Plastickou hmotu, jejíž makromolekuly se dokážou po poškození spojit samy vlastní reakcí bez přídavku jakéhokoli činidla do směsi, připravili španělští chemici z laboratoře Ibona Odriozoly ve výzkumné centru IK4-CIDETEC ve španělském San Sebastianu. Vyšli z běžného polyuretanu, který pomocí sloučeniny NH2C6H4-S-S-C6H4NH2 přeměnili na poly(močovino-uretan), ve kterém jeho polymerní řetězce propojovaly ještě sírové můstky -S-S-. Tato vazba může snadno přeskočit a propojit jiné atomy síry v odlišných molekulách, jak je znázorněno v dolní části obrázku. Oddělené molekuly se tak mohou zase spojit, pokud části polymeru k sobě přitlačíme. Není třeba nijak velké síly. Průběh tohoto procesu z makroskopického pohledu znázorňuje od shora obrázek (Alaitz Rekondo et al, Materials Horizons 2014, DOI: 10.1039/c3mh00061c).
