Velikost našich prstů začíná být rozhodující překážkou pro další zmenšování elektronických zařízení, která běžně užíváme. Nechceme-li se vzdát klávesnice, její tlačítka musí mít určité minimální rozměry, abychom je pomocí prstů mohli ovládat. Řešením může být např. virtuální klávesnice, která fyzicky neexistuje. Senzory sledující pohyb prstů mohou být mnohem menší než prsty samy. Zajímavý nápad představili technici z Carnegie Mellon University na pařížské 31.výroční konferenci SIGCHI (Special Interest Group on Computer–Human Interaction) na přelomu letošního dubna a května. Jejich Zoomboard je malý dotykový displej, který zvětšuje své různé části podle toho, jak k nim přikládáme prsty. Jak to funguje, můžeme vidět zde. Na Zoomboardu se nedá psát žádnou závratnou rychlostí, zhruba do deseti slov za minutu. Ale funguje. Obr.Zoomboardu: Oney, S., Harrison, C., Ogan, A. and Wiese, J. ZoomBoard: A Diminutive QWERTY Soft Keyboard Using Iterative Zooming for Ultra-Small Devices. In Proceedings of the 31st Annual SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems (Paris, France, April 27 - May 2, 2013). CHI '13. ACM, New York, NY.
Je zajímavé, že přes veškerý technologický pokrok se neustále držíme starého návrhu klávesnice QWERT, který vznikl pro mechanické psací stroje. Rozložení písmen na klávesnici bylo dáno jednak četností jejich užívání v anglické abecedě, jednak podmínkou, aby písmena, která se užívají za sebou, nebyla na klávesnici vedle sebe. Nectností mechanických psacích strojů bylo, že sousední páčky ovládající tisk typů se při rychlém psaní po stisknutí ihned po sobě často zasekly. Užitečnost druhé podmínky sice vymizela již před půl stoletím u elektrických psacích strojů, přesto její vliv přetrvává na našich klávesnicích dodnes. Antti Oulasvirta se svými kolegy z Max-Planck-Institut für Informatik navrhli klávesnici KALQ, určenou zejména pro dnes rozšířené psaní palci, jež umožňuje výrazně rychlejší psaní.
