Na území amerického státu Wisconsin, v sedimentech ukládaných v pozdním kambriu, tedy před přibližně půlmiliardou let, se podařilo nalézt zachovalé stovky otisků medúz o průměru klobouku asi 10 cm, příslušníků primitivního živočišného kmene zvaného žahavci (Cnidaria). Medúzy přežívají dodnes a jsou všeobecně známé; význam nálezu však vyvstane v plném světle, uvědomíme-li si, že tělo medúzy je téměř zcela tvořeno vodou. Proto je průsvitné a jestliže je vyvrženo z moře na souš, není schopno si udržet přirozený tvar. To je hlavní důvod, proč se medúzy zachovávají v paleontologickém záznamu jen velmi vzácně. Pro paleontologa, který studuje život v dávno minulých geologických dobách, má však nález ještě mnoho dalších dimenzí a jednou z těch nejdůležitějších je, že nalezené medúzy představují další, doposud neznámou součást ekosystému mělkého epikontinentálního moře, které se před více než půlmiliardou let rozkládalo v oblasti dnešního vnitrozemí severoamerického kontinentu. Nález proto není pouze nějakou kuriozitou, ale jedním z kaménků tvořících doposud neúplnou mozaiku našich znalostí o životě v minulých geologických dobách.