ISS (International Space Station - Mezinárodní kosmická stanice) obíhá po obloze od západu k východu jako nejjjasnější objekt na obloze. Koncem ledna se po 18,00 hodině nachází nad západoseverozápadním obzorem.

Vědci z BioForce Nanosciences, Iowa State University a Des Moines University připravili čip, pokrytý protilátky, jež se váží na viriony (jednotlivé virové částice). V přítomnosti virů se ViriChip, jak se nové zařízení jmenuje, pokryje dosti pevně navázaný viriony, které je pak možné zjistit speciální technikou, zvanou AFM (atomic force microscopy). Jde o hrot atomárních rozměrů, který opatrně "ohmatává" zkoumaný povrch. Nová technologie výrazně zkrátí dobu nutnou pro zjištění a identifikaci virové infekce.

V americké laboratoři JILA v Coloradu se poprvé podařilo speciální chladící technikou připravit novou formu hmoty - fermionový kondenzát z atomů draslíku 40. Jde o jakousi analogii Boseho-Einsteinova kondenzátu, za který byla v loňském roce udělena Nobelova cena za fyziku. Rozdíl je v tom, že fermionový kondenzát tvoří tzv.fermiony, tedy částice s neceločíselným spinem, zatímco Boseho-Einsteinův kondenzát je z bosonů, jejichž spin je celočíselný. Kvůli svému spinu nemohou fermiony v souladu s Pauliho vylučovacím principem zaujímat totožné kvantové stavy. Jak tedy vznikne kondenzát? Dva fermiony utvoří tzv.Cooperův pár, tedy dvojici, která již celočíselný spin má a tudíž kondenzuje. Očekává se, že význam těchto prací se projeví při dalším studiu supravodivosti.

Geneticky modifikovaná řeřicha vyvinutá kodaňskou firmou Aresa Biodetection zčervená, pokud se její kořeny dostanou do styku s oxidem dusičitým. Na první pohled exotická vlastnost může mít význam při vyhledávání min, kterých je po celém světě zahrabáno na 100 milionů. Všechny třaskaviny totiž kysličníky dusíku uvolňují. Této vlastností využívají veškeré jejich detektory. Po vysetí řeřichy pomocí letadel nebo rozprašovačů na podezřelé plochy stačí jen počkat, až vzejde a z míst, kde rostlina během tří až šesti týdnů zčervená, opatrně odstranit miny. Vzhledem k tomu, že ročně je na Zemi zraněno či usmrceno výbuchem miny 26.000 lidí, zpravidla civilistů, rozhodně se nemusíme obávat, že by nová metoda snad nenašla uplatnění. Někteří odborníci na odminování vyjadřují jisté pochybnosti, protože některé miny mohou být zapouzdřené tak těsně, že žádné plyny neunikají. Pouze praxe může ukázat, zdali jde o skutečně významnou, novou metodu, nebo pouhou hříčku.

Jestliže si myslíte, že kouřením tzv. lehkých cigaret si snižujete riziko, že dostanete rakovinu plic, jste na omylu, tvrdí Jeffrey Harris z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu. "Light" cigarety jsou stejně nebezpečné jako ty "silné", vyplývá z rozsáhlého výzkumu v USA. Nicméně z výzkumu rovněž vyplývá, že cigarety s filtrem ohrožují zdraví mnohem méně než cigarety bez filtru. Výzkum začal v r.1982 a zahrnoval kouřících 364 239 mužů a 576 535 žen starších třicítky. Harrisův tým také zjistil, že lidé kouřící cigarety s filtrem si snižují riziko vzniku rakoviny plic o 44 %. Přesvědčit kuřáky v USA, kde jsou cigarety bez filtru stále ve značné oblibě (stejně jako ve Spojeném království, východní Evropě, Číně a Francii), aby přešli k cigaretám s filtrem, by zachránilo životy milionů Američanů, tvrdí J.Harris.

Tým profesora Ying Suna z University of Rhode Island vyvinul technologii, který umožní bezpečnostním kamerám sledovat pohybující se objekty. Můžeme ho použít i u těch nejjednodušších webových kamer, jedinou podmínkou je, že musí být možné ji zaměřit pomocí počítače. Celá technologie stojí asi 300 USD, nahradí však i několik bezpečnostních kamer včetně obsluhy. Žádost o patent již byla podána.

V nejbližších letech se má uskutečnit mezinárodní projekt vrtů, které by pronikly až k zemskému plášti, a to na dně oceánů. Vzorky z této hloubky by byly velkým přínosem k poznání nejen pohybu tektonických desek, vzniku zemětřesení, proměn klimatu, ale i vývoje života. Sen geologů proniknout zemskou kůrou až k hornímu okraji pláště Země je staršího data. Začínalo se tak, že se naděje dávala vrtům na souši. Jenže na kontinentech je zemská kůra daleko silnější (až 50 km) oproti oceánskému dnu, kde může být silná pouhých 5 - 7 km. Takže neuspěl ani rekordní vrt v bývalém Sovětském svazu na poloostrově Kola, kde se podařilo proniknout v roce 1989 do 12 kilometrů. V uplynulých letech neuspěly ani daleko méně ambiciózní vrty v oceánu, a to proto že nebyla stále k dispozici potřebná technika. V r.1991 dorazil vrt v oceánském dnu do hloubky 2,1 km. Geologie by nyní mohla uspět v rámci nového projektu pro vrty v oceánech IODP (= Integrated Ocean Drilling Program), který byl zahájen v říjnu 2003 a navazuje na program ODP (=Ocean Drilling Program). Prostředky poskytnou především americká National Science Foundation a japonské Ministerstvo pro vědu. Pro rok 2004 získal projekt sumu 40 milionů dolarů a v letech 2005 a 2006 po 75 miliardách dolarů. Od roku.2007 se počítá s každoročním rozpočtem ve výši 150 milionů dolarů. Zúčastnit se chce i Evropa s ročním přínosem 10 milionů dolarů v roce 2004, 12 milionů v roce 2005 a 2006 a 22 miliony od roku 2007. 15.prosince 2003 vznikla vlastní evropská organizace - European Consortium for Ocean Research Drilling, ke které už přistoupily Dánsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Nizozemí, Německo, Norsko, Portugalsko, Spojené království, Švédsko a Švýcarsko. Počátkem letošního roku se přidají Irsko a Španělsko. Svou účast zvažuje Rakousko, Rusko a Řecko.

Podmořské vrty má umožnit zcela nová japonská loď z Japonska, která by měla být dohotovena v roce 2007. Měla by být schopna v moři hlubokém až 2,5 kilometru navrtat zemskou kůru do 5 až 7 kilometrů. Samo vrtné zařízení je založeno na nejmodernější ropné vrtné technice. S japonským plavidlem bude při vrtu spolupracovat americká vrtná loď a další technika najímaná v Evropě. Projekt je velice slibný. Měl by především umožnit pokrok při studiu pohybu tektonických desek a vzniku zemětřesení (odtud tak značně intenzívní japonská účast). Vrt v arktické oblasti podmořského Lomonosovova pohoří by prý měl naději získat vzorky dokumentující proměny klimatu Země v uplynulých 50 000 000 letech (dosud máme takovouto výpověď z minulosti 700 000 let). Další vrt by mohl být v tropických vodách u Tahiti, v oblasti korálových útesů.

Zdařilé přistání pojízdného robota Opportunity na Marsu našeho nedělního rána 25.ledna je další dobrou zprávou z této planety. K Marsu letěly čtyři sondy - japonská, evropská a dvě americké. Japonská selhala během přeletu, evropská Mars Express uspěla na půl - družicová část zkoumá úspěšně planetu, zatímco s přistávacím modulem Bengle 2 se nepodařilo navázat spojení. Obě americké stanice přistály úspěšně: druhá Oportunity začíná teď svou práci, první Spirit se teď snaží "uzdravit". Bilance dosavadních pokusů o výzkum Marsu pomocí meziplanetárních stanic vypovídá jak náročný je to cíl. Neúspěchů je stále víc než zdárných expedic, jak dokazuje následující přehled. Čtyřem současným pokusům přecházely tyto starty:

Amatérský hledač zkamenělin Mike Newman, řidič autobusu z Aberdeenu nalezl poblíž skotského Stonehavenu asi 1 cm dlouhou zkamenělinu stonožky. Po několikaměsíčním zkoumání prohlásili odborníci z National Museums of Scotland a Yale University, že jde o nejstarší fosilií suchozemského živočicha o stáří 428 milionů let.

Po sobotním přistání vyslala americká sonda Opportunity svůj první barevný snímek okolí.

Všichni víme, že hvězdy svým zářením více či méně ohřívají okolo obíhající planety, pokud je mají. Kanadští astronomové při pozorování 90 světelných let vzdálené, Slunci podobné hvězdy HD179949 zjistili, že její planeta svým magnetickým polem ohřívá povrch svého slunce. Přestože planeta je plynný obr skoro tak velký jako náš Jupiter a obíhá velmi blízko, takže její oběžná doba je o něco delší než tří pozemské dny, ohřeje vždy jen kousek povrchu hvězdy pod sebou. Po povrchu hvězdy HD179949 tedy se tedy posouvá o 750 K teplejší skvrna přesně ve fázi s oběhem planety.

Doc.Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR dodává, že vliv planet na své hvězdy pozorujeme již desítky let, byť ne tak výrazný. První práce československých astronomů na toto téma pocházejí z padesátých let minulého století. Rovněž v Mléčné dráze je mnoho hvězd slunečního typu. Po zrodu se rychle otáčejí a s pokročilým věkem zpomalují svou rotaci. Toto zpomalení se vysvětluje interakcí magnetického pole hvězdy s meziplanetární hmotou a s planetami. Magnetická pole jsou ve Vesmíru tak běžným jevem, že lze říci, že magnetické siločáry prostupují celý Vesmír Jsou na hvězdách, planetách, v mezihvězdném a mezigalaktickém prostoru.

Třicet procent vědců v této oblasti se vědě může věnovat pouze proto, že zaskakuje za onemocnělého pracovníka nebo že pracuje na objednávku ze zahraničí, například Světové zdravotnické organizace. Během posledního desetiletí subsaharské státy totiž radikálně omezily financování vědy. Závratná devalvace vědecké profese způsobuje, že pracovníci ve vědě už naprosto tu nejsou schopni uživit rodinu. Důsledkem je ne pouze únik, ale přímo úprk vědeckých pracovníků z této části kontinentu. Žije tu deset procent obyvatelstva planety a přitom se zde vytvoří pouze 0,7 % světové vědecké produkce a 0,1 % světových patentů.

Při léčbě antiretrovirovými léky je nutná monitorace jejich účinku měřením počtu leukocytů či koncentrací virových částic v krvi. Pokud není léčba účinná, či je virus rezistentní, je nutné léčbu změnit. Tato monitorace je ale problémem v rozvojových zemích, kde se dnes díky charitě a generickým lékům s antiretrovirovou terapií také začalo. Bez monitorace léčba nemá smysl, naopak se zvyšuje riziko vzniku rezistence. V západních zemích jsou krevní testy prováděny na vzorcích čerstvé krve, kdy jeden test stojí zhruba 40 USD, což je ovšem částka pro rozvojové země nedostižná. Proto na University of North Carolina vyvinuli metodu měření potřebných parametrů z kapky suché krve. Kapka je transportována na papírku bez nutnosti chlazení do nejbližší laboratoře. Test je založen na protilátkách proti CD4+ receptorům - komerčně dostupný kit měří zbarvení v roztoku vzniklém rozpuštěním kapky. Provedení testu stojí zhruba 1 USD a jeho výsledky jsou srovnatelné s měřeními v čerstvé krvi.

Ačkoli je lev mnohokrát zmiňován v nápisech o životě faraonů jako posvátné zvíře, dosud nikdy nebyl nalezen při vykopávkách v balzamované podobě. Tým francouzských vědců nyní ohlásil objev pozůstatků lva, který byl starými Egypťany nabalzamován. Mumie byla vyzvednuta poblíž Sakkáry u Gízy z hrobky královské chůvy Tutanchamóna (ze 14.století před Kristem). Ukazuje se nicméně, že mumie nepochází z této doby, ale byla v hrobce pohřbena později, aspoň to tvrdí vědci Cecile Pallou, Anaik Samzun a Alain Závie.

Stále hojněji používané palivové články spotřebují pro výrobu elektřiny vodík, který však musí být velmi čistý. Kromě nákladné elektrolýzy vody se tento plyn připravuje z tzv. syntézního plynu, který vzniká částečnou oxidací zemního plynu kyslíkem za vysoké teploty a přítomnosti katalyzátorů. Vzniká vodík a oxid uhelnatý. Jeho stopy však mohou ohrozit správné fungování palivového článku. V Argone National Laboratory připravili keramickou membránu, která velmi spolehlivě odstraní vodík v podstatě z jakékoli směsi. Nemá totiž vůbec žádné póry, kterými by mohli projít větší atomy či molekuly. Je elektricky vodivá a propouští vodík, nejmenší atom vůbec, přímo svojí krystalovou mřížkou. Obdobné vlastnosti mají i některé vzácné kovy, zejména paladium.

Je známo, že bakterie antraxu jsou schopny tlumit imunitní odpověď hostitele. Antraxový toxin ovlivňuje výměnu vody a iontů v buňkách (částí toxinu je adenylátcykláza) a snižuje fagocytární aktivitu neutrofilů. Avšak konkrétní mechanismus působení antraxového toxinu na imunitní systém donedávna nebyl znám. Biologové na University of California objevili, jak antraxový toxin blokuje imunitní odpověď jedince.

Antraxový toxin štěpí signální molekuly podílející se na aktivaci produkce cytokinů, které signalizují infekci a spustí aktivaci obranné odpovědi. Rozštěpením signálních molekul MKK-6 k této aktivaci nedojde a bakterie antraxu se mohou nerušeně množit, aniž by na ně imunitní systém reagoval. Pokud by se podařilo vyvinout lék chránící MKK-6, došlo by k rozvoji vlastní imunitní odpovědi hostitele a procento přežití onemocnění antraxem by se výrazně zvýšilo (u inhalační formy dnes přežívá i přes antibiotickou terapii jen necelých 30% nemocných).

Podle posledních statistik ekonomické komise OSN pro Evropu připadá v Německu na 10 000 zaměstnanců 135 robotů. Ve francouzském průmyslu dosahuje tento počet 67 robotů. Francie se tím nicméně umisťuje ještě před Španělskem, Rakouskem, Dánskem a zejména před Spojeným královstvím, kde počet robotů v závodech dosahuje polovinu co ve Francii. Roboti jsou v současné Evropě nejvíce využíváni ve velkých závodech, zejména v automobilových závodech a pak v chemickém průmyslu. Hlavní oblastí využití je svařování a montážní práce. Komise odhaduje že například na francouzském trhu bude počet robotů do roku 2006 přibývat ročně o dvě procenta.

Matematik Hugo Brunsveld van Hulten v European Space Incubator, což je podnikatelský inkubátor ESA lokalizovaný v Nizozemí, sestrojil zařízení pro neinvazivní léčbu rakoviny prsu. Jeho přístroj kombinuje zobrazování jadernou magnetickou rezonancí, čímž se vyhledá nádorová tkáň a zdroj vysoce intenzivní ultrazvuku s možností přesného zacílení, což ji zničí.

Kukuřici začali lidé využívat už nejméně před 6 250 lety v Mexiku, kdy ji vyšlechtili z plané rostliny. Ale teprve před 4 400 lety měli získat tehdejší zemědělci tu odrůdu kukuřice, z níž pocházejí všechny dnes známé odrůdy. Potvrdila to studie DNA kukuřice odebrané ze zbytků nalezených v mexických jeskyních. Jejich stáří bylo spolehlivě určeno radiouhlíkovou metodou. Kanadští archeologové se domnívají, že kukuřice byla původně pěstována zejména pro obsah cukru v palicích. A tento cukr byl používán především k výrobě alkoholu.

Jan 14.5.2020: Zdravím a ptám se: Nenašel by se někdo z okruhu Akademonu, kdo by věděl, která látka dává chuť a vůni mladým klasům kukuřice?

17.5.2020: Kromě škrobu a sacharidů to je zejména dimethylsulfid a v malém množství ethanol, acetaldehyd, sulfan, ethanthiol a methanthiol. Chcete vzorečky?

Ve světě trpí astmatem tři sta milionů lidí - například jen v Spojeném království je to pět milionů. Astma je v podstatě alergické onemocnění, působené stažením svalů ve stěně průdušek s pískoty při dýchání a dušností. Prvními léky jsou antialergika (antiastmatika), které těmto stahům svalů průdušek brání. Později v těžkých případech astmatu přistupuje zánětlivá složka a ta stav nemocných zhoršuje. Zánětlivá složka astmatu se v současnosti léčí hlavně protizánětlivými léky podávanými inhalátory a to jsou především účinné deriváty protizánětlivých steroidních hormonů kůry nadledvin.. Dnes se také už používají blokátory účinku látek, působících zánět, jako jsou leukotrieny. Nyní k tomu přistupují blokátory dalších mediátorů zánětu, tachykininů. V "European Respiratory Journal" byla publikována studie o působení nového léku označeného DNK 333, který brání účinku tachykininů, tedy příznakům astmatu - zúžení dýchacích cest, pískotům, tvorbě hlenu a dušnosti. Vědci v Belgii a v Anglii nový lék vyzkoušeli u 19 nemocných se středně těžkým astmatem a zaznamenali jeho nadějný účinek.

Teprve po četných výpravách za pramenem Nilu v minulých staletích se podařilo určit prameny této řeky dlouhé plných 6 671 km. Nyní se učíme, že hlavní pramenný tok Kagera vzniká ve Rwandě, po výtoku z Viktoriina jezera se nazývá Viktoriin Nil. Protéká jezerem Koga, tvoří vodopád Kabelega, pod nímž vtéká do Albertova jazera. Jako Albertův Nil přitéká do Súdánu, získává jméno Horský Nil a posléze Bílý Nil. V Chartúmu se slévá s Modrým Nilem a odtud se už jmenuje jen Nil. Role Bílého Nilu je nesmírně významná, protože v době sucha přivádí do Modrého Nilu až 80 % vody. Australská výprava se nyní snažila vypátrat, jak dlouho už tok Bílého Nilu existuje. Studovala velice pečlivě snímky umělých družic Země Landsat 5 a 7 a analyzovala usazeniny řeky. Závěr: Bílý Nil přitéká do Modrého Nilu už asi 25 000 let. Předtím bylo jeho údolí zaplaveno obrovským jezerem, širokým 70 km a dlouhým více než 500 km. A toto jezero mělo vzniknout před 400 000 lety, pravděpodobně v průběhu meziledové doby.

Vědci v NASA vyvinuli ultrasenzitivní elektronické detektory DNA, který používají "houští" uhlíkových vláken známých pod názvem "nanotubes" (což jsou vlastně "srolované listy" uhlíkových atomů) s průměrem 30 - 50 nanometrů a testovacích DNA molekul, které umožňují detekovat i velmi malá množství DNA.

Detektor funguje tak, že v přítomnosti velmi malého množství DNA (např. z bakterie E. coli, na které se provádějí testy) se některé molekuly naváží na testovací DNA molekulu detektoru, což zvětší elektrickou vodivost uhlíkových vláken, což potom vyvolá měřitelný efekt. Podle americké tradice NASA již založila i speciální "spin-off" - společnost Integrated Nanosystems Inc. - která se zabývá komerčním využitím těchto detektorů. Podle předpovědí k němu má dojít již za dva roky.

Těžkému akutnímu respiračnímu syndromu (SARS) zatím podlehlo 770 lidí a 8000 bylo nakaženo, úmrtnost je tedy dosti vysoká a není jisté, zdali epidemie již skončila. David Guttman a John Stavrinides z kanadské University of Toronto pokládají nebezpečný virus SARS za křížence ptačích a savčích coronavirů. Některé jeho geny jsou blízké genům savčích coronavirů, avšak jiné připomínají spíše geny ptačích coronavirů. Právě tato směska mate náš imunitní systém. Oproti tomu David Mindell z University of Michigan tuto hypotézu pokládá za čirou spekulaci a rozdíly mezi virem SARS a ostatními coronaviry přičítá nahromaděným mutacím.

Jedním z problémů při zajišťování účinnosti léků je dostat lék do nemocné buňky nebo do infikujícího mikroorganismu, aniž by byly poškozovány buňky ostatní. K řadě cest, které se už při léčbě nádorů nebo infekcí zkoušejí, nyní přibývá nová, oznámená lékaři z chicagské univerzity. Při infekci parazitem Toxoplasma gondii (příčině toxoplasmózy, která při postižení očí může vést ke slepotě), je možné účinnou antiparazitární látku triclosan (triklosan) dostat přímo do buněk parazita v těle a dokonce i do jeho cyst, tak, že se triclosan naváže na polymer běžné aminokyseliny argininu a v této vazbě vstupuje do buněk parazita a brání v něm enzymatické reakci, která je nezbytná pro život parazita, ale nikoli buněk napadaného organismu. Napadený enzym je enoylreduktáza, umožňující parazitu tvorbu mastných kyselin a přežití. Buňky těla tento enzym nemají a tak poškozovány nejsou. Zatím to funguje při pokusech na myších a v tkáňových kulturách, ale mohlo by to fungovat i u lidí a také při jiných nemocech, např. při malárii.

Viry napadající počítače se neustále mění. V důsledku toho se musí měnit i prostředky softwarové antivirové ochrany. Tvrdí to alespoň Steve Chang, ředitel antivirové softwarové firmy Trend Micro. S tím, jak se počítačové viry vyvíjejí do stále komplexnějších forem, musí se antivirové firmy přesunovat stále více od prodeje ochranného SW k prodeji služeb minimalizujících klientovy ztráty a zkracující čas nutný k uvedení jeho informačního systému do původního stavu. Podle Changa se antivirový průmysl donedávna vnímal jako analogie farmaceutickému průmyslu - pro každý detekovaný počítačový virus se vyvíjel nový "lék". Avšak objevení tak virulentních počítačových virů jako Nimda, Slammer nebo Bugbear vše změnilo. Schopnost společnosti přestát beze ztrát virovou infekci závisí nyní nejen na jejím vlastním vybavení antivirovou ochranou, ale i na chování jejích zákazníků, dodavatelů, vlastních pracovníků doma a ostatně každého, s kým společnost elektronicky komunikuje. Společnosti proto stále více žádají kromě vlastní antivirové ochrany ještě podporu umožňující v minimální době nápravu škod a uvedení jejich informačního systému do normálního stavu s minimálními časovými ztrátami. "Právě tomuto trendu je nutno vyhovět" tvrdí Chang.

Popsaný trend jistě neznamená ústup od maximální možné ochrany proti virovému napadení. Odráží však realistické poznání, že ne každému útoku se vždy podaří úspěšně čelit. Analogie s farmaceutickým průmyslem však ani nyní nepřestává ztrácet svou platnost - vždyť i ten kromě projektivních léků vyrábí a dodává léky urychlující rekonvalescenci pacientů.

Nepravidelně v intervalech 200.000 až několik milionů let dochází k přepólování zemského magnetického pole, přičemž si severní a jižní magnetický pól vymění svá místa. Zcela spolehlivě to dokládají geologické výzkumy mořského dna. Naposledy k tomu došlo před 780.000 lety. Nejstarší zaznamenané přepólování se odehrálo před 16 miliony let. V průběhu celého procesu zeslábne magnetické pole po dobu stovek až tisíců let natolik, že na zemský povrch dopadnou mnohem větší dávky záření. Pozorování družic, jež jsou jako první vystaveny zvýšené dávce radiace, naznačují, že tento pokles již započal. Samozřejmě si zatím nemůžeme být jisti, zdali registrované zeslabení cca o 10% je pouhou fluktuací nebo začátkem procesu přepólování.

Není nic praktičtějšího, než dobrá teorie, řekl kdysi Clausewitz. Po roce 1989 jsme se po odmítnutí marx-leninské ekonomické "teorie" setkali v prakticky prováděné ekonomice jen s Klausovým pojetím neoliberalismu.

Plný text najdete zde.

Z věčně zmrzlé půdy na Sibiři se podařilo získat neporušenou dědičnou hmotu, DNA. Odkryta byla DNA křovin, stromů a mechů z doby před 400 000 lety a DNA savců jako srstnatého mamuta, zubra a tura, kteří se v ruské stepi potulovali před 30 000 lety.

S velikým napětím je ve Washingtomu očekávána řeč presidenta Bushe, kterou má proslovit příští týden. Podle oficiálních informací v ní má prezentovat svou novou "vizi rozšířeného kosmického programu" zahrnující inovaci stárnoucí flotily kosmických lodí "space shuttle", další rozvoj mezinárodní vesmírné orbitální stanice s lidskou posádkou, obnovení letů pilotovaných lidskou posádkou na Měsíc (nejpozději v roce 2018), možná i pilotovaný let na Mars, a snad i zřízení permanentní stanice s lidskou posádkou na Měsíci. Ve své řeči se president údajně zatím nebude zabývat otázkou nákladů takového programu.

Je obtížné odhadnout nakolik je tato řeč zamýšlena jako jeden z úvodních výstřelů začínající volební kampaně v USA, který má zejména podpořit image presidenta Buse (poněkud pošramocený neúspěchem při hledání zbraní hromadného ničení v Iráku), a nakolik se bude jednat o skutečně novou významnou iniciativu. Význam účasti lidské posádky při letech k Měsíci a Marsu či dlouhodobého pobytu lidské posádky na Měsíci je nepochybně daleko větší v politické oblasti než v oblasti vědecké. Údajná jednání zástupců Bílého domu s čelnými reprezentanty Kongresu o nové iniciativě presidenta Bushe, o kterých přinesly zprávu obvykle dobře informované zdroje, však dávají tušit, že iniciativa může být míněna vážně. Logicky by totiž zapadala do snahy vedoucích kruhů USA upevnit pozici své země jako vedoucí světové mocnosti ve všech směrech. A vítězství v závodech o přistání na Měsíci se již jednou - za prezidenta J.F. Kennedyho - Američanům propagačně velmi vyplatilo.

Vědci z Kalifornské university v Santa Barbaře zkonstruovali zařízení, které dokáže měřit pohyby s rozlišením až jedna tisícina nanometru, což je setina průměru vodíkového atomu. Zařízení spočívá v kombinaci "jednoelektronového tranzistoru" (single-electron-tranzistor - SET) a nanomechanického vahadla, vibrujícího při vložení elektrického napětí. Jednoelektronový tranzistor (SET) je velmi citlivý na změnu metrického náboje a může detekovat až změnu o velikosti (či spíše malosti) jedné miliontiny náboje elektronu. Působení elektrického napětí rozkmitá "nanovibrátor", což ovlivňuje průchod jednotlivých elektronů tranzistorem STE umístěným v jeho těsné blízkosti. Měřením tohoto průchodu lze měřit změny polohy nanometrického vahadla.

Díky tomuto zařízení se fyzici dostali do blízkosti oblasti platnosti Heisenbergových relací neurčitosti, které říkají, že pro atomárních částice není možno měřit současně přesně polohu a rychlost téže částice. Pro empirické prověření těchto relací by však musel být detektor ještě asi 100x citlivější, o což se vědci na Kalifornské universitě v současné době pokoušejí.

Zdá se být až neuvěřitelné, že satelitní telefony, tj. telefony založené na přímém spojení přenosných přístrojů přes družicovou síť, které před několika lety skončily naprostou komerční katastrofou a bankrotem (viz projekt Iridium) jsou v USA opět na scéně. Na rozdíl od dřívějších přístrojů velikosti kufříku stojících tisíce dolarů se nyní jedná o přístroje velikostí srovnatelné s normálním mobilním telefonem, které je možno koupit za několik set dolarů nebo pronajmout za méně než 50 USD za týden (plus 1 - 2 USD za minutu hovoru). Hlavními zájemci jsou vodáci, obchodní cestující, lovci, učitelé na školních výletech a misionáři - tj. zákazníci, kteří se při své aktivitě dostávají mimo běžné pokrytí sítí mobilních telefonů.

Tato situace je patrně způsobena zejména obrovskou rozlohou Spojených států zahrnující i velmi řídce osídlené oblasti, v důsledku čehož pokrytí standardními mobilními sítěmi v USA zdaleka nepokrývá celé území. V Evropě, kde je pokrytí mobilními sítěmi mnohem hustší, lze výrazný zájem o satelitní telefony jen stěží předpokládat. I v USA se však předpokládá jiný obchodní model než u normálních mobilů, využívající převážně možnosti pronájmu satelitního telefonu pouze na dobu, kdy se bude zákazník pohybovat mimo oblast pokrytí standardními sítěmi mobilních telefonů.

Jedna miliarda lidí stále nemá jednu ze základních životních potřeb - dostatek pitné vody. A to přesto, že se OSN už snaží intenzívně v tomto směru konat, jak dosvědčuje končící Mezinárodní rok pitné vody. Cílem má být do roku 2015 snížit toto strádání o polovinu, tzn. ročně zvýšit počet lidí, kteří mají vody dostatek, o sto milionů. Před několika týdny proběhla v etiopské Addis Abebě konference afrických ministrů pro zásobování vodou. Pomoci se snaží i Evropská unie. Čadu chce přispět 500 miliony eur, jejichž pomocí by bylo možno zřídit zásobování vodou pro 2 200 vesnic, zlepšit zásobování v 70 městech a vybudovat 280 zdrojů vody pro kočující pastevecké kmeny. Další pokrok by mělo zajistit 2.světové fórum o vodě, které se sejde v březnu v japonském Kjótu. Podle informací OSN sledují odborníci se značným zájmem čínskou snahu hospodárně využít vodu dešťových srážek v zemědělství při zavlažování polí v 17 provinciích, což by mohlo poskytnout vzor pro další státy světa.

Bublinu, tedy kapalinový film stočený do tvaru koule a vyplněný vzduchem, zná každý. Jak však vypadá antibublina? Tvoří ji tenká vrstva plynu stočená do tvaru koule, vyplněná a obklopená kapalinou. Jejich studiu se věnují na univerzitě v belgickém Liege. Připravují je pomalým naléváním kapaliny (solanky, mýdlové vody nebo piva) na velký povrch téže tekutiny. Přestože antibubliny známe od roku 1932, o jejich chování nevíme prakticky nic. A právě jejich výzkum by mohl významně přispět k lepšímu poznání fyziky kapalin.

Šestiletý plán vývoje geneticky modifikovaných potravin vyhlásila indická vláda. V současné době je Indie ve většině potravin soběstačná, což se však vzhledem k velmi rychle rostoucí populaci může změnit. Cílem nového potravinového programu je připravit odrůdy řepky, prosa, luštěnin a cukrové třtiny s větším obsahem živin. Jediným indickým úspěchem na tomto poli je zatím brambor s vyšším obsahem bílkovin.

S rozvojem palivových článků, elektromobilů a hybridních automobilů se stále aktuálnější stává otázka skladování vodíku, který je nutný pro pohon těchto zařízení. Zatím přichází v úvahu buď dostatečně pevná nádrž, v níž bude kapalný nebo plynný vodík pod velkým tlakem, anebo rozpuštění vodíku v pevné látce, např. v paladiu, které ho může pojmout velké množství. Na Chicagské univerzitě objevili další způsob. Navrhují skladovat vodík v podobě jeho hydrátu, který je stabilní za normálního tlaku při teplotě - 195 stupňů Celsia. Molekuly vodíku se nacházejí uvnitř dutin v krystalové mřížce vodního ledu. Tento typ sloučenin nazýváme klathrátem. Při ohřátí na - 132 stupňů Celsia se vodík uvolňuje a můžeme ho spotřebovat v palivovém článku pro výrobu elektřiny.V nádrži zbude pouze čistá voda.

Dne 2.1.2004 se sonda Stardust přiblížila na 500 km k jádru komety Wild 2 a odebrala vzorky jejího ohonu. Ty dorazí na Zem ve speciálním návratovém pouzdře 15.1.2006.

Eric Mazur a Limin Tong z Harvardské Univerzity ve spolupráci s fyziky z Japonské Tohoku University připravili z oxidu křemičitého světlovod o průměru pouhých 50 nm, což je podstatně méně, než vlnová délka světla. Proto je mechanismus přenosu záření odlišný, než u standardních světlovodů, v nichž paprsek běží uvnitř. Mazurův světlovou slouží pouze jako jakýsi usměrňovač, okolo kterého se pohybuje světelná vlna.

Ve Weizmannově ústavu v izraelském Rehovotu vyvinuli novou metodu podání alicinu, velmi účinného přípravku z česneku. Zatím se jim podařilo úspěšně zastavit růst maligních nádorů zažívacího traktu myší. Napodobili vlastně jen přirozený proces, který probíhá při drcení stroužku česneku. V cibulkách česneku setého (Allium Sativum L.) se normálně vyskytují sirná organická sloučenina aliin a enzym alináza odděleně. Při poškození tkáně, ať už ji způsobí půdní parazit nebo kuchyňská úprava, se obě chemikálie dostanou do kontaktu a z aliinu vzniká alicin se silným baktericidními i antihelmintickými účinky.

Pracovníci Weizmannova ústavu nejprve podávali rakovinou zasaženým myším alinázu navázanou na protilátku specifickou na receptor nacházející se na povrchu nádorových buněk. Receptory na jejich povrchu se totiž odlišují od receptorů na povrchu běžných tělních buněk. Tímto způsobem pronikla alináza jen do nádorových buněk. Pak podali intravenózně aliin, který se uvnitř nádorových buněk přeměnil na destruktivní alicin.

Oceánografové z Monterey Bay Aquarium Research Institute ve spolupráci s geology Washington University v St. Louis spustili na mořské dno u kalifornské pobřeží Ramanův spektrometr ovládaný robotem. Chtějí tak zjistit, v jaké podobě se u mořského dna nachází oxid uhličitý. Zdali jako čistá kapalina či v podobě složitějších sloučenin. Výsledky takových výzkumů mají význam jednak pro přesný popis koloběhu oxidu uhličitého na Zemi, jednak z hlediska možného skládkování této sloučeniny na mořském dně.

Panoramatický snímek Marsu v místě přistání amerického robota Spirit Rover. Sonda v průběhu 7 měsíců urazila 500 milionů km.

Problém s transplantáty orgánů je v tom, že imunitní systém příjemce má sklon transplantát odmítnout, rejekovat. Kdysi se imunitní toleranci podařilo navodit britského vědci Medawarovi (obdržel za to Nobelovu cenu) a u nás Milanu Haškovi, který spojoval krevní oběh kuřecích zárodků a vylíhlá kuřata pak na sebe imunologicky nereagovala. Nyní britští vědci používají k navození tolerance základní chemický systém, vyvolávající při transplantaci imunologický poplach a odmítnutí, tzv. Notch. Když Notch aplikovali pokusným zvířatům dva týdny před transplantací, zvířata na transplantát imunitním odmítnutím nereagovala. Popravdě řečeno přežití transplantovaného srdce se jen prodloužilo na čtyřnásobek. Vědci doufají, že tento postup by byl k pacientům šetrnější než dosud používané techniky potlačení imunitní reakce pro transplantacích chemickými léky.

Virus obrny zabíjí své hostitelské buňky velmi rychle. Této vlastnosti využil výzkumníci na Duke Comprehensive Cancer Center a připravili modifikovaný virus, který zabíjí buňky prvotních mozkových tumorů a některé typy mozkových metastáz, avšak vlastní mozkové buňky nenapadá. Docílili toho tím, že část genomu viru obrny, která zodpovídá za expresi jeho genetické informace uvnitř hostitelské buňky, nahradili odpovídajícími geny chřipkového viru, který mozkové buňky nikdy nenapadá. Nové metoda léčky rakoviny funguje zatím u myší. S klinickým nasazením se počítá do dvou let. Nevýhodou je, že virus je třeba aplikovat přímo do nádoru, protože organismus člověka, který je očkován proti obrně, by i modifikovaný virus velmi rychle zlikvidoval.

Na Univesity of California v Berkeley tak úspěšní nebyli. Vyřadili z funkce některé geny bakterie tuberkulosy a domnívali se, že obdrží méně nebezpečný kmen. Ke svému překvapení získali však mnohem smrtonosnější mikroby, jakousi super-tuberkulosu.

Pro rozvojové země je v současnosti vhodných jen několik odrůd bavlníku a kukuřice. Britská vláda a Komise EU by proto měly financovat zásadní rozšíření nekomerčního výzkumu genetický modifikací k zajištění běžných potravin v tropických a subtropických oblastech. Takovéto potraviny mohou poskytnout perspektivu malým hospodářstvím, jejichž přežití je nelepší cestou k tomu, aby se snížila nejistota v zabezpečení výživy a chudoba v rozvojovém světě.

Plný text najdete zde.

Podle informací AP mluvčí Národního Institutu pro vědu a technologie v Boulderu (Colorado, USA) Fred McGehan potvrdil, že v posledních pěti letech se zastavilo zpomalování oběhu Země kolem Slunce. Tento jev představuje pro vědce naprostou hádanku.

Vědecká komunita se shoduje v tom, že po tisíce let se oběh Země okolo Slunce zpomaluje. Toto zpomalování je téměř neznatelné : za celý rok se Země zpozdí oproti předchozímu roku o pouhou jednu vteřinu ! Bylo proto objeveno až v roce 1955, kdy zavedení atomových hodin pro standardizované měření času umožnilo měřit čas s přesností, umožňující detekovat takto malé zpoždění. (Atomové hodiny, využívají pro měření času záření izotopů cesia, jsou nesmírně přesné. V roce 1972 byl dosud používaný Greenwichský čas (Greenwiche Mean Time - GMT) nahrazen Koordinovaným universálním časem (Coordinated Universal Time - CUT) založeným právě na měření času atomárními hodinami.) Pro sladění zemského času s astronomickým časem zavedli proto vědci v roce 1972 korekci - na konci každého roku přidají k CUT jednu vteřinu navíc. Tento postup se bez problémů používal po 28 let - až do roku 1999. V tomto roce však vědci zjistili, že k obvyklému ročnímu zpoždění nedošlo. Opakovaná měření potvrzují, že k němu nedošlo ani v následujících letech, takže po pěti letech je možno uzavřít, že se zpomalování oběhu Země okolo Slunce se zastavilo. Spekuluje se o různých možných příčinách tohoto jevu - slapových jevech, změnách klimatu či procesech v zemské kůře - skutečností však zůstává, že skutečnou příčinu zatím nikdo nezná. Jedna vteřina ročně se může stát zanedbatelná, avšak - při současné technologické úrovni naší civilizace - není tomu tak. Na přesném časovém rytmu je založeno mnoho odvětví : komunikace, systémy navigace a řízení letového provozu, dokonce i globální přenos informace mezi kapitálovými trhy. I když bezprostředně popsaný zjev pro naši technologickou civilizaci nebezpečí nepředstavuje, je nepochybně dalším dokladem skutečnosti, že v přírodě existuje ještě mnoho jevů, kterým dosud vůbec nerozumíme.

Již v polovině roku 2003 byly zaznamenány první náznaky oživení v Silicon Valley, těžce postiženém pádem technologických akcií na trzích cenných papírů (tzv. burst of "dot.com" buble - prasknutí "dot.com" bubliny) v roce 2000. Projevilo se to zejména v zastavování propouštění, opětném vzrůstu cen nemovitostí v oblasti a opětném nárůstu ceny akcií vlajkových lodí "nové ekonomiky" jako jsou eBay, Cisto a Yahoo. Tato tendence v průběhu vzpamatovávání americké ekonomiky ve II. a IV. čtvrtletí dále pokračovala. Tony Perkins, zakladatel technologického magazínu Red Herring, který po pádu akciových trhů zanikl, opět optimisticky prohlašuje : dynamika i (dobrá) nálada jsou zpět ! Doufejme, že tentokrát bude lepším prorokem !

Stálým problémem transplantací orgánů je negativní imunologické reakce organizmu, který odmítá transplantovanou tkáň jako cizí. Po transplantaci je proto nutno tuto imunologickou reakci uměle potlačovat, což znamená pro pacienta velmi nebezpečný zásah přinášející řadu potenciálních komplikací. Možným řešením, kterému řada pracovišť ve světě věnuje velkou pozornost, je vypěstování orgánu pro transplantaci s vlastních buněk příjemce, čímž by problémy s negativní imunologickou reakcí zcela odpadly.

V současné době vědci dokážou regenerovat jednoduché tkáně (jako například kůži), ale stále zápolí s problémem jak vypěstovat celé orgány potřebné pro transplantaci. Pracovníci z Harvard Medical School, Massachusetts General Hospital a Massachusetts Institute of Technology nyní oznámili, že možná našli cestu jak vytvořit pro dělící se buňky podpůrnou strukturu, která nakonec umožní žádoucí vznik celého orgánu. Jejich metoda spočívá ve vytvoření "růstové konstrukce" mikrotrubiček, podobné systému vlásečnic, který rostoucí buňky zásobuje kyslíkem a živinami. Pro navržení tvaru této struktury využili počítačově generovaných fraktálů, což jsou zdánlivě náhodné stromovité útvary, které se na různých úrovních rozlišení vzájemně podobají. Tento počítačový "vzor" je potom metodami známými z výroby počítačových čipů vyleptán do křemíkové destičky, čímž vznikne forma, pro trubičky vytvořené s biodegradabilního a biokompatibilního materiálu. Opakováním tohoto postupu a vrstvením jednotlivých vzorků na sebe vznikne nakonec třírozměrná struktura vytvářející jakési "lešení" pro růst kultivovaných buněk. Podle zveřejněných experimentů se díky této struktuře již podařilo udržet růst ledvinových a jaterních buněk po dobu dvou týdnů. Současný cílem výzkumu je dospět k ověřovacím tesům na zvířatech do pěti let.