Na známé britské závodní dráze v Brands Hatch můžeme dnes při závodech Formule 3 vidět premiéru závodní auta, které silně využívá materiály přátelské k životnímu prostředí. Konstrukční tým vedený Dr.Kerry Kirwanem z University of Warwick sestrojil jeho karoserii z lněného plátna a recyklovaných uhlíkových vláken a pryskyřice. Volant zhotovili z celulózy získané z mrkve. Jako maziva užívají rostlinné oleje a palivem připravují z čokoládového másla a živočišných tuků. Dosáhne rychlosti skoro 220 km/hod, ke stovce se přiblíží za 2,5 s.

Kdo má ruce, zkoumá grafen (akademon.cz 22.10.2004). Musíme však připustit, že jde o velmi perspektivní sloučeninu s řadou zajímavých vlastností. Americko-britsko-italský tým tvořený Paoloem Lacovigem, Monicou Pozzovou, Dariem Alfčem, Paolem Vilmercatim, Alessandrem Baraldim a Silvanem Lizzitem zjistil, že při depozici uhlíku z par na iridiovém povrchu vznikají grafenové kopule. Atomy uhlíku po jejich obvodu jsou pevně přichycena na iridium, interakce ve středu grafenového plátku je slabší, než mezi ním a podkladem se objeví dutina. Britsko-taiwanský vědecký tým z Imperial College London a Národní taiwanské univerzity pozoroval modrou fluorescenci oxidovaného grafenu v roztoku. Působíme-li na uhlíkové nanotrubice velmi agresivním činidlem z kyseliny sírové a manganistanu draselného, dojde k jejich oxidaci a otevření na droboučké plátky. Jsou tak malé, že se bez problémů rozptýlí ve vodě. Látek, jež podrží svou modrou fluorescenci i ve vodném roztoku, není příliš mnoho.

Jiri Cervenka a Kees Flipse z Technische Universiteit Eindhoven a Mikhail Katsnelson z Radboud Universiteit Nijmegen zjistili, že grafit může vykazovat slabé feromagnetické chování. Ferromagnetismus, výrazné magnetické chování, byl poprvé pozorován u železa. Vyznačují se jím látky, u nichž magnetické momenty jednotlivých atomů se mohou souhlasně orientovat ve velkých oblastech. Ve vrstevnaté struktuře grafitu tyto oblasti mohou být vytvářeny rozsáhlejšími rovinnými nespojitostmi ve struktuře.

Fagocytóza, která odstraňuje buňky určené k zániku v nejrůznějších tkáních je zajímavá v tom, že buňky určené k apoptóze nelze téměř nalézt. Je to zřejmě dáno tím, že apoptotické buňky vysílají signály typu „najdi mě“ a ty jsou rychle rozeznány pohyblivými fagocyty, jako jsou monocyty, makrofágy a dendritické buňky. Američtí vědci nyní prokázali, že signály tvoří ATP a UTP (v ekvimolárních koncentracích) závislé na kaspáze a ty upozorňují na přítomnost k smrti připravených buněk. Rozhodujícím sensorem pro tyto nukleotidy je receptor P2Y2.

Klíčovým bodem v historii techniky byl přechod od jednoduchých sekáčků používaných nejranějšími hominidy používajícími kamenné nástroje k dvoustranným nástrojům známým jako ruční sekyry. Dlouhá doba, která uplynula mezi existencí sekyr v Asii a jejich objevem v Evropě – okolo milionu let, byla dlouho záhadou pro paleoantropology. Předpokládalo se, že první sekyry se objevily v Evropě před půl milionem let, ale nyní se našly v jižním Španělsku na dvou lokalitách sekyry staré 0,76–0,90 milionů let, což zkracuje výrazně interval mezi asijskými a evropskými nástroji.

Pan Vladimír Černák 12.12.2009: 1. Jaká datovací metoda byla užita k stanovení stáří té španělské sekerky? 2. Jakému druhu hominida je nález přisuzován?

Prof. Dr. Arnošt Kotyk 12.12.2009: vždy mě potěší zájem sledovatele Akadémonu. Bohužel tentokrát ho moc nepotěším, protože metoda datování kamených nástrojů v původním článku v Nature zmíněna nyní. Podle věku sekery to musil být Homo erectus, kdo s ní zacházel.

akademon.cz 12.12.2009: Na stáří kamenných nástrojů se zpravidla usuzuje podle stáří vrstvy, v níž byly nalezeny.

Podle studie provedené týmem z Glasgow University vnímají západní Indoevropané a obyvatelé východní Asie jinak výrazy tváře související s našimi emocemi. Obyvatelé Dálného Východu se více soustředí na oči, takže výraz tváře, který my chápeme jako „strach“ vnímají spíše jako „údiv“ a „znechucení“ jako „hněv“. V této souvislosti nejsou bez zajímavosti rozdíly v používaných emotikonech (vlevo je standardní evropsko-americký tvar, vpravo východoasijský):

Naše tělo toho o nás může prozradit více, než si myslíme nebo než chceme. Gil Luria a Sara Rosenblum z izraelské Haifské univerzity při studii provedené na 34 dobrovolnících zjistili, že při psaní lživého textu tlačíme více na podložku a děláme delší tahy, jako bychom chtěli větším důrazem na písmo podpořit nepravdivý text.

2.11.2016: Civilizací málo dotčení obyvatelé Trobriandských ostrovů poblíž Nové Guineje interpretují výrazy tváře ještě poněkud jiným způsobem. Náš výraz strachu vnímají jako vztek nebo zuřivost. Zjistili to Carlos Crivelli a José-Miguel Fernández-Dols z Universidad Autónoma de Madrid s dalšími kolegy. Při svých experimentech se nespokojili s pouhým ukazováním obrázků obličejů s různými emocemi. Pokusným osobám předváděli kratinké kreslené příběhy podle nichž měli vybrat obrázek s emocí zapadající do příběhu. Obdobně v novozélandském tradičním tanci haka narazíme na výrazy tanečníků, které chápeme jako strach. Pro Maory znamená posměšnou zuřivost.

Průměrná teplota povrchu oceánů v červnu a červenci 2009 byla 17 °C, což je nejvyšší teplota od roku 1880.

p.Tomáš Vodička 15.10.2009: To bych rád věděl, jak v roce 1880 měřili průměrnou teplotu hladiny oceánů?

Tisková zpráva ČVUT: Podle zveřejněného prestižního žebříčku univerzit britských The Times (Times Higher Education Supplement) se ČVUT umístilo na 394. místě, dostalo se tedy poprvé v tomto žebříčku do čtvrté stovky nejlepších univerzit na světě z více než 8 tisíc univerzit. Tradičně nejvýše hodnocená česká univerzita – Univerzita Karlova – se umístila na 229. místě, zatímco žádná jiná česká univerzita se mezi zveřejněných top 400 nedostala.

Zároveň byl zveřejněn tento žebříček pouze pro technologické univerzity a zde ČVUT zabodovalo dokonce na 171. místě, což je zlepšení o více než 50 míst oproti loňskému roku.

„ČVUT již před dvěma lety zavedlo nový motivační systém financování výzkumu pro své akademické pracovníky, který se výrazně podílí na zlepšení pozice ČVUT v mezinárodních hodnoceních,“ říká profesor Václav Havlíček, rektor ČVUT. Podle mezinárodně uznávaných standardů díky tomuto systému v letošním roce vzrostl meziročně výkon ČVUT ve výzkumu o 19% podle databáze Web of Science, zatímco výkon České republiky jako celku vzrostl o 6%. Výkon ČVUT ve výzkumu je hodnocen centrálně napříč univerzitou a motivační bonusy jsou poukazovány přímo zaměstnancům. Nejlepší profesoři takto získají významné posílení svých mezd.

Také v oblasti studia se ČVUT v posledních několika letech silně zaměřuje na zvyšování kvality. V letošním roce například proběhl průzkum mezi absolventy ČVUT s ohledem na jejich uplatnění v praxi podle jednotlivých studijních programů. Ukazuje se, že absolventi ČVUT dosahují poměrně rychle řídicí pozice a tomu odpovídají i jejich mzdy.

„Výsledky letošního mezinárodního hodnocení pro The Times Higher Education Supplement považujeme za ocenění výborné práce všech pracovníků a studentů ČVUT. Hodnocení potvrzuje, že ČVUT se důraz na zvyšování kvality výzkumu i výuky na úkor kvantity vyplácí a v mezinárodním srovnání rychle stoupá. Věříme, že by se nám mohlo brzy podařit dostat se do třetí stovky na světě,“ doplňuje prorektor ČVUT Jaroslav Kuba.

akademon.cz 11.9.2009: Oproti loňské 401 až 500 pozici nepochybně nevelký krok vpřed. Důležitý je trend.

Zdroj: www.topuniversities.com

V polovině října předvedl Christopher Solomon z University of Kent v Canterbury software EFIT-V systém, který podstatným způsobem usnadní práci policejních kresličů při vytváření portrétů neznámých pachatelů trestných činů podle výpovědí svědků. Na základě popisu vytváří program stále se zpřesňující obraz pachatele, přičemž využívá softwaru pro studium turbulencí atmosféry a poznatky o vývoji tváře z výpůjčené z nauky o evoluci. Testuje se v několika evropských zemích.

Skupina studentů z MIT vyvinula speciální střešní tašku, která je za teplého počasí světlá, zatímco za chladu ztmavne. Ušetří tím náklady na vytápění popř.ochlazování budovy. Ve světlém stavu odráží 80% dopadajícího záření, zatímco v tmavém pouhých 30%. Povrch Thermeleonu, jak se nová krytina jmenuje, pokrývá vrstva polymeru rozpuštěného ve vodě. Roztok je průhledný, takže světlo dopadá na tmavý povrch pod ním. Při vzrůstu teploty se polymer začne od vody oddělovat a vytváří kapičky, takže taška zbělá. Dalším krokem bude nátěrová hmota stejných vlastností, kterou by stačilo pokrýt povrch stávajících střech.

Česká vědecká komunita již dlouho upozorňuje, že v České republice chybí odborné komplexní zázemí pro molekulární biotechnologie, zejména ty, které by byly aplikovány v lidské a veterinární medicíně, ve farmaceutickém průmyslu a v dalších specializovaných průmyslových a zemědělských odvětvích. Navrhuje se proto vytvořit centrum biotechnologického a biomedicínského výzkumu (BIOCEV), v němž by se soustředili odborníci z několika partnerských pracovišť, kteří by založili či posílili skupiny mladších talentovaných kolegů tak, aby tento nedostatek byl komplexně ošetřen a citelná mezera v odborném zázemí byla postupně zaplněna.

Projektu BIOCEV se zúčastní pět ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Biotechnologický ústav) a dvě fakulty Univerzity Karlovy (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta). Centrum by mělo být vybudováno ve Vestci ve Středočeském kraji, který trpí odlivem pracovních sil do Prahy. Jedním z cílů BIOCEV je zvrátit tento trend a vybudovat vědecko-technologické centrum, které by umožnilo rozvoj regionu Vestec a vytvořilo pracovní příležitosti pro kvalifikované i pomocné síly.

Program BIOCEV bude postaven na třech pilířích. Je to jednak samotný odborný program, který by byl silně orientován na spolupráci s biotechnologickými firmami, ale současně by měl prvotřídní vědecké výstupy, dále centrální laboratoře (tzv. facility), sloužící jednak k zabezpečení tohoto odborného programu a poskytující state-of-the-art servis široké odborné veřejnosti, a konečně je to výuka zejména Ph.D. studentů, ale i studentů magisterského studia a školení firemních pracovníků.

Cílem projektu je vytvořit centrum excelentní vědy a současně zázemí pro aplikace výsledků moderního biologického výzkumu v prakticky orientovaných projektech. Vytvoří se pět programových okruhů, a to Funkční genomika, Buněčná biologie a virologie, Strukturní biologie a proteinové inženýrství, Biomateriály a tkáňové inženýrství a Vývoj léčebných a diagnostických postupů. BIOCEV je navržen tak, aby bylo od samého počátku jeho činnosti možné navazovat na projekty, v nichž se již úspěšně rozvíjí spolupráce s firemní sférou. Mnoho projektů, které by tvořily páteř BIOCEV, již vedlo k patentování původních nálezů a k realizaci patentů. Současně se počítá s tím, že se v BIOCEV vyškolí odborníci, kteří by ve spolupráci se stávajícími firmami nebo po založení vlastních firem byli schopni nové aplikace realizovat a dále rozvíjet. Uživateli výsledků práce BIOCEV by tedy byly jednak již stávající biotechnologické a jiné firmy, ale i nově zakládané společnosti. Některé výsledky budou realizovány formou specializovaných počítačových programů, použitelných jednak pro další výzkum, například ve strukturní biologii, ale též pro návrh nových struktur biologicky účinných (bio)polymerů. Centrum má byt postaveno v těsném sousedství několika biotechnologických firem (Exbio, Vidia a další) a má s nimi úzce spolupracovat. Tato spolupráce již byla navázána a vedla k úspěšným realizacím.

Kromě těchto ryze praktických výstupů má ale BIOCEV ambice stát se vedoucím pracovištěm garantujícím další rozvoj molekulárních a buněčných biotechnologií. Tato ambice je realistická, protože všechny výzkumné skupiny jsou vedeny nebo jsou složeny z renomovaných zkušených vědců, což lze ověřit v odborných životopisech pracovníků. V této souvislosti budou hlavními výstupy publikace původních poznatků. Cílovými periodiky budou mezinárodní vědecké časopisy s recenzním řízením a vysokým impaktovým faktorem.

Vědecký tým z Purdue University, NASA, Air Force Office of Scientific Research a Pennsylvania State University vedený prof. Stevenem Sonem vyvinul a odzkoušel nové pevné raketové palivo. Tvoří ho zmrzlá směs nanočástic hliníku o průměru 80 nm a vody. Extrémně malé částice reagují mnohem ochotněji než velké kusy téhož materiálu. Např. u železa byl obdobný jev pozorován již dávno. Pyroforické železo tvořené drobnými částicemi se na vzduchu samo vznítí. Po zapálení nového palivové směsi začnou nanočástice hliníku reagovat s vodou za vývoje tepla. Zároveň vzniká vodík, který je možné jímat a využít třeba v palivovém článku. ALICE, jak se nové palivo jmenuje, je výrazně šetrnější k životnímu prostředí, protože součástí standardních směsí jsou chloristany, při jejich spálení se do vzduchu uvolňuje kyselina chlorovodíková. A není ji málo, protože oba pomocné motory raketoplánu obsahují dohromady 700 t chloristanu amonného. Nevýhodou je, že palivo ALICE je nutné uchovávat za snížené teploty, protože jinak by reakce pomalu probíhala samovolně a jeho kvalita by se podstatně snížila. Vzhledem k jednoduché přípravě není nutné vytvářet zásoby.

Ve čtvrtek 8.10. proběhne od 13:45 slavnostní zahájení výstavby ornitologického parku Josefovské louky – první soukromé ornitologické rezervace v ČR. Stane se tak přímo na lokalitě poblíž Města Jaroměře ve východních Čechách.

Součástí slavnosti, na níž přislíbili účast i představitelé samosprávy, kraje i centrálních institucí, bude slavnostní vztyčení hnízdní podložky pro čápa bílého. V následujících dnech pak se pak na lokalitě objeví těžká technika, která začne hloubit první jezírka pro ptáky, obojživelníky další mokřadní živočichy a rostliny.

Více informací o Ornitologickém parku Josefovské louky najdete zde.

Nobelovu cenu za chemii získali pro rok 2009 obdrželi rovným dílem Venkatraman Ramakrišnan (MRC Laboratory of Molecular Biology, Cambridge, Velká Británie), Thomas A. Steitz (Yale University) a Ada E. Yonath (Weizmann Institute of Science Rehovot, Izrael)za studium struktury a funkce ribozomů.

Transferová RNA (tRNA) patří mezi nejrozšířenější molekuly v buňkách, kde dekódují informaci přenášenou informační RNA (mRNA) z ribosomů. V eukaryontních buňkách se tRNA aktivně přenášejí z místa syntézy v jádře na příslušné místo v cytosolu. To umožňuje jaderně-cytoplasmatický transportní faktor z rodiny karyoferinů-beta (Xpot, známý jako Los1 v Saccharomyces cerevisiae). Byla nyní popsána struktura Xpot ze Schizosaccharomyces pombe v komplexu s tRNA a GTPázou Ran a též struktura volné Xpot. Tato látka prochází velkou konformační změnou při vazbě nákladu, kdy se obalí okolo tRNA a váže k sobě 3´- i 5´-konce tRNA. To vysvětluje, jak Xpot rozezná všechny zralé tRNA v buňce a odliší je od těch, které nebyly dosud řádně zpracovány a které nemají být exportovány z jádra.

Polovinu Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2009 obdržel Charles K. Kao (Standard Telecommunication Laboratories v Harlow ve Velké Británii a Hongkongská univerzita) za zásadní objevy týkající se přenosu světla v optických vláknech. Po jedné čtvrtině dostali Willard S. Boyle a George E. Smith, oba z Bell Laboratories, za objev zobrazovacího polovodičového obvodu - CCD snímače.

Pracovníci Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii izolovali křemíkové nanodráty 20–40 nm v průměru tím, že je pokryli lipidovou membránou. Přidali pak proteiny, které tvoří membránové kanály, a zjistili, že tok iontů membránovými póry vyvolal elektrický potenciál na nanodrátu. Podobně pak aplikace elektrického pole na nanodrát vyvolala otevření proteinových kanálů v membráně.

Nobelovu cena za fyziologii a lékařství pro rok 2009 obdrželi rovným dílem Elizabeth H. Blackburn z University of California, San Francisco, Carol W. Greider z Johns Hopkins University a Jack W. Szostak z Harvard Medical School za objev, jak telomery a enzym telomeráza chrání chromozomy.

Jihokorejský tým z Inha Univerzity vedeným Sungryulem Yunem připravil polovodivý papír, když mezi jeho celulózová vlákna vpravili uhlíkové nanotrubice. Z nového materiálu lze připravit flexibilní elektronické součástky napařením tenkých kovových elektrod.

Důležitou součástí elektrických zařízení, jejichž některé části rotují (elektromotory, generátory), jsou speciální elektrické kontakty, které zajišťují vodivé propojení statické a rotující části. Dosud se využívá jakýchsi kartáčů z mědi a uhlíku. Vědci z americké Rice University a finské Oulské univerzity pod vedením prof. Pulickela Ajayana zjistili, že při použití uhlíkových nanotrubic klesne odpor takových součástek až desetkrát.

Ryo Kitaura se svými kolegy z Nagoyské univerzity využil uhlíkových nanotrubic jako forem pro vytváření extrémně tenkých nanodrátů. V jejich vnitřku kovový nanodrát vzniká usazování jednotlivých atomů z par. Podařilo se dokonce připravit nanodrát tvořený jedinou řadou atomů. Sturkturu uhlíkových nanotrubic vidíme na obrázku (obr. Institute of Physics).

Vědci z Duke University, University of Arizona a Arizona State University dospěli k závěru, že slepé střevo u savců není nepotřebným pozůstatkem evoluce, nýbrž bezpečným útočištěm pro užitečné druhy baktérií, které potřebujeme k trávení. Po střevních infekcích se pak snadno znovu rozšíří do celého střeva. Genetické studie ukázaly, že slepé střevo se objevilo v průběhu evoluce celkem dvakrát, poprvé před 80 miliony let. Poprvé u vačnatců a podruhé u hlodavců na linii vedoucí až k člověku. Rovněž se vyskytuje u většiny primátů a hlodavců. Celý výzkum koordinoval Doc.William Parker z Duke University Medical Center.

Po sedmiletém úsilí dokončil planetologický tým z Johns Hopkins University vedený Wesem Pattersonem geologickou mapu Jupiterova největšího měsíce Ganymedes. Vycházeli přitom ze snímků, které pořídily družice Voyager 1 a 2 i sonda Galileo.

Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter vypouštěná NASA ukončila fázi testování a kalibrace a zahájila mapování oblasti jižního pólu Měsíce, která je ze Země špatně viditelná. Během roku má vytvořit zatím nejpodrobnější mapu měsíčního povrchu, nad kterým se pohybuje v nejmenší možné vzdálenosti 50 km. Svou vlastní třírozměrnou mapu Měsíce dokončila Čína v rámci přípravy na vyslání své měsíční mise s lidskou posádkou. Podklady pro ni poskytly snímky pořízené první čínskou lunární družicí Čchang-e 1.

Přístroj Moon Mineralogy Mapper pro zkoumání geologických struktur na Měsíci pomocí infračerveného záření, který NASA umístila na palubu indické družice Chandrayaan-1, zjistil stopy vody v některých horninách na jeho povrchu.

akademon.cz 20.3.2012: U. S. Geological Survey vydal geologickou mapu Jupiterova měsíce Io, kterou sestavil tým amerických vědců zejména z Arizona State University. Na základě pozorování družic Voyager a Galileo se na povrchu podařilo rozlišit 19 různých typů materiálů. Celkový obraz doplňují místa aktivní vulkanické činnosti.

Lesklý povrch vnitřku lastury perlorodky vzniká z jeho světlo lámajících složek. Především jde o aragonit, druh uhličitanu vápenatého, který se váže na organické molekuly. Japonští vědci nyní objevili dva proteiny, které jsou klíčové při tvorbě perleti. Při studiu lastury japonského mlže Pinctada fucata zjistili, že protein Pif80 specificky váže krystaly aragonitu. Další protein Pif97 přispívá k tvorbě komplexu, který asistuje při tvorbě krystalů aragonitu, jež jsou pak uspořádány ve vrstvách organického materiálu.

Studie, kterou provedl mezinárodní tým paleontologů vedený Ewanem D.S. Wolffem z americké University of Wisconsin-Madison a Stevenem W. Salisburym z australské University of Queensland, ukázala, že druhohorní ještěři trpěli obdobnou infekcí, jako dnešní ptáci. Na dochovaných čelistech deseti exemplářů ještěra Tyrannosaurus Rex nalezli stejné patologické změny, jaké současným dravcům způsobuje infekce prvokem bičenkou Trichomonas gallinae. Nákaza postupně zachvacuje čelisti a krk, a znemožní zvířeti přijímat potravu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. č. 131 z 2. října 2009

V rámci Světového kosmického týdne se bude v Praze konat Světový kongres Asociace kosmických cestovatelů ASE Prague 2009, kterého se zúčastní více než 50 kosmonautů a astronautů z celého světa. Jedním z hlavních bodů tohoto kongresu je popularizace a propagace kosmonautiky.

V letošním roce si světová kosmonautika připomněla 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. I v České republice měly tyto oslavy náležitou odezvu: americký astronaut Andrew Feustel při svém letošním letu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu s sebou do vesmíru vzal básnickou sbírku Jana Nerudy Písně kosmické a v srpnu je potom přivezl do České republiky. Na podzim si připomeneme ještě 40. výročí startu družice Interkosmos 1 s prvním československým přístrojem na palubě.

Světový kosmický týden (World Space Week, WSW) vyhlašuje Organizace spojených národů OSN od roku 1999 jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky: vypuštění první umělé družice světa (4. 10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. 10. 1967). Mezi hlavní mediálně známé osobnosti, které svými jmény zaštiťují celosvětovou kampaň World Space Week, patří například astronaut Buzz Aldrin (druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce) nebo herec Tom Hanks.

Česká republika se akcí Světového kosmického týdne účastní od roku 2002, kdy byla koordinací všech národních aktivit pověřena Česká kosmická kancelář (Czech Space Office, CSO).

Mottem Světového kosmického týdne 2009 je Vesmír pro vzdělávání (Space for Education). Vesmír pro nás do budoucna může být štědrým zdrojem poznání, ale i místem pro lidskou expanzi a naši novou existenci…

Do aktivit Světového kosmického týdne se každoročně v České republice zapojují desítky hvězdáren, škol, klubů a dalších organizací a jednotlivců. V roce 2008 byla Česká republika vyhlášena jako stát s největším počtem uskutečněných akcí a programů mezi více než padesáti zúčastněnými státy z celého světa (http://www.czechspace.cz/cs/vzdelavani/wsw2008).

O plánovaných akcích Světového kosmického týdne 2009 informuje na svých webových stránkách Česká kosmická kancelář.

Kosmonautika má pevné místo v každodenním životě lidí na naší planetě. Setkáváme se s ní prakticky každý den, i když to většina z nás ani nevnímá (předpověď počasí, satelitní televizní, rozhlasové a datové přenosy, nové materiály, vědecký výzkum, internet, radiokomunikace, navigace atd.). Světový kosmický týden ukazuje především mladým lidem, že kosmonautika je zajímavý a poutavý obor plný překvapení a nových možností.

Oficciální stránku Světového kosmického týdne v ČR najdeme zde.

Většina studií arktického oteplování se věnovala teplotám v létě, ale nová studie v Journal of Ecology naznačuje, že vegetace může být poškozena nezvykle teplým zimním počasím. Ukázalo se, že horská šícha (Empetrum hermaphroditum), keř rostoucí v severozápadní Skandinávii, byl postižen teplým prosincem 2007, takže v následujícím létě byl celkový růst na ploše okolo 1400 čtverečných kilometrů o 20 % nižší než v předchozím roce.

Minulý čtvrtek předvedla společnost Honda Motor své nové miniaturní vozítko pro jednu osobu. Lithiovými bateriemi napájené 65 cm vysoké zařízení neobvyklého tvaru má zabudovaný systém udržování stability, takže jízda na něm není ekvilibristickým kouskem přestože to tak vypadá. Pohybovat se dokáže i samostatně, což je důležité i proto, že vahou 10 kg se sotva může řadit mezi přenosná zařízení. Na snímku vidíme předsedu představenstva společnosti Honda Motor Takanobu Ito při jízdě na U3-X (foto Honda Motors).