Pravost papíru

29.5.2017
Zdroj:
Paper fingerprinting based on texture patterns. Ehsan Toreini, Siamak Shahandashti and Feng Hao.  ACM Transactions on Information and System Security, May 2017
Zdroj

Jednoduchou metodu ověření pravosti papírových dokumentů vyvinuli experti z Newcastle University. Stačí k tomu jednoduchý fotoaparát, pořádný zdroj světla a software. Snímek listu papíru v silném protisvětle vytvoří pro tento list jedinečný obrazec světlejších a tmavších oblastí, které určuje náhodné rozložení částic celulózy vzniklé při výrobě.

 

Mlsná koza

28.5.2017
Zdroj:
M.Delibes et al., Tree-climbing goats disperse seeds during rumination, Frontiers in Ecology and the Environment, 2017; 15 (4): 222 DOI: 10.1002/fee.1488
Zdroj
Kozy domácí pasoucí se na argánii trnité v jihozápadním Maroku (H.Garrido/EBD-CSIC).

Koza domácí (Capra aegagrus hircus) je chytré zvíře a za chutným soustem neváhá vylézt na strom, jak vidíme na fotografii z jihozápadního Maroka (H.Garrido/EBD-CSIC). Na měkké dužnině plodů si pochutnají, avšak velká semena nemají rády a vyplivují je. Pomáhají tak stromům, na kterých se pasou, šířit jejich semena. Zacházejí tak s plody strom argánie trnité (Argania spinosa - viz obr.), olivovníku evropského (Olea europaea) a palmy žumary nízké (Chamaerops humilis) z čeledi arekovitých.

Jan Plesa 16.6.2017: hladná a nie mlsná, piesku sa nenažere

Věra Herberová 17.6.2017: No,učme se to taky,asi se to bude brzy hodit...

Stela Sedliakova 28.6.2017: Noo a teraz ako dole ci?

 

Fotopast na hmyz

27.5.2017
Zdroj:
Wani, O. M. et al. A light-driven artificial flytrap. Nat. Commun. 8, 15546 doi: 10.1038/ncomms15546 (2017)
Zdroj
Dvě struktury N-ethyl-N-(2-hydroxyethyl)-4-(4-nitrofenylazo)anilinu. Jedna v druhou přechází díky absorpci světla na azo skupinou -N=N-.

Jednoduchou past na hmyz založenou na polymeru citlivém na světlo sestrojili experti z finské Tamperské technologické univerzity. Tvoří ji plastová folie o rozměrech 10 x 1 mm a tloušťce 20 mikrometrů. Na plocho je upevněna na konci světlovodu, kterým permanentně prochází světlo v nevelkém prostorovém úhlu vzhůru. Když letící hmyz vlétne do osvícené oblasti, odrazí část záření zpět na polymer, který okamžitě změní strukturu. Folie se sevře jako čelisti kleští. Shlédnout to můžeme na videu zde. Pravidelné uspořádání molekul polymeru udržuje folii rozevřenou. V okamžiku osvícení se uspořádání zhroutí a folie se prudce prohne. Způsobuje to molekula N-ethyl-N-(2-hydroxyethyl)-4-(4-nitrofenylazo)anilinu, která díky azo skupině -N=N- přechází mezi dvěma odlišnými prostorovými strukturami, jak vidíme na obrázku.

akademon.cz 17.3.2009: S laserem na komára

 

Překladač Tactile

26.5.2017
Překladač do Braillova písma Tactile, foto MIT.

Přenosné zařízení, které okamžitě překládá tištěný text do Braillova písma, sestrojila šestice studentek vyšších ročníků MIT. Krabička o rozměrech 15 x 7,5 cm a výšce 2,5 cm s kamerou na spodní straně se přiloží na tištěný text. Elektromagneticky ovládané válečky na horní straně vytvoří v Braillově písmu text odpovídající prvním 36 vytištěným písmenům. Výrobní náklady Tactilu nepřesáhnou 100 USD. Na obrázku (foto MIT) vidíme, jak vypadá ve skutečnosti.

 

Imunita včel

25.5.2017
Zdroj:
Salmela H, Amdam GV, Freitak D (2015) Transfer of Immunity from Mother to Offspring Is Mediated via Egg-Yolk Protein Vitellogenin. PLoS Pathog 11(7): e1005015. https://doi.org/10.1371/journal.ppat.1005015
Zdroj
Legenda k obrázku: Včela medonosná (Apis mellifica): 1 – trubec, 2 – královna, 3 – dělnice. V levé části jsou znázorněny jejich nohy ve větším zvětšení: a – košíček, b – kartáček pro sběr pylu. Obrázek převzat z Brehmova života zvířat, díl I., vydáno Nakladatelstvím J.Otto, společnost s r.o. v Praze, 1929.

Není to tak dávno, co jsme nepředpokládali, že hmyz vůbec nějaký imunitní systém má. Ukazuje se, že opak je pravdou. Tým skandinávských biologů doložil klíčovou roli bílkoviny vitellogeninu při získání imunity včely medonosné (Apis mellifera). Jakožto sociální hmyz musí řešit zajímavý problém. Včelí matka, jejíž vlastnosti se přenášejí na potomstvo, žije hluboko uvnitř úlu a s vnějšími patogeny nepřichází do styku. Pouze v potravě, kterou ji z vnějšku přinášejí včely dělnice. Molekuly z povrchu bakterií, kterou jsou klíčové pro jejich rozpoznávání, přecházejí do tukové tkáně včelí královny. Odtud je do vaječníků přenáší protein vitellogenin, jež rovněž hraje klíčovou roli při vzniku žloutku. Konkrétně jde o některé sacharidy a jejich sloučeniny s lipidy a bílkovinami. A tak mladé včelky získávají svou imunitu. Experimenty proběhly s grampozitivními bakteriemi Paenibacillus larvae a gramnegativními Escherichia coli.

Legenda k obrázku: Včela medonosná (Apis mellifica): 1 – trubec, 2 – královna, 3 – dělnice. V levé části jsou znázorněny jejich nohy ve větším zvětšení: a – košíček, b – kartáček pro sběr pylu. Obrázek převzat z Brehmova života zvířat, díl I., vydáno Nakladatelstvím J.Otto, společnost s r.o. v Praze, 1929.

akademon.cz 31.8.2005: Hmyz má zřejmě komplexní imunitní systém

 

Geny inteligence

23.5.2017
Zdroj:
S.Sniekers et al., Genome-wide association meta-analysis of 78,308 individuals identifies new loci and genes influencing human intelligence, Nature Genetics (2017), 22 May 2017, doi:10.1038/ng.3869
Zdroj
Rozložení inteligenčního kvocientu IQ v populaci, Alessio Damato, Mikhail Ryazanov,  CC BY-SA 2.5-2.0-1.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5-2.0-1.0), via Wikimedia Commons.

Rozsáhlá meta-analýza (analýza analýz) na 78.308 účastnících identifikovala skupiny genů, které zodpovídají za naši inteligenci. Jde celkem o 336 polymorfismů (odlišných verzí téhož genu) na 18 lokusech (umístění genu na chromozomu). Podařilo se odhalit 11 nových genů, jejichž souvislost s inteligencí dosud známa nebyla. Exprese (aktivace) všech genů spojených s inteligencí probíhá převážně v mozku. Další výzkum by mohl vést k přesnému určení genů zodpovědných za poruchy učení a možná posléze i ke zlepšení jejich fungování. Inteligencí rozumíme schopnost řešení nových nebo složitých situací, přizpůsobení se novým okolnostem a učení ze zkušeností. Zodpovídá za ni mozková kůra čelních laloků. Rozložení inteligenčního kvocientu IQ v populaci vidíme na obrázku (Alessio Damato, Mikhail Ryazanov, CC BY-SA 2.5-2.0-1.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5-2.0-1.0), via Wikimedia Commons).

akademon.cz 3.12.2013: Krkavčí inteligence

 

Těžba hydrátů methanu

22.5.2017
Hořící zmrzlý hydrát methanu, foto US Geological Survey.

Japonsko testuje u poloostrova Šíma na východním pobřeží těžbu methanu z jeho hydrátu. Jde o krystalickou adiční sloučeninu methanu CH4 a vody, přičemž molekuly plynu jsou uzavřeny uvnitř krystalové mřížky vody. Nepoutá je chemická vazba, nýbrž van der Waalsovy síly. Stabilní je pouze za nízkých teplot a vysokých tlaků. Podle některých odhadů se ve formě hydrátů na mořském dně nachází mnohem více methanu než ve známých klasických ložiscích zemního plynu. Na druhou stranu je zde nemalé riziko ohrožení prostředí, protože výrazně přispívají ke zpevnění dna, jehož jsou součástí prakticky po celé Zeměkouli. Důsledky těžby většího rozsahu nemůžeme odhadnout. Pozadu nezůstává ani Čína, která tytéž aktivity spustila v Jihočínském moři. Hydrát methanu je za normálních podmínek tak nestabilní sloučenina, že ho lze zapálit ještě ve zmrzlé podobě. Vidíme to na obrázku US Geological Survey.

 

Páření kytovců

21.5.2017
Zdroj:
Dara Orbach (Dalhousie University), Patricia Brennan (Mount Holyoke College), Copulatory Fit of Common Bottlenose Dolphin (Tursiops truncatus) Genitalia, E21 577.21, 577. Form, Function and Morphology, Apr 23 9:00 AM, Experimental Biology 2017
Zdroj
Penis (červeně) a vagina delfína skákavého (Tursiops truncatus) zobrazený pomocí počítačové tomografie.

Výsledky výzkumu morfologie vnějších pohlavních orgánů delfína skákavého (Tursiops truncatus) prezentovala Dara Orbach z Dalhousie University na každoroční konferenci Experimental Biology, která letos proběhla v Chicagu ve dnech 22.- 26.dubna. Na rozdíl od suchozemských se mořští savci páří za pohybu bez opory ve třírozměrném prostředí a navíc musí zabránit průniku mořské vody do dělohy. Tomu odpovídá i prostorově esovité prohnutí penisu a odpovídající utváření vaginy, jak vidíme na obrázku získaném pomocí počítačové tomografie. Penis je zobrazen v nepravé červené barvě. Jako u všech kytovců (řád Cetacea) je fibroelastický, tedy tvořený vlákny. Ze suchozemských savců mají fibroelastický penis pouze sudokopytníci (řad Cetartiodactyla), kteří s kytovci mají společného předka. Všichni ostatní savci včetně lidí mají penis vaskulární, tedy cévnatý.

 

Biodegradabilní elektrický obvod

20.5.2017
Zdroj:
T.Lei et al., Biocompatible and totally disintegrable semiconducting polymer for ultrathin and ultralightweight transient electronics, PNAS May 16, 2017 vol. 114 no. 20 5107-5112, doi: 10.1073/pnas.1701478114
Zdroj
Chemická struktura použitého organického polovodivého polymeru na základě diketopyrrolopyrrolu.

sestrojili experti z kalifornské Stanford University ve spolupráci s Hewlett Packard Labs v Palo Alto. Základem je ultratenká folie z celulózy silná 0,8 mikrometru pokrytá izolační vrstvou z oxidu hlinitého. Na ni vytvořili elektrické obvody složené z tenkých železných elektrod a organického polymerního polovodiče na základě derivátů diketopyrrolopyrrolu. Jeho jednotlivé molekuly propojují můstky vzniklé reakcí s parafenylenediaminem. Vazba -C=N- zajišťuje snadný rozklad polymeru již jen v lehce kyselém prostředí. Velmi tenký obvod se kromě snadného rozkladu v přírodě vyznačuje i pružností a mimořádnou ohebností, která umožní jeho nasazení v místech a prostředích, kde standardní obvody selhávají. Chemickou strukturu použitého organického polymeru vidíme na obrázku.

 

Cypřišek proti anemii

18.5.2017
Zdroj:
A.S.Grillo et al., Restored iron transport by a small molecule promotes absorption and hemoglobinization in animals, Science  12 May 2017: Vol. 356, Issue 6338, pp. 608-616, DOI: 10.1126/science.aah3862
Zdroj
Nahoře chemická struktura hinokitiolu, níže embrya dania pruhovaného Danio rerio (obr. Boston Children's Hospital). Seshora dolů zdravé, anemické a dole anemické léčené hinokiolem. Místa tvorby hemoglobinu speciální barvivo vybarvuje tmavě.

Jednou z příčin snížené koncentrace hemoglobinu v krvi (anemie) jsou problémy s transportem iontů železa přes buněčnou membránu. Pomoci může poměrně jednoduchá organická sloučenina hinokitiol, která najdeme v cypřišku tupolistém (Chamaecyparis obtusa) původem ze středního Japonska. Její chemickou strukturu vidíme na obrázku nahoře. Vytváří s ionty železa komplex, který snadno přechází přes buněčné membrány. Účinek můžeme vidět na několika obrázcích embrya dania pruhovaného (Danio rerio), známé akvarijní rybky zebřičky (obr. Boston Children's Hospital). Seshora dolů zdravé, anemické a úplně dole anemické léčené hinokiolem. Místa tvorby hemoglobinu speciální barvivo vybarvuje tmavě. Nový přípravek může pomocí i při poruchách jater způsobených nadměrným hromaděním železa.

 

Filtrace bez membrány

16.5.2017
Zdroj:
S.Shin et al., Membraneless water filtration using CO2, Nature Communications 8, Article number: 15181 (2017), doi:10.1038/ncomms15181
Zdroj
Schematické znázornění čištění vody pomocí oxidu uhličitého.

Oxid uhličitý umožňuje odstranit znečištění z vody bez filtrování přes membránu. Necháme-li ho volně rozpouštět pod tlakem 136 kPa ve vodě, vznikne v důsledku jeho koncentračního gradientu i gradient pH. Rozptýlené částice se podle svého povrchového náboje pohybují buď v jeho směru nebo proti němu. Během experimentu posloužily jako částice s negativním povrchovým nábojem polystyrenové kuličky o průměru 0,5 mikrometru, které putovaly ve směru klesající koncentrace CO2, tedy ve směru rostoucího pH, do méně kyselé oblasti. Záporně se povrch polystyrenu nabije sám. Pro získání kladného povrchového náboje bylo třeba jeho povrch modifikovat aminoskupinami -NH2. Ty se pohybovaly ve směru rostoucí koncentrace CO2, tedy k hladině do více kyselé oblasti. Popsaný postup je výrazně levnější než tradiční filtraci a protržení filtru nehrozí. Na obrázku vidíme jeho schematické znázornění. Koncentrace oxidu uhličitého je označena cCO2.

 

Kmity proti třasu

15.5.2017
Souprava emma proti tremoru při Parkinsonově chorobě (Microsfot Corp.).

Haiyan Zhang ze společnosti Microsoft vyvinula zařízení, které usnadní život osobám trpícím Parkinsonovou chorobou. Odumírání buněk vyvolává nedostatek neurotransmiteru dopaminu, v důsledku čehož nemocní přestávají kontrolovat své pohyby. Pomůcku Zhangové tvoří vibrační motorek, který lze nosit na zápěstí jako náramkové hodinky. Jeho kmitání řízené tabletem kompenzuje tremor (třas) ruky, takže její volní ovládání se velmi podstatně zlepší. Výsledky můžeme shlédnout na tomto videu. Celou soupravu nazvanou emma podle testované osoby Emmy Lawton vidíme na obrázku (foto Microsoft Corp.).

Zdroj

 

Rituál a šlechtění

14.5.2017
Zdroj:
L.Loog et al., Inferring allele frequency trajectories from ancient DNA indicates that selection on a chicken gene coincided with changes in medieval husbandry practices. Mol Biol Evol 2017 msx142. doi: 10.1093/molbev/msx142
Zdroj
4,5 měsíce starý pár české zlatě kropenaté slepice (foto Milan Kylar, CC BY-SA 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0, via Wikimedia Commons).

Na evoluci domestikovaných slepic (kur domácí, Gallus gallus f. domestica), mělo svůj vliv i křesťanství. Když dodržování půstu kolem roku 1.000 pevně v západní Evropě zakotvilo, stoupla poptávka po vejcích jakožto vhodném postním jídle. V důsledku toho se v lokusu (pozice genu v chromozomu) TSHR začaly často objevovat alely (varianty genu) spojené s vyšší frekvencí kladení vajec a nižší nitrodruhovou agresivitou. Zjevně jde o důsledek šlechtění spojeného s rostoucí poptávkou po snazším chovu (nižší agresivita) a lepších nosnicích. Na obrázku vidíme 4,5 měsíce starý pár české zlatě kropenaté slepice (foto Milan Kylar, CC BY-SA 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0, via Wikimedia Commons).

 

Aurora a GPS

13.5.2017
Zdroj:
Forte, B., C. Coleman, S. Skone, I. Häggström, C. Mitchell, F. Da Dalt, T. Panicciari, J. Kinrade, and G. Bust (2017), Identification of scintillation signatures on GPS signals originating from plasma structures detected with EISCAT incoherent scatter radar along the same line of sight, J. Geophys. Res. Space Physics, 122, 916–931, doi:10.1002/2016JA023271
Zdroj
Polární záře při pohledu z oběžné dráhy (foto Scott Kelly, Expedition 44, NASA) zachycená v červnu 2015. V popředí International Space Station.

Kvalitu navigačních signálu GPS satelitů snižuje rozptyl na nerovnoměrně distribuovaných elektronech v ionosféře. Speciálně vliv elektronů způsobujících polární záři sleduje britsko-americko-kanadsko-australsko-švédský tým fyziků pomocí systému tří radarů ve Skandinávii a na Špicberkách zvaného EISCAT (European Incoherent Scatter Scientific Association). Na obrázku vidíme polární záři při pohledu z oběžné dráhy (foto Scott Kelly, Expedition 44, NASA) zachycenou v červnu 2015. V popředí International Space Station.

 

Vlny na lávovém jezeře

12.5.2017
Zdroj:
K. de Kleer et al., Multi-phase volcanic resurfacing at Loki Patera on Io, Nature 545, 199–202 (11 May 2017), doi:10.1038/nature22339
Zdroj
Loki Patera s vyznačenými teplotami a zeměpisnými souřadnicemi (Katherine de Kleer/University of California in Berkeley).

Na Jupiterově měsíci Io najdeme zdaleka největší lávové jezero Sluneční soustavy. Má průměr 202 km a plochu 22.500 km2, tedy o něco více než Středočeský a Jihočeský kraj dohromady. Podle severského boha nese jméno Loki Patera. Jeho povrch občas zatuhne. Přibližně třikrát do měsíce se na něm objeví vlna, kterou nejspíš vytváří příval nové lávy. V prakticky neexistující atmosféře nedují větry tak silné, aby rozpohybovaly povrch tak viskózní kapaliny. Jezero vidíme na obrázku spolu s vyznačenými teplotami a zeměpisnými (spíše iopisnými) souřadnicemi (Katherine de Kleer/University of California in Berkeley). Čísla označují nejchladnější (1,2) a nejteplejší (3) oblasti. Nultý poledník na Io protíná rovník v bodě, který je na přivrácené straně nejblíže planetě Jupiter.

akademon.cz 5.4.2013: Sopka na nesprávném místě

 

Stanovení extáze

11.5.2017
Zdroj:
Beatriz Lozano-Torres et al., Pseudorotaxane capped mesoporous silica nanoparticles for 3,4-methylenedioxymethamphetamine (MDMA) detection in water, Chem. Commun., 2017,53, 3559-3562, DOI:10.1039/C7CC00186J
Zdroj
Průběh chemických reakcí při otevírání pórů v nanočásticích oxidu křemičitého za přítomnosti MDMA.

Zajímavou a jednoduchou metodu pro stanovení přítomnosti 3,4-methylendioxymetamfetaminu (MDMA) ve vodném prostředí vyvinuli analytici ze španělské Valencijské univerzity. Základem je porézní nanočástice z oxidu křemičitého. Uvnitř póru se nachází barvivo fluorescein. Povrch částice je chemicky modifikován derivátem naftalenu (obr. vpravo dole), který vytváří komplex se sloučeninou paraquat-p-fenylen (obr.vpravo nahoře). Póry jsou tím uzavřeny a fluorescein nemůže unikat ven. MDMA, sloučenina zvaná též extáze (obr. vlevo nahoře), vytváří s paraquat-p-fenylenem pevnější komplex, který opouští povrch nanočástice oxidu křemičitého. Póry se tím otevírají a fluorescein uniká do okolního roztoku. Po excitaci světlem o vlnové délce 495 nm se modro-zeleně rozzáří na vlnové délce 520 nm, což je důkazem přítomnosti MDMA. Stanovení je proveditelné s jednoduchým vybavením i v polních podmínkách a při vhodném výběru uzávěry pórů se dá použít i pro jiné sloučeniny.

 

Slovník hlavonožců

10.5.2017
Zdroj:
Ch.Y.Lin et al., Quantitative Analysis of Dynamic Body Patterning Reveals the Grammar of Visual Signals during the Reproductive Behavior of the Oval Squid Sepioteuthis lessoniana, Front. Ecol. Evol., 18 April 2017 | https://doi.org/10.3389/fevo.2017.00030
Zdroj
Páreček olihní S. lessoniana. Sameček je větší, samička menší (obr. Chun-Yen Lin).

Hlavonožci mění vzory a barvy povrchu svého těla, čehož využívají i k dorozumívání. První hlavonožčí slovník významů těchto symbolů u olihně (čeleď Loliginidae) Sepioteuthis lessoniana sestavili biologové z Národní vytříbené univerzity (National Tsing Hua University) v taiwanském Hsinchu. Identifikovali celkem 27 vzorů spojených s reprodukčním chováním. Páreček olihní S. lessoniana vidíme na obrázku. Sameček je větší, samička menší (obr. Chun-Yen Lin).

akademon.cz 16.9.2013: Všemi barvami hrající oliheň

 

3D mazání

5.5.2017
Zdroj:
M. M. Zieger et al., Cleaving Direct Laser Written Microstructures on Demand. Angewandte Chemie 2017, 129, 1-6; DOI: 10.1002/anie.201701593
Zdroj
Chemické reakce při 3D tisku a jeho odstranění.

Možnosti 3D tisku ještě více rozšiřuje nová metoda odstranění vytištěného. Základem je fenacylsulfidová skupina navázaná na molekulu monomeru. Po ozáření laserem vlnové délky 700 nm se odštěpí za vzniku reaktivního thioaldehydu -CH=S (obr.nahoře). Reakcí s thiolovou skupinou -SH na dalších molekulách monomeru vzniká pevný polymer, jehož molekulu drží pohromadě disulfidické vazby S-S (obr. uprostřed). Pokud je rozštěpíme redukcí dithiotreitolem, polymer se rozpadne (viz obr. dole). Možnost odstranit již vytěštěné části má význam nejenom pro opravy případných chyb. Zejména umožní vytváření podpůrných konstrukcích nutných pro vlastní tisk, které pak můžeme odstranit v témže zařízení.

 

Mravenec lapiduch

4.5.2017
Zdroj:
E.T.Frank, Saving the injured: Rescue behavior in the termite-hunting ant Megaponera analis, Science Advances  12 Apr 2017: Vol. 3, no. 4, e1602187, DOI: 10.1126/sciadv.1602187 - Frank, E. T. et al., 2018, February 6, Wound treatment and selective help in a termite-hunting ant, The Royal Society, doi:10.6084/m9.figshare.c.3997065.v2
Zdroj
Mravenci M.analis prorážející díru do termitiště (ETF89 (Own work) [CC BY-SA 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)], via Wikimedia Commons).

Afričtí mravenci Megaponera analis se specializují na lov termitů podčeledi Macrotermitinae. Obrana všekazů je tvrdá, takže útočící mravenci mají významné ztráty. Po boji odnášejí své zraněné druhy zpět do mraveniště, čímž podstatně zvyšují šanci na jejich zotavení. Pečovatelské chování spouští sloučeniny dimethyldisulfid CH3S2CH3 a dimehtyltrisulfid CH3S3CH3 uvolňované za žláz u kusadel. Experimenty ukázaly, že sběr raněných umožňuje kolonii narůst téměř o třetinu. Na obrázku vidíme mravence M.analis prorážející díru do termitiště (ETF89 (Own work) [CC BY-SA 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)], via Wikimedia Commons).

14.2.2018:Jak ukázala další pozorování, transportem raněných do mraveniště péče nekončí. Mravenci olizují rány raněných druhů, čímž výrazně snižují nebezpečí infekci. Pomocníky v akci uvidíme na tomto videu. Zabráníme-li této péči, úmrtnost během 24 hodin naroste z 10 na 80%. Pomoc poskytuje M.analis jen lehce zraněným, u nichž je šance na uzdravení. Selekce je jednoduchá. Těžce zranění jedinci, např. s pěti chybějícími končetinami, při transportu nepomáhají. S pomocníky prostě nespolupracují, takže zůstanou pozadu, vysvětluje Erik T.Frank z výzkumného týmu.

 

Recyklace epoxidů

3.5.2017
Zdroj:
Tuan Liu et al, Mild chemical recycling of aerospace fiber/epoxy composite wastes and utilization of the decomposed resin, Polymer Degradation and Stability (2017), DOI: 10.1016/j.polymdegradstab.2017.03.017
Zdroj
Chemická struktura bisfenol-A diglycidyl ether epoxidové pryskyřice, jednoho z mnoho epoxidových polymerů.

Plasty vyztužené uhlíkovými vlákny patří díky své pevnosti a lehkosti mezi velmi důležité konstrukční materiály. S jejich recyklací je to horší, zejména v případě, že polymer spojující vlákna není termoplast. Zvýšenou teplotou se rozloží a neroztaví. Skupina čínských chemiků z Washington State University a Čínské lesnické akademie přišla se zajímavým řešením pro kompozit uhlíková vlákna/epoxidová pryskyřice. Rozpouštějí ji v ethanolu za katalytického působení chloridu zinečnatého ZnCl2. Uhlíková vlákna zůstanou nedotčená, protože reakce dobře probíhá za teplot nižších než 200 oC po dobu několika hodin. Epoxidová pryskyřice přejde do roztoku jako směs oligomerů (krátkých molekul polymeru) s reaktivními skupinami. Po vyčištění je lze znovu použít pro přípravu epoxidové pryskyřice. Při obsahu do 15% nezhoršuje vlastnosti nového polymeru. Na obrázku vidíme chemickou strukturu bisfenol-A diglycidyl ether epoxidové pryskyřice, jednoho z mnoha epoxidových plastů.

Vlastislav Výprachtický 4.5.2017: Recyklace epoxidů je v podstatě možná za velmi nízkých teplot, kdy dojde ke zkřehnutí. / cryo teplotní podmínky zkapalněným plynem /. Pak lze hmotu rozdrtit na prášek a použít do plnidel a do jiných aplikací. Autor - Vlastislav Výprachtický.

5.5.2017: Poněkud nákladná metoda, navíc od sebe neoddělí polymer a uhlíkové vlákno. Vše zůstané smíchané v jedné drti.

Vlastislav Výprachtický 21.5.2017: Re - Ekonomické srovnání recyklace jste asi neprovedl, takže tvrzení o nákladnosti návrhu metody nelze přijmout. Uhlíková vlákna ve speciálních tmelech mohou být vítaná. Označuji oponenturu emblémem frost.

22.5.2017: Ekonomické srovnání jste neudělal ani vy, jinak bystě těžko mohl hájit energeticky tak náročnou metodu, jako je velkoobjemové chlazení na minimálně desítky stupňů pod nulou. Pokud jste ho udělal, seznamte nás s výsledky :-). Navíc chlazením a drcením nezískáte uhlíková vlákna, ale prach, vhodný nanejvýš jako plnidlo. Popsaná metoda izoluje použitelná uhlíková vlákna a chemikálie vhodné pro další výrobu. Chlazení a drcení bych si proto nikdy nevybral.

 

Důvtipný polní analyzátor

2.5.2017
Zdroj:
A.Priye et al., A smartphone-based diagnostic platform for rapid detection of Zika, chikungunya, and dengue viruses, Scientific Reports 7, Article number: 44778 (2017), doi:10.1038/srep44778 - Q.Wei et al., Plasmonics Enhanced Smartphone Fluorescence Microscopy, Scientific Reports 7, Article number: 2124 (2017), doi:10.1038/s41598-017-02395-8
Zdroj
Rekonstrukce vzhledu viru nemoci chikungunya (A2-33, CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0), via Wikimedia Commons).

Přenosný analyzátor pro určení virové infekce použitelný i v polních podmínkách vznikl v Sandia National Laboratoris v Novém Mexiku, zatím jako prototyp. Zjišťuje přítomnost komáry přenášených virů zika, horečky dengue a nemoci chikungunya (vyslov čikuguňa). V biologickém vzorku, jehož předchozí úprava není nutná, nejprve namnoží molekuly virové nukleové kyseliny metodou izotermální amplifikace zprostředkované smyčkou (Loop mediated isothermal amplification - LAMP). Poté přichází ke slovu metoda QUASR (quenching of unincorporated amplification signal reporters). Na nukleovou kyselinu se chemickou vazbou napojí fluorofory specifické pro testované viry. Fluoroforem rozumíme molekulu, které po excitaci světelným zářením fluorescencí vyzařuje delší vlnové délky. K vyhodnocení výsledků poslouží chytrý mobil, jak již je u jednoduchých přístrojů standardem. Vyfotí svítící vzorek a na základě barvy a intenzity záření stanoví přítomnost patogenu. Rekonstrukci vzhledu viru nemoci chikungunya vidíme na obrázku (A2-33, CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0), via Wikimedia Commons).

25.5.2017: Podstatného zvýšení citlivosti smartphonu při analytických aplikacích založených na sledování fluorescence dosáhneme pomocí zesilovače budící signálu, který vyvinul americko-německý vědecký tým. Základem je extrémně tenká stříbrná folie umístěná v těsné blízkosti zkoumaného vzorku. K zesílení excitačního laserového paprsku dojde díky koordinovanému rozkmitání vodivostních elektronů ve stříbře určitým způsobem. Hovoříme o povrchových plazmonových polaritonech, což je speciálních typ kmitů pohybujících se podél povrchu kovu. Pomocí tohoto zařízení lze smartphonem detekovat desítky fluoreskujících molekul, přičemž jeho cena činí dvacetinu stejně fungujícího standardního laboratorního přístroje.

 

Bizarní krtek

1.5.2017
Krtek hvězdonosý (Condylura cristata) na snímku Kennetha Cataniy.

Na letošní konferenci Experimentální biologie, která proběhla ve dnech 22.-26.dubna v Chicagu, shrnul Kenneth Catania současný stav poznání zvláštního živočicha, krtka hvězdonosého (Condylura cristata). Původ jeho pojmenování pochopíme okamžitě po shlédnutí obrázku (foto Kenneth Catania). Nos krtka hvězdonosého představuje nejcitlivější hmatový orgán mezi savci. Najdeme v něm na 100.000 nervových vláken. Funguje obdobným způsobem jako naše oko. Nejcitlivější střední část zvanou fovea směřuje tím směrem, který je momentálně pro něj nejvýznamnější. Mezi savci je rovněž nejrychlejším žroutem. Svou kořist pozře během 0,2 sekundy. Na rozhodnutí, zdali jde o něco k snědku či nikoliv, mu postačí 8 ms. Najdeme ho na východním pobřeží Spojených států a Kanady, kde žije v blízkosti sladké vody. Občas se vydá i do ní, takže mu dobře poslouží, že jeho čich funguje i pod vodou. Přední nohy ve vlhké hlíně pracují spíš jako lopaty než nástroje k hrabání.

 

Diskuse/Aktualizace