Christopher Shank a Ayub Alavi z Wildlife Conservation Society na své expedici ve středním Afghánistánu objevili na severním okraji Bamjánské plošiny ve výši okolo 3000 m mohutný přírodní oblouk. Se svým rozpětím 64 metrů je dvanáctý největší na světě. V druhotních a třetihorních horninách ho vytvořila proudící voda v nyní vyschlém kaňonu. Jeho výška činí 18 m. Foto Ayub Alavi.
Ananasy a banány vyztuží plasty
Na konferenci Americké chemické společnosti v kalifornském Anaheimu byly k slyšení zajímavé věci. Kromě hašení elektrickým polem (předchozí aktualita) jsme mohli slyšet o využití celulózových vláken z tropických plodin pro zpevnění plastů, např. pro výrobu automobilových karoserií. Zabývá se tím tým z brazilské Státní univerzity v Sao Paulu vedený Alcidesem Leaoem. Opakovaným zahříváním rostlinného materiálu za přítomnosti vhodných chemikálií získávají velmi pevná celulózová nanovlákna, s jejichž pomocí zpevní běžné plasty na úroveň kevlaru. Jde sice o nákladný proces, nicméně pro zlepšení mechanických vlastností stačí pouze jejich 1% přídavek. Dobrých výsledků dosáhli s ananasem, banánovníkem, kokosovými vlákny, sisálem (vlákno z agáve sisalové) i fíkovníkem. Vlákna jednoho z druhů ananasu, zvaného curaua (Ananas erectifolius) se již delší dobu testují jako přídavek do plastů, cementu i pro výrobu papíru a tkanin. Strukturu molekuly nejrozšířenějšího biologického polymeru celulózy vidíme na obrázku.
Vyvážená práce s daty
V jedné ze svých přednášek se profesor fyziky Richard A.Muller (University of California v Berekeley) zabýval tzv. hokejkovým grafem, který údajně popisuje změny teploty naší Země během uplynulých staletí. Protože se zabývá rovněž vývojem klimatu, snažil se získat původní neupravovaná data. Ty vidíme vlevo na spodním obrázku, který znázorňuje odchylky teplot od dlouhodobého průměru. Na horním obrázku vidíme data tak, jak se běžně publikují. Rozdíl mezi nimi je zjevný. Uměle vytvořený vzestup teploty pomocí důmyslných korekcí na horním obrázku podporuje argumenty stoupenců globální změny klimaty sdružených okolo IPCC. Nutno podotknout, že prof.Muller se domnívá, že lidmi vyprodukovaný oxid uhličitý významnou měrou přispívá k ohřívání Země. Nicméně na podporu svých argumentů používá vědeckých postupů. Na druhou stranu nutno připustit, že použití surových dat rovněž nemusí být správné, protože měření teploty tak obrovského a složitého tělesa jako Zeměkoule, je ovlivněno celou řadou různých okolností. Bez úpravy dat bychom mohli srovnávat neporovnatelné hodnoty. Je jenom zajímavé, jak pěkně ty úpravy potvrzují názory svých autorů.
Tady se můžeme podívat na příslušnou část přednášky prof.Mullera.