Debata o řešení problémů s lýkožroutem smrkovým na Šumavě ve své nejvypjatější fázi přerostla do fyzických střetů mezi odpůrci a stoupenci těžby. Je zajímavé se podívat, jak za oceánem přistupují k problémům, jejichž řešení u nás je založeno na použití pily. Mšice korovnice jedlovcová zavlečená z východní Asie ničí rozsáhlé jedlovcové porosty Apalačských hor a ohrožuje rozsáhlé plochy lesů od Georgie po Kanadu. Jedlovce, zvané též tsuga, jsou jehličnaté stromy příbuzné borovicím rostoucí v Severní Americe a východní Asii. U nás je sice najdeme jen uměle vysazené. Na fotografii od Bruce Marlin vidíme jedlovce kanadské. V současné době se připravuje postřik přípravkem, který vyvinul a loni otestoval entomolog Scott Costa z University of Vermont ve spolupráci s U.S. Forest Service. Obsahuje spory plísně lecanicillium muscarium, jež je patogenní pro mšice, spolu s přípravky, které podporují její růst. O podobné řešení se u nás postarala sama příroda. Změnilo se počasí a lýkožrout začal valem hynout. Není tento rozdílný přístup k řešení prakticky téhož problémům již prvním důsledkem našeho macešského přístupu k vědě? Tím nemyslím zdaleka jen otázku financování, i když více peněz by jistě nebylo na škodu. Problém je hlubší: nestabilita pravidel, byrokracie, absence cílů, vzájemně soupeřící lobistické skupiny, nedostatečné propojení s praxí, slabý kontakt s cizinou. Rozvoj vědy je dlouhodobě politickou reprezentací za souhlasu voličů přehlížen, přestože vlastně spolu se vzděláním jde o nejdůležitější faktory, které určí naši budoucnost.
Pan Josef 16.8.2011: Vážený autore, zajděte se podívat například na Trojmezí či Plešné jezero, a uvidíte na vlastní oči, jak dopadne Šumava, kde se realizují teorie pana Vlašína, které tady obhajujete. A všimněte si, že mnohem horší je to na německé straně této části Šumavy, kde podobné teorie praktikují o něco déle.Oni totiž ti dřevorubci sice napadené a možná i některé nenapadené stromy pokácí, ale vzápětí se nové vysadí, takže les je zachráněn a roste dále. Kdyby všichni tito "ochránci" raději napřeli svoje úsilí do omezení jízd kamionů a zákonům proti asfaltové lobby, to je skutečné zlo, které ohrožuje naše životní prostředí.
nuclear 18.8.2011: Nesouhlas s panem Josefem, v národním parku nemá dřevorubec co pohledávat. V Bavorsku je bezzásahová zóna. Je otázka, jestli ji chceme, nebo jestli ji chceme jen v určité oblasti, nebo jestli tedy zastavit či omezit kůrovce nějakou sofistikovanou metodou. To ale sekera není - nezlobte se.
Pan Pavel 23.8.2011: Taky bych rád reagoval na pana Josefa, bohužel mi to nedá. Reprezentuje tu typický přístup založený na absolutní neznalosti problematiky. Současný problém na Šumavě je totiž důsledkem hospodaření, které tu pan Josef nastiňuje. Zjednodušeně řečeno, strom, který tam vyroste sám (což by v NP mělo být!!), bude jistě adaptovaný a s velkou pravděpodobností zdravý a tudíž kůrovci odolávající. "Lesácký přístup" povede spíše jen ke kůrovcové smyčce. Toť vše...
Pan Josef 25.8.2011: Vážení teoretici, můj příspěvek začíná slovy "zajděte se podívat". Až to uděláte, pak pište své "zasvěcené" příspěvky. Argumentace typu "v národním parku nemá dřevorubec co pohledávat protože tam nemá co pohledávat" je přesnou ukázkou myšlení aktivistů. A opět - zajděte se podívat. Uvidíte, že v tom Bavorsku, které si berete za vzor, museli dřevorubci stejně nastoupit, protože uschlé stromy jsou časem tak nebezpečné, že je museli pokácet. Pilou. Snadno to poznáte podle stop na "padlých" velikánech. Ale to musíte nejdřív zvednout zadek a dojít se podívat. Těším se na to, co vypozorujete.
akademon.cz 6.10.2011: Na doporučení pan Josefa (viz počátek diskuse) jsem navštívil na Šumavě vrch Plechý a Trojmezí. Při dobrodružné cestě od Plešného jezera vzhůru přes vyvrácené kmeny doplněné cedulemi propagujícími mrtvý les a jeho postupné oživování, jsem si uvědomil, že boj aktivistů s pilami není souboj odborný či vědecký. Spíše bych ho nazval estetickým. Má mít les podobu onoho domestikovaného zeleného lesa, na který jsme v našich krajích zvyklí, a kam můžeme bez potíží jít na houby či jen na procházku? Nebo mate raději divokou, tajemnou tajgu, kde bez sekery lze udělat jen několik kroků? Stejně není možné rozhodnout, zdali je lepší nebo krásnější divoký tygr kráčející přítmím džungle nebo domácí kocourek oplácející svému majiteli veškerou péči. A ještě jednu poznámku k panu Josefovi – ve svém příspěvku neobhajuji teorie žádného pana Vlašína. Jde mi o to, zda bojovat s kůrovcem pomocí kácení je v 21.století skutečně ten nejlepší způsob. Neexistuje-li třeba jiná, elegantnější a levnější cesta. Vůbec neřeším, zdali mají pravdu stoupenci pily, místní obyvatelé, dřevařské společnosti, správa národního parku nebo aktivisté. Pouze na pozadí těchto událostí se snažím poukázat na závažný problém našeho možného vědeckého zaostávání. Jak bývá ve vypjatých situacích běžné, stoupenci jednotlivých názorů akceptují pouze bezvýhradný souhlas. Kdokoli jiný je pro ně nepřítelem. Takže moje doporučení pro Vás, pane Josefe, i ostatní diskutující: pořádně si přečtěte, o čem je původní příspěvek. Já jsem už na Šumavě byl. A díky za doporučení na krásný výlet.
akademon.cz 5.3.2013: Podobný problém jako na Šumavě řeší nyní ve Švédsku. V roce 2007 byla přes protesty části místních obyvatel odstraněna stará, nevelká přehrada Kuba na řece Nätra ve střední Švědsku. Podle studií, které v současné době provedli odborníci z Umea universitet , se odpůrci a příznivci zachování přehrady neliší ve svých znalostech problematiky, ale spíše v hodnotovém žebříčku. Pro někoho má význam obnovení původního koryta řeky zejména kvůli možnostem rybolovu, pro jiného koupání, pláže a historická hodnota staré stavby.
