Pokus s dvojčaty upřesnil vliv vesmíru na lidský organismus. Experti NASA velmi důkladně studovali Scotta a Marka Kellyho, jediná dvojčata mezi astronauty (viz obr, foto NASA). Zatímco Scott strávil rok na Mezinárodní kosmické stanici, Mark v té době pobýval na Zemi. Z mnoha výsledků je nejzajímavější, že během pobytu na oběžné dráze Scottovi výrazně narostly telomery (angl.telomeres). Tak se nazývají koncové části DNA řetězce chromozómů, které je spolu s bílkovinným komplexem zvaným shelterin chrání zejména před vzájemným propojením.

Chromozomy (angl. chromosomes) jsou speciální párové struktury v jádře buňky, které zajišťují rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk. Po obarvení je rozeznáme mikroskopem. Tvoří je bílkoviny pojmenované histony obmotané řetězci deoxyribonukleové kyseliny, v jejíž struktuře je zapsána dědičná informace. Při dělení buňky dojde k zdvojení řetězce DNA. Telomery nového řetězci jsou o něco kratší, protože příslušné enzymy prostě neumí udělat kopii celé DNA. Postupné zkracování vede ke stárnutí buňky, byť nejspíš nejde o jedinou příčinu.

V buňkách pohlavních, kmenových a rakovinných obnovuje původní délku telomer enzym telomeráza (angl.telomerase), který je v běžných tělních buňkách neaktivní. Přesný mechanismus, jak došlo k nárůstu Scottových telomer, není znám. Snad to souvisí s omezeným příjmem potravy a důsledným cvičením na oběžné dráze. Nicméně do 48 hodin po návratu se opět zkrátily na původní délku. Na mikroskopickém snímku vidíme lidské telomery jako dvojici bílých teček na obou koncích chromozomů (U.S. Department of Energy Human Genome Program, Public domain, via Wikimedia Commons).