Chemická analýza potvrdila, že objekt nalezený a prozkoumaný americko-irsko-arménským archeologickým týmem pod vedením Areshiana a Borise Gasparyana a Rona Pinhasiho na arménském území poblíž íránské hranice v lokalitě Areni-1, sloužil k výrobě vína. Jeho stáří bylo pomocí radiokarbonového datování určeno na 6.100 let, jde tedy o nejstarší vinařství na světě. Podařilo se nalézt jednoduchý lis a kvasné kádě o obsahu okolo 60 litrů, mnoho střepů nasáklých vyschlým vínem i zachované šálky a misky na pití. Ze zbytků vylisovaného vína a peciček paleobotanici určili, že jde o dodnes používanou domestikovanou odrůdu Vitis vinifera vinifera. Zpracovávání vína potvrdila i přítomnost rostlinného barviva malvidinu, které není příliš rozšířené. Kromě hroznů se vyskytuje ještě v granátových jablkách, jejichž zbytky nebyly nikde v okolí nalezeny. Historie výroby vína se tím posunula o dalších 1.000 let do minulosti. Dosud nejstarší známé zbytky vína pocházejí z egyptské hrobky z roku 3.150 před naším letopočtem. Nejstarší pozůstatky vinařství představují zbytky dvou sádrových bazénků, jež tvořily základ lisu, z let 1.550 až 1.650 před naším letopočtem, které se podařilo nalézt v roce 1963 na Západním břehu Jordánu.