Archaeopteryx je jedním z nejslavnějších i nejznámějších zvířat dávnověku Země. V encyklopedii se dočteme, že jde o vymřelého primitivního zubatého praptáka velikého jako holub. Na kostře lze pozorovat směs ptačích znaků - opeření, dokonale srostlé kosti lebky, velké očnice, ve vidlici srostlé klíční kosti, zadní končetina ptačího typu - a znaků plazích - přední končetina se třemi volnými prsty s drápy, čelisti s četnými zoubky i ocas s 21 volných obratlů. Někteří paleontologové tvrdí, že Archaeopteryx už mohl létat, ale většina z nich soudí, že létal jen klouzavým letem, převážně běhal a šplhal. Žil v geologickém údobí svrchní jury a známe ho od roku 1861, kdy byl objeven v bavorském Solnhofenu. Jeho nález měl poskytnout nezvratný důkaz, že se ptáci vyvinuli z plazů. Zcela jsou zachovány dva exempláře uchovávané z Německém muzeu v Berlíně a Britském muzeu v Londýně. Dalších pět jedinců se dochovalo částečně. A nyní se k nim "oficiálně" přiřazuje osmý prapták, nalezený rovněž u Solnhofenu, jehož ztotožnil s archeopteryxem před několika let Martin Röper, kurátor Solnhofenského muzea. Objektivnost tvrzení ověřil Peter Wellnhofer z bavorské státní paleontologické a geologické sbírky. Osmý exemplář také není kompletní - zachovaly se z něho kosti přední končetiny a lebky.
Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR, 13.3.2012: Pracovníci Brownovy univerzity v Providence ve státě Rhode Island analyzovali fosilní peří pravěkého předka ptáků Archaeopteryxe, který žil před 150 miliony let. Zjistili tam organely zvané melanosomy uvnitř zachovaných buněk, které obsahovaly černé barvivo melanin, které kromě barvy podporovalo i pevnost buněk.
