aneb závody ve zbrojení mezi virem HIV a imunitním systémem.

Vědci z Oxfordu, KwaZulu-Natalu a Harvardu zveřejňují v Nature studii o tom, jak lidstvo čelí jedinečné přírodní události: virus HIV se obměňuje a s ním se obměňuje i imunitní reakce lidského organismu. Studie proběhla na HIV-pozitivních ženách v Durbanu, z nichž některé dlouhodobě přes svou HIV-pozitivitu aidsem neonemocní. Ukazuje se, že se lidský imunitní systém patrně obměňuje současně s tím, jak mutuje virus HIV a tak nakažené chrání před propuknutím nemoci. Lidské leukocytární antigeny (human leukocyte antigens, HLA) mají tři hlavní typy: A, B a C. Identifikovat virus HIV se nejlépe daří leukocytům s antigenem B a ty také jsou s to virovou nákazu překonat. Obměňují se během doby, tak jako se mutacemi obměňuje virus HIV a tak je možné, že zatím nesplnitelný úkol vytvořit vakcínu proti HIV se podaří splnit právě na základě obměnitelnosti antigenu B. Jak ale specialistka na léčbu aidsu Jo Robinsonová říká, bude trvat ještě mnoho let, než bude účinná vakcína k dispozici. Zatím budou dál probíhat závody ve „zbrojení“: virus HIV bude mutovat a obměňovat se a přitom dále zabíjet lidi, imunitní systém – tedy HLA-B – se bude snažit tomu čelit. Jedinečnost této situace z hlediska přírodovědeckého je v tom, že tento závod probíhá před našima očima a neudál se, jako u jiných virových infekcí, už v minulých tisíciletích.

Záření se laik obává proto, že by mohlo způsobovat nádorová onemocnění. V USA se teď lékaři začali tázat, zda by i nízká úroveň záření nemohla mít souvislost se vznikem srdečních onemocnění. Některé lékařské studie totiž naznačovaly, že i nepatrná radiace by mohla u některých lidí způsobovat kardiovaskulární choroby. Ukazovalo se, že mezi lidmi ozářenými výbuchy dvou atomových pum nad Japonskem v roce 1945 a těmi, kteří byli zasaženi spadem z havarovaného černobylského reaktoru v roce 1986, byl zaznamenán zvýšený výskyt kardiovaskulárních chorob. Geoffrey Howe se svým týmem z Kolumbijské univerzity v New Yorku zkoumal proto příčiny úmrtí 53 698 zaměstnanců, kteří pracovali na 52 amerických jaderných elektrárnách v letech 1979 – 1997. Analyzoval celkové množství i nepatrného ozáření, kterému byli vystaveni. Ukázalo se, že nenašel jakoukoli souvislost mezi vystavením radiaci a úmrtním na rakovinu. Určitou souvislost však možná našel mezi působením záření a úmrtím na chorobu srdce. Souvislost u studie provedené na pracovních jaderných elektráren se zdá sice výraznější než v předchozích výzkumech, ale dr.Howe konstatuje, že dosavadní výsledky je nutné pečlivě ještě ověřovat.

Za klon svého domácího mazlíčka zaplatila neznámá Texasanka 50.000 dolarů. Klon její kočky, která zesnula v září 2004 v požehnaném věku 17 let, ji zhotovila kalifornská firma Genetic Savings and Clone.

Výzkumy posledních let ukazují, že bakteriální buňky komunikují se svým okolím více, než jsme se domnívali. Např.bakterie Enterococcus faecalis, která odolává většině antibiotik, občas produkuje velmi nebezpečný toxin, smrtelný jak pro lidské buňky, tak i pro některé jiné bakterie. Donedávna však nebylo vůbec jasné, jaký mechanismus spustí tvorbu tohoto toxinu. Poslední zkoumání ukázalo, že Enterococcus faecalis vypouští do okolí dvě látky, které se pevně váží jedna na druhou. První z nich se však také váže na buněčný povrch všech cizích buněk v okolí, aniž jim jakkoli škodí. Tím však nemůže reagovat s druhou sloučeninou, jejíž koncentrace v okolí v důsledku toho naroste. A právě dostatečná koncentrace druhé látky v okolí buňky Enterococcus faecalis přináší informaci o sousedních buňkách a spouští tvorbu nebezpečného toxinu.

Rekordně velký optický teleskop má mít zrcadlo o průměru 25,4 metru. Před ještě ne tak dávnou dobou se zdál průměr deseti metrů zcela nepřekonatelný. Přístroj, který ponese jméno Velký Magellanův dalekohled (Giant Magellan Telescope), bude umístěn v severním Chile. Rozlišovací schopností překoná tento pozemský přístroj svého vesmírného kolegu, Hubblův kosmický teleskop, desetinásobně. Výstavba Velkého Magellanova teleskopu má trvat dvanáct let, dohotoven bude v roce 2016.

Blíží se k nám nová Machholzova kometa, oznamuje Česká astronomická společnost ve svém tiskovém prohlášení. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6.ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od naší planety. Nejjasnější by měla být kolem 10.ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy. Kometa s oficiálním označením C/2004 Q2 (Machholz) se od začátku prosince pohybuje v souhvězdí Eridanus.Na začátku ledna doputuje k otevřené hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka. Do konce ledna by měla být kometa dost jasná na pozorování malými dalekohledy i triedry. Podle názoru našich astronomů nebude však Machholz nebeským divadlem jakým byla kometa Hale-Bopp. Kometu nalezl Don.R.Machholz 27.srpna 2004 v Kalifornii.

tiskové prohlášení České astronomické společnosti

Odkaz cestovatele, přírodovědce a spisovatele lékaře dr.Emila Holuba (1847 – 1902) přibližuje zájemcům v africkém státě Zambie již od začátku prosince 2004 výstava „Emil Holub – česko-rakouský cestovatel jižní a střední Afrikou 19.století“, situovaná do Národního muzea v Lusace. Výstava byla připravena na základě spolupráce českého a rakouského velvyslanectví v tomto africkém státě. Výstavu zahájil ministr turistiky, životního prostředí a přírodních zdrojů Zambijské republiky Patrick Kalifungwa, vystoupil také rakouský velvyslanec v Zambii Michal Brunner a velvyslanec Jaroslav Olša,jr, který byl iniciátorem výstavy. Při zahájení bylo oceněno přispění Emila Holuba k poznání Zambie, jeho vztah k tamní přírodě, např. Viktoriiným vodopádům. Výstava přibližuje život cestovatele i prostřednictvím exponátů zapůjčených ze sbírky Národního muzea v Praze. Nabízí prohlídku prvních vydání Holubových afrických cestopisů a dalších knih v češtině, angličtině a němčině. Návštěvníci se mohou seznámit i s mapami např. Viktoriiných vodopádů a řeky Zambezi, které vytvořil sám E.Holub. Expozici doplňují i kopie Holubových afrických kreseb. Výstava je otevřena do druhé poloviny ledna 2005.

Mikroskop AFM (atomic force microscope), zařízení, jež pomocí supertenké jehly ohmatá povrch v atomovém rozlišení, přestává být pouze prostředkem výzkumu, ale stává se výrobním nástrojem. V Nizozemí jej přeměnily na miniaturní plnící pero, která na zlatý povrh napíše monomolekulární vrstvu 1-oktadekanthiolu. Thiolová skupina –SH se pevně váže na zlatý povrch, což umožní provádět modifikace povrchu na molekulární úrovni. Jde o již dlouho známou techniku, avšak v tak miniaturním provedení, kdy jehla AFM mikroskopu vytvoří čáry o průměru 0,5 mikrometru, byla použita poprvé.

Zajímavý kousek s AFM mikroskopem se podařil týmu Dr.Nakamury z japonského National Institute of Advanced Industrial Science and Technology. Jeho hrotem pronikli až do buněčného jádra, aniž buňky jakkoli poškodili. Znamená to, že je možné provádět operace s jednotlivou buňkou, např. odebírání či vkládání jednotlivých organel nebo makromolekul.

ICANN, agentura pro dozor nad Internetem, která – kromě jiného – přiděluje též přípony internetových domén, předběžně schválila dvě nové - .mobi a . jobs. První z nich je určena pro oblast služeb souvisejících s mobilními telefony a druhá pro oblast lidských zdrojů. Již v říjnu tak předběžně schválila přípony .post, a .travel, první zaměřenou do oblasti poštovních služeb a druhou pro oblast cestovního ruchu. ICANN nyní zahájí pro všechny čtyři přípony vyjednávání se žadateli o vytváření a provozování domén. Celkem je v současné době v použití asi 250 doménových přípon, většina z nich jsou však přípony vztahující se k jednotlivým státům (jako CZ pro Českou republiku).

Úspěšné testy inteligentních zbraní (smart gun) proběhly ve Spojených státech. Každá z nich, ať pistole či revolver, má v pažbě zapuštěno 20 různých senzorů, které spolehlivě určí jejího majitele. Prozkoumají nejen velikost ruky a povrch její kůže, ale i sílu stisku a způsob uchopení. Drží-li ji v ruce někdo jiný než při koupi nastavený majitel, může mačkat spoušť jak chce a zbraň nevystřelí. O to se postará zabudovaná elektronika.

Vzhledem ke stále rostoucí potřebě pitné vody a omezeným zdrojům sladké vody nabývá technologie odsolování mořské vody stále na důležitosti. V některých oblastech Středního východu jde dokonce o jedinou možnost, jak uhasit žízeň. Soli solí z mořské vody můžeme odstranit jednat jejím předestilováním, jednak tzv. reverzní osmózou, kdy mocná čerpadla tlačí vodu proti speciálním membránám, přes které ionty neprojdou. Obě technologie jsou energeticky velmi náročné. Vědci z University of Florida vyvinuli novou technologii, která vystačí s odpadním teplem např. z elektráren. Ve speciálním tanku s velkým vnitřním povrchem se setkává rozprášená, lehce ohřátá slaná voda se suchým vzduchem. Po jeho nasycení parou se již sladká voda vysráží v kondenzátoru. Nejde o žádný převratný objev nové technologie, ale o dovedné skloubení dávno známých skutečností. Jde vlastně o jakousi energeticky méně náročnou formu destilace.

GOOGLE, firma nabízející služby nejznámějšího internetového vyhledávače, nabídla pěti největším výzkumným knihovnám ve Spojených státech – Harvardské university, Stanfordské university, Oxfordské university, Michiganské university a New York Public Library, že uhradí náklady na jejich digitalizaci. Finanční zdroje pro tuto operací dodá z prostředků získaných při svém loňském vstupu na burzu (IPO). Ačkoliv manažeři společnosti odmítli specifikovat výši očekávaných nákladů, při odhadu 10 USD za digitalizaci jednoho svazku a počtu 15 mil. svazků uložených v těchto knihovnách vychází tato částka na 150 mil. USD. Toto oznámení přichází ve chvíli, kdy je řada jiných projektů digitalizací knihoven již v běhu. Nejvýznamnější z nich je projekt digitalizace Knihovny amerického kongresu (Library of Congress) a knihovny Kalifornské university s cílem vytvoření Kalifornské digitální knihovny. Navíc Knihovna amerického kongresu plánuje společně s mezinárodní skupinou sdružující knihovny ze Spojených států, Holandska, Kanady, Egypta a Číny vytvoření veřejně přístupné digitální knihovny na Internetu obsahující 1 milion svazků. Zdá se, že doba se rychle mění. Knihovny budoucnosti, místo aby – jako dnes – soustřeďovaly své úsilí na uchovávání a katalogizaci svých papírových informačních nosičů, se soustředí na sběr informací a zajištění jejich dostupnosti online.

Ne všichni jsou však novým trendem nadšeni. Řada knihovníků již vyjádřila obavy, že nový plán navrhovaný GOOGLEm povede ke komercializaci knihoven, např. připojováním reklamních sloganů k poskytovanému digitálnímu obsahu. Tyto obavy, byť se někdy jeví jako hlasy zpátečníků, nejsou zcela bez podstaty. Bude patrně trvat nějakou dobu, než se po přechodu do digitálního světa rovnováha mezi veřejnými statky a komerčními zájmy opět obnoví.

Americká fyzikální společnost (American Physical Society) se obává toho, že USA opravdu půjdou ve vesmírných aktivitách cestou ohlašovanou prezidentem Georgem Bushem. Ten, jak se zdá, na svůj cíl poslat Američany na Měsíc a Mars nezapomíná. Americká fyzikální společnosti tvrdí ve svém prohlášení, že rychlé tempo předpokládané v současnosti pro Bushovy záměry by si mohlo vyžádat nepříjemné přerozdělování financí v rozpočtu na vědu a technologie. Některé projekty, kterým fyzici přikládají vysokou prioritu, jsou již totiž odkládány. Např. program LISA, určený pro detekci gravitačních vln z oběžné dráhy kolem Země, byl už odložen o rok. Program Constallation X rentgenové astronomie, který má být určen ke studiu vzniku a vývoje černých děr, by mohl být přesunut až do r.2016.

Již před mnoha staletími zaznamenali cestovatelé, že duny někdy vydávají velmi hluboký a do daleka slyšitelný zvuk. Konkrétně jde o vlnění o frekvenci 95 až 105 Hz a o intenzitě 105 dB. Nyní díky práci Bruna Andreottiho z University of Paris-7 máme i představu, jak tento „zpěv“ vzniká. Vítr hrne písek z návětrné strany duny na její vrcholek, odkud občas spadne malá lavina na závětrnou stranu. Tímto způsobem se duny posunují. Nárazy padajících zrnek písku dodají energii, která rozkmitá povrch duny.

Američanka Dorothy Simpsonová ze Seattlu získala koncem listopadu právo být zapsána do Guinnessovy knihy světových rekordů jako nejstarší žena, která prožila beztížný stav. Byla mu podrobena při parabolickém letu Iljušinu 76, kdy byla posádka na krátkou dobu vystavena nulové gravitaci. Let organizovala virginská společnosti Space Advantures of Arlington.

Připomeňme, že takovéto lety se podnikaly i u nás v šedesátých letech, kdy se pracovníci Ústavu leteckého zdravotnictví snažili získat představu o tom, jak lidský organismus bude na tento dosud lidem neznámý stav reagovat. Mezi tehdejšími experimentátory byl i soudobý přispěvatel Akademonu doc.MUDr.Josef Dvořák.

Dlouhou dobu se předpokládalo, že teplota, při které se látka stane supravodivou, je pro tu kterou sloučeninu konstantní. Nicméně to platí jen pro dostatečné množství materiálu. Pracujeme-li se supravodivými vrstvami atomárních rozměrů, dočkáme se překvapení. Jak ukázaly nedávné výzkumy čínských fyziků, kteří se zabývali vznikem supravodivosti u vrstev olova silných 10 až 30 atomů, závisí teplota přechodu do supravodivého stavu na tloušťce vrstvy. Pohybuje-li se síla olověné vrstvy mezi 22 až 28 atomy, teplota supravodivého přechodu dokonce kolísá.

Podle ověřených zpráv prodala společnost IBM celý svůj PC business čínské společnosti LENOVO (dříve známé jako Legend) za 1,25 miliard UDS. Částka bude splacena částečně v penězích, částečně v akciích LENOVO, v jejím důsledku se IBM stane vlastníkem 18,9% LENOVO, které bude moci po pět let vyrábět PC a notebooky pod značkou IBM. Tímto prodejem se LENOVO posunulo na třetí místo mezi výrobci PC na světě, hned za společnosti Dell a Hewlett-Packard. Ve svém dopise zaměstnancům PC divize odůvodnil Samuel J. Palmisano, předseda správní rady IBM od roku 2002 (který sám byl původně ředitelem této divize), její prodej slovy:“Prodej je součástí strategie společnosti, která se bude nadále zaměřovat na dodávky velkým vládním a průmyslovým zákazníkům. PC „business“ se svým charakterem stále více podobá oblasti domácí a spotřebitelé elektronik, kde je rozhodující hromadná výroba, agresivní cenová strategie a důraz na individuální uživatele a zákazníky.“

Analytik Mark Stahlman to vyjádřil méně diplomaticky : Palmisaro opouští business, kde je malý potenciál růstu, a soustřeďuje se na oblasti, které IBM umí nejlépe. PC business není oblastí s růstovým potenciálem.“ Podle řady prohlášení se zdá, že Palmisaro vidí budoucnost IBM spíše v poradenské oblasti, kde jsou podstatně vyšší marže. Číňané zřejmě vidí problém jinak.

Vodíkové vazby, které ve zběsilém reji neustálého rozpojování a spojování váží jednotlivé molekuly, způsobují, že obyčejná voda je velmi zvláštní kapalina. Např.její body tuhnutí a varu jsou neobvykle vysoké na látku takového chemického složení. Sirovodík, nejbližší chemický analog vody, je za běžné teploty plyn. A další zajímavou vlastnost odhalili japonští fyzikové. Silné magnetické pole způsobí zvýšení bodu tuhnutí vody, což je u diamagnetické látky neobvyklé. Konkrétně magnetické pole 6 Tesla, což je skutečně velmi silné pole, zvýší její bod tuhnutí o 5,6 mK a bod tuhnutí těžké vody dokonce o 21,8 mK. Rovněž byl pozorován vliv magnetického pole na infračervené spektrum a index lomu vody.

Vědci z amerického Státního ústavu pro neurologické nemoce a mrtvice (National Institute of Neurological Disorders and Stroke, NINDS) zkoumali u 126 nemocných s mozkovou mrtvicí běžnou léčbu farmakem tPA (tkáňový aktivátor plasminogenu, napomáhající rozpuštění krevních sraženin) a kombinací s ultrazvukem. Zatím byl tPA jediným úředně uznaným lékem na mrtvice způsobené krevní sraženinou, nikoli ovšem na mrtvice způsobené mozkovým krvácením. Ultrazvuk je obecně používaným vyšetřovacím postupem, ale o jeho léčebné působení se dosud nevědělo.Aktivátor tPA se musí dodat do tří hodin po vzniku mrtvice a to je samozřejmě logistický problém – mnoho času se promešká poplachem v rodině postiženého, přivoláváním lékaře, transportem na neurologickou kliniku… Směšné je, že jsme kdysi měli Oddělení pro náhlé příhody mozkové v Krči, které přijímalo nemocné s mozkovou mrtvicí „jen po předchozím objednání“.

Ale i dnes je to problém. A tak vědci z NINDS zkusili kombinovat léčbu tPA se současným působením ultrazvuku na mozek a tvrdí, že po kombinované léčbě se sraženina rozpustila u 38 % nemocných s touto kombinací a jen u 13 % nemocných, kteří dostali pouze tPA. Stejně to však není žádná zázračná léčba: jen 13,5 % nemocných se za tři měsíce po kombinované terapii zcela zotavilo. Ultrazvukové působení na mrtvicí postižený mozek snad zlepšuje krevní průtok a rozpouštění sraženiny. V USA postihne mozková mrtvice ročně 700 000 nemocných a z 80 % jsou to mrtvice ischemické, působené trombózou mozkových cév.

Kalifornská společnost Nanomix, Inc ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Los Angeles zhotovila zařízení pro sledování obsahu oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu, které je tak malé, že může být nasazeno v polních podmínkách, třeba při akcích záchranářů při nehodách. Umožní tak monitorovat některé základní životní funkce. Jádrem zařízení je nový senzor, založený na principu tranzistoru. Jeho křemíkovou bázi pokrývá vrstva uhlíkových nanotrubiček, překrytých polyetyleniminem, což je polymer citlivý na přítomnost oxidu uhličitého. Oxid uhličitý ze vzduchu se díky bazicitě polyetyleniminu váže do jeho struktury, způsobí v ní tak přerozdělení náboje a tím ovlivní vodivost báze tranzistoru, na kterou je polymer takto napojen. Na první pohled není jasné, k čemu slouží uhlíkové nanotrubičky. Nicméně zjevně přispívají k lepšímu fungování senzoru, protože příprava čidel s detekčním polymerem, který je pomocí uhlíkových nanotrubiček napojen bázi tranzistoru, je hlavní činností společnosti Nanomix, Inc.

Čtyři velká Hollywoodská studia oznámila svou podporu DVD formátu s vysokou rozlišovací schopností vyvinutého firmou Toshiba (HV-DVD). Tento formát konkuruje proti standardu technologie Blu-ray podporovanému firmou Sony. Paramount Home Entertainment a Universal Pictures začnou údajně poskytovat své tituly ve formátu prosazovanému Toshibou již příští rok, Warner Brothers a New Line Cinema patrně později. Ačkoliv Blu-ray umožňuje uchovávat více digitálních programů než HV-DVD, propagátoři HV-DVD tvrdí, že díky větší blízkosti této technologie stávajícím DVD formátům budou nižší výrobní náklady. Toshiba plánuje uvést první produkty ve svém standardu – přehrávač, rekordér a laptop se zabudovaným HV-DVD drivem již v roce 2005.

Lze jen přivítat právě probíhající legislativní proces, který v Brazílii umožní pěstovat geneticky modifikované plodiny v souladu se zákonem. Jejich pěstování bylo protizákonné až do roku 2003, kdy je dovolil speciální prezidentský dekret podepsaný v říjnu loňského roku viceprezidentem José Alencarem (mimochodem dlouho po zasetí). Mnozí producenti sóji na brazilském jihu, zejména ve státech Rio Grande do Sul a Paraná, kteří sklidí převážnou většinu brazilské úrody této plodiny, zákaz již po mnoho let ignorují a pěstují geneticky modifikovanou sóju firmy Monsanto, jejíž semena pašují ze sousední Argentiny. Nedosahují tak sice vyšších výnosů, avšak hlavně náklady na pesticidy jsou nižší, takže její pěstování přináší větší zisk. V silách centrální vlády není tomu zabránit. Vzhledem k tomu, že se svými skoro šedesáti miliony tun sojových bobů ročně je Brazílie druhým největší producentem této plodiny po Spojených státech, nejde o zanedbatelný problém. Evropská unie vyžaduje důsledné značení geneticky modifikovaných produktů, což doposud u brazilské sóji nebylo úplně proveditelné, protože prakticky vždy šlo o směs, avšak ze země, která oficiálně nedovoluje pěstování geneticky modifikovaných plodin. Snahu brazilského parlamentu, který je zjevně připraven odvolat nesmyslný zákaz, lze jen přivítat.

Již v příštím roce se má v televizorech s vysokou rozlišovací schopností firem Sony a Toshiba a domácím serveru pro rychlý Internet od firmy Sony objevit nový čip s kódovým označením Cell uvedený na trh firmou IBM. Sony a Toshiba spolupracovaly s IBM při jeho vývoji. Cell obsahující 64-bitový procesor je speciálně navržen pro zpracování „broadbandových“ aplikací jako jsou video a videohry, bude také umožňovat zpracování filmů přenášených kabelovou a satelitní televizí a dekódování komprimované digitální informace pro zobrazení na plasmových obrazovkách s vysokým rozlišením. Jeho budoucí aplikace umožní divákovi takové speciality jako např. natáčet úhly pohledu na promítaný film nebo přenášet postavy z filmu do videohry. Zejména ženy patrně ocení možnost interagovat s reklamou, aby se podívaly jak inzerovaný oděv „sedí“ na jejich postavě či k jejich obličeji, které budou rovněž v digitální podobě uchovány v systému.

U.S. Food and Drug Administration (Americká agentura pro kontrolu léků a potravin) schválila použití radiových visaček (RFID tags) při chirurgických operacích pro zajištění provedení správného chirurgického zákroku na správném pacientovi. Na visačku, kterou dodává firma SurgiChip, Inc. Je zakódováno jméno pacienta, místo, typ a datum operace a visačka je potom přilepena pomocí adhezní pásky na tělo pacienta blízko místa operace. Před operací sestra na operačním sále sejme snímačem údaje s visačky a porovná je se záznamem v pacientově chorobopisu; teprve je-li prověřena shoda, může operace začít.

Popsaný postup jistě ještě dále sníží počet notoricky známých (byť nyní již řídkých) omylů, kdy je pacientovi odebrána nesprávná ledvina nebo amputována nesprávná noha. Proti zašití nůžek nebo operační roušky v ráně ovšem asi pomůže stěží.

Nová studie americké společnosti pro kybernetickou bezpečnost prokázala, že asi 80% domácích počítačů je napadeno špiónskými programy, aniž by o tom většina uživatelů vůbec tušila. A přestože 85% uživatelů má instalovaný antivirový software, dvě třetiny z nich ho v minulém týdnu vůbec neaktualizovaly. Navíc asi 20% respondentů uvedlo, že jejich počítač je infikován aktivním virem, a 2/3 také vůbec nemají firewall. Podle expertky společnosti America Online to ukazuje, jak zranitelný je běžný uživatel proti hackerům. „Žádný člověk by nenechal svou peněženku viditelně ležet na veřejném místě nebo by nešel ulicí s balíčkem peněz v ruce, ale příliš mnoho lidí dělá přesně to samé na síti. Bez základních ochranných prvků jako antivirový program a firewall riskují uživatelé zneužití veškerých informací uložených v počítači.“

Počítačoví odborníci na Dartmouthské universitě vyvinuli nový matematický proces určený pro prověřování pravosti uměleckých děl. Jejich postup využívá digitální fotografie s vysokou rozlišovací schopností a složitý matematický algoritmus pro identifikaci idiosynkrasií typických tahů štětce či tužky autora (ve srovnání s jinými díly). Věrohodnost výsledků algoritmu byla prověřena při studiu autenticity obrazů Pietera Brugela staršího a Perugina, která byly již potvrzena lidskými experty.

Profesor Hany Farid, spoluředitel projektu, to komentoval slovy: Pokusili jsme se popsat matematicky charakteristiku odlišných stylů jednotlivých umělců, což je vlastnost, která téměř jistě není zachytitelná lidským okem. Zdůraznil však současně, že navržený postup je míněn jako doplněk složitého procesu zkoumání autenticity uměleckých děl, nikoliv jaké náhrada tradičních postupů.

Iráčtí militaristé, kteří unesli australského novináře a hrozili jeho zabitím, si před konečným rozhodnutím o jeho osudu nejprve pomocí populárního internetového vyhledávače Googlu zjistili, s kým vlastně mají tu čest. John Martinkus, který se zabýval konflikty od východního Timoru až po Irák, byl propuštěn bez úhony den po té, co byl unesen skupinou sunnitských vzbouřenců a bývalých důstojníků irácké armády. Jeho zaměstnavatel - producent společnosti SBS sdělil médiím, že Martinkusovi únosci přes internet si prošetřili jeho minulost a zjistili, že je nevinný. „Mysleli si, že pracoval pro Američany jako informátor. Zadali jeho jméno na Googlu a dostali se tím na stránku jeho vydavatele i na jeho vlastní, a zjistili tak, že je to novinář a spisovatel.“ V tomto případě pravděpodobně moderní technologie zachránila lidský život.