Při nákaze těhotných způsobuje virus zika z čeledi Flavivirů těžkou vývojovou poruchu mozku plodu, tzv. mikrocefalii, čímž rozumíme předčasné ukončení růstu mozku a zpravidla celé hlavy. Ve vyvíjejícím se mozku napadá unipotentní nervové buňky, které hynou nebo se hůře rozmnožují. Unipotentními nazýváme kmenové buňky, ze kterých vzniká pouze jeden typ buněk, v našem případě nervové.

V dospělém mozku zika virus rovněž napadá rostoucí nervovou tkáň, tedy rakovinný nádor glioblastom. Experimenty proběhly zatím na laboratorních myších, ale je velmi pravděpodobné, že u lidí bude působit stejně. Myši s glioblastomem nakažené zika virem přežívaly podstatně déle. Glioblastom je nejčastější a nejmalignější (nejzhoubnější) nádor mozku. Jeho metastázy jsou vzácné, avšak roste velmi rychle. Většina nemocných umírá do dvou let po diagnóze.

„Náš výzkum je prvním krokem k rozvoji bezpečných a účinných kmenů virů zika, které by se mohly stát důležitými nástroji v neuroonkologii a při léčbě glioblastomu,“ uvedl Michael Diamond z Washington University, jeden z autorů výzkumu.

Onkolytické (zánik nádoru vyvolávající) účinky mezi Flaviviry vykazuje toliko zika virus. Např. nákaza jeho příbuzným, virem západonilské horečky, nechá glioblastom úplně v klidu. Na obrázku vidíme řez virovou částicí neboli virionem (D.Sirohi et al., The 3.8 A resolution cryo-EM structure of Zika virus, Science 31 Mar 2016, DOI: 10.1126/science.aaf5316). Virus je označení celého druhu, jedince nazýváme virion.