Fullereny, velké čistě uhlíkové molekuly s dutinou uvnitř, známe již přes dvacet let (viz akademon.cz 20.10.2001, 14.11.2001 a 1.5.2003). Stejně staré jsou i snahy chemiků připravit obdobné sloučeniny z jiného materiálu. U kovů to doposud představovalo velký problém, protože atomy kovů váže dohromady trochu jiný typ chemické vazby než atomy uhlíku. Ty jsou vázány tzv.kovalentními vazbami, které tvoří vždy dvojice elektronů v prostoru mezi jádry atomů uhlíku. Avšak kovy drží pohromadě vazby založené na společném sdílení mnoho elektronů nespočetnými atomy. To je také příčinou jejich základních vlastností – elektrické a tepelné vodivosti a typického lesku. Uspět se podařilo až americkým chemikům z Pacific Northwest National Laboratory. Pracovali se zlatem a teoretické propočty jim ukázaly, že klastry složené z méně než 13 atomů utvoří spíše jednoatomovou vrstvu, zatímco 19 a více atomů zlata utvoří kompaktní hrudku. Kvantově mechanické výpočty ukazovaly, že jejich šance leží mezi 14 až 18 atomy zlata. A skutečně, podařilo se jim vytvořit mnohostěn z 16 zlatých atomů s dutinou uvnitř. Spektrální měření jednoznačně potvrzují úspěšnost jejich syntézy.