U nejstarších fosilií vícebuněčných živočichů můžeme jen obtížně rozhodnout, zdali nožky neměli nebo o ně během fosilizace přišli. Doba vzniku dvojstranné symetrie a párových končetin, jež dnes najdeme u většiny živočichů, zůstávala nejasná. Čínští paleontologové nalezli v údolí řeky Jang-ce zkamenělinu části mořského dna s otištěnými stopami drobného tvora s párovými končetinami. Vznikla opravdu velmi dávno, před 551 až 541 milionem let. Zjevně párové končetiny existovaly již v období ediakaru (před 635 až 541 milionem let) ve starohorách a předběhly náhlý nárůst množství fosílií mnohobuněčných živočichů zhruba před 540 miliony letyprvohorní kambrickou explozi života^?. Je to v souladu s Metoda odhadu evoluční vzdálenost mezi dvěma druhy založená na míře mutací v DNA nebo bílkovině, které jsou přibližně v čase konstantní.molekulární hodinami^?, které jejich vznik kladou právě do ediakaru.

Nedlouhá souvislá řada stop s rozchodem 1,4 cm směřuje k záhrabu, který možná vznikl, když se tentýž tvor skryl v bahně na mořském dně. „Nelze určit, zdali byl tento živočich podobný dnešním kroužkovcům, drápkovcům nebo želvuškám, neboť mají všichni párové končetiny,“ vysvětluje Zhe Chen z Čínské akademie věd.