Čínská společnost Baotouská technologická společnost pro ocel a vzácné zeminy (Baotou Steel Rare-earth (Group) Hi-tech Co) oznámila 23.10.2012 prostřednictvím Šanghajské burzy, kde jsou její akcie obchodovány, že až na další omezuje svou produkci. Jde zřejmě o součást snahy čínské vlády získat více z prodeje prvků vzácných zemin (skandium, ytrium a lanthanoidy), protože Čína dodává 95% světové produkce. Moderní technologie jich vyžadují stále více. Stručný přehled jejich užití viz akademon.cz 1.10.2010. Sídlem zmíněné společnosti je město Baotou ve Vnitřním Mongolsku. Nachází se tam nachází ložiska monazitových písků, tedy písků s obsahem monazitu, což je minerál tvořený směsí fosforečnanů prvků vzácných zemin. Je otázkou, zdali čínská snaha bude úspěšná, protože ložiska se nacházejí i jinde a objevují se i nová (viz akademon.cz 29.10.2011). Čína se stala jejich monopolním dodavatelem kvůli nízké ceně. Další možností je recyklace. Vědci z americké Ames laboratoř ze skupiny Ryana Otta umí získat neodym, prazeodym a dysprosium z rozdrcených starých magnetů tavením s hořčíkem.
21.11.2015: Nejlépe na to vyzráli fyzici z japonské Tohožské univerzity, kteří zvládli výrobu kvalitních magnetů pouze z železa a niklu, bez jakýchkoli prvků vzácných zemin jako např. samarium, neodym či dysprosium. Prof.Akihiro Makino se svými kolegy se nechal inspirovat železnými meteority. V nich běžně nacházíme drobné krystalky velmi kvalitních magnetů toliko z železa a niklu. Vznikají během velmi pomalé krystalizace, při poklesu teploty rychlostí 1 K za milion let. Ke svému zformování potřebují v meteoritech stovky milionů let. Japonským učencům se dobu nezbytnou pro jejich přípravu podařilo zkrátit na 300 hodin. Na obrázku vidíme tzv. Widmanstättenovy obrazce, které vznikají leptání vyleštěných řezů železných meteoritů. Jde o typickou krystalovou strukturu spojenou se vznikem kvalitních Fe-Ni magnetů (foto Kevin Walsh, via Wikimedia Commons).
