Atomové jádro lithium 11, skládající se ze 3 protonů a 8 neutronů, má exotické vlastnosti. Můžeme si jej představit jako systém skládající se ze tří částí, dvou neutronů a lithia 9, přičemž odebrání libovolné z těchto částí uvolní i zbylé dvě části. Pro podobné kvantové systémy se ve fyzice vžilo označení "borromejské", podle třech vzájemně propletených kruhů vyobrazených na erbu rodiny Borromeo v severní Itálii. Dva slabě vázané neutrony v lithiu 11 se pohybuji tak daleko od silněji vázaného "jadérka" Li 9, že tvoří jakési "halo". Diky němu je velikost lithia 11 zhruba stejná jako velikost mnohem težšího olova 208.
V nedávných experimentech, se japonské skupině fyziku podařilo provést dosud nejpřesnější měření dezintegrace borromejského jádra s neutronovym halem. Jedním z největších úspěchů je přesvědčivý důkaz existence kolektivního vibračního modu lithia 11 o energii cca 0.6 megaelektronvoltu, jenž je pokládán za charakteristický rys slabě vázaných jader. V obyčejných jádrech stejný typ pohybu váže mnohem vyšší energie. Data získaná v posledních měřeních také vrhají více světla na problém interakci mezi slabě vázanými částicemi v periferních oblastech halo jader.