methanu, a to díky částečné pohyblivosti kyslíku v jejich krystalové mřížce. Za teploty 700 stupňů Celsia krystalovou mřížku oxidů ceru, terbia a praseodymu opustí část jejich atomů kyslíku a zoxiduje methan na oxid uhličitý a vodík. Během druhé fáze při 350 stupních Celsia putuje kyslík z molekuly vody zpět do krystalové mřížky, a ty se redukují na vodík. Tým prof. Zhong Wanga z Georgia Technical School spojil oba procesy do jednoho, který probíhá za nižší teploty. Dosáhli toho přídavkem iontů železa do krystalové mřížky katalyzátoru. Nová technologie vypadá zatím velmi slibně, protože snad umožní jednoduchou výrobu vodíku v malém, možná pouze při ohřevu pomocí slunečního záření, což dává naději na konstrukci jednoduchých přenosných, polních generátorů tohoto plynu. Můžete namítnout, že stejně bude třeba dodávat methan, jenže rozdíl mezi hořlavým methanem a třaskavým vodíkem je, z hlediska nároků na bezpečnost, nezanedbatelný.

Vědci z California Institute of Technology a University of California v San Diegu sestrojili logické obvody na bázi hydrauliky, které - analogicky elektronickým obvodů, kteří řídí tok elektronů v pevných látkách - řídí tok kapaliny v průtokové komůrce.. Hlavním elementem hydraulického logického obvodu je pružný polymer, který má nelineární vlastnosti obdobné vlastnostem tranzistoru. (U lineárních prvků jakéhokoliv obvodu je výstup úměrný vstupu, zatímco u nelineárních prvků představuje výstup různé násobky vstupu v závislosti na hodnotě tohoto vstupu.) Kapalinové obvody mají kanály různého tvaru, které způsobují, že se molekuly pružné kapaliny v nich proudící vzdalují nebo shlukují, čímž se mění viskozity této kapaliny a v důsledku toho i rychlost jejího průtoku. Na uvedeném principu zkonstruovali jeho autoři dvě prototypová zařízení. Jedno zajišťuje konstantní průtok kapaliny při měnícím se tlaku, je tedy jakýmsi hydraulickým analogem stabilizátoru elektrického proudu při kolísání napětí. Druhé přepíná mezi dvěma výstupními kanály (bez použití záklopky), je tedy jakýmsi hydraulickým analogem elektronky nebo tranzistoru. Kdybychom - stejně jako u elektrických zařízení - ztotožnili jednotlivé kanály jeden s "0" a druhý s "1", umožňuje vzniklé zařízení vytvářet a uchovávat binární řadu. Jedná se tedy skutečně o "digitální hydrauliku".

Autoři předpokládají, že vyvinuté technologie bude možno využít v medicíně (při kontrole přísunu různých léků do různých částí těla) a obecně při konstrukcích všech zařízení využívajících mikrokapalinových toků. V teoretické rovině se zde nabízí i možnost sestrojení "hydraulického čipu" nebo dokonce "hydraulického počítače". I když jeho miniaturizace by z principu věci nikdy nebyla taková, jako u počítačů elektronických, může mít jiné výhody - např. může být mnohem odolnější vůči silným elektrickým nebo magnetickým polím, které mohou při určité intenzitě vážně narušit činnost elektronických zařízení. Na druhé straně by byl patrně citlivější např. na nárůst teploty. Lze si však např. dobře představit inteligentní bojovou střelu vybavenou paralelně elektronickými i hydraulickými řídícími prvky. A našlo by se jistě i mírové využití.

Společnost SONY vypálila svou poslední salvu ve válce výrobců videoher : malou, lehkou a přenosnou videoherní konzoli nazývanou PlayStation Portable (zkráceně PSP). Na pultech obchodů by se měla objevit koncem roku 2004. Je vybavena 4,5 palcovou (11,25 cm) obrazovkou a výkonným procesorem poskytujícím kvalitní grafiku. PSP bude možno připojovat linkou k dalším PSP, mobilům a také Sony Playstation2. President Sony Computer Entertainment Ken Kutaragi předpokládá takový úspěch nového modelu, že neváhal jej označit za "walkman 21. století".

Federální soudce ve Spojených státech přiznal společnosti Earthlink náhradu 16,4 miliony USD svým výrokem proti Howardu Carmackovi z Buffala (stát New York), nazývanému Buffalo Spammer, který byl identifikován jako vůdce skupiny, které pomocí sítě společnosti Earthlink rozeslala v minulých letech celkem 825 milionů spamů. Podle žaloby Carmack a jeho parta používali dohromady 343 kradených kreditních karet pro otevírání internetových účtů ze kterých posílali "junk mails". Podle zákona o "krádeži identity", platného ve státě New York, může být Carmack odsouzen na 2,5 až 7 let. Tento soudní verdikt je posledním ze série rázných opatření proti masovým spammerům. Earthlink již v minulém roce vyhrál podobným způsobem spor o náhradu 25 milionů USD s jiným masovým spammerem Kahn C. Smithem z Tennessee a několik dalších procesů je v běhu. Podobně společnost America Online vyhrála minulý prosinec spor o náhradu 6,9 milionů USD s nyní již zaniklou společností z Illinois, která se specializovala na pornografické spamy. Podle tiskového mluvčího této společnosti vyhrála AOL v posledních letech celkem 25 sporů ve stejné věci proti více než 100 různým společnostem.

Celkem postavila americká spravedlnost v posledních letech před soud více než 130 osob za ilegální rozesílání různých internetových spamů, krádeže identity a nedodání včas zboží objednaného přes Internet. Tento postih následoval po více než 90 vyšetřováních týkajících se 89000 obětí, jejichž celková újma činila více než 176 milionů USD. V jedno případě použil pachatel webovou stránku k prodeji léků za více než 2 miliony USD aniž měl jediný recept od lékaře nebo se osobně setkal s jediným z pacientů. V jiném případě přibližně 400 mužů přišlo každý o 3000 USD díky odpovědi na spam slibující promptní doručení ruské nevěsty. Další spamy zase nabízely neobvyklé investiční příležitosti, hry typu "letadlo" nebo ilegální prodej copyrightem chráněných programů, filmů a her. Vládní činovníci tvrdí, že se jim od usvědčených pachatelů podařilo zachránit celkem 17 milionů USD, tj. asi 1/10 ukradené částky. Není známo, že by podobné problémy ve větší míře ohrožovaly české uživatele Internetu. Není však jisté, zda by se tato skutečnost měla považovat za doklad slušnosti (či pouze nevyzrálosti ?) českých spammerů, či spíše za doklad neschopnosti našich bezpečnostních složek tyto problémy vůbec registrovat, natož potom řešit.

Stále více vědců se přiklání k názoru, že nejen vzpřímená chůze, nýbrž i přechod z čistě vegetariánksé stravy na smíšenou rostlinnou a masitou dietu vedl k vývoji většího mozku, schopného činnosti kvalitativně odlišné od činnosti mozku australopitheků před 2 nebo 3 miliony let. Šlo o to, že mozek a jeho činnost spotřebují značnou část energie potřebné k životu. Australopithecus, stejně jako současně žijící lidoopi, měl mozek o objemu zhruba 400-500 mililitrů (krychlových centimetrů). Už nejprimitivnější představitel rodu Homo (H. habilis) měl mozkovnici o 600 mL, pokročilejší Homo erectus už měl 900 mL a současný moderní Homo sapiens má mozek o objemu v průměru 1350 mL. Energii potřebnou k "myšlení" a dalším kognitivním pochodům by bylo prakticky nemožné získávat z rostlinné potravy (zejména bez její úpravy vařením), a tak už naši dávní předkové přecházeli postupně na smíšenou stravu. Tomu odpovídají i změny v chrupu - větší řezáky a menší stoličky - u druhu Homo erectus než u druhu Australopithecus boisei, kteří kulminovali v obdobích vzdálených od sebe 700 000 let. Ostatně už před přechodem na masitou stravu zřejmě první příslušníci rodu Homo byli schopni rostlinnou stravu vařit, a tím zvýšit její výživnou hodnotu.

Inteligentní prach - miniaturní detektory vybavené komunikačním čipem a anténou, které mohou vytvářet inteligentní sítě monitorující plošně pohyb vozidel, zatížení budov, chemické zamoření nebo meteorologické změny, jsou hitem poslední sezóny. Dosud nejmenší senzor, který má blízko ke skutečné tržní realizaci, byl vyvinut společností Dust, založenou výzkumníky z University of California v Berkeley. Jejich senzor se anglicky nazývá "speck", což by se mohlo do češtiny přeložit jako "snítko". O jeho velikost (či malosti) si čtenář může udělat sám představu podle obrázku.

Ve dnech 13. a 14. června - již za méně než týden - proběhne v České republice referendum, které má potvrdit souhlas jejích občanů se vstupem do Evropské unie, který dojednala Špidlova vláda. Podle průzkumů veřejného mínění by jasné ANO mělo být bezproblémovou záležitostí. I přes občasné vrhání shnilých vajec na ministerstvo zemědělství považuje zjevně většina občanů ČR vstup do EU za nezbytnou cestu vývoje. I názory politických stran se liší pouze větší nebo menší (či žádnou) kritičností ke stávajícímu uspořádání EU, nevyhnutelnost vlastního vstupu ČR do tohoto spolku na dlouhodobém časovém horizontu zpochybňují pouze jednotliví politici, nikoliv však žádná významná politická síla.

Úplný text najdete zde.

Izraelští entomologové pomocí infračervené kamery zjistili, že někteří sršni a vosi dokážou ve velmi horkém prostředí udržovat nižší tělesnou teplotu. Domnívají se, že k tomuto účelu užívají termoelektrického jevu, jehož využití živými organismy doposud zaznamenáno nebylo. Dopadající sluneční záření se v hmyzím krunýři přemění na elektrický proud, obdobně jako ve standardní sluneční baterii. Průchod proudu vhodnou strukturou pak pomocí termoelektrického jevu vyvolá proudění tepla z vnitřku těla ven, čímž dojde k ochlazení organismu. Struktury, které vypadají jako termoelektrické články, jsou skutečně součástí hmyzího krunýře, jak vyplynulo z pozorování elektronovým mikroskopem. Přestože zatím existují jen tyto nepřímé důkazy, jde o zajímavou hypotézu.

Entomologové pozorovali, že některé housenky vystřelují kuličky trusu do vzdálenosti až čtyřicetinásobku délky těla. Počáteční rychlost takového projektilu přesahuje jeden metr za sekundu. Pro toto chování však až donedávna chybělo přesvědčivé vysvětlení. Pokusila se o něj ekoložka Martha Weissová z Georgetownské university ve Washingtonu D.C. Provedla pokus, jímž se snažila dokázat, že housenky rozhazují svůj trus po okolí z obranných důvodů. Podle ní se tímto způsobem housenky chrání, aby je nenašly dravé vosy. Ty, podobně jako řada jiných hmyzožravých predátorů a parazitoidů, hledají svou kořist obvykle po čichu, a chemickým vodítkem jim bývají těkavé látky uvolňované z vajíček nebo trusu oběti. Látkám, které prozradí kořist nebo hostitele říkáme kairomony.

Martha Weissová uveřejnila výsledek pokusu, jímž se snažila svou hypotézu prokázat, v oxfordském časopise Ecology Letters. Poblíž hnízda vosíků druhu Polistes fuscatus umístila dva druhy listových smotků housenek soumračníka a pozorovala chování vosíků. Zkoumání smotků, které obsahovaly trus housenek, vosíci věnovaly přes 70 % času, ale téměř ignorovaly ty, jež obsahovaly jen podobně vyhlížející skleněné kuličky. Pak autorka přidala do obou smotků housenky a vosící jich během 5 minut zkonzumovali 14 v tom, jenž obsahoval trus, zatímco v druhém smotku s černými kuličkami sežrali jen 3 housenky. Autorka studie se domnívá, že pach trusu přitahuje vosíky a střílení peletů může být obranným chováním, které má minimalizovat prozrazení housenky nepříteli.

Podle zveřejněné studie NASA vyrostlo na Zemi v posledních 20 letech více rostlin než dříve, takže celkové množství zelené hmoty roste. Tyto závěry byly učiněny na základě pozorování z družic a příčinou tohoto jevu je jednak rostoucí množství oxidu uhličitého v atmosféře, jednak klimatické změny. Prodlužuje se vegetační období, méně oblaků stíní sluneční záření, a narůstají i srážky. Samozřejmě k těmto změnám nedochází na celé Zeměkouli najednou, ale projevují se v různých oblastech s odlišnou intenzitou.

Publikovaná pozorování odpovídají i údajům, jež zveřejnil ve své knize The Skeptical Environmentalist všemi zelenými proklínaný Bjorn Lomborg (recenze viz Akademon 15.1.2.2002). Z vyhodnocení dostupných statistických údajů dospěl totiž k závěru, že za posledních 50 let se plocha lesů prakticky nezměnila, přičemž ale nerozlišuje stromové plantáže a přirozené lesy.

V dubnových a květnových číslech časopisu Physical Review Letters oznámily dvě skupiny fyziků z univerzit v Iowě, Marburgu, Brémách a Torontu nezávislá pozorování elektronových spinových proudů v polovodičích bez přenosu elektrického náboje. Spin je vnitřní moment hybnosti elektronu, cosi bytostně kvantového, takže detekce čistého spinového proudu je dalším exemplářem do již celkem početné sbírky známých makroskopických kvantových efektů. (Že projevy svérázných kvantových zákonů v makroskopickém měřítku většinou slibují různé zvláštní úkazy snad není třeba dodávat - jako příklad stačí uvést třeba již dobře známé supravodivé nebo supratekuté chování látek...) Spinový tok bez přenosu elektrického náboje lze vytvořit tehdy, donutíte-li elektrony se spinem orientovaným nahoru k pohybu na přesně opačnou stranu než elektrony se spinem orientovaným dolů (orientace spinu elektronu v libovolném směru, např. ve směru osy z, může nabývat jen dvou hodnot, totiž +1/2, "nahoru," a -1/2, "dolů," oboje v jednotkách Planckovy konstanty). Tyto proudy se vzájemně kompenzují v toku elektrického náboje, ale pokud jde o tok z-ové složky spinu, jejich efekty se naopak sčítají. V roce 2000 bylo teoreticky předpovězeno, že přesně tohle je možné uskutečnit v polovodičích pomocí kvantové interference jedno- a dvou-fotonových přechodů, buzených intenzivním elektromagnetickým polem o frekvencích omega a 2 x omega s odpovídajícími polarizacemi x a y. Současné dvě práce jsou velmi rychlým experimentálním potvrzením této předpovědi. Pole v polovodiči bylo buzeno femtosekundovými laserovými impulsy a spinový proud byl monitorován prostřednictvím polarizace fotoluminiscenčního signálu... Některé výsledky tzv. čisté vědy bývají přeměňovány na tzv. technický pokrok velmi rychle, takže je docela dobře možné, že běžnou elektroniku v dohledné době doplní technologie, jejíž název dnes ještě zní poněkud exoticky - spinotronika.

Výzkumní pracovníci z Tokyjské University a Toyota Central Research and Development Laboratories v Japonsku objevili skupinu nových slitin, které jsou velmi pevné a přitom velmi pružné. Jedná se o sloučeniny titanu, zirkonia, niobu a tantalu v různém poměru. Jejich zajímavou vlastností se skutečnost, že jejich pevnost a pružnost roste při jejich ochlazování. Podrobnější analýza jejich vlastností ukázala že vyplývají z rovnováhy tří vlastností materiálu na atomární úrovni - pozic elektronů, jejich energetických hladin a vazby mezi atomy. Autoři objevu zjistili, že mohou zvýšit pevnost a pružnost těchto slitin, když do nich zpracováním za studena zabudují atomy kyslíku V důsledku těchto úprav získá materiál mikrovláknitou strukturu na úrovni nanometrických měřítek, které je odpovědná ze jeho pružnost.

Svými vlastnostmi se zdají být velmi vhodné zejména pro výrobu lékařských zařízení, sportovních potřeb, automobilových součástek i krytů kosmických lodí. Prvními praktickými aplikacemi jsou obroučky brýlí a přesné šrouby. V další etapě se plánují superlehké pružiny a přesné nástroje využitelné i v nevlídném prostředí.

British Royal Society, jakožto nejvyšší a nejprestižnější učená společnost ve Velké Británii, učinila v letošních volbách nových členů výrazný posun v účasti žen oproti situaci před třemi léty. Mezi současnými členy je stále pouze 4,4 % žen, ale v letošních nominacích je to už devět ze 42, tedy 21 %. To je mimochodem podobné situaci v Americké národní akademii věd, kde bylo letos přijato 25 % žen. Mezi novými členkami Britské královské společnosti je Kay Daviesová z Medical Research Centre Oxfordské univerzity, Elizabeth Robertsonová z Harvardovy univerzity v USA, Fiona Wattová z Centra pro rakovinu v Londýně, Karen Vousdenová z Beatsonových laboratoří v Glasgowě, Mariann Bienzová z Laboratoře molekulární biologie v Medical Research Centre v Cambridgei, Bridget Ogilvieová z University College v Londýně, Jocelyn Bell Burnellová z univerzity v Bath, Eleanor Dodsonová z univerzity v Yorku a Ann Dowlingová z univerzity v Cambridgei.

ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) - komise pro přiřazování jmen internetovým doménám - směřuje ke schválení technického standardu, který by umožnil registraci jmen internetových domén i v Čínštině, Arabštině a dalších jazycích, které nepíší latinkou. Na setkání ICANN v Rio de Janeiro vyhlásil její tajemník Vinton G. Cerf : "Technické standardy jsou hotové, nyní je to pouze politická otázka. Nejpokročilejší jazyky [pro označování jmen internetových domén] jsou Japonština, Čínština a Korejština, ve kterých byla vykonána veliká práce, aby bylo možno je pro popis internetových domén využít".

Tým vědců z University of Idaho vedený Gordonem Woodsem prolomil na poli klonování savců další bariéru - jako první naklonoval lichokopytníka. Navíc jde o klon neplodného mezidruhového křížence muly, která by jiným způsobem potomka na svět přivést ani nemohla. Mula dědí polovinu dědičné informace po oslím otci a polovinu po koňské matce. V její dědičné informaci se tak sejde 32 chromozomů od klisny a 31 chromozomů od osla. Výsledná chromozomální konstelace 63 chromozomů sice zajišťuje mulám výborné užitkové vlastnosti, ale zároveň jim brání v reprodukci. Samci jsou neplodní vždy, samice mohou mít mládě jen zcela výjimečně (za posledních 20 let je z odborné literatury známo 6 případů, kdy mula porodila mládě). Woodsův tým pracoval na zakázku Dona Jacklina, prezidenta American Mule Racing Association. Tato organizace pořádá v Kalifornii dostihy mul a Jacklinova mula Taz patří k hvězdám závodních drah. Jacklin připustil Tazovy rodiče ještě jednou v naději, že získá další skvělé zvíře, ale klisna plod nedonosila. Jacklin nechal z plodu odebrat buňky a zamrazil je tak, aby po rozmrazení byly opět schopny života. Pak hodil laboratořím amerických universit a výzkumných ústavů rukavici v podobě tučného sponzorského daru určenému těm, kdo se pustí do ambiciózního podniku vytvořit klon uhynulého plodu muly. O klonování lichokopytníků (především koní) se pokoušelo hned několik týmů ve Francii, Anglii, USA i Austrálii, ale všechny vyšly naprázdno Také proto se Jacklinovi nesháněl "dodavatel" klonu dvakrát snadno. Nakonec uspěl u Woodse na University of Idaho. Tamější biologové vytvořili celkem 305 embryí dnes už klasickým postupem shodným s technikou, jaká přivedla na svět ovci Dolly. Buňky muly vnášeli do vajíček klisen zbavených jejich vlastní dědičné informace. Jako "náhradních matek" využili opět klisny. Plod se úspěšně vyvíjel jen u tří kobyl a z nich jako první z nich porodila 4. května strakatá Syringa. Mula dostala na počest rodného amerického státu jméno Idaho Gem. Úspěšnost klonování zůstala i v případě muly nepříjemně nízká, ale to je fakt, se kterým se musíme smířit i u řady dalších druhů. Biologové vidí klíč k úspěchu Woodsova týmu ve zvýšení obsahu vápníku v kultivačních roztocích, v nichž jsou vajíčka i embrya pěstována. Právě vápníkové ionty zřejmě "popohnaly" embrya klonů ke zdárnému vývoji.

Zkušenosti z klonování muly a zřejmě i nová receptura kultivačních médií by mohla odstartovat "boom" v klonování koní a dalších lichokopytníků. První klon koně by se měl podle zatím neověřených zpráv narodit v listopadu tohoto roku. Jeho "autorkou" je Katrin Hinrichsová z Texas A&M University. Ta vytvořila klon dvacetiletého koně Skipa, na němž jezdí její dcera. Pokud vše dobře dopadne, nebude tedy prvním klonem koně "dvojník" vítěze Kentucky Derby, Melbourne Cupu či jiného prestižního dostihu, ale zcela tuctové zvíře. Klonování dostihových plnokrevníků by bylo bezesporu lukrativní záležitostí, protože Hinrichsová vyčíslila náklady na pořízení jednoho klonu koně na 50 až 100 tisíc dolarů. To není mnoho ve srovnání s cenou, jakou platí chovatelé za připuštění klisen špičkovými hřebci. Přesto se plnokrevníci klonovat nebudou. Chovatelé se dohodli, že klony plnokrevníků nikdy nedostanou "papíry" a bez nich na dostihovou dráhu nesmějí vyběhnout. Klony by se ocitly v situaci psího "voříška" postávajícího před branami mezinárodní výstavy psích plemen. Motiv zákazu je celkem jasný. Opatření má za úkol chránit stávající trh s plemennými hřebci. U některých plemen koní ale klonování nic nebrání. Klony koní by se mohly uplatnit například v drezůře, parkurovém skákání nebo ve steeplechase. V těchto disciplínách často tvoří absolutní špičku valaši (kastrovaní hřebci), kteří své vynikající vlohy pro daný druh jezdeckého sportu potomstvu už nikdy nepředají. Klonování by přispělo k uplatnění vynikajících dědičných vlastností valachů v chovu. Zcela jistě se naklonováním muly otevírá cesta ke klonování druhů lichokopytníků ohrožených vyhubením. V tomto případě by připadalo do úvahy tzv. mezidruhové klonování, při kterém by tělní buňky ohroženého druhu (např. osla somálského, koně Převalského nebo zebry Grévyho) byly spojeny s vajíčkem domácí klisny a vzniklé embryo by opět donosila domácí klisna.

Někteří analytici varují, že Wi-Fi (bezdrátové připojení k Internetu), které je novým šlágrem telekomunikačních společností, se může ukázat jako další bublina. Tvrdí, že euforie, která okolo této technologie zavládla, může vést ke stejnému převisu nabídky nad poptávkou, jako tomu bylo v posledních letech u řady jiných telekomunikačních služeb. Prorokem další bubliny je zejména Andrew Cole ze společnosti Adventis : "Wi-Fi se přeceňuje a směřuje ke katastrofě" tvrdí. Problémem rozvoje Wi-Fi připojení je samozřejmě poptávková strana. Trh WI-Fi zákazníků začal jako hnutí technologických nadšenců, kteří se bavili hledáním vhodných uzlů, kde by se mohli (bezdrátově) připojit do sítě. Změnit tyto fanoušky na platící zákazníky je problém, se kterým se např. celý zábavní průmysl potýká (neúspěšně) již řadu let. Navíc Wi-Fi připojení není vůbec triviální. Vyžaduje instalaci antény, rekonfiguraci počítače a uzavření kontraktu o připojení (tzv. broadband service). Bariéry vstupu na tento trh jsou přitom velmi nízké, což může vést k vražedně konkurenčnímu prostředí, ve kterém budou (v USA) bojovat malé butiky jako ISP s kolosy jako jsou Verizon. Konsolidace tohoto trhu vlastně již začala akvizicí společnosti Linksys společností Cisco v prosinci minulého roku.

Nadějí tohoto trhu je nově se otvírající zákaznický segment velkých korporací. Podle analýzy poradenské firmy ON Word přibližně 40% korporací v USA má nějaký typ Wi-FI sítě a přibližně třetina z nich plánuje její další rozšíření v nejbližších 18ti měsících.

Genetici z Jefferson Medical College provedli genetickou manipulaci tabáku tak, že v jeho listech vzniká protilátka proti vzteklině. Její účinnost byla zatím testována na myších, zkoušky na lidech se připravují. Dosud se protilátka proti této smrtelné chorobě připravuje hlavně z koňské krve, víceméně postupem, jež vyvinul její objevitel, Louis Pasteur, před více než sto lety. Ta však může mít nežádoucí vedlejší účinky, navíc je jí ve světě chronický nedostatek.

Do palety léků pro pokročilý karcinom prsu, nereagující na běžnou léčbu, byl dán na trh nový lék, trilostan, který účinkoval u 35 % nemocných, rezistentních na běžnou léčbu. Protože karcinomy prsu mají vztah k ženským pohlavním hormonům estrogenům, používají se dosud hlavně antiestrogeny (tamoxifen, raloxifen) nebo inhibitory tvorby estrogenů z jiných prekurzorových molekul (inhibitory aromatázy). Trilostan má působit přímo na receptorech pro estrogeny v nádorové tkáni a má inhibovat vazbu estrogenů na typ alfa-receptorů a naopak zesilovat vazbu na typ beta, což růst nádoru u oněch 36 % rezistentních nemocných zpomalovalo.

Virus (druh coronaviru), který způsobuje těžký akutní respirační syndrom, se zřejmě přenáší hlavně kapénkovou infekcí do nosu a plic, nikoli náhodným stykem ústní dutiny se zbytky moči nebo stolice. Nejde tu ani o rozptýlení viru přímo vzduchen, kapičky vody jsou podstatné. Nelze však vyloučit ani šíření nákazy dotykem s infikovanou osobou nebo zvířetem. V té souvislosti se ukázalo, že virus nedávno nalezený u palmové cibetky (Paguma larvata) není identický s coronavirem lidí infikovaných SARS. Lidský virus obsahuje o 29 nukleotidů méně než virus cibetkovitých šelem čeledi Viverridae. Nicméně zjištění viru u cibetky vedlo v Číně k návrhu zákazu lovu, zpracování a nákupu divoké zvěře, což by znamenalo ochromení tradiční čínské kuchyně. Systematickému výzkumu lidského viru SARS nyní brání skutečnost, že ne všech 60 známých sekvencí lidských coronavirů je k dispozici všem výzkumným střediskům.

Ačkoliv o třídimenzionálním videu se hovoří již hodně dlouho, realita je stále v nedohlednu. Pochopitelným důvodem je, že vytváření třídimenzionálního obrazu je o mnoho řádů obtížnější než zobrazení dvourozměrné projekce. Ne nejmenším problémem je značná výpočetní kapacita, kterou zařízení pro rekonstrukci třírozměrného obrazu vyžadují. Posledním hitem v této oblasti je systém třídimenzionální ho videa vyvinutý pracovníky Texaské university vyvinutý na bázi hologramu (Hologram je dvojdimenzionální reprezentace interferenčního vzoru vytvářeného světlem přicházejícím z třídimenzionálního objektu.). Tento systém využívá pro vytváření třídimenzionálních obrazů projekčního zařízení vybaveného 800 000 malých zrcadel. Autoři metody předpovídají, že prakticky využitelné třídimenzionální projektory je možno očekávat do roku až dvou¨a předpovídají že do dvou až tří let budou schopni vyvinout zařízení pro třírozměrné zobrazení roentgenových snímků, do tří až pěti let třírozměrné letecké simulátory, do pěti až deseti let třírozměrné kino a zobrazovací lékařská zařízení a do deseti až patnácti let třírozměrnou televizi. Zdá se, že třírozměrné projekce jsou komerčně velmi atraktivní. Z uvedených velmi opatrných odhadů časového horizontu masového nasazení však lze usuzovat, že se jedná o problém skutečně obtížný.

Vědci na Stanfordské Universitě vyvinuli několik technologií pro pořádání www stránek, analogických technologiím používaných vyhledávačem Google, avšak umožňující až 5x rychlejší vyhledávání. Prohledávacímu algoritmu používanému Googlem (nazývanému "Computing PageRank Algorithm") by v současné době trvalo několik dní, než by prohledal a uspořádal 3 miliony existujících webových stránek. Pro jeho urychlení použil stanfordský tým tři různé strategie. První využívá extrapolační metody, které používají určitých předpokladů o struktuře webových stránek, které nemusí být nezbytně vždy splněny, ale které významně urychlují vyhledávací proces. Výsledek potom může být zpřesněn klasickým "PageRank" algoritmem. Druhá strategie využívá vylepšení nazývaného "BlockRank", který eliminuje redundanci při pořádání stránek, které patří k téže www prezentaci (web site). Konečně jako třetí strategie použil stanfordský tým tzv. "Adaptivní PageRank", který eliminuje ještě více redundanci způsobenou opětným zpracováním stránek, které byly při vyhledávací proceduře již navštíveny dříve. Další zrychlení je pak možné využitím všech tří metod v kombinaci.

Tyto výsledky se zdají opravňovat naději, že vyhledávače typu Google se již brzy propracují k algoritmům, které umožní individualizované vyhledávání podle osobních zájmů a preferencí. A možná budou internetové vyhledávače nakonec vědět co chceme lépe než my sami ?

Pseudogeny, které vznikly z funkčních genů během evoluce, se dlouho považovaly za zbytečné relikty, které pouze zatěžují genetickou analýzu, i když pochody, kterými vznikají, jsou shodné s pochody vedoucími například ke vzniku imunity nebo čichového smyslu. Takových pseudogenů je u člověka na 20 000. Nyní se poprvé podařilo zjistit specifickou funkci jednoho pseudogenu, označovaného jako Makarin1-p1. Japonští genetici okolo S. Hirutsoneho zjistili, že tento pseudogen u myší obsahuje sled 700 nukleotidů, který vzniká buď přes RNA nebo přes DNA a pak reguluje funkci svého (překvapivě) otcovského předka označovaného jako Makarin1. Tento pravý gen kóduje jeden z RNA-vázajících proteinů od pásnice přes octomilku až po savce.