Oloupený Nil. Vykrádači hrobů, turisté a archeologové v Egyptě

Brian M.Fagan, edice Kolumbus, nakladatelství Mladá fronta 2001

"Na starých Egypťanech je něco, co působí a vždy působilo na lidi jako zaklínadlo. Téměř hysterická fascinance faraony se projevila, když egyptská vláda dovolila, aby některé větší předměty z Tutanchamonovy hrobky byly v sedmdesátých letech 20.století vystaveny v cizině. Fronty před Britským muzem, muzeem v Los Angeles, Seattlu a na dalších místech byly tak dlouhé, že musel být zaveden systém rezervací, který návštěvníkovi přidělil určitý čas, v němž si mohl výstavu prohlédnout. Archeologové, kteří o objevu něco věděli, byli zavaleni žádostmi o veřejné přednášky až pro 18 000 lidí během dvou měsíců. Objevil se nový sociální jev: "tutmanie". Obrovské davy přitáhla o několik let později i mnohem skromnější putovní výstavy o Ramessovi II. Nikdo nedokáže vysvětlit kouzlo starého Egypta uspokojivým způsobem. Je to iluze "síly pyramid" jako cesty k nalezení duchovní nirvány? Je to mumie ve svých obinadlech nebo lákadlo Tutanchamonova zlata? Nebo je to pouhá exotická povaha staroegyptské civilizace, která vede lidi k tomu, aby věřili, že má odpovědi na sám život? Ať už je příčina kouzla Egypta jakákoliv, ve svém důsledku způsobuje stálou a nenapravitelnou škodu tomu, co z nejskvělejší starověké civilizace zůstává."

str.322

Zajímavá kniha dobrého autora, na jejímž překladu se podílel náš nejlepší současný znalec egyptologie, prof.PhDr.Miroslav Verner. Může být lepší kombinace? Žádné chyby, přesná současná podoba jmen egyptských lokalit i osobností. Zasvěcenci i laici ocení bohatství ilustrativních fotografií, důkladný slovníček, chronologickou tabulku...

Jaká témata zaujmou především? - Staří Římané jako turisté v zemi pyramid, Prosperující trh s mumiemi, 165 Napoleonových "oslů" - tedy vědců, Jak hieroglyfy promluvily, Loupení na Nilu ustává? Knihu ovládla určitá "nevyváženost" - značnou část zaujímá líčení příběhu života "Největšího zloděje ze všech" - tedy jediného člověka, jímž byl Giovanni Battista Belzoni (1778 - 1822).