Hmotnost těžko zachytitelného neutrina byla zjištěna jako méně než 0,28 elektronvoltu, což je nejnižší horní mez dosud předpokládaná. K zjištění hmotnosti této částice badatelé z University College v Londýně konstruovali mapu distribuce hustoty v 700 000 galaxiích. Neutrina jsou schopna potlačit růst galaxií a toto potlačení narůstá s velikostí neutrin.

Christopher Reddy se svými kolegy z Woods Hole Oceanographic Institution z odebraných vzorků soudí, že ropa unikající z poškozeného vrtu Deepwater Horizon společnosti BP vytvořila v hloubce okolo 1.000 metrů pod hladinou Mexického zálivu vrstvu 2 km širokou, 35 km dlouhou a 200 metrů silnou. Studie Terryho Hazena a jeho kolegů z Lawrence Berkeley National Laboratory tvrdí, že naprostou většinu ropného znečištění uniklého z vrtu již degradovaly bakterie. Se svou troškou do mlýna přišli i konstruktéři z MIT. Předvedli plovoucího robota, který čistí vodu znečištěnou ropou. Základem je běžící pás, pokrytý speciálně vyvinutým nanomateriál, který pohlcuje velké množství ropy. Znečištění se zachytí na pás, který stopy ropy dopraví do sběrné nádrže, odkud znovu vyjede ven zachytit další.

Tým chemiků z University of Washington v Seattlu pod vedením Daniela Gamelina připravil manganem dopované polovodivé nanokrystaly, které vykazují zvláštní druh luminiscence. Po excitaci vyzařují na dvou vlnových délkách. Poměr jejích intenzit velmi silně závisí na teplotě, takže jich lze užít jako citlivých miniaturních teploměrů. Bez problémů lze tímto způsobem rozeznat změnu teploty o 0,2 stupně Celsia.

19. března 2010 objevili vědci nejnovější astronomický objekt nazvaný magnetar. Tři týdny vysílala tato hvězda slabé výrony rentgenového záření a pak umlkla. Magnetary jsou neutronové hvězdy obklopené obrovským magnetickým polem s nepředvídatelným „výbušným“ chováním. Poslední magnetar byl prozkoumín pomocí specifických teleskopů a zjištěno, že jeho rotační doba je pouhých 7,56 sekund (!).

Malé sRNA (s méně než 200 nukleotidy) vykazují v lidských buňkách nečekanou komplexitu díly přítomnosti stotisíců různých sRNA. Tyto sRNA nejsou pouze degradační produkty delších transkriptů; objevují se další nové transkripty, ale zřejmě i nové biochemické dráhy fungující v buňce. Ukázalo se (díky výzkumu tuctu amerických vědců), že existuje dosud neznámý krycí (capping) mechanismus působící na rozštěpení RNA. Lidské buňky obsahují nový typ sRNA s mimogenomově kódovanými 5´-poly(U)-konci. Přítomnost takových RNA na konci genů, zvláště na 3´-koncích známých mRNA, naznačuje i dosud nepopsaný způsob endogenního kopírování RNA. Tato dráha může působit na mnoha genech se specifickým obohacením určitých složek translačního mechanismu. Tyto geny jsou po stranách sdíleny 3´-polyadenylovanými sRNA, které se pravděpodobně kryjí mechanismem capping.

Prof. Len Harrison a Dr.John Wentworth z australského Walter and Eliza Hall Institute objasnili spojení mezi obezitou a cukrovkou. Představuje je jeden druh makrofágů (jeden z typů bílých krvinek). Pokud doputují do tukové tkáně, začnou uvolňovat cytokiny, což jsou menší signální proteiny. A právě jeden z nich způsobuje necitlivost buněk vůči inzulínu.

akademon.cz 3.9.2010: Jerrold Olefsky se svými kolegy z San Diego School of Medicine vysvětlil blahodárné působení omega-3 mastných kyselin z rybího tuku. Váží se na receptory makrofágů a zlepšují tak citlivost organismu k inzulínu.

Hui Zhao z University of Kansas se svým studentem Lalani Werakem studovali interakce dopadajícího laserového paprsku se spinovým proudem a odhalili tak jednoduchou metodu jejich měření. Jejich experimenty mohou mít velký význam pro dynamicky se rozvíjející odvětví spintroniky, která by v budoucnu mohla nahradit elektroniku. Při toku spinových proudů se neuvolňuje Joulovo teplo, takže součástky se nezahřívají. Dosavadní způsoby detekci byly založeny na Hallově jevu, což je mnohem složitější.

Tisková zpráva ČVUT: Univerzitní tým CTU CarTech složený ze studentů ČVUT v Praze se podruhé zúčastnil celosvětové konstrukční soutěže Formula Student/SAE s formulovým vozem, který si v rámci školních projektů sami navrhli a postavili. Soutěž se konala od 4. do 8. srpna 2010 na okruhu Hockenheim v Německu. Tým ČVUT zde byl jediný český zástupce a v soutěži 77 týmů z celého světa obsadil celkové 18 místo.

Na soutěži nechyběly tradiční silné evropské týmy z Německa, Rakouska, Itálie či Španělska, ale přijely také americké a kanadské týmy, novinkou byly týmy z Egypta a Íránu. Soutěž je rozdělena na statické a dynamické disciplíny, vítěze určuje součet bodů ze všech disciplín. V rámci statických disciplín porotci hodnotí technickou úroveň vozů a jejich tvůrců, výrobu, zpracování vozu a obchodní schopnosti týmu. V rámci dynamických disciplín je hodnocena rychlost vozu v akceleraci, při jízdě v osmičce a na závodní trati. Hlavní disciplína je vytrvalostní závod na 22 km s výměnou jezdců v polovině, při které se zároveň hodnotí spotřeba paliva. O vítězi rozhoduje dosažený čas v závodě.

„Základem úspěchu bylo dojet všechny disciplíny. Mezi týmy, které jsou v soutěži také teprve druhým rokem a můžeme se s nimi přímo porovnat, jsme byli nejlepší, což dokazuje, jak meziročně stoupla výkonnost týmu,“ uvedl Ing. Radek Tichánek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT.

Letošní typ vozu FS.02 ideově vychází z loňské konstrukce. Byl však kompletně přepracovaný s cílem maximálně snížit hmotnost vozu. Celková hmotnost je nyní 275,7 kg bez jezdce. Pro srovnání vůz FS.01 vážil bez jezdce 339 kg. Největší změny jsou v konstrukci rámu, který je nyní z tenkostěnných vysoko-pevnostních ocelových trubek a je vyztužený lepenými panely z uhlíkového kompozitu sendvičové konstrukce. Velké změny byly provedeny v oblasti pohonu vozu, kde byl použit lehčí diferenciál a nahrazeny ocelové díly lehčími hliníkovými, všude tam, kde pevnostně vyhovovaly.

Všechna kola jsou nezávisle zavěšena ve více-prvkových závěsech, těhlice kol jsou odlévané z hořčíkové slitiny. Vůz má dva nezávislé okruhy brzd a brzděna všechna čtyři kola. K pohonu slouží motocyklový motor YAMAHA R6 2007 o zdvihovém objemu 600 ccm a ve verzi s restriktorem v sání dosahuje výkonu 63 kW. Na motoru bylo provedeno mnoho úprav nutných pro použití motocyklového motoru ve formuli. Kompletně nové je sací a výfukové potrubí, chladící a palivový okruh. Motor je řízen programovatelnou řídící jednotkou. Elektronika vozu, včetně telemetrie, je kompletně z dílny studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Vůz vzniká v dílnách Fakulty strojní ČVUT v Praze a podílí se na něm mnoho ústavů fakulty, jako jsou Ústav strojírenské technologie a technologie obrábění (odlévání těhlic, zapůjčení techniky pro svařování a výroby kompozitů , obrábění modelu airboxu), Ústav mechaniky (kompozity, rapid-prototyping, pevnostní zkoušky materiálů a lepených spojů), Ústav mechaniky tekutin (aerodynamika). Kompletace vozu, výroba drobných komponent, svařování rámu a výroba karoserie probíhá v dílně Ústavu automobilů, měření motoru je prováděno v laboratořích Ústavu automobilů na Julisce.

Generálním partnerem projektu je Škoda Auto, a.s. která dlouhodobě finančně podporuje aktivity studentů, organizuje pro ně exkurze a odborné konzultace. Dále je do projektu zapojeno více než sedm podniků, které se podílejí na finanční podpoře nebo výrobě komponent vozu na základě studentských návrhů. Jedná se např. o aplikace kompozitních struktur při odlehčování konstrukce vozu (ČVUT MediaLab, Henkel), konstrukci brzdové soustavy (TRW Automotive), elektro-pneumatické řazení (Festo), systém sběru dat při měření motoru (Kistler, National Instruments a HBM), deformační testy (TÜV SÜD Czech) a výroby komponent vozu (Swell, Faurecia).

Více informací o formuli ČVUT najdete na http://www.cartech.cvut.cz/

Malay K. Mazumder se svým týmem z Boston University představil novou technologii pro odstraňování prachu z fotovoltaických článků. Skleněná nebo plastová deska, která kryje povrch fotovoltaického článku, se pokryje vrstvou s velkým elektrickým odporem. Její vodivost je přesně taková, aby umožnila rychlé nabití. Čidlo sleduje množství usazeného prachu. Překročí-li únosnou mez, sepne obvod, který krycí vrstvu nabije kladným nábojem. Usazený prach odskočí sám. Jde o jednu z technologií, které se vyvíjejí pro misi k Marsu, své uplatnění najde i v pozemských podmínkách. Velké fotovoltaické elektrárny najdeme v oblastech s vysokým slunečním svitem, jež jsou zároveň dosti suché, a tudíž prašné. Neodstraňujeme-li usazující se prach, může výkon solárního panelu během roku klesnout až o desítky procent. Je otázkou, zdali stejnou práci podstatně levněji by neodvedla uklízečka vybavená jemným košťátkem. Její nasazení ve vesmíru nepřipadá v úvahu, avšak na Zemi by mohla představovat ekonomičtější variantu.

Při proteosyntéze se transferová RNA pohybuje postupně podél míst A, P a E na ribosomu, tak jak se aminokyseliny připojují k rostoucímu peptidovému řetězci. Tento pohyb je doprovázen velkými konformačními posuny. Nyní byly zpracovány téměř dva miliony obrázků ribosomů pomocí elektronové kryomikroskopie a bylo zjištěno, že konformační změny jsou poháněny termálně (tedy Brownovým pohybem) a že způsobují přímý pohyb transferové RNA podél úzké dráhy na ribosomu.

Japonská společnost Shiken vyrobila první sérii speciálních zubních kartáčků, jež navrhl Kunio Komiyama, emeritní profesor stomatologie z University of Saskatchewan, již před 15 lety. Fotovoltaický článek na rukojeti zubního kartáčku vyrábí elektřinu, která proudí vodičem do štětinek na druhém konci kartáčku. Při dotyku štětinky a vnitřku ústní dutiny začne díky protékajícímu proudu probíhat chemická reakce s přítomným kyselinami, která čistí a dezinfikuje výrazně lépe než zubní pasta. Výkon je malý, takže elektrický proud ani nepocítíme. Ke správnému fungování kartáčku stačí zhruba stejné osvětlení, jaké pohání kalkulačku. První test nového produktu na 120 japonských středoškolácích započnou v nejbližší době.

Geny ze skupiny Sir2 ovlivňují délku života kvasinek, hlístic i dalších organismů působením na deacetylaci histonů. Kalifornští badatelé nyní prokázali, že methylace histonů regulují délku života hlístice Caenorhabditis elegans. Nedostatky ve složkách zachovaných chromatinových komplexů známých jako ASH-2, které trimethylují histon H3, všechny prodlužují život hlístic. Naopak demethyláza RBR-2 je vyžadována pro normální délku života. Toto prodloužení života vyžaduje intaktní dospělou zárodečnou linii a kontinuální produkci zralých vajíček, což naznačuje, že délka života dospelého jedince je regulována komplexem methyltransferázy/demethylázy v zárodečné linii. Na obrázku vidíme pohybující se hlístici, hermafroditické háďátko obecné (Caenorhabditis elegans), obr.Bob Goldstein, Wikimedia Commons, GNU Free Documentaion License 1.2.

Chemicko-technický tým z Harvard University vedený prof. Charlesem M. Lieberem připravili nanodrát o průměru 15 nm ohnutý v úhlu 60^o. Pokryjeme-li ho vrstvou fosfolipidů, může fungovat jako sonda sledující iontové toky uvnitř buňky. Jde o dostatečně malé zařízení, aby buňku nepoškodilo. Průnik do jejího nitra usnadní fosfolipidy, které se okamžitě spojí s buněčnou membránou. Volné konce zapojíme jako kolektor a emitor tranzistoru. Vnitřek buňky slouží jako báze, takže procesy v něm výrazně ovlivní proud tekoucí mezi dvěma vnějšími kontakty.

Poznatky se zaváděním geneticky modifikovaných rostlin v Indii ukázaly, že výrazně prospívají i nejchudším ženám, najímaným jako pomocné síly při sklizni bavlny. Zavedení Bt bavlníku v roce 2002, který je odolnější proti hmyzím škůdcům, zvýšilo farmářům úrodu, takže pro její sklizeň museli najmout více pomocných dělnic. Protože stouplo poptávané množství práce, nikoliv však množství pracovních sil, vzrostly i mzdy. Studie Arjunana Subramaniana z Warwick University a Matina Qaima z Göttingenské univerzity ukázala, že ze zavedení geneticky modifikovaného bavlníku neprofitují jen jeho bezprostřední pěstitelé a dodavatelé, jak tomu bylo doposud.

Benjamin Thompson, student inženýrství z University of California v San Diegu se rozhodl, že surfování postaví na vědecký základ. Své prkno vybavil senzory, které sledují rychlost proudění vody podél surfu při surfování. Zabudovaný počítač údaje sbírá a posílá do jeho notebooku na ponechaném na břehu. Thomsonovým cílem je na základě získaných údajů vytvořit surf optimálních vlastností.

Na rozdíl od několika desítek milionů celkových druhů živočichů se předpokládá, že kvetoucích rostlin známe asi 400 000 druhů a podrobný průzkum naznačil, že dosud nepopsaných druhů existuje pouze 10–20 % počtu popsaných druhů, při čemž většina neznámých druhů je zřejmě velmi vzácná.

Návyk na kokain je charakterizován postupnou ztrátou kontroly nad používáním drogy, ale o molekulární mechanismech regulujících náchylnost k tomuto procesu získáme stále nové údaje. Pracovníci čtyř floridských laboratoří nyní odhalili, že mikroRNA-212 (miR-212) je posílena v dorsálním corpus striatum u potkanů s vyšším přístupem ke kokainu; miR-212 tam snižuje odpověď na motivační účinky kokainu tím, že zřetelně zvyšuje stimulační účinky kokainu na signalizaci proteinu CREB (vazebný protein odpovědi na cAMP). K tomu dochází zvýšenou aktivitou Raf1 a tím sensitizací adenylylcyklázy zvýšenou tvorbou esenciálního aktivátoru CREB zvaného TORC nebo CRTC (transduktor regulovaného CREB). Striatální signalizace miR-212 hraje klíčovou úlohu v náchylnosti k návyku na kokain a odkrývá kontrolu kokainu v okruzích „mozkových odměn“, což může vést k vývoji nových léků proti návykovosti, založených na modulaci nekódujících RNA.

Ukazuje se, že naši dávní předchůdci kolonizovali Eurasii brzy po odchodu z Afriky před 1,8 milionem let, kdy obývali tropické a středomořské území od ostrova Flores v Indonésii až po Španělsko. Dříve se mělo za to, že lidé byli stále adaptováni na teplé podnebí a nad severní šířku 45° pronikali jen ve výjimečně teplém období. Nové nálezy u Happisburghu v Norfolku ve Velké Británii z období před 780 000 lety ukazují na zabydlení této oblasti při podnebí podobném současnému jihu britských ostrovů.

Xiaohu Gao se svým týmem z University of Washington připravil novou kontrastní látku, která umožní vyhledat třeba i jedinou metastazující rakovinou buňku. Tvoří ji nanočástice o prměru 30 nm s magnetickým jádrem z oxidu železitého. Tu pokrývá izolační organická vrstva. Vnější povrch tvoří zlaté pokrytí. Zvýšení citlivosti zobrazení se dosahuje dvojím působením. Nejprve pulzní magnetické pole rozkmitá nanočástice pomocí protilátek navázané na ty buňky, které chceme zobrazit. Vzápětí infračervené záření vybudí fotoakustický jev (mechanické pohyby vyvolané absorpcí elektromagnetického záření vedoucí ke vzniku zvukových vln). Citlivý ultrazvukový detektor vytvoří obraz zkoumané tkáně, ve kterém potlačí vše, co nekmitá správnou frekvencí.

Informatik Tom Mitchell a neurolog Marcel Just, oba z Carnegie Mellon University, pomocí zobrazování mozkové aktivity jadernou rezonancí přiřadili aktivity určitých mozkových oblastí při myšlení na vybrané pojmy. Tom Chau se svou studentkou Sheena Luu z University of Toronto odhalili jednoduché preference jednotlivých vyšetřovaných osob pomocí infračerveného skenu čelních oblastí mozkové kůry. Z 80% přesností se podařilo určit nápoj, který si zvolila z několika nabízených. Ke skutečnému čtení myšlenek mají zmíněné experimenty ještě velmi daleko (naštěstí). Nicméně totálně ochrnutým lidem s funkčním mozkem by obdobná zařízení mohla pomoci k lepší komunikaci se světem.

Rebecca Saxe se svými kolegy z MIT postupovala opačně. Pomocí magnetického pole vyvolala elektrické proudy v temporoparietálním spojení, což je oblast mozku mezi spánkovým a temenním lalokem. Touto stimulací pak výrazně ovlivnila morální soudy, které si pokusné osoby utvářely o jiných lidech.

Letošní ročenka Encyclopedia Britannica přináší obrovské množství údajů ze života přes dvěstě zemí světa, z nichž se málokde jinde najdou. Několik příkladů uvádím, a to vždy ve sledu: nejnižší výskyt, výskyt v ČR a nejvyšší výskyt.

Je zvláštní, nakolik jsou teroristé, vyděrači a frustrování jedinci v zajetí tradičního myšlení. Při svém destruktivním jednání používají velmi standardních prostředků. Pokud sáhnu ke zbraním, jsou to nanejvýš palné zbraně, hořlaviny a trhaviny. Al Kajdá sice otevřeně vyhlásila úmysl získat zbraně hromadného ničení, tedy jaderné, chemické nebo biologické zbraně, její faktické kroky v tomto směru jsou naštěstí spíše úsměvné. Přitom útok pomocí elektromagnetického pulsu na datová či výpočetní centra ať už státu, finančních institucí, komunikačních center nebo velkých energetických společností, by způsobil mnohem větší škodu než výbuch. Vše by proběhlo velmi nenápadně a bez zraněných či usmrcených (alespoň během vlastního útoku), avšak napáchaná škoda by mohla být obrovská. Dostatečně silný elektromagnetický puls totiž zničí citlivé polovodičové struktury, takže obsah pamětí se vymaže a procesory přestanou být schopné řídit cokoli. Představme si banku nebo třeba úřad důchodového zabezpečení, který přijde o všechna elektronická data. Samozřejmě lze namítnout, že data jsou zálohována na různých místech, avšak i útok lze provést koordinovaně ve více lokalitách. Modely vypracované ve Spojených státech, kde si svou zranitelnost alespoň uvědomují a diskutují o ní, ukazují, že jednorázové vyřazení všech integrovaných obvodů by v důsledku kolapsu infrastruktury způsobilo během jednoho roku smrt 90% obyvatel. Něco takového je samozřejmě možné jen pomocí pulsů vyvolaných jadernými výbuchy, avšak i menší škody jsou zcela reálné. Potřebné zařízení se dá běžně zakoupit za desítky tisíc dolarů a návody k jeho zhotovení jsou na internetu za pakatel nebo úplně zdarma. Je zvláštní, že takovou akci doposud nikdo nepodnikl. Nebo k ní došlo a postižení celou záležitost raději tají? Ochrana je samozřejmě možná a není ani příliš složitá. Existuje zařízení zvané Faradayova klec, což je prostor obklopený vodivým materiálem, které zajistí, že dovnitř nepronikne elektromagnetické vlnění. Ve vědeckých laboratořích jde o celkem běžné zařízení. Nejde o příliš složitou, zato však ne příliš levnou záležitost. Zřejmě proto provozovatelé datových center a řídících systémů vyčkávají až do prvního problému. Ale pozor, statistika ukazuje, že naprostá většina společností, které utrpí závažnou ztrátu dat, v krátké době zkrachuje. Zůstává otázkou, co je příčinou: zdali je to vlastní ztráta nebo neutěšené poměry ve společnosti, které ji umožnily.

Mechanické síly mají zásadní význam ve vývojových, fyziologických a patologických procesech. Pochopení přenosu sil v subcelulárních strukturách bylo však až dosud velmi obtížné. Nyní vyvinula skupina amerických vědců biosensor na měření sil ve specifických proteinech s citlivostí několika piconewtonů. Byl použit pro měření vinkulinu, který spojuje integriny s aktinovými vlákny. Ukázalo se, že tenze na vinkulinu v stabilních ohniskových adhezích (FA) je okolo 2,5 pN a že přitažení vinkulinu k FA je regulováno odděleně od přenosu síly přes vinkulin. Nejvyšší tenze na vinkulinu nastává při uspořádání adheze a jejího zvýšení. Vinkulin je nutný i pro stabilizaci adheze pod vlivem síly. Je zřejmé, že přísun vinkulinu a přenos síly lze kontrolovat odděleně.

Marie A. Mayer se svými kolegy Lawrence Berkeley National Laboratory se zabývá studiem slitiny o složení ZnO_1-xSe_x. Zjistili, že pohybuje-li se obsah selenu kolem 9%, jde o velmi nadějný a levný materiál pro výrobu fotovoltaických článků. Může se i uplatnit při fotolýze vody za účelem výrobu vodíku. Skupina prof. Ted Sargenta z University of Toronto podrobila úspěšným testům nikl. Podařilo se jim zjistit, že může nahradit zlato při zhotovení elektrických kontaktů na fotovoltaické panely.

Příslušníci kmene Chlamydiae, zahrnující řadu lidských patogenů a symbionty měňavek, se považovali za plně metabolicky závislé na hostitelských buňkách. Rakouští vědci nyní prokázali, že bakterie Protochlamydia amoebophila přijímají fenylalanin z vnějšího prostředí i mimo nakažené buňky. Příjem fenylalaninu trval až tři týdny, kdy bakterie zůstávaly infekční. Stejné chování, tedy syntéza proteinů mimo hostitelskou buňku, bylo zjištěno i u lidského patogenu Chlamydia trachomatis.

Zajímavý typ akumulátorů o velikosti AA a AAA přináší na trhu společnost Brother Industries Ltd. V zařízeních s příkonem do 100 mW, jako jsou např. dálkové ovladače, mohou nahradit dosavadní baterie. Tvoří je elektromagnetický indukční generátor speciální konstrukce, která umožňuje získávat elektřinu třepáním. Ta se ukládá v připojeném elektrolytickém kondenzátoru o kapacitě 500 mF. Místo výměny baterií nebo dobytí akumulátorků stačí zatřepat. Otázkou je, jak usilovně budeme muset třást naším ovladačem, abychom si mohli přepnout na jiný televizní kanál. Ruční dynamka k nabíjení mobilních telefonů jsou na trhu již mnoho let a na jeden krátký hovor je třeba několika minut usilovného točení klikou.Foto Brother Industries Ltd.

Americká společnost Arteriocyte dodala FDA k testování první vzorky vyrobených červených krvinek. Získává je z kmenových buněk odebraných z pupečníku. Výzkum financovaný agenturou DARPA má vést k výrobě umělé krve ve velkém množství, kterou by bylo možné užívat při válečných konfliktech. Nejrůznější pokusy s krevními náhražkami probíhají již desítky let. Jako velmi nadějné se kdysi jevily perfluorované polymery, protože se v nich velmi dobře rozpouští kyslík. Ani ty se v praxi nijak nerozšířily.

Eva Butzke 7.10.2012: Dobrý den, dnes jsem náhodou našla tyto Vaše stránky. Mně by zajímalo, zda je nějakým způsobem důležité, kdy se právě narozeným dětem ustříhne pupečník pro to, aby pak mohl být dál využíván pro výzkumné nebo léčebné účely. Jde o to, zda je pupečník použitelný i v případě, že se nechá dotepat, tzn. když je většina krve, která patří dítěti již u dítěte. Dále by mě zajímalo, zda tato umělá krev má také Rh faktor...

akadmeon.cz 7.10.2012: Rh faktor je určen strukturou glykoproteinů (bílkovin s navázanými sacharidy) na povrchu membrán krvinek. I výše popsaným způsobem připravená umělá krev bude mít Rh faktor. Z pupečníku se užívá k terapeutickým účelům jen krev v něm obsažená, protože obsahuje kmenové buňky.