Když se v roce 1996 objevila zpráva o prvním zmapovaném genomu eukaryontního organismu (kvasinky Saccharomyes cerevisiae) a o čtyři roky později o „rozluštění“ lidského genomu, vypadalo to na Nobelovu cenu. Nyní, o deset let později, se stalo sekvenování genomů záležitostí téměř triviální, i když značně náročnou. Ať tak či onak, na začátku roku 2010 jsme měli údaje o kompletních genomech 76 archebakterií, 982 bakterií a 198 eukaryontních organismů od hlístice po neanderthálce. Je však třeba upozornit, že příslušné informace se vyskytují v nepřehledné formě, kdy se do počtu zpracovaných organismů někdy započítávají i jednotlivé chromosomy, takže pro eukaryontní druhy se vyskytují i údaje od 1094 do 1189, a dokonce i organely (především mitochondrie), kdy se objevují čísla okolo 2243, nemluvě o 42 plasmidech. Tak se dozvíme, že eukaryontních genomů nebylo zmapováno pouze 198, nýbrž například 3379. Kromě toho údaje o kompletním genomu mohou, ale nemusí obsahovat počty genů mitochondriálních, popřípadě chloroplastových; nadto tu jsou údaje získané odlišnými metodami. Podobný zmatek platí i o genomech virů, kde se uvádí celkových 2330 druhů virů, ale 3552 záznamů o virových genech. V každém případě je úsilí vědců v tomto oboru třeba hodnotit velmi vysoko, protože nám mezi jiným umožňuje zjistit, zda jsme bližší příbuzní šimpanze nebo orangutana.