Jak se nám mění a změní klima

V úterý 16.září Uspořádala Komise pro popularizaci vědy Akademie věd České republiky tiskovou konferenci o proměnách klimatu, které se účastnili dr.Václav Cílek, doc.dr.Václav Břicháček, dr.Jan Pretel a mgr.Marie Zahradníková.

O proměnách klimatu zeměkoule se hovoří a píše ve sdělovacích prostředcích leckdy velmi rozporně. Jaký je názor RNDr.Jana Pretela, vedoucího oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu? Podle něho v posledních 400 000 letech nebylo zemské klima nikdy příliš stabilní a teplá období se střídala s ledovými dobami v cyklech s periodou kolem 100 000 až 130 000 let. Současná epocha spadá spíše do teplejší periody.

Podle měření a pozorování průměrná globální teplota vzrostla v posledním století o 0,6 ^oC. Za posledních 140 let bylo sedm z deseti nejteplejších roků zaznamenáno v poslední dekádě 20.století, rok 2002 byl zatím nejteplejší a existuje předpoklad, že letošní rok překoná loňský rekord. Ve 20.století byl pozorován pokles rozsahu téměř všech pevninských i oceánských ledovců, hladina oceánů se zvyšuje o 1,5 mm ročně. Hladina oceánů stoupla v posledním století o 10 až 20 cm. Srážkové úhrny ve středních a vyšších zeměpisných šířkách na kontinentech severní polokoule se zvýšily, nárůst byl zaznamenán rovněž na kontinentech v tropických oblastech. K poklesu srážek došlo v subtropických oblastech severní polokoule. Ve středních a vyšších zeměpisných šířkách se zvýšila četnost výskytu extrémních srážkových situací. Modelové simulace dalšího vývoje naznačují podle dr.Pretela nárůst průměrné teploty ke konci 21.století o dalších 1,4 až 5,8 ^oC. I nadále bude pokračovat redukce pevninských a oceánských ledovců a hladina oceánů se zvýší o dalších 10 až 90 cm.

Globálně se dopady změny klimatu nejvíce projeví v příbřežních oblastech a v malých ostrovních státech a zejména v zemědělství a vodním hospodářství, na přírodních ekosystémech a v ohrožení lidského zdraví. Rozsah následků změny klimatu závisí na schopnostech a možnostech využití veškerých dostupných opatření na snižování dopadů změny klimatu.

A jak podle dr.Pretela bude ovlivněno klima v příštích padesáti letech? Podle regionálních modelových scénářů lze do roku 2050 předpokládat zvýšení ročního průměru průměrné denní teploty vzduchu o 0,9 až 3,0 ^oC a mírný pokles ročních úhrnů srážek o 0,2 až 0,6 %.

A co by to mělo znamenat pro zemědělství, vodní a lesní hospodářství, případně zdravotnictví v České republice?

• Pokles průměrných průtoků i minimálních průtoku odtoků podzemních vod v rozpětí 15 - 40 %.
• Vlivem vyšších teplot v zimních měsících redukci zásoby vody ze sněhu a zvýšení územního výparu.
• Posun zvýšených průtoků a zásob podzemních vod z jara do konce zimy a významnou redukci jejich množství.
• Snížení kvality vody.
• Narůstající riziko povodní a záplav.
• Prodloužení bezmrazového období o 20 - 30 dnů, posunutí a prodloužení vegetačního období. Období zrání nebo sklizně může být uspíšeno o 10 - 14 dnů.
• Nebezpečí teplotního stresu.
• Ohrožení podstatné části střední a jižní Moravy, středních a severozápadních Čech, dolního a středního Polabí a Povltaví.
• Zvýšení pravděpodobnosti silných srážek s nebezpečím zvýšení půdní eroze.
• Rozšíření a plošné působení zemědělských škůdců a výskytu virových a houbovitých chorob.
• Vyšší míra sekundárního poškození smrkových porostů v nižších a středních polohách.