Veřejné mínění USA neohroženo terorismem

13.4.2003

Text p.Combyho byl sice napsán jako reakce na teroristický útok na Světové obchodní centrum, nicméně až do dneška si podržel svou aktuálnost. Proto ho přinášíme v překladu pana Lubora Svobody.

Měsíc po teroristickém útoku na Světové obchodní centrum, rekordní počet (dvě třetiny) občanů Spojených Států dává přednost užívání jaderné energie a její jaderné zdroje považuje za bezpečné. V téže době 59 % rozhodně podporuje výstavbu dalších jaderných zařízení, méně než v březnu během kalifornské krize, avšak více, než kdykoli před tím. Většina amerických občanů (84 %) pokračuje v podpoře prodloužení povolení obnovy jaderných elektráren a 72 % souhlasí s volbou jejich budoucí výstavby; její hlavní podporovatelé pocházejí z návštěvníků jaderných zařízení a jejich informačních center.

Na často kladenou otázku: "Co se stane, když teroristické letadlo narazí do jaderné elektrárny?" je zde několik poznámek:

  • konstrukce kontainmentu jaderného zařízení obklopujícího jeho jaderný reaktor je jen několik málo tuctů metrů v průměru; mnohem užší (tudíž nesnadnější k zaměření), než věže Světového obchodního centra představující nejméně stokrát větší objem, než je stavba kontainmentu jaderné elektrárny.
  • stavba kontainmentu jaderného zařízení sestává z více méně 1 metr silné stěny s těžkým armováním železem; mnohonásobně odolnějším, než jsou okna ne tak silné kovové konstrukce Světového centra.
  • když letadlo dopadne na budovy mimo kontainment, činnost reaktoru uvnitř se působením bezpečnostních smyček samočinně zastaví (i v případě zničení velína jaderného objektu).
  • když letadlo dopadne na stěnu kruhové stavby (pod úhlem podstatně menším, než 90o), pravděpodobně se odrazí od stěny a sotva vůbec poškodí vnějšek stavby, poněvadž kontainment většiny nukleárních základen je velmi těžký, silný a pevný a má převážně kruhový tvar (ze železobetonu).
  • když letadlo zasáhne vršek stavby kontainmentu, pravděpodobně nepoškodí přímo životně důležité struktury jádra reaktoru, která jsou převážně umístěna níže, ve spodní části nebo uprostřed výšky reaktorové budovy.
  • když letadlo zasáhne kontainment uprostřed své výšky nebo v dolní části, což vzhledem k okolním (nejaderným) budovám kolem jaderné elektrárny není snadné, bude muset proniknout nejen silným vnějškem kontainmentu, ale i některými dalšími železobetonovými stěnami okolních budov (každá o síle 20 až 40 cm) u mnohých jaderných elektráren dříve, než by zasáhly srdce samotného reaktoru. Pravděpodobnost, že kusy velkého letadla by vykonaly svou cestu skrze všechny tyto účinné zábrany, není opodstatněná.
  • teroristický útok nebo letecké nehody se berou v úvahu při návrhu jaderných zařízení, ale jen s hlediska odolnosti vůči nehodám malých letadel. Velké letadlo při plné rychlosti, jako v případě amerického WTC může způsobit jistou škodu na budově kontainmentu a snad i samého reaktoru.
  • ačkoliv to je jen málo pravděpodobné, nejhorší nehoda se nemůže vyloučit. V tomto případě největší risiko (jsou tu mnohá "kdyby" , ale mohou se stát, i když pravděpodobnost je skutečně malá). Pro vodní reaktory (dnes obecně nejrozšířenější typ jaderného reaktoru) je důležitý podíl radioaktivního jodu obsaženého uvnitř reaktoru, který by asi mohl být uvolněn do reaktorové budovy i okolí, když by budova kontainmentu byla poškozena.
  • prosím, povšimněte si všech "kdyby" : kdyby letadlo neminulo jaderný objekt poměrně malý vůči napadeným objektům v New Yorku, kdyby zasáhlo dotyčný kontainment přesně doprostřed a ne na šikmých stranách, kdyby zasáhlo budovu ne příliš vysoko, ani nízko, kdyby prošlo kontainmentem, kdyby poškodilo obě důležité části (malých rozměrů); jádro reaktoru nebo "živou" část primárního okruhu, kdyby také poškodilo některé nebo všechny zálohované (redundanční) bezpečnostní systémy, pak by snad mohla nastat zlá nehoda.
  • hlavní koncepty užívané po desetilet9 jako základy jaderné bezpečnosti pro návrhy jaderných zařízení: násobné redundantní bezpečnostní systémy, velmi silná a odolná struktura kontainmentu v případě i jakéhokoliv jiného selhání, jsou vskutku nejlepším postojem k prevenci a minimalizaci následků teroristického útoku, jako byl proti Světovému obchodnímu centru.
  • i v případě toho nejhoršího (i když to není nejpravděpodobnější jev), hlavním nebezpečím pro občany v okolí by bylo uvolnění radioaktivního jodu, jako štěpného produktu, do atmosféry. Reaktor právě odstartovaný má uvnitř pouze malé množství jodu (produkt jaderného štěpení).
  • proti působení radioaktivního jodu v lidském těle při jeho uvolnění do ovzduší účinně působí užívání pilulek neradioaktivního jodidu draselného. Toto ochranné opatření nasytí štítnou žlázu a je účinné v pouhých 10ti až 15ti minutách po požití léku.
  • obyvatelé žijící v blízkosti jaderných zařízení a elektráren, v mnohých zemích (včetně Francie, Finska a dalších) obdrželi již jodové tablety předem (ve vzdálenosti 5 až 15 km od jaderného zařízení); pohotově skladované a připravené k rozdělování v daný okamžik (toto ochranné opatření bylo prováděno již po několik let nebo dekád právě před datem 11. září v nejrozvinutějších zemích).
  • s ohledem na událost s WTC (Světové obchodní centrum), pravděpodobnost (ačkoliv dosud velmi malá) takové nehody se zvětšila a nemůže být úplně vyloučena. Budiž tedy diskutována a rozhodnuto zvětšit oblast distribuce jodu obyvatelstvu v okolí jaderných zařízení, na příklad na vzdálenost 50 km namísto 5 nebo15 km. Koncentrace jodu v atmosféře ubývá velice rychle se vzdáleností, proto ochranná vzdálenostní opatření nejsou ještě uzákoněna.
  • lze poznamenat, že stálým přeháněním rizik ohledně jaderných elektráren ve veřejném mínění a mediích, protijaderné organisace připravují cestu teroristům vzhledem k teroristickému útoku na jaderná zařízení.
  • sebevražedný útok, zrovna velkým letadlem na jaderná zařízení, nemůže být brán jako neúčinný a reaktor může být poškozen nebo ztracen, ale v takovém případě může mít menší efekt a doznat menší úhony, než samo letadlo s tak velkou obývanou budovou v takovém městě. Zcela na neštěstí je mnoho jiných mnohem exponovanějších cílů (budovy, nechráněné průmyslové objekty), jejichž zásah by způsobil zabití mnohem většího počtu občanů !
Bruno Comby, president společnosti Enviromentalisté pro jadernou energii

Diskuse/Aktualizace