Zařízení, které tvoří kovová destička oddělená teninkou vrstvou izolátoru od supravodiče se při vložení napětí ochlazuje, a to až na teplotu ve stovkách mK. Vhodné napětí totiž způsobuje, že elektrony s nejvyšší energii v kovu tunelují do supravodiče, čímž se kov ochladí. Je zjevné, že napětí musí být dostatečně nízké, aby protékající proud byl způsoben pouze tunelujícími elektrony. Fungující zařízení je zatím velmi malé, v desítkách mikronů, avšak jeho výkon je dosti slušný. Zvládne ochladit řádově větší objekt. Je samozřejmé, že celé zařízení bylo předem ochlazeno na velmi nízkou teplotu, protože není zřejmé, zdali tento princip funguje i za normální teploty a ve větších rozměrech.

Donedávna bylo známo okolo tisíce druhů kvasinek, které se mimochodem staly oblíbeným objektem výzkumu pro své rychlé množení, snadnou manipulovatelnost a přitom vysoký stupeň diferenciace ve srovnání s bakteriemi. Nyní se podařilo identifikovat dalších více než 200 kvasničných druhů z trávicího traktu brouků nasbíraných na jihovýchodě USA a v Panamě. Moderní sekvenační techniky DNA a zejména ribosomální RNA nyní ukazují na množství chyb v dřívější taxonomii a objevují se názory, že důkladný průzkum panenských oblastí, jako je velká část Afriky, Asie, Austrálie a Latinské Ameriky, jakož i Antarktida, může vést k objevu a přesnému zařazení téměř milionu dalších druhů kvasinek.

Trojici velmi odolných senzorů pro měření teploty tlaku a změn tvaru na bázi optického vlákna představil tým prof.Juliana Jonese z Heriot-Watt University ve skotském Edinburghu. První z nich tvoří dvojice optického vlákna, které citlivě reaguje na změnu teploty okolí svým protažením, s běžným vláknem. Rozdělíme-li jeden světelný paprsek na dva a každý z nich necháme projít jedním vláknem senzoru, z jejich interference určíme přesně teplotu. Nepatrnou změnu tvaru, např. při hroucení budovy anebo konstrukce letadla, určíme pomocí optického vlákna, která má čtyři jádra (standardní vlákno má jádro jedno). Chová se tedy vlastně jako čtyři paralelní vlákna. Změna tvaru vyvolá zakřivení a různou změnu dráhy světelného paprsku v jednotlivých jádrech optického vlákna. Vyhodnocením interferenčního obrazce tak získáme informaci o změně tvaru.

Tlakový senzor tvoří optické vlákno s dutinou na jednom konci, kterou překrývá pružná membrána. Změna tlaku stlačí vzduch v tomto uzavřeném prostoru a změní tak délku optické dráhy paprsku. Výhodou těchto nových senzorů je vysoká odolnost ve srovnání s dosavadními typy, takže s jejich pomocí půjde sledovat i situaci v průběhu katastrofy, např. požáru budovy, a ne jen zaregistrovat její počátek.

V dubnu tr. byly v New Orleans předvedeny výsledky léčby pacientů s rakovinou jater, podle nichž se výrazně prodlužuje přežití pacientů s trombózou portální žíly z 3,7 měsíců až na 12 měsíců, i když pochopitelně se rakovina nevyléčí. Jde tu o zavedení velké dávky chemoterapeutika do nádoru, při němž se sníží přívod tepenné krve. Tím se zajistí delší uchování chemoteraopeutika v nádoru a přitom se nepoškodí okolní zdravá tkáň. Vlastní zákrok se provádí tak, že embolické látky se přivádějí tenkým katetrem stehenní tepnou ve slabině do tepen vedoucích k nádoru. Pro částečné ucpání cévy, tedy embolii, se užívá například částeček polyvinylalkoholu o průměru 0,25–0,4 mm, gelové pěny nebo dokonce droboučkých kovových spirálek.

Firma Tošiba vyvinula nový lithiový článek, který lze opětně nabít během několik minut, z toho prvních 80% kapacity během první minuty. U dosavadních článků to trvá hodiny. Tohoto pronikavého zvýšení proudové hustoty použitelné k nabití nového typu akumulátoru bylo dosaženo využitím nanotechnologií. Uvnitř článku najdeme na elektrodě speciální nanočástice, jejímž složením se Tošiba z pochopitelných důvodů příliš chlubí, a které rychle váží lithné kationy, takže nedoje k redukci elektrolytu a poškození článku. Nutno podotknout, že snížení času potřebného k nabití nejde na úrok životnosti akumulátoru, který přežije 1000 nabíjecích cyklů.

V principu se dá uvažovat o dvou typech smrti buněk. První z nich, apoptóza, nastává kontrolovaně jako výsledek normálního vývoje a přeměny tkání; druhý, zvaný nekróza, je následkem tvrdých zásahů do života buňky, především zastavením přívodu kyslíku, například po srdečním záchvatu nebo mrtvici. Pokud se podaří obnovit přísun kyslíku dostatečně rychle, tkáň se obnoví, avšak po delším období ischemie působí obnovení přísunu kyslíku další nekrózu a nevratné poškození buňky. V obou případech smrti buňky tu hraje úlohu pór ve vnitřní mitochondriální membráně, který se nazývá mitochondriální pór přechodné permeability (MPTP) – otevření póru je způsobeno nahromaděním vápenatých aniontů uvnitř mitochondrií a zvýšením hladiny volných kyslíkových radikálů. V posledních pracích se ukázalo, že důležitou složkou póru, vedle přenášeče adeninnukleotidů a napětím řízeného aniontového kanálu, je malý rozpustný protein cyklofilin D. Tento protein se mimo jiné váže i na cyklosporin A, což je lék, potlačující aktivitu MPTP. Pór, který se otevře po akumulaci vápníku a kyslíkových radikálů, umožní botnání mitochondrie, prasknutí vnější membrány a uvolnění cytochromu c. Je-li poškození mírné a krátkodobé, MTPT se uzavře, ATP se dále tvoří a buňky zemřou třeba po dlouhé době apoptózou. Je-li poškození výrazné a dlouhodobé, MPTP zůstává otevřený, ATP se netvoří a buňka hyne velmi rychle nekroticky.

Byť pro vyhledávání ukrytých trhavin jsou stále nejpoužívanější speciálně vycvičení psi, vyvíjejí se i nové metody. Z hlediska citlivosti a přesnosti není problém využít hmotnostní spektrometrie, avšak otázkou zůstává, jak připravit vzorek. Jako velmi nadějné se jeví bombardování povrchů např.zavazadel s nepatrnými stopami trhaviny proudem iontů. Takto upravený vzorek pak proudí do speciálního hmotnostního spektrometru k analýze, jejíž výsledky získáme během 5 s. K témuž účelu můžeme použít i tepelné desorpce či elektrického výboje.

Chemici z MIT vyvinuli speciální polymer, jehož schopnost emitovat světlo výrazně ovlivňuje přítomnost nepatrných stop organických nitrosloučenin, což jsou všechny prakticky použitelné trhaviny. Tato metoda má sice nižší citlivost, což více než vyvažuje jednoduchost provedení.

28.10.2017: Experti singapurské agentury A*STAR připravili polymery snadno použitelné jako detektory trhavin. Jde o poly(trifenylethen) (PTriPE) a poly(tetrafenylethen) (PTPE), jejichž chemickou strukturu najdeme na obrázku. Oxidu dusíku, uvolňované běžnými trhavinami, zhášejí Světelné záření sloučenin vyvolané předchozí absorpcí světla o kratší vlnové délce, tedy s vyšší energií.luminiscenci^? obou polymerů. Oproti dříve připraveným sloučeninám mají vhodnou porozitu, takže dobře fungují i při tloušťce vrstvy jeden mikrometr. Detekují proto mnohem nižší koncentrace oxidů dusíku, než dříve připravené látky, u nichž se do detekce zapojuje vrstva silná nanejvýš 3,5 nm.

Ve Velké Británii byly ohlášeny zkoušky nového typu léčby cukrovky (Diabetes Melitus) pomocí inhalovaného insulinu. Udělení licence pro výrobu příslušného zařízení se očekává do jednoho roku. Toto zařízení se podobá normálnímu spreji a běžně se vejde do dámské kabelky, insulin je v něm uložen ve formě suchého prášku. Při stisknutí knoflíku se uvolní dóza, kterou pacient normálně vdechuje.

Provedené testy ukazují, že – i když se tento způsob léčby nehodí pro úplně všechny diabetiky – je efektivní stejně jako léčba insulinovými injekcemi. U diabetiků typu I, kteří si musí píchat insulin až šestkrát denně, umožňuje snížit počet nezbytných injekcí na pouhé dvě. U mírnějšího typu diabetiků typu II vdechování insulinu zcela nahrazuje léčbu tabletami. Tento nový vědecký objev tak přináší naději na vyšší kvalitu života pacientům trpícím cukrovkou, jejichž počet v populaci se odhaduje až na 10%.

Dosud bylo objeveno nejméně 150 planet, obíhajících okolo hvězd mimo sluneční soustavu (tzv. exoplanety), ale jejich existence byla prokázána takřka výlučně periodickým kolísáním polohy hvězdy, okolo níž planeta obíhá a na kterou působí svojí gravitací. Spatřit planetu třeba v obřím teleskopu bylo však nemožné, protože její eventuální světlo bylo vždy překryto světlem centrální hvězdy. Nedávno se astronomové pokusili takové planety zviditelnit v infračervené oblasti, kde je jejich „světlo” daleko silnější než ve viditelném spektru. Objevili dvě planety, označené TrES1 a HD 209458b, které obíhají kolerm své centrální hvězdy ve vzdálenosti pouhých několika milionů kilometrů s dobou oběhu pouze tří dnů. Podařilo se zjistit, jak se mění spektrum a jasnost hvězdy podle toho, zda před ní obíhá obří planeta o teplotě 800 °C v jednom případě a 850–1450 °C v druhém případě. Astronomové se domnívají, že alespoň v případě planety HD 209458b je v její atmosféře obsažena voda.

Dr.Lencioni vyvinul novou metodu léčby rakoviny jater, při které se nepoužívá chirurgického výkonu. Ten totiž někteří pacienti v těžkém stavu nemohou podstoupit pro vysoké operační riziko. Říkají tomu „radiofrequency ablation“ a v podstatě jde o zničení nádoru horkem ze sondy, zavedené do tumoru za rtg-kontroly. 48 % takto léčených (a neoperovatelných) nemocných přežilo pět let, což je stejný výsledek jako u nemocných v lepší kondici, kteří byli léčeni chirurgickým vynětím nádoru.

V další studii se říká, že technika se hodí jen pro úplné zničení malých jaterních nádorových uzlů. Protože rakovina jater často vzniká na podkladě jaderní cirhózy, někteří pacienti potřebovali transplantaci jater a jejich nemocná původní jádra (ze kterých byl před lety odstraněn nádor) byla histologicky vyšetřena a bylo zjištěno, že „radiofrekvenční ablací“ bylo vyléčeno 74 % nádorů. Nádory menší než 3 cm zmizely u 83 % léčených.

Přivykli jsme tomu, že index lomu světla je číslo kladné, nicméně práce na University of California v Berkeley ukazují, že tomu tak nemusí být vždy. Připomeňme si, že index lomu je poměr sinů úhlů, které svírá dopadající a lomený paprsek s kolmicí k místu dopadu. Tým prof. Xiang Zhanga zhotovil z velmi tenké vrstvy stříbra čočku, jež vykazuje záporný index lomu. Její využití může být mnohostranné, protože zachytí a pro vytvoření obrazu využije i paprsky, které by jinak nenávratně zmizely v prostoru.

Všechno nasvědčuje tomu, že uvnitř velkých planet počínaje Jupiterem a konče Neptunem, kde dosahuje teplota 1000 stupňů C a tlak okolo 100 000 atmosfér, běžné látky se chovají podivně. To se týká i vody, která za takových podmínek není ani kapalná ani pevná, ale existuje v jakési superiontové formě, v níž jsou kyslíkové atomy „zmrzlé”, ale vodíkové atomy mohou volně proudit kolem nich. Nyní se podařilo vytvořit podobné podmínky v miniaturním měřítku v Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii a potvrdit, že voda se v takové situaci skutečně stává superiontem. Kdyby taková voda byla přenesena do normálních laboratorních podmínek, došlo by k výbuchu, ale uvnitř velké planety může existovat ve formě tvrdé jako železo a žhnoucí jasně žlutě. Pokud taková voda uvnitř velkých planet skutečně existuje, je jí možná ve sluneční soustavě více než vody normální a kromě toho její vysoká elektrická vodivost by mohla vysvětlit přítomnost obrovských magnetickýcgh polí okolo planet jako Uran a Neptun.

Dr.Amish Desai z kalifornské firmy Tanner Research předvedl miniaturní raketku s náplní 35 miligramů černého prachu, která vyvine impuls 40 mNs, což je dosti slušný výkon. Předpokládá se, že miniraketka by měla sloužit k řízení naváděné munice anebo miniaturních bezpilotních letounů. Za zmínku stojí, že bylo testováno mnoho druhů paliva na bázi různých organických sloučenin, ale jako nejvhodnější se nakonec ukázal klasický černý střelný prach, prastarý čínský vynález. Tvoří jej dobře promíchaná směs síry, dřevěného uhlí a ledku (dusičnanu sodného). Velkou výhodou nových pohonných jednotek bude jejich nízká cena, protože se budou vyrábět ve velkých počtech litografickými technikami, obdobně jako polovodiče.

Už od dob Mendelových následovníků se věří, že dědičnost je založena na tom, že dětské potomstvo přejímá kombinace genů od svých rodičů. V nedávné studii ukazuje P. Pruitt a spolupracovníci z Purdue University v Lafayette v Indianě, že tomu tak nemusí vždy být. Zdá se, že organismy, možná včetně lidí, mohou využívat náhradní mechanismus, kterým lze obejít „nezdravé” sekvence v genech rodičů a vrátit se k lepším sekvencím svých prarodičů nebo dokonce praprarodičů. Zjistilo se to na kmeni huseníčku, který obsahoval mutaci v obou kopiích genu HOTHEAD, čímž vznikaly slité okvětní plátky. Ukázalo se však, že v 10 % potomstva byly květy zcela normální. Prostě chybná sekvence v mutovaném genu byla ignorována a byla spuštěna verze DNA, která byla kdesi ukryta. Dokonce se zdá, že náhradní informace může poskytnouit molekula RNA, která pronikne do rostlinného pylu a semene spolu s DNA a je pak použita jako templát pro tvorbu patřičného genu. Spekuluje se i o tom, že podobná náprava může nastávat i u lidí, když děti zdědí mutované geny, způsobující chorobu, ale ta se neprojeví nijak dramaticky, protože některé jejich buňky revertovaly k normální (prarodičovské) genetické předloze.

Mezinárodní tým fyziků z Číny, Itálie a Spojených států pod vedením prof. Xiaofenga Jina z Fudan University v Šanghaji připravil modifikaci niklu s neobvyklými magnetickými vlastnostmi. Kromě jiného je pod teplotou 456 K feromagnetická. Novou, v přírodě neznámou modifikaci niklu připravili molekulární epitaxí na povrchu z arseniku galitého. Její krystalická struktura je kubická, prostorově centrovaná, což znamená, že jednotlivé atomy niklu najdeme ve vrcholcích krychle a ještě jeden v jejím středu. Běžně se nikl vyskytuje v plošně centrované kubické krystalické struktuře. V tomto případě kromě vrcholů krychle se atomy prvku nacházejí i ve středech všech jejích ploch.

Připomeňme, že v roce 2003 byl navržen projekt světové sítě pozorovacích soustav naší planety – The Global Earth Observation Systém of Systéme (GEOSS). Nyní se k němu přihlásilo už 60 států a 30 mezinárodních organizací. Cílem bude koordinovat aktivity států i mezinárodních organizací, které už sledují stav naší planety a usnadnit tak přístup všech ke všem informacím. Projekt chce především sjednotit způsoby získávání i zpracování dat tak, aby byly nejen vyměňovatelné, ale aby to nebylo příliš nákladné. V první etapě,a která má trvat deset let, přijde projekt ročně na deset milionů dolarů.

Nález učiněný v severním Čadu v roce 2002 skupinou vedenou Michelem Brunetem způsobil senzaci mezi paleoantropology. Šlo o lebku jedince, jemuž bylo dáno vědecké jméno Sahelanthropus tchadensis, která byla stará přes 7 milionů let. Převládal názor, že jde o nejstarší formu hominida, tedy přímého předchůdce moderního člověka. ale jak už to ve světě bývá (nejen v politice, ale i ve vědě), našli se vehementní odpůrci této myšlenky a tvrdili, že jde o lebku podobnou gorilí. Teprve letos byla provedena podrobná digitální studie lebky, například počítačovou tomografií s vysokým rozlišením, a prokázáno mimo jiné, že Sahelanthropus chodil po dvou se vztyčenou hlavou. Mezi vědci převládá nyní názor, že jde opravdu o předchůdce člověka, který se objevil brzy poté, co žil poslední společný předek člověka a šimpanze. Na obrázku vidíme nalezenou lebku Sahelanthropus tchadensis, copyright M.P.F.T. (Mission Paléoanthropologique Franco-Tchadienne).

12.6.2013: Sedm milionů let stará fosílie nalezená v roce v Čadu byla přidělena druhu Sahelanthropus tchadensis, ale kvůli svému věku byla dlouho předmětem diskuse, zda nejde spíše o předka šimpanzů. Nyní byly ve Francii rekonstruovány vnitřní části lebky, která přes svoji malou velikost (okolo 378 cm3, což je třetina současné nitrolebečné oblasti lidského mozku) je zřetelně předchůdcem lidské generace vedoucí ke vzpřímeně chodícímu člověku.

Nanotrubice, zejména uhlíkové, jsou evergreenem posledních let: Jejich zajímavé chemické vlastnosti, vysoká mechanická pevnost a elektrické vlastnosti slibují mnoho rozmanitých možnosti využití. Vědci z University of Kalifornia v San Diegu nyní odhalili, že při usazování z par, což je standardní metoda přípravy uhlíkových nanotrubiček, se jejich podélná osa orientuje ve směru elektrického pole. Pokud v průběhu jejich narůstání změníme toto pole, získáme zahnuté nanotrubičky. Tento objev významně rozšiřuje možnosti přípravy těchto molekul na míru.

Evropská síť pro kontrolu spotřeby antibiotik zveřejnila své první výsledky, které se týkají roku 2002. Je zajímavé, že spotřeba antibiotik je podstatně vyšší v zemích jižní Evropy.. Nejvíce berou antibiotika Francouzi – 32,2 denních dávek na tisíc obyvatel. Pak postupně následují Řecko, Lucembursko, Portugalsko, Itálie, Belgie, Irsko, Španělsko, Finsko, Švédsko, Spojené království, Dánsko, Německo, Rakousko. Poslední je v přehledu Nizozemí pouze s deseti denních dávek za tisíc obyvatel.

V Číně byla objevena nečekaně kvalitní sekera, podobná dalším třem exemplářům. Jde o první sekeru, která byla vyrobena z horniny obsahující po diamantu nejtvrdší minerál – korund. Kamenné nástroje, kterou dosud archeologové znali, byly vytesány z kamene, obsahujícím minerály, jež nebyly tvrdší než křemen. A teď tedy podle analýz čínsko-amerického týmu sekera, jejíž stáří je určeno na 4 000 – 6 000 let, obsahuje téměř 40 % korundu. Obtížnost opracování nástroje byla tedy mimořádná. Sekera je navíc mimořádně kvalitně opracována, leskne se téměř jako naše současné sekery. Muselo to být umožněno tím, že dávní řemeslníci použili při opracování ještě tvrdšího materiálu, tedy diamantového prášku. Až dosud se tato technika s využitím diamantu datuje do Indie před 2 500 lety.

Sloučenina fluorid perfluoromethylsírový SF₅CF₃ je asi 18.000 krát silnějším skleníkotvorným plynem než notoricky známý oxid uhličitý. Její celkové množství v atmosféře je však velmi malé, takže úhrnný vliv této látky na skleníkový jev zůstává daleko za oxidem uhličitým. Záhadou však zůstává, odkud se bere. Dosud se předpokládalo, že vzniká v atmosféře z fluoridu sírového SF₆, což je sloučenina běžně používá pro izolování výkonových elektrických zařízení, např.transformátorů, protože její průrazné napětí je vysoké. Nicméně prof. Federico Pepi z Římské univerzity prokázal, že tímto způsobem vznikat nemůže. Původ SF₅CF₃ je tedy nejasný.

Za nejdramatičtější děje ve vesmíru jsou stále považovány tzv.záblesky gama. Kdy a kde se na obloze náhle objeví, astronomové nevědí. Stanou se však na chvíli nejjasnějším zdrojem záření gama na obloze. Příčina gama-záblesků dosud patří k největším záhadám v astronomii. Připomeňme, že byly objeveny náhodou americkými vojenskými družicemi Vela, které měly poslání pátrat po sovětských atomových výbuších. Když byla pozorování odtajněna, astronomové došli k závěru, že objevili dosud neznámý kosmický jev. Dr.J.Kleczek uvádí ve své Velké encyklopedii vesmíru, že do roku 2001 bylo o teoriích jejich původu publikováno na 3 000 prací. Za zdroj nesmírné energie záblesků gama se například považuje splynutí dvou neutronových hvězd ve dvojhvězdě nebo setkání hvězdy s hvězdou z antihmoty… Původně se očekávalo, že k námi pozorovanému gama-záblesku dochází přibližně jedenkrát za měsíc a energie jejich fotonů byla odhadována asi na l megaelektronvolt. Výsledky družice Rhessi, vypuštěné NASA v roce 2002, však zjistila, že k zábleskům gama dochází častěji - měsíčně jich zaznamenala 15 – 20. A energie jejich fotonů dosahuje až 20 megaelektronvoltů.

Tým astronomů z massachusettské Cambridge objevil v galaktickém halo, které obklopuje disk Galaxie, hvězdu, která letí rychlostí 853 kilometrů za sekundu. Jde o nejrychlejší hvězdu tohoto typu, která byla dosud pozorována. Cambrigesští astronomové si myslí, že jde o první prokázaný případ hvězdy, která uniká gravitační přitažlivosti naší Mléčné dráhy. Úniková rychlost našeho hvězdného ostrova je totiž 305 kilometrů za sekundu. Podle představy osudu těchto hvězd, která byla vypracována Jackem Hillsem v roce 1988, jde o jednu složku dvojhvězdy, urychlená masivní černou dírou.

Nitrobuněčný parazit, prvok Plasmodium falciparum, který napadá červené krvinky a způsobuje tak malárii, se proti lidskému imunitnímu systémy maskuje důvtipným způsobem. Na povrchu napadených buněk zanechává prvok protein PfEMP1. Pokud by se imunitní systém naučil jej bezpečně rozpoznat, snadno by napadené buňky zničil. Nicméně plasmodium disponuje 50 různými geny, které kódují strukturu téhož proteinu s nepatrnými rozdíly. Speciální buněčný kontrolní mechanismus pak v průběhu infekce zajišťuje aktivaci a deaktivaci jednotlivých genů, tak aby aktivní vždy byl pouze jeden z nich. Struktura proteinu PfEMP1 se tudíž neustále nepatrně mění, a to rychleji, než imunitní systém stačí reagovat.

Společnost Verizon uzavřela smlouvu s městem Philadelphie (Pennsylvania, USA), na jejímž základě zajistí v celém městě bezdrátové připojení k Internetu jako komunální službu. Při jejím zveřejnění mluvčí philadelphského starosty Johna F. Streeta sdělila, že „obě strany dosáhly dohody, která chrání naše zájmy a umožňuje dále rozvíjet tzv. wireless Philadelphia initiative (bezdrátovou philadelphskou iniciativu). Uzavření této smlouvy překvapivě vyplývá ze zákona : podle zákonů státu Pennsylvania jsou totiž lokální telefonické společnosti povinny zajistit každé politické správní jednotce ve státě telekomunikační služby, včetně širokopásmového Internetu.

Ostatně, za podobným projektem nemusíme chodit až tak daleko – radnice Prahy 5 připravuje obdobnou službu, která umožní zdarma bezdrátové připojení až 2000 počítačů.

Výroba osobních počítačů (a dalších elektronických zařízení) již představuje stabilizované odvětví, kde rozdíly mezi modely téže cenové kategorie vyráběné různými výrobci jsou velmi malé. Všichni výrobci rovněž udržují přibližně stejně rychlý inovační cyklus, zvětšení podílu na trhu (na úkor jejich konkurentů) je pro ně proto mimořádně obtížné. Mike Nuttal, spoluzakladatel společnosti IDEO, nyní přichází s myšlenkou, že další prvkem, který může výrazně ovlivnit úspěch nových modelů PC a dalších elektronických zařízení, bude jejich design. Tvrdí, že „čím více se funkce jednotlivých výrobků od různých firem budou podobat, tím více budou zákazníci požadovat, aby byly splněny i další „měkčí“ a „emocionálnější“ funkce“. Tento trend již odrážejí nové designy počítače iMac a přehrávače iPod od firmy Apple, telefon T68 s barevnou obrazovkou od firmy Sony-Erickson a přehrávač ZP-30S od firmy Samsung, který je možno nosit jako náhrdelník. Umožňují jej stále výkonnější polovodiče a stále sofistikovanější software, které osvobozují designery nových zařízení od fyzických limitů předchozích generací. Don Norman, autor knihy "The Invisible Computer" (Neviditelný počítač), dokonce tvrdí : „Klíčem k dalšímu zvyšování úspěchu na trhu bude nalezení harmonického vztahu mezi formou s funkcí. Tajemstvím dobrého designu je přestat přemýšlet o technologii a začít přemýšlet o tom, jak lidé zařízení skutečně používají“.

Březnová studie pracovníků Illinoiské univerzity v Chicagu naznačuje, že očekávaná délka života (alespoň v USA) se v tomto století výrazně zkrátí. Předpověď je založena především na zjišťování vlivu obezity na délku života, který už teď činí 4-9 měsíců. Je tu dokonce názor, že by vliv obezity, která je otřesně vysoká i u malých dětí, mohl zcela kompenzovat vliv život prodlužujících léčebných technik a že v každém případě bude úmrtnost spojená s obezitou vyšší než součet úmrtí v dopravě na silnicích, sebevražd a vražd. Jezme střídmě a rozumně a dbejme o to i u našich dětí!

Sledovací technologie zaznamenaly rychlý vývoj od kamer produkujících (pokud nevypadl proud) zrnité černo-bílé záznamy na video páskách k digitálním kamerám poháněných solárním článkem, které předávají kvalitní barevné obrázky prostřednictvím digitálních komunikačních sítí do obrovských databází, které jsou průběžně analyzovány speciálním softwarem a kde v případě detekce anomálie jsou okamžitě informovány bezpečnostní složky. Bruce Finchbaugh, výzkumník firmy Texas Instruments tento vývoj charakterizuje jako „přidání nové inteligentní komponenty, která umožňuje nově definovat pojem bezpečnosti“ a Nick Imearato, pracovník Hooverova Institutu, předpovídá, že „tato technologie bude brzy tak levná, že si ji budou moci dovolit miliony malých podniků, ba dokonce i domácnosti“. Žádný pokrok však není bez problémů : Lee Tren, advokát Electronic Frontier Foundation, sdružení zaměřeného na ochranu lidských práv, naopak varuje : „Tento způsobe permanentního sledování může bát velmi nebezpečný, zejména v kombinaci se softwarem umožňujícím rozpoznávání lidských tváří. Vždy je nutno se ptát, je-li zde skutečně zjevná nutnost pro takové sledování“.

Kompendium celoživotní práce Johna J. Sepkoskiho z chicagské univerzity, vydané až nyní po jeho smrti v roce 1999 obsahuje údaje o výskytu 36 380 rodů mořských živočichů za posledních 542 milionů let. Údaje byly podrobeny velmi důkladné statistické analýze a stratigrafickému rozboru a vyplývá z nich, že za půl miliardy let se projevila řada vrcholů rozmanitosti vzdálených od sebe 62+3 milionů let. Bohužel neexistuje jednoznačné vysvětlení tohoto jevu, který je nutně spojen s masovým vymíráním na celé Zemi. Převládají tu teorie geo- i astrofyzikální, jako je (1) průchod sluneční soustavy molekulárními oblaky, rameny galxie nebo dalšími strukturami, které by mohly mít vliv na Oortův mrak, (2) periodické pohyby zemského pláště, vedoucí k zvýšení sopečné činnosti, (3) oscilace Slunce okolo galaktické roviny, (4) sluneční cykly, pokud ovšem jsou schopny ovlivnit podnebí, (5) oscilace zemské oběžné dráhy, (6) blízkost nějaké hvězdy, která by mohla způsobit spršky komet, (7) přítomnost neznámé velké planety, která by narušila Kuiperův pás a způsobila spršky komet. Aby byla situace ještě komplikovanější, ve výskytu mořských živočichů lze po příslušných korekturách rozeznat i cykly dlouhé 140 milionů let.

Světová banka uvádí, že na každý dolar investovaný do podpory zdraví dětí se vrací minimálně sedm dolarů prostřednictvím úspor na sociální zabezpečení a díky zajištění jejich schopnosti v dospělosti pracovat. Špatný zdravotní stav matky má přímý vliv na její děti a podmiňuje jejich zvýšenou závislost na ostatních členech rodiny, kteří pak čas věnovaný výchově dětí nemohou využít na práci.Více jak šest milionů dětí ročně by bylo možno zachránit, pokud by jim byla poskytnuta základní zdravotní péče zahrnující očkování a léčbu běžných dětských onemocnění, konstatuje MUDr.Ivo Kocur, pracovník Světové zdravotnické organizace. Světové dny zdraví byly založeny prvním Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 1948 v Ženevě.

Světový den zdraví se v letošním roce věnuje zdraví matek a dětí. Nutnost zlepšit zdravotní stav matek a jejich dětí ve světě dokazují šokující statistické údaje: každou minutu umírá jedna žena na následek komplikací těhotenství a porodu. To znamená kolem 1400 žen denně a více jak půl milionu ročně. Každou minutu umírá 20 dětí ve věku do pěti let, což je 30 000 denně a 10,6 milionu ročně. Téměř čtyři miliony z těchto úmrtí jsou novorozenci do jednoho měsíce věku. Kolem 99 % těchto úmrtí matek a dětí do pěti let věku je hlášeno ze středně ekonomicky úspěšných a rozvojových zemí. V rozvinutých zemích jsou tato úmrtí častější mezi chudší populací. 70 % úmrtí matek ve světě je způsobeno pěti hlavními příčinami: ztráta krve, infekční komplikace, neodborně vedený porod, hypertenze a komplikovaný porod. Pouze dvě třetiny porodů ve světě probíhají za pomoci školeného zdravotníka. V nejchudších zemích to může být podle údajů Světové zdravotnické organizace jen jedna třetina. U dětí do pěti let věku je 70 % jejich úmrtí následkem neonatálních příčin, pneumonie, průjmových onemocnění, malárie, spalniček a HIV/aids. Dr.I.Kocur připomíná, že pouze 40 % dětí s pneumonií má k dispozici základní léčbu antibiotiky. Zdraví matek má přímý vliv na další vývoj jejich dětí a ekonomickou stabilitu rodiny. Ročně ve světě umírá kolem jednoho milionu dětí v souvislosti se ztrátou matky. Organizace spojených národů už v devadesátých letech vyhlásila ambiciózní plán snížit do roku 2015 dětskou úmrtnost ve světě o dvě třetiny snížit úmrtnost matek o 75 %.

Spoluprací několika předních amerických výzkumných pracovišť vznikla nová slitina niklu a gadolinia, která velmi silně pohlcuje neutronové záření, a to hlavně díky své gadoliniové složce. Lze ji ve velkém připravit standardními metalurgickými postupy, dá se i svářet, takže ji nejspíš čeká velké uplatnění při výrobě kontejnerů pro ukládání vyhořelého jaderného paliva.

Podle ověřených zpráv připravuje americká armáda nasazení (nebo dokonce již nasadila) v Iráku 18 pozemních bojových robotů s dálkovým ovládáním nazývaných SWORDS (název vznikl z anglické zkratky „Special Weapons Observation Reconnaissance Detection System“, čili „Speciální sytém pro pozorování rozpoznávání a detekci zbraní“). Nejedná se o autonomní bojové zařízení, neboť palbu robota dálkově povoluje operátor, který vidí cíl identifikovaný robotem na obrazovce. Podle Jima Lotrie, presidenta firmy Perceptek, která SWORDS vyvinula, tomu tak bude ještě po dlouhou dobu, neboť vyvinout spolehlivé autonomní rozhodování [bojového robota] je velmi složitý problém.I přes toto omezení je však zřejmé, že vývoj bojových robotů pokračuje mílovými kroky.

Citlivé zařízení, jakási anténa nanometrových rozměrů, zachytí změny elektrického pole způsobené únikem iontů z nitra buňky, pokud je její membrána porušena bakteriofágem. Fágy můžeme pokládat za cosi jako viry bakterií. Když pronikají do bakteriálních buněk, prorazí nejdříve jejich buněčnou stěnou otvor a tím proniknou do nitra bakterie. Celý proces trvá desítky milisekund a za tu dobu unikne z nitra buňky do okolí asi sto milionů iontů. Pak se otvor pomocí opravných mechanismů bakterie znovu uzavře. Ionty jsou nabité částice, takže lokálně ovlivní elektrické pole. A to právě detekují dvě 20 nm silné elektrody z titanu na podložce z niobičnanu lithného, oddělené od sebe mezerou širokou 150 nm a dlouhou 4 mikrometry. Vzhledem k tomu, že jednotlivé druhy bakterií mají své specifické bakteriofágy, lze popsaného principu využít k testování přítomnosti mikrobů.

Spolupráce biologů ze 70 zemí započatá v roce 2000 se základním rozpočtem 1 miliardy dolarů (centrum je na univerzitě ve státě Rhode Island) prokázala, že v různých hloubkách oceánů žije přes 50 000 druhů organismů, od mikroorganismů přes plankton až po velké mořské savce. Pouze v roce 2004 jich bylo nově popsáno přes 13 000.

GPS (general positioning system –systém pro identifikaci vozidel založený na družicovém zaměřování jejich polohy) se stal v USA běžnou součástí života. Jeho šířící se využívání je však také spojeno se řadou speciálních právních problémů. Zatímco např. federální soudce v New Yorku rozhodl, že policie má právo na umístění sledovacích aparátů na vozidlo bez vědomí jeho majitele (se zdůvodněním, že vozidlo se nachází na veřejné komunikaci, kde občan nemůže očekávat žádné soukromí), ve státě Kalifornia naopak soud zakázal společnostem půjčujícím vozy používat GPS pro sledování svých zákazníků (stalo se tak poté, co jedna z takových společností požadovala od svého zákazníka pokutu 3000,- USD na základě toho, že pomocí systému GPS zjistila, že tento zákazník použil v rozporu s nájemní smlouvou vozidlo k cestě za hranice státu). Přesto se zdá, že GPS si svou pozici bude i nadále upevňovat. Dokladem toho je i skutečnost, že v District of Columbia, kde se nachází i hlavní město USA Washington, bylo zavedeno rutinní sledování všech školních autobusů pomocí GPS. David Gilmore, který je administrátorem školních autobusů v této oblasti k tomu na adresu řidičů školních autobusů řekl : „Možná se jim to zdá nepohodlné, ale sledujeme je teď prostřednictvím družice každou minutu jejich pracovního dne, ať se jim to líbí nebo ne.“ Výhody možné kontroly pohybu vozidel pomocí GPS pro bezpečnost a efektivitu provozu jsou tak zjevné, že zřejmě převáží nad problémy, které přinášejí v podobě pocitu ztráty soukromí některých řidičů.

Buňky imunitního systému vystavují na svém povrchu peptidy odpovídající téměř všem vnitrobuněčným proteinům. Pokud buňku napadne virus, i ten je exponován na povrchu a buňka i s virem je posléze zničena zabíječskými T-buňkami. Nyní se ukazuje, že škodlivé proteiny, třeba virové, mohou být předávány sousedním buňkám přes tzv. mezrové spoje. Jsou to útvary složené z proteinu zvaného konexin (vedle malého množství duktinu), který tvoří cylindrické konexony, jimiž mohou například proudit nervové mediátory tzv. elektrickou synapsí. Mezerovými spoji se virové částice dostanou do okolních buněk, sousedících s tou, kde proběhla primární virová infekce, a tak způsobit jejich likvidaci na exoponovaném povrchu buňky.

Když v devadesátých letech začínal projekt Českého rozhlasu Africká odysea, bylo studium migrace zvířat pomocí vysílaček sledovaných umělými družicemi stále ještě v začátcích. I proto vzbudil smělý projekt českých ornitologů značný zájem nejen u nás (vzpomeňme na tehdy tak populární dětskou písničku o čápici Kristýně), ale i na zahraničních vědeckých konferencích. Pak se projekt Africká odysea, kdy šlo o sledování čápů černých hnízdících u nás, proměnilo v Novou odyseu, kdy čeští odborníci ve spolupráci s badateli řady zemí zkoumají tahové cesty asijských čápů černých. Loni v létě se podařilo dát vysílače třem čápům – samičce Altynaj u řeky Obu, samečkovi Čingisovi, který hnízdil ve středním Mongolsku a samičce Tuji, která měla hnízdo též ve středním Mongolsku. Altynaj zimuje v indickém Madhjapradéši, Čingis v barmském Kačjinu a Tuja na hranicích Barmy a indického Mizoramu.

Jak oznámil vedoucí projektu Nová odysea Miroslav Bobek v úterý 22.března se první čáp vydal na zpáteční cestu na své budoucí hnízdiště. V tiskové zprávě Miroslav Bobek uvádí rovněž zajímavou informaci, že kromě posluchačů Českého rozhlasu a návštěvníků jeho internetových stránek sledují nyní cestu „našich“ čápů i žáci a studenti amerických škol, a to v rámci projektu Signals of Spring financovaného americkým Úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). „Tým Nové odyseje si pokládá za velkou čest, že na projektu Signals of Spring spolupracuje s organizací, která dopravila člověka na Měsíc.“

Čadilová 3.6.2013: Jako ochránce přírody Vás jistě bude zajímat tato informace. Včera v neděli jsem z okna z rodinného domu sledovala čápa černého.Je nádherný. Včera se celý den zdržoval u malého soukromého rybníku v Měšicích u Prahy. Dnes ráno jsem se nedívala, pospíchala jsem do práce, takže nevím, jestli tam ještě je,ale protože neustále prší, domnívám se, že by tam mohl ještě být. S pozdravem příjemného dne.

Webová stránka projektu Nová Odysea

Robert Snow z Wellcome Trust Research Laboratories v Nairobi s velkým týmem spolupracovníkú připravili celosvětovou mapu rozšíření malárie, založenou na řadě faktorů, a dospěli k počtu 515 milionů klinických případů malárie v roce 2002, což je téměř dvojnásobek počtu uváděného Světovou zdravotnickou organizací v roce 1998 (273 milionů). Jsou to údaje, které jistě podpoří snahu různých globálních organizací bojovat proti AIDS, tuberkulóze a malárii, na kterou od roku 2002 bylo použito přes 3 miliardy dolarů z vládních i soukromých zdrojů.

Rodinám 1161 lidí pohřešovaných po teroristickém útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku nebylo stále možné sdělit, že se podařilo v ruinách nalézt stopy po jejich těle. Z 1,7 milionů tun trosek se podařilo získat na 20 000 kousků kostí a tkání, včetně několika stovek celých těl. Pomocí otisků prstů, zkoumání zubů a analýzy DNA se určila identita 1588 zahynulých. Nyní se však úspěšnost určování až drasticky snižuje – od března 2003 se podařilo identifikovat už pouze 123 lidí. Polovina fragmentů zůstává neurčena. Některé úlomky neobsahují DNA nebo je genetický materiál natolik poničen, že se ho stávajícími metodami není možné určit. Vědci doufají, že by se to mohlo podařit až pokročí soudní technika. Robert Shaler předpokládá, že by se analýza DNA z mitochondrií mohla potřebně rozvinout do čtyř let. Proto budou zbytky těl obětí nadále pietně uchovávány pro další zkoumání.

Donedávna dával výzkum farmaceutických firem zkoumající terapeutický účinek nově syntetizovaných léků určených k léčbě schizofrenie při volbě klinických pracovišť přednost našim psychiatrickým zařízením před americkými nebo západoevropskými. Důvodem pro to byla skutečnost, že u nás se spíš našli nemocní, kteří v současné době ani v minulosti neužívali marihuanu. Bylo třeba zjistit účinek u nemocných, jejichž symptomy nebyly pozměněny THC. Dnes už se promořenost našich nemocných marihuanou jen málo liší od nemocných v Americe.

Plný text najdete zde