Dosud jsou považovány za nejstarší stopy života na naší planetě zkameněliny staré 2,7 miliardy let. Harald Furnes z univerzity v norském Bergenu studoval nepatrné "trubičky" uchované v lávě, která byla vychrlena na mořském dně před 3,5 miliardami let. Dnes se tyto horniny nacházejí v Jižní Africe. Útvary mají v průměru 1 až 9 mikrometr a jsou dlouhé až 200 mikrometrů. Velice se podobají úvarům, které vyvrtávají v mořských horninách dnešní mikrobi. Další zdůvodnění této domněnky? Vápenec tvořící dávné útvary i útvary vznikající činností dnešního života má stejně nižší obsah izotopu vápníku 13Ca. Vyskytují se pochopitelně hned námitky. Paleobiolog z Oxfordské univerzity Martin Brasier si myslí, že jde o útvary vzniklé v těchto starých horninách daleko později.