Analýza DNA, pořízená ze zmrzlé kosti lidského prstu z Altajské jeskyně Denisova, naznačuje, že jde o objekt starý 40 000 let, jehož obsah mitochondriální DNA se liší od současného člověka v 365 nukleotidech, zatímco neanderthalská DNA se liší pouze v 202 nukleotidech, a přitom je Homo neanderthalensis už dávno považován za samostatný druh. Znamená to, že náš sibiřský předek se oddělil od rodiny lidí asi před milionem let, dlouho před tím, než se oddělil H. neanderthalensis od H. sapiens, a že se vystěhoval z Afriky někdy mezi H. erectus (před 1,9 milionem let) a H. heidelbegensis, předkem neanderthálců (před 300 000 až 500 000 lety). Definitivní odpověď na tuto zásadní otázku bude možné poskytnout až po analýze DNA dalších kostí, kde už půjde o jadernou DNA. V každém případě je pozoruhodné, že v pleistocénu,někdy před 50 000 lety, žily na Zemi současně čtyři druhy rodu Homo. Foto Čuvajev Nikolaj, Wikimedia Commons, GNU Free Documentation License.
2.5.2019: Denisované byli prvními lidmi, kteří osídlili vysoké nadmořské výšky. Dokládá to nález 160 tisíc staré části spodní čelisti na Tibetské plošině ve nadmořské výšce 3280 m v krasové jeskyni Baishiya. Jde o jediný nález pozůstatků denisovanů mimo Denisovu jeskyni v pohoří Altaj.
