Spletené proteiny tau se nacházejí v mozku lidí zemřelých na Alzheimerovu chorobu. Jejich znázornění v živém těle se nyní částečně podařilo M. Higuchimu z Národního ústavu radiologických věd v japonské Čibě, a to s pomocí radioaktivních molekul. Tyto molekuly se vážou na proteiny tau v řezech Alzheimerových mozcích a v mutantních myších. Podobně se jejich zobrazení podařilo po injekci do lidských pacientů. U zdravých jedinců nebyla žádná vazba na proteiny tau nalezena.

Amazonský deštný prales je znám pro svoji biodiverzitu, ale pouze 227 hyperdominantních druhů reprezentuje celou polovinu všech druhů na ploše okolo 6 km2. Pracovníci centra v Leidenu v Holandsku nyní analyzovali údaje 1170 úseků celého pralesa a vypočítali, že v celé oblasti je přibližně 390 miliard stromů s kmenem širším než 10 cm a že reprezentují nikoli 227 nýbrž 16 000 druhů.

Počítače útočí na všechny naše smysly. Po standardním zraku a sluchu přišel čich a hmat. Nyní se připojila i chuť. Periferii, která navozuje slabými elektrickými pulsy do jazyka chuťové vjevy, sestrojil tým Nimeshy Ranasingheho z Národní singapurské univerzity. Elektrody se přikládají na špičku jazyka a kromě elektrického je důležité i jejich slabé tepelné působení na chuťové receptory. Umějí vyvolat sladkou, slanou, hořkou a kyselou chuť. Chuťové pohárky pro hořkost se nacházejí na zadním části jazyka, takže působením pouze na špičku jazyka může být tento vjem silně oslabený. Chuť umami opomíjejí zcela. Důležitou roli při vzniku komplexního chuťového vjemu hraje kromě chuťových pohárků na jazyku i čich, takže pomocí nového zařízení asi kompletní chuť vynikajícího nedělního oběda nevytvoříme. Ale chuť na sladké by diabetikům mohlo splnit.

Velmi pohyblivý robot U-CAT pro průzkum podmořských vraků vznikl podle návrhu Taaviho Salumäeho z Tallinské technologické univerzity. Pohánějí ho čtyři nezávislé ploutve, obdobně jako želvu její nohy. Nejvíce ho budou využívat podmořští archeologové. Při plavbě si ho můžeme prohlédnout zde. Veřejnosti se představí v London Science Museum od 28.11. do 1.12. Roboželvu si můžeme prohlédnout na obrázku od mihkella (CC BY 2.0).

Počet planet pozorovaných mimo Slunce stoupl od roku 2000 (tehdy jich bylo objeveno 20) až po rok 2012 (v tom roce jich bylo objeveno 150), takže celkový počet dosud objevených exoplanet se v tomto týdnu přehoupl přes 1000. Nutno však říci, že Keplerova mise NASA identifikovala na tisíce možných planet, jejichž přítomnost musí být ještě potvrzena.

Na obrázku (NASA) vidíme uměleckou rekonstrukci nedávno objevené planety Kepler-78b v porovnání se Zemí. Velikostí i hmotností připomíná Zemi. Obíhá kolem své centrální hvězdy jednou za 8,5 hodin. Dva vědecké týmy odhadly hmotnost exoplanety na 1,69 a 1,86 hmotnosti Země. Předpokládá se, že Keller-78b se skládá z hornin a železa.

Neobvykle dlouho trvající elektrickou vodivost způsobenou světlem pozorovali Marianne C. Tarun, Farida A. Selim, a Matthew D. McCluskey z Washington State University u krystalů titaničitanu strontnatého SrTiO₃. Po ozáření vzrostlo množství volných elektronů v krystalu několiksetkrát. Elektrická vodivost vzrostla 400 x a na této hodnotě zůstala po zastavení ozařování po několik dní s nevelkým poklesem. Jde o velmi neobvyklý jev, protože zvýšení vodivost způsobené excitací elektronů světlem zpravidla ve tmě přetrvá jen krátkou chvíli. Zvýšení vodivost u titaničitanu strontnatého způsobuje excitace elektronů z defektů krystalové mřížky, které se na původní místa vracejí jen velmi pomalu. Kvůli svému vysokému indexu lomu se titaničitan strontnatý dříve používal k výrobě napodobenin diamantů, nyní se využívá oxid zirkoničitý.

Čtverečný metr technické síťoviny může zachytit až 12 litrů pitné vody z ranní mlhy. Pohlcovače mlhy se užívají například v Chile k získávání pitné vody. K posílení pohlcování vody sítí testovali pracovníci z Massachusettského technologického ústavu (MIT) různé látky k tvorbě sítí a vytvořili síť z tenkých ocelových vláken potažených fluorovým polymerem. Toto pletivo zachytávalo vodu pětkrát rychleji než běžná pletiva a ukazuje tak na praktické možnosti jeho využití.

Reproduktorovou membránu z magnetické celulózy připravili Richard Olsson, Lars Berglund a Valter Ström, ze švédského KTH (Královské technické vysoké učení - Kungliga Tekniska högskolan). Její výhodou je, že k ní není třeba pevně připojovat žádný další magnetický prvek, který by s ní hýbal. V proměnlivém magnetickém poli se hýbe sama. Magnetickou celulózu získáme smísením magnetických nanočástic a celulózových vláken.

Tisková zpráva společnosti Nupharo a.s.: Celosvětovým standardem pro distribuci energie byl po uplynulé století téměř výhradně střídavý proud. Ten se prosadil v boji s proudem stejnosměrným především proto, že bylo snazší jej přenášet na větší vzdálenosti. V dnešní době je však přeprava stejnosměrného proudu na větší vzdálenosti (ve vysokém napětí) už technicky vyřešena a navíc umíme stejnosměrný proud vyrábět lokálně, třeba ze sluneční energie a vytvářet energeticky soběstačné „ostrovní systémy“. Do popředí tak stále více vystupují výhody, které má původně upozaděný stejnosměrný proud. Mezi jeho přednosti patří zejména lepší kompatibilita s obnovitelnými a lokálními zdroji energie, vyšší účinnost a také šetrnost vůči životnímu prostředí. Jako příklad může posloužit osvětlení LED, které je založené na stejnosměrném proudu a je zhruba o 75 % účinnější než běžné umělé osvětlení. Stejnosměrný proud je tak ve finále mnohem ekologičtější než proud střídavý, protože k jeho využití je potřeba méně energie a spotřeby. Přechod na stejnosměrný proud by pomohl uspořit energii také proto, že elektronická příslušenství jako počítače, telefony, LED osvětlení či televizory, stejně jako elektrická kola nebo elektrická auta, už dnes ve skutečnosti stejnosměrný proud používají. Mají ale uvnitř zabudované konvertory nebo akumulátory které střídavý proud mění na stejnosměrný. Při tomto procesu však vzniká energetická ztráta okolo 15 %. Množství elektronických spotřebičů, které pro svůj život potřebujeme, se však stále zvyšuje – a množství ztracené energie je tak stále větší.

V severních Čechách vyrůstá technologický inkubátor Nupharo, který má ambice přilákat zavedené firmy i start-upy z celého světa a hrát výraznou roli v rozvoji technologií využívajících stejnosměrný proud. Areál s názvem Nupharo Park se staví u dálnice D8 ve Žďárku na Ústecku a bude disponovat plochou o rozměrech 16 000 m². Jeho dokončení je plánováno na rok 2015. Odhadovaná investice na výstavbu parku je 500 milionů korun.

David 20.11.2013: Není příklad s LED osvětlením zavádějící? Účinnost LED je určitě lepší proti běžným zdrojům i při střídavém proudu. O kolik je účinnější LED na stejnosměrném proti střídavému proudu ? 15% ?

Jan Langr 22.11.2013: Jak je to s vedením elektrické energie na velké vzdálenosti? Když pro snížení ztrát je napětí ve vedení od pár kV do několik MV. Jak potom jednoduše snížit napětí na použitelných několik voltů, když nejde použít transformátor? Ztráty při převodu na střídavý proud, změnu napětí a opačně asi nebudou zanedbatelné. O ceně takového zařízení ani nemluvě.

Pavel Trávník 26.11.2013: To by pak u koncového uživatele byly třeba současně zásuvky na 5V, 15V, 100V ss? Asi by bylo obtížné sjednotit napájecí napětí všech spotřebičů na jednu hodnotu. Pokud by se používaly měniče, asi by to ztratilo větší část kouzla.

Jan 11.8.2014: Střídavý proud není snazší na větší vdálenosti přenášet, naopak je to díky skin-efektu komplikovanější. V době Edisona a Tesly však bylo zásadně jednodušší střídavý proud transformovat. Větší nesmysl než "vyšší účinnost stejnosměrného proudu" jsem již dlouho nečetl. V dnešní době převahy elektronických měničů je z hlediska ztrát srovnatelné, zda síť bude stejnosměrná či střídavá. Tvrzení o 15% ztrát je podloženo čím? Pokud bude osazenstvo technologického parku publikovat takovéto články, mám o účelném využití evropských dotací závažné pochyby.

Anaerobní bakterie Geobacter metallireducens a Methanosaeta harundinacea úzce spolupracují při produkci methanu. Methanogenní bakterie Methanosaeta, která redukuje oxid uhličitý CO₂ na methan CH₄, přebírá od Geobacteru elektrony, jež se uvolňují při chemických reakcích, jimiž získává energii. Není-li vhodný Geobacter při ruce, methan vzniká redukcí oxidu uhličitého nebo kyseliny octové vodíkem či kyselinou mravenčí HCOOH. Methanoseta disponuje geny pro oba způsoby. Na obrázku vidíme bakterii Geobacter metallireducens (S.E.Childers, S.Ciufo, D.R.Lovley, Nature 2002 Apr 18;416(6882):767-9).

Citlivý akcelerometr, přístroj na měření zrychlení, sestrojili z nanotyčinek piezoelektrického titaničitanu barnatého BaTiO₃ Aneesh Koka a Henry A. Sodano z University of Florida. Akcelerometr je přístroj, který slouží k měření zrychlení, a tím k detekci pohybu. Při každé změně rychlosti nebo směru pohybu se díky setrvačnosti anorganické brvy pohnou. Protože jsou z piezoelektrického materiálu, vzniká kvůli tomu elektrický proud, který snímají elektrody připojené na horní a dolní konce pole nanotyčinek. Spodní elektrodu tvořila epoxidová pryskyřice plněná stříbrným práškem, horní kovová pájecí folie. Akcelerometry patří mezi dosti rozšířené přístroje. V řadě moderních mobilních telefonů slouží k určování jeho polohy. Na obrázku vidíme nanotyčinkové pole při pohledu seshora (Nature Communications 4, doi:10.1038/ncomms3682), bílá úsečka v horní části obrázku je 10 mikrometrů dlouhá.

na cestě ke kvantovým počítačům učinila Stephanie Simmons se svými kolegy z Oxfordské univerzity. Podařilo se jim udržet jaderné spiny uspořádané za normální teploty po dlouhou dobu. Pomocí magnetických pulsů zorientovali spiny jader atomů fosforu v křemíkových krystalech za teploty - 269^oC a vytvořili koherentní (provázaný) stav, který setrval po tři hodiny. Po zvýšení teploty na 25^oC přetrval nově vytvořený kvantově koherentní systém 39 minut, což je úžasný úspěch.

Po více než 60 let se DEET (N,N-diethylmeta-toluamid, systematicky N,N-diethyl-3-methylbenzamid) používá jako primární odpuzovač hmyzu. Nyní byly v octomilkách identifikovány molekulární složky, které účinek DEET zprostředkovávají. Je to především vysoce konzervovaný receptor zvaný protein Ir40a a soubor sensorických neuronů na tykadle octomilky. Byly identifikovány další látky, které stimulují stejný nervový okruh, a tak vyvolávají odpuzování u much a komárů. Možná to povede k výrobě levných a účinných náhražek DEET.

Podstatně zlevnit fotovoltaické články by mohly výzkumy prof. Andrewa M. Rappeho a Ilyi Grinberga z University of Pennsylvania ve Philadelphii, prof. Jonathana E. Spaniera z Drexler University tamtéž, a dalších jejich kolegů. Stávající fotovoltaické články tvoří dvě polovodivé vrstvy. Rozhraní mezi nimi je nutné k oddělení kladného a záporného náboje, které vzniknou pohlcením elektromagnetického vlnění. U oxidů kovů, které strukturou připomínají minerál perovskit (CaTiO₃), by mohla stačit vrstva jediná. Díky asymetrické struktuře se vyznačují dostatečnou vnitřní polarizací k oddělení náboje. Hlavní překážkou jejich využití je, že mají příliš velký tzv. zakázaný pás, tedy množství energie, které je nutné dodat k separaci náboje. Fotovoltaický jev se u nich projevuje jen při dopadu záření s dostatečnou energií. Mohou využít do 20% dopadajícího slunečního záření. Výše zmínění učenci připravili a testovali materiál o složení [KNbO₃]_0,99[BaNi_1/2Nb_1/2O₃]_0,01, který se vyznačuje přibližně polovičním zakázaným pásem a úměrně vyšší proudovou hustotou.

Tisková zpráva ČVUT: Tomáš Kořínek, Karel Dušek, Zbyněk Kocur a Vladimír Machula z Fakulty elektrotechnické ČVUT se podílejí na přípravě vědeckého experimentu Stratocaching, který je zároveň hrou pro širokou veřejnost. Kombinuje v sobě prvky dvou aktivit, které se v poslední době těší rostoucí popularitě: geocachingu a stratosférického balonového létání. Unikátní vědecký experiment, který je zároveň hrou pro širokou veřejnost, vzniká ve spolupráci s experty z ČVUT. Tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT se podílí na přípravě a testování elektronického vybavení gondoly balónu, který bude vypuštěn do stratosféry. Z něj bude v průběhu stoupání do výšky 30 kilometrů přenášeno video v reálném čase a po dosažení požadované výšky vypuštěno 10 GPS modulů v podobě javorového semínka – stratosférických kešek. "Jsem velice rád, že se můžeme experimentu zúčastnit, a to jak přípravou komunikační antény, tak otestováním systému v klimatické komoře fakulty," říká Zbyněk Kocur. Start balónu je naplánován na 16. listopadu 2013 v 9.00 hodin (datum a čas se může změnit při nevhodném počasí) v Praze-Libuši. Očekává se, že stratokešky po letu ze stratosféry dopadnou na zem tentýž den do 13.00 hodin a nahlásí svou polohu registrovaným hráčům. K dnešnímu dnu je do soutěže přihlášeno více než 9500 hráčů. Celý experiment můžete sledovat na stránce aa, kde se rovněž můžete registrovat do hry.

Růst kostí pomocí genové manipulace podpořil Satheesh Elangovan a Sheetal D'mello spolu se svými kolegy z University of Iowa. Na poškozené místo vpravili kolagenový gel s uměle připravenými plazmidy, jejichž DNA kódovala růstový faktor PDGF-B. Plazmid je malá, zpravidla kruhová molekula DNA, ze které lze vytvářet kopie. Vyskytují se zejména v bakteriálních buňkách, ale umíme je připravit i laboratorně. Při růstu poškozené kosti pronikaly kostní buňky do kolagenového gelu a pohlcovaly v něm umístěné plazmidy. Podle nich vytvářely bílkovinu PDGF-B, která stimulovala jejich další produkci. Rychlost růstu kosti vzrostla 14-krát. Svůj vliv měl i kolagenový gel, který rychlost růstu kosti zvyšoval i bez přítomnosti plazmidů, byť ne tak výrazně.

24. září se v Arabském moři objevil ostrov, zřejmě na základě zemětřesení, které postihlo jižní a střední Pákistán o síle 7,7 magnituda. Ostrov leží asi kilometr od Gwadarského pobřeží a je 50 m dlouhý, 20 m široký a 10 m vysoký a je zřejmě tvořen z vulkanického bahna smíšeného s methanem. Podobné ostrovy mívají životnost několika měsíců. Můžeme si ho prohlédnout na fotografii NASA.

S použitím velkého binokulárního teleskopu v Arizoně se podařilo zjistit, že trpasličí hvězda GJ3470, vzdálená od Země 31 parseků, je obíhána planetou GJ3470b. Z měření na vlnových délkách 357,5 nm a 963,5 nm, získáme odlišné efektivní průměry planety. Z rozdílu lze usuzovat na přítomnost bezoblačné atmosféry složené z nevelkých molekul. Rozptyl záření hvězdy v atmosféře by mohl obdobný jako na Zemi, takže i tamní obloha může být modrá. Provedená pozorování zároveň dokládají, že pozemní teleskopy mohou být použity i k popisu atmosféry různých vzdálených planet.

Společnost Solid Concepts Inc., která se specializuje na 3D tisk, oznámila, že vytiskla skutečnou pistoli z kovu. Jejich produkt vypadá profesionálně a vydržel 50 výstřelů bez úhony. Nejde o pouhou plastovou hračku schopnou několika výstřelů, jako v dosavadních pokusech. Z nerezové oceli vytiskli klasickou pistoli Colt 1911, zkonstruovanou Johnem Mosesem Browningem. Rukojeť je z nylonu plněného uhlíkovým vláknem. Společnost Solid Concepts zamýšlela svým pokusem předvést možnosti aditivních technologií, při kterých se materiál včetně kovů při výrobě přidává (3D tisk) a nikoliv odebírá, jako u klasického obrábění, broušení, vrtání. 3D tisk kovů je náročná technologie, která vyžaduje kromě zkušeností i složitá a nákladná zařízení. Solid Concepts patří v tomto oboru mezi nejlepší , takže nehrozí, že by jejich postup mohl opakovat amatér u sebe doma. Pistoli vytiskli ztavením kovového prášku laserovým paprskem po vrstvách. Střelbu z pistole si můžete prohlédnout na tomto videu.

Podstatně zvýšit účinnost fotovoltaických článků pomocí zvukových vln se podařilo vědcům z Queen Mary University of London a Imperial College London pod vedením prof. Jamese Durranta. Jde o velmi zajímavý jev, protože mechanické vlnění má výrazně nižší energii než sluneční záření, takže nikdo neočekával, že by se mohlo takto projevit. Fotovoltaický článek sestával z nanotyčinek z polovodivého a piezoelektrického oxidu zinečnatého ZnO, které překrýval polymerní film. Změna rozložení náboje v krystalu vlivem mechanického namáhání díky dopadajícím zvukovým vlnám zřejmě ovlivňuje strukturu vodivostního pásu, která je pro vznik fotovoltaické elektřiny velmi důležitá. Některé vlnové délky zvuku mají větší vliv než jiné.

Zkamenělý páreček kopulujícího druhohorního hmyzu Anthoscytina perpetua nalezl prof.Dong Ren se svým týmem z Metropolitní pedagogické univerzity v Beijingu ve 165 milionů let starých vrstvách v severovýchodní Číně. Drobný hmyz z čeledi Procercopidae při hledání obživy přeskakoval z rostliny na rostlinu. Obr.převzat z PLoS ONE 8(11): e78188. doi:10.1371/journal.pone.0078188. Nejde o jediný zajímavý nález profesorova týmu.

Kamenné bloky pro výstavbu Zakázaného města v čínském Beijingu přepravovali dělníci na saních po uměle vytvořených ledových cestách. Podrobný popis přepravy 123 tun těžkého kamene v zimě roku 1557 nalezl v textu z roku 1618 Jiang Li s kolegy z Beijingské vědecko-technologické univerzity. Nejprve připravili cestu poléváním země vodou. V tuhé severočínské zimě velmi rychle zmrzla. Těsně před saněmi ledový povrch znovu polévali vodou, čímž ještě snížili tření. Každý, kdo někdy vstoupil na ledovou plochu pokrytou vrstvičkou kapalné vody, ví, jak kluzký je to povrch. Vůz se 123 tun těžkým kamenem utáhne asi 1.500 lidí, sáně 350 a sáně na mokrém povrchu přibližně 50. Podařilo se dosáhnout výrazné úspory pracovních sil. Ne, že by nedostatek lidí byl čínským problémem. Zásadní rozdíl je zabezpečit a koordinovat práci 1.500 nebo 50 burlaků. Kameny se takto přepravovaly na vzdálenosti 70 km. Vodu zabezpečovaly studny vyhloubené podél cesty po pěti stech metrech.

vyhrála v soutěži společnosti Intel kalifornská středoškolačka Eesha Khare (nar.1995). Její rychle se dobíjející superkapacitor jako zdroj pro mobil a obdobná elektrická zařízení má skutečně velmi slušné parametry na úrovni světové špičky. Měrným výkonem (dříve nesprávně uvedeno "hustota energie") 20,5 kW/kg předčí ostatní. Klíčové jsou elektrody Eeshina superkapacitoru. Tvoří je nanotyčinky z hydrogenovaného oxidu titaničitého TiO₂ obalené polyanilinem [C₆H₄NH₂]_n. Experimentální práci provedla v laboratoři Dr. Yat Liho na University of California v Santa Cruz pod jeho dohledem. Na mezinárodním Intel International Science and Engineering Fair obdržela jednu ze tří hlavních cen spojenou s odměnou 50 tisíc USD. Do finále soutěže postoupilo 1.600 účastníků ze 70 zemí.

Pavel 5.11.2013: kW/kg asi není jednotkou hustoty energie.

5.11.2013: A čeho je kW/kg jednotkou? Jak navrhujete přeložit termín "power density"?

Pavel 6.11.2013: Hustota výkonu? Vzhledem k tomu, že kW je jednotka výkonu. Nebo tam chybí h? kWh/kg je skutečně jednotka hustoty energie.

7.11.2013: "h" tam nechybí :-), hustota energie (energy density) ve watthodinách je 20,1 Wh/kg.

Max 7.11.2013: Lepsi by byl zavedeny vyraz "merny vykon". "Hustota energie" je ponekud nejednoznacna.

7.11.2013: Máte pravdu, měrný výkon je ten správný výraz, opravuji.

ing.Břetislav Klápště 7.11.2013: Měrná energie nebo měrný výkon.

MP 7.12.2013:Měrný absorbovaný výkon (SAR, Specific Absorption Rate) je fyzikální veličina nejčastěji používaná k popisu absorpce výkonu (W/kg)

Při těžkých střevních infekcích je prospěšné kromě vybití patogenních bakterií antibiotiky napomoci k obnovení správné střevní mikroflóry. Dr.Thomas Louie z kanadské University of Calgary izoluje střevní bakterie ze stolice příbuzných nemocného. Začne je důkladně vyčištěné podávat několik dní po zahájení léčby antibiotiky. K obnovení kultury správných střevních bakterií je třeba podat 24 až 34 tabletek. Klinické testy, které proběhly na pacientech s infekcí bakterií Clostridium difficile, byly velmi úspěšné. Složení naší střevní mikroflóry je stabilní a není snadné ho ovlivnit. Rozhodně k tomu nestačí několik jogurtů, jak se nám snaží v televizní reklamě namluvit nejmenovaná mlékárna.

Nadbytek proteinu VIP (vasoactive intestinal polypeptide) zruší synchronizaci mezi mozkovými neurony, které zodpovídají za udržování cirkadiánního rytmu. Hormon VIP má v organismu řadu funkcí, kromě jiného za normální situace synchronizuje 20.000 neuronů suprachiasmatického jádra, části mozku o velikosti několika milimetrů zodpovídající za denní rytmus. Nachází se v hypothalamu, jež je částí mezimozku. VIP v nadbytku denní rytmus přeruší, takže při jeho podání bychom nemuseli při letech přes několik časových pásem prožívat nepříjemné pocity (jet lag). Při pokusech na myších to odhalil tým Erika D.Herzoga z Washington University. Vzhledem k tomu, že VIP ovlivňuje trávicí proces, kardiovaskulární systém, stimuluje sekreci růstového hormonu a spouští vaginální lubrikaci, by jeho podání mohlo mít řadu vedlejších účinků, takže od použitelné tabletky jsme ještě velmi daleko.