Obnovíme objevitelského ducha

Projev prezidenta Spojených států George W. Bushe, pronesený dne 14. ledna 2004

Podstata věci 

Od přistání Apolla na Měsíci až k průzkumu Slunce a planet pomocí robotů a k obdivuhodným obrazům, získaným složitými komickými dalekohledy, výsledky Spojených států revolucionalizovaly pohled lidstva na vesmír a inspirovaly Američany a lidi po celém světě.

Tyto výsledky vedly také k vývoji technologií, které byly využity široce k řešení problémů na Zemi. Svět vstupuje do druhého století motorového létání a tak nastal čas k formulaci nové vize, která by definovala a vedla aktivity Spojených Států v průzkumu kosmu po několik nejbližších desetiletí.

Lidstvo má dnes potenciál ke hledání odpovědí na ty nejzákladnější otázky, které se týkají existence života mimo Zemi. Dalekohledy nalezly planety, kroužící kolem jiných hvězd. Automatizované sondy nalezly možné zdroje na Měsíci a známky přítomnosti vody - základní složky, nezbytné pro život - byly zjištěny na Marsu a Jupiterových družicích.

Bezprostřední lidská zkušenost z kosmu od základu změnila naše představy o lidstvu a o našem postavení ve vesmíru. Lidé dovedou reagovat na neočekávaný vývoj věcí v souvislosti s kosmickými lety a mají jedinečné schopnosti, které umožňují objevy. Stejně tak, jako Mercury, Gemini a Apollo byly výzvou pro celou generaci Američanů, obnovený program Spojených Států, zaměřený na průzkum kosmu s důrazem na přímou účast lidí, nás - a naši mládež - může inspirovat k dalším metám na Zemi a v kosmu.

Ztráta raketoplánů Challenger a Columbia (Vyzyvatel a Holubice) a jejich osádek nám připomíná nezbytná rizika kosmických letů a tvrdost výzvy, kterou představuje průzkum kosmu. Při přípravách na budoucí průzkum, který by prováděli lidé, musíme zlepšit svoji schopnost žít a pracovat bezpečně v kosmu, a současně rozvíjet technologie, které by umožnily lidstvu dosáhnout Měsíce, Marsu a dál. Nové technologie, nezbytné pro další průzkum kosmu, současně zlepší ostatní aktivity v kosmu, které naše země realizuje, a mohou přinést možnosti aplikací, využitelných k řešení problémů na Zemi.

Stejně tak, jako badatelé v minulosti a pionýři létání v minulém století, ani my nemůžeme dnes identifikovat všechno, co získáme z průzkumu kosmu; přesto věříme, že eventuální zisk bude velký. Stejně jako v jejich případě, úspěch budoucího průzkumu kosmu Spojenými Státy bude přesahovat celé generace.

Blízké a vzdálené cíle 

Základním cílem této vize je, rozšířit podporu zájmů Spojených Států v oblasti vědy, bezpečnosti a ekonomiky robustním programem průzkumu kosmu. Pro podporu tohoto cíle Spojené Státy:

• uskuteční trvalý a přijatelný program letů lidí i automatů k průzkumu sluneční soustavy a dále;
• rozšíří lety lidí do sluneční soustavy, počínaje návratem na Měsíc do roku 2020, jako příprava výzkumu Marsu lidskou osádkou a k dalším cílům;
• vyvinou nové technologie, poznatky a infrastruktury jak k průzkumu, tak k podpoře rozhodování o cílech průzkumu s lidskými osádkami;
• rozšíří mezinárodní a komerční účast na průzkumu k podpoře vědeckých, bezpečnostních a ekonomických zájmů Spojených Států.

Uvedení vize do reality 

Administrátor NASA (National Aeronautics and Space Administration) bude odpovídat za plány, programy a aktivity, nezbytné k uskutečnění této vize, v koordinaci s ostatními agenturami, podle toho, jak se to bude zdát vhodné. Administrátor bude plánovat a realizovat integrovaný, dlouhodobý plán průzkumu s automaty i lidmi, strukturovaný do kontrolovatelných etap a uskutečňovaný na základě zdrojů, které budou k dispozici, získaných zkušeností a stavu technologie. K realizaci této vize, administrátor zajistí následující činnosti a uskuteční další akce podle potřeby:

A. Průzkumné aktivity na nízké zemské dráze 

Space Shuttle

• znovu zahájit lety raketoplánu tak brzy, jak to bude reálné, na základě doporučení komise pro vyšetřování havárie kosmické lodi Columbia;
• soustředit použití raketoplánu k dokončení montáže ISS (International Space Station); a
• stáhnout raketoplán z provozu jakmile bude dokončena montáž International Space Station, jak je plánováno na konec této dekády (po téměř třiceti letech provozu);

International Space Station

• dokončit montáž International Space Station, včetně komponent pro Spojené Státy, které slouží k podpoře cílů Spojených Států při průzkumu kosmu, jakož i těch, které zajišťují zahraniční účastníci, jak je plánováno ke konci této dekády;
• soustředit výzkum Spojených Států a využití International Space Station k podpoře cílů průzkumu kosmu, s důrazem na porozumění toho, jak kosmické prostředí ovlivňuje zdraví astronautů a jejich schopnosti, a na vývoj protiopatření; a
• provádět aktivity na International Space Station způsobem, který odpovídá závazkům Spojených Států podle dohod mezi Spojenými Státy a ostatními účastníky o International Space Station.

B. Průzkum kosmu za nízkou zemskou dráhou 

Měsíc

• zahájit činnost při průzkumu Měsíce, aby se tak umožnilo zajištění průzkumu Marsu i vzdálenějších cílů ve sluneční soustavě lidmi a automaty;
• začít ne později než v roce 2008 se serií automatizovaných letů na Měsíc, aby se tak připravily a podpořily budoucí průzkumné aktivity lidí;
• uskutečnit první rozsáhlejší expedici lidí na měsíční povrch nejdříve v roce 2015, avšak ne později než v roce 2020; a
• využít aktivit při průzkumu Měsíce k podpoře vědy a vyvinout a vyzkoušet nové přístupy, technologie a systémy, včetně využívání měsíčních a dalších zdrojů v kosmu, k podpoře dlouhodobého průzkumu Marsu a dalších cílů lidmi.

Mars a další cíle

• provádět průzkum Marsu automatickými sondami se zaměřením na hledání známek života, aby se pochopila historie sluneční soustavy a jako příprava pro budoucí průzkumy lidskými osádkami;
• provádět průzkum s pomocí automatů v celé sluneční soustavě pro vědecké účely a jako podpora průzkumu lidmi. Zejména prozkoumat Jupiterovy družice, asteroidy a další nebeská tělesa s cílem hledání známek života, aby se porozumělo historii sluneční soustavy, a ke hledání zdrojů;
• uskutečňovat prostřednictvím dalekohledů prohloubené hledání planet, podobných Zemi i obyvatelných zón v okolí jiných hvězd;
• vyvíjet a ověřovat získávání energie, zajištění pohonu, podpory života a dalších klíčových potřeb, které jsou nutné k podpoře vzdálenějších, efektivnějších a/nebo déle trvajících průzkumů Marsu a dalších cílů lidmi a automaty; a
• uskutečnit expedice lidí na Mars, poté co bylo získáno dostatečné množství poznatků o planetě na základě automatizovaných sond a poté, co se úspěšně ověřily dlouhotrvající mise lidí na Měsíc.

C. Kosmické dopravní kapacity k podpoře průzkumů 

• vyvinout novou kosmickou loď k zajištění dopravy osádek pro mise za nízkou zemskou dráhou;
  • uskutečnit počáteční testovací let před koncem této dekády, aby se tak zajistila operační kapacita k podpoře misí lidských osádek ne později, než v roce 2014;
• oddělit v prakticky maximálně možné míře dopravu nákladů od dopravy lidí na International Space Station a pro starty průzkumných misí za nízkou zemskou dráhu;
  • zajistit dopravu nákladů tak brzy, jak jen to bude prakticky možné a žádoucí k podpoře letů na a z International Space Station; a
  • zajistit dopravu osádek na a z International Space Station, podle potřeby, poté co bude Space Shuttle stažen z provozu.

D. Mezinárodní a komerční účast 

• sledovat možnosti pro mezinárodní účast k podpoře cílů kosmického průzkumu Spojenými Státy; a
• sledovat komerční možnosti k zajištění dopravy a dalších služeb k podpoře International Space Station a průzkumných misí za nízkou zemskou dráhu.

K tomuto projevu vydal Bílý dům, Washington, 14. ledna 2004 následující komentář: 

Dějiny Ameriky jsou postaveny na úsilí o otevírání nových obzorů a hledání nových objevů. Výzkum, stejně jako investice do ostatních federálních aktivit ve vědě a technologii, jsou investicí do budoucnosti. President Bush se zaměřuje na dlouhodobý průzkum kosmu, ze kterého by měl prospěch nejen vědecký výzkum, nýbrž i životy všech Američanů. Jeho vize průzkumu je schopná stát se hnací silou inovací, vývoje a pokroku v letectví a kosmonautice a v dalších oblastech průmyslu s vysokou úrovní technologie. Presidentova vize průzkumu nebude v nejbližší budoucnosti vyžadovat velké zvýšení rozpočtu. Místo toho se orientuje na konkrétní dlouhodobý cíl a reorientaci programů NASA.

NASA spotřebovává a i nadále bude spotřebovávat méně než jedno procento federálního rozpočtu. Investice naší země v kosmu má smysl jako velice slibný program objevů a průzkumu, jenž historicky již měl konkrétní pozitivní výsledky a současně inspiroval Američany a lidstvo celého světa.

Především Amerika dokončí svoji činnost na International Space Station a splní své závazky vůči svým patnácti partnerům. Spojené Státy po prověrce znovu zahájí výzkum na palubě International Space Station, aby bylo možné lépe porozumět a překonat účinky kosmických letů lidí na zdraví astronautů, aby se tak zvýšila bezpečnost budoucích kosmických misí.

Spojené Státy začnou s vývojem nového dopravního prostředku k zajištění průzkumu za nízkou zemskou dráhou - první svého druhu od velitelského modulu Apollo. Nová kosmická loď, Crew Exploration Vehicle (Průzkumník s lidskou osádkou) bude vyvinut a testován kolem roku 2008 a zajistí první let osádky ne později než v roce 2014. Crew Exploration Vehicle bude také schopen dopravovat astronauty a vědce na International Space Station poté co Space Shuttle bude stažen z provozu.

Amerika se vrátí na Měsíc nejdříve v roce 2015 a ne později než 2020 a využije ho jako postupné etapy pro další ambicióznější cíle. Řada automatizovaných misí na Měsíc, podobně jako Spirit Rover, jenž vysílá pozoruhodné záběry z Marsu na Zemi, bude prozkoumávat povrch Měsíce ne později než v roce 2008, aby provedla průzkumy a přípravy pro budoucí průzkum lidmi. S použitím Crew Exploration Vehicle lidé uskuteční rozsáhlé měsíční mise nejdříve v roce 2015, s cílem žít a pracovat v tamních podmínkách po stále delší období.

Dlouhotrvající přítomnost lidí na Měsíci umožní astronautům, aby vyvinuli nové technologie a využili bohatých měsíčních zdrojů k zajištění průzkumu v náročnějších podmínkách. Rozsáhlá přítomnost lidí na Měsíci by mohla snížit náklady na další průzkumy, protože kosmická loď může z měsíční základny - při nižší gravitaci - startovat s menším vynaložením energie a nákladů ve srovnání s prostředky, startujícími se Země. Zkušenosti a znalosti, získané na Měsíci, budou sloužit jako základ pro mise lidí dál, než je Měsíc, počínaje Marsem.

NASA zvýší použití automatizovaného průzkumu k maximalizaci našeho porozumění slunečnímu systému a bude razit cestu pro ambicióznější mise lidí. Sondy, přistávací sondy a podobné automatizované prostředky budou sloužit jako průzkumníci a odesílat obrovská množství poznatků zpět vědcům na Zemi.

Klíčové body presidentova rozpočtu pro fiskální rok 2005:

Prostředky, určené navíc pro průzkumy, budou činit celkově 12 miliard USD pro nejbližších pět let. Většina tohoto dodatečného financování bude získána z přerozdělení 11 miliard USD, která je v současnosti zahrnuta v celkovém rozpočtu NASA na pět let ve výši 86 miliard USD.

V rozpočtu pro fiskální rok 2005 bude president požadovat dodatečnou 1 miliardu USD do existujícího pětiletého plánu NASA, neboli v průměru 200 miliónů USD ročně.

Od roku 1992 do 2000 rozpočet NASA klesl celkově o 5 procent. Od roku 2000 rozpočet NASA vzrůstal přibližně o 3 procenta ročně.

Od úrovně běžného roku 2004 ve výši 15,4 miliardy USD zvýší presidentův návrh rozpočet NASA v průměru o 5 procent ročně během nejbližších tří let a přibližně o 1 procento nebo méně ročně pro následující dva roky.

Pověření od presidenta pro realizaci politiky průzkumu kosmu Spojenými státy:

K zajištění toho, aby NASA dodržovala smysl soustředění a směru k provedení této nové mise, president pověřil administrátora NASA Sean O´Keefe-ho aby zrevidoval všechny současné kosmické lety a průzkumy a podřídil je cílům, stanoveným presidentem. President také utvořil komisi k uskutečnění politiky Spojených Států k průzkumu kosmu, aby byla poradním orgánem pro NASA při dlouhodobém plnění presidentovy vize.

Kosmická technologie ovlivní životy všech Američanů:

Více než 1300 technologií NASA a dalších přispěly průmyslu Spojených Států, zlepšily kvalitu našeho života a pomáhaly zachraňovat životy.

Zpracování obrazů používaných v CT (Computer Tomography, počítačová tomografie) a NMR (Nuclear Magnetic Resonance, nukleární magnetická resonance) technologiích v nemocnicích po celém světě pocházejí z technologie, vyvinuté ke zlepšování kvality obrazů Měsíce z programu Apollo.

Přístroje pro dialýzu ledvin byly vyvinuty jako výsledek chemických procedur, vyvinutých v NASA, a insulínové pumpy se zakládají na technologii, používané na kosmické lodi Mars Viking.

Programovatelné srdeční pacemakerz byly poprvé vyvinuty v roce 1970 s použitím satelitních elektrických systémů NASA.

Monitory tepu srdce plodu byly vyvinuty z technologie, původně používané k měření proudu vzduchu nad křídly letounu.

Chirurgické sondy, používané k zákrokům na mozkových nádorech u dětí, jsou výsledkem speciální osvětlovací technologie, vyvinuté pro experimenty s růstem rostlin na misích raketoplánu.

Infračervené příruční kamery, vyvinuté k pozorování toku plynů z raket Shuttle, pomohly hasičům k vyhledávání horkých míst při lesních požárech.

Komunikace prostřednictvím satelitů dovoluje zpravodajským organizacím, aby zajišťovaly živě, na místě přenos informací odkudkoliv na světě; rodinám i obchodníkům, aby udržovali kontakt s použitím sítí telefonu; a prosté potěšení z přenosů TV a radia družicemi, a pohodlí Internetu v celé zemi a po celém světě.

Tolik prezident Georgie W.Bush a Bílý dům.

President Bush svým prohlášením definoval základní cíl kosmického výzkumu. Nejde již o pouhé mapování povrchu a průzkum z hlediska geologie resp. geofyziky (resp. seleno- či areo- atd.). Hlavním cílem průzkumu kosmu je hledání života.

Projev presidenta Bushe je velmi pravděpodobně reakcí na oznámení o budoucím čínském programu, které byla uveřejněno po startu prvního čínského kosmonauta. Není to program, který by zasahoval nějak převratně do aktivit NASA, které již probíhají. Především je to však program, který je reálný a klade minimální nároky na financování. Z rozsáhlého programu kosmických výzkumů určuje priority - což by také mělo být hlavním cílem presidenta - a dává tím NASA jistotu do budoucnosti:

• hlavním cílem kosmického výzkumu je hledání známek života jako součásti historie Země, Slunce i celé sluneční soustavy;
• v tomto průzkumu se Spojené Státy nebudou omezovat pouze na expedice na Mars;
• nezbytným předstupněm pro přistání lidí na Marsu je ověření podmínek pro život astronautů při dlouho trvajícím pobytu na Měsíci.

Jsou to ovšem cíle grandiózní a žádná jiná velmoc na Zemi není schopna je v takové míře v první polovině tohoto století realizovat. Zajistí Spojeným Státům naprostou převahu v blízkém kosmickém prostoru i na Měsíci. Můžeme jen těžko předvídat, jaké to bude mít technologické, ale především i politické, vojenské či ekonomické důsledky. Jestliže se již dnes Spojené Státy všem ostatním zemím vzdalují svojí technickou (což dnes znamená kulturní) úrovní, po splnění vize presidenta Bushe se na dohlednou dobu stanou nedostižitelné.

Je zajímavé, že význam tohoto programu unikl i tak univerzálnímu vědcovi, snad můžeme říci renesančního stylu, jako je Dr. Jiří Grygar, když litoval dočasného přerušení činnosti Hubblova teleskopu na střední orbitě kolem Země. Výzkum kosmu se nemůže rozvíjet jednostranně pouze v oblasti astrofyziky, což je především výzkum zářící hmoty Vesmíru. Podstatně větší význam má přece i temná hmota Vesmíru - již proto, že rozhoduje o osudu Vesmíru (zda se bude trvale rozpínat, zda jednou přejde do smršťování, či zda se bude rozpínat asymptoticky k určité mezní hodnotě, aniž by jí dosáhl v konečném čase). Není to již pouze oblast astrofyziky, nýbrž i astrochemie a astrobiologie, které se dosud v astronomii i kosmonautice rozvíjely naprosto nedostatečně. Právě tam můžeme čekat ony neočekávané objevy podle známého rčení Edwina Hubblea. Ty otevírají cestu k poznání onoho třetího pólu (první pól - pól toho nejmenšího, mikrosvěta atomů, druhý pól - pól toho největšího, makrosvěta Vesmíru; třetí pól - pól toho nejsložitějšího, pól života), pólu světa - součásti našeho Vesmíru - také ne materiálního, avšak objektivně existujícího, ze kterého věda zná bezprostředně pouze vlastní lidské vědomí. Směr cesty k jeho poznání je dnes zřejmý, i když k jeho plné realizaci budeme potřebovat možná ještě stovky let.