Myší model terapeutického klonování "téměř" uspěl

Vyléčené myši 

Hned dvě publikace v prestižním vědeckém časopise Cell oznamují, že se vědcům z The Whitehead Institute for Biomedical Research v americkém Cambridge (stát Massachusetts) podařilo na myších uskutečnit postup, který by měl v budoucnu navracet zdraví a zachraňovat životy těžce nemocným lidem. Poprvé se vědcům podařilo zkombinovat postupy přenosu jader, genové terapie a tvorby embryonálních kmenových buněk.

Pro pokusy byly zvoleny myši, které mají v důsledku genetického defektu nefunkční imunitní systém. Buňky z jejich pokožky byly vneseny do myšího vajíčka zbaveného vlastní dědičné informace a vzniklé embryo bylo kultivováno v laboratorních podmínkách. Po několika dnech byly z embrya izolovány buňky předurčené pro tvorbu vlastního plodu a ve speciálních kultivačních podmínkách byly přetvořeny na tzv. embryonální kmenové buňky. Tyto buňky si udržují schopnost neomezeného množení a zároveň jsou schopny diferenciace na všechny typy buněk dospělého těla. Do embryonálních kmenových buněk byl vnesen gen, který napravil původní defekt, a buňky byly následnou změnou kultivačních podmínek donuceny k diferenciaci v krvetvorné buňky. Aby se tyto buňky v těle myšího příjemce skutečně uchytily, byly navíc obohaceny o další gen, který napomáhá množení krvinek. Teprve takto upravené krvetvorné buňky byly navráceny do těla myší. Dostavil se jen částečný úspěch. V počáteční fázi po transplantaci krvetvorných buněk se objevily v krvi takto léčených myší potřebné bílé krvinky nezbytné pro řádnou funkci imunitního systému. Jejich počet ale rychle klesal.

"Stále ale myším zbývalo dost buněk, aby dokázaly produkovat protilátky," říká vedoucí týmu Georgie Daley. "Předpokládáme, že došlo k obnovení imunitního systému v míře, která je pro zvíře významným přínosem."

Čínský průlom? 

Uplatnění postupu v humánní medicíně je ale otázkou vzdálenější budoucnosti. Zbývá tu vyřešit ještě celou řadu závažných technických i etických problémů.

"Musíme ještě provést velmi důkladný základní výzkum v oblasti biologie kmenových buněk a teprve pak můžeme začít využívat potenciál, který přenos jader somatických buněk nabízí," prohlásil Georgie Daley.

"Tyto pokusy jasně dokazují, že léčba využívající přenos jader somatických buněk v zásadě funguje," vysvětluje další člen týmu z The Whitehead Institute Rudolf Jaenisch. "Zbývá nám ale ještě vyřešit některé technické obtíže."

V případě produkce lidských embryonálních kmenových buněk se zdá být jeden z technických problémů úspěšně zdolán. Pokusy o tvorbu lidských embryí přenosem somatických buněk do vajíčka zbaveného vlastní dědičné informace zatím selhávaly. Firma Advanced Cell Technology publikovala výsledky pokusu, v kterém se takto vzniklá lidská embrya vyvíjela do stádia čtyř až šesti buněk, což je pro následnou tvorbu embryonálních kmenových buněk naprosto nedostatečné.

Z Číny ale přišla zprávy, které hovoří o desítkách lidských embryí vytvořených přenosem jader somatických buněk do vajíčka zbaveného vlastní dědičné informace. Tato embrya se dělila na stovky buněk a tým vedený bioložkou Lu Guangxiu z nich dokázal vytvořit embryonální kmenové buňky. Pro tvorbu embryí použili čínští vědci vajíčka pacientek, které se podrobily léčbě neplodnosti tzv. oplozením ve zkumavce. Další čínský tým oznámil vypěstování embryonálních kmenových buněk ze zárodků vzniklých přenosem jádra lidské somatické buňky do vajíčka králíka.

Ani jeden z pokusů zatím nebyl publikován ve vědeckém časopise, a tak je namístě určitá opatrnost v interpretaci zpráv, jež zatím přicházejí jen z tiskových agentur.

Mekka biotechnologií leží v Asii? 

O tom, že se těžiště tohoto výzkumu posouvá do východní Asie, může svědčit i odchod významného britského biologa Alana Colmana do Singapuru. Colman byl předním členem týmu, který přivedl na svět klonovanou ovci Dolly, výrazně přispěl k získání prvních klonovaných prasat a k získání řady geneticky modifikovaných klonovaných zvířat. Po 14 letech práce v britské firmě PPL Therapeutics odchází Colman za lepšími podmínkami pro práci do singapurské společnosti ES Cell International.

Colman se poslední rok a půl intenzivně zabýval vývojem buněčné terapie cukrovky. Jeho výzkum se dostal do stádia, kdy mu přestaly stačit myší modely a vyvstala před ním potřeba práce na lidských embryonálních kmenových buňkách. Ty ale neměl v Británii k dispozici. Singapurská firma vzniklá na základě investice singapurského státu a za přispění soukromých investorů z Austrálie jich má ve svých laboratořích dostatek. Jsou mezi nimi i linie, na něž se vztahuje výjimka prezidenta Bushe pro podporu výzkumu embryonálních kmenových buněk z amerických státních zdrojů.

"V Británii zatím tyto buňky nikdo nezískal," stěžuje si Colman. "Každý, kdo by s tím teď v Británii začal, by hned na startu zaostával za světovou špičkou nejméně o rok." Colman počítá s tím, že mu ES Cell International v příštích čtyřech letech přispěje na výzkum celkovou částkou 42 milionů dolarů. Colman by měl za tyto prostředky získat z lidských embryonálních kmenových buněk buňky slinivky produkující inzulín. Ty by pak byly následně využity k léčbě diabetiků. S klinickými zkouškami počítá Colman do pěti let.