Jeskynní malby v lokalitách La Pasiega v severošpanělské Kantábrii, Maltravieso v západošpanělské Extremaduře a Ardales v jihošpanělské Andalusii vytvořili mimo veškerou pochybnost neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis). Neandrtálské skalní rytiny a opracované stalagmity známe, malby doposud nikoliv. „Při stáří (maleb) 64.000 let jsou minimálně o 20.000 let starší než nejranější stopy moderního člověka v Evropě. Museli je vytvořit neandrtálci,“ shrnuje Alistair Pike z University of Southampton. Jde o nejstarší datované malby na světě. Na obrázku vidíme červený lineární motiv z jeskyně La Pasiega (D. L. Hoffmann et al., U-Th dating of carbonate crusts reveals Neandertal origin of Iberian cave art, Science 23 Feb 2018: Vol. 359, Issue 6378, pp. 912-915).

Stáří maleb určili paleoantropologové nepřímo, podle staří jeskynního usazenina z uhličitanu vápenatého vzniklá odpařením roztokusintru^?, který je překrývá. Cokoli pod ním musí být starší. K určení stáří užili uran thoriovou metodu, která poskytuje dobré výsledky až do doby před 350 tisíci roky. Proces vzniku sintru narušuje přirozenou rovnováhu mezi jednotlivými členy od 238U přes 234Th až po stabilní 206Pburan-thoriové rozpadové řady^?, protože tyto prvky mají zcela odlišné chemické vlastnosti. Vyhodnocením rozdílů lze určit dobu vzniku objektu. Na obrázku vidíme malbu podle lidské ruky jako šablony v jeskyni Maltrevieso (D. L. Hoffmann et al., U-Th dating of carbonate crusts reveals Neandertal origin of Iberian cave art, Science 23 Feb 2018: Vol. 359, Issue 6378, pp. 912-915).

Určitě nejde o nahodilé výstřelky našich předků. “Máme příklady ze tří jeskyni navzájem od sebe vzdálených 700 km, a existují náznaky, že jde o dlouhou tradici. Je docela možné, že podobné malby v jiných jeskyní západní Evropy jsou rovněž dílem neandrtálců,“ soudí Paul Pettitt z University of Durham, jeden z autorů výzkumu. Nejméně zřetelná malba červeným pigmentem v jeskyni Ardales (D. L. Hoffmann et al., U-Th dating of carbonate crusts reveals Neandertal origin of Iberian cave art, Science 23 Feb 2018: Vol. 359, Issue 6378, pp. 912-915).

Ještě starší artefakty pocházejí z lokality Cueva de los Aviones v jihovýchodním Španělsku. Paleoantropologové zde nalezli provrtané lastury mořských mlžů, červené a žluté pigmenty, lasturu sloužící jako nádoba na směs barviv a hromádku minerálu natrojarositu (hydroxosíran sodno-železitý NaFe₃(SO₄)₂ (OH)₆), dle archeologických nálezů využívaného pouze v kosmetice. Uran thoriová metoda určuje stáří na 115 až 120 tisíc let. Na obrázku vidíme lastury mušle ostnovky (rod Spondylus) s bíle orámovaným zbytkem barevných minerálů hematitu a pyritu (A), hromádku natrojarositu (B), provrtané lastury mlžů srdcovek (rod Acanthocardia) a mandlovek (rod Glycymeris) se zbytky hematitu (C), (D.L.Hoffmann et al., Symbolic use of marine shells and mineral pigments by Iberian Neandertals 115,000 years ago, Science Advances 22 Feb 2018: Vol. 4, no. 2, eaar5255, CC BY-NC 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-nc/4.0/).