Naši předkové opustili východní Afriku a dorazili do Evropy výrazně dříve, než se paleoantropologové domnívali.Nejstarší pozůstatky našeho druhu mimo Afriku pocházejí z jeskyně Apidima v jižním Řecku. Jde o úlomky lebky nalezené již v sedmdesátých letech. Rekonstrukce a důkladný průzkum proběhl teprve nyní. Uran-thoriové datování určilo stáří lebky Apidima-2 na 210 tisíc let. Doposud nejstarší zbytky kostry moderního člověka mimo Afriku pocházejí z Izraele a jsou staré 190.000 tisíc let.

Existuje-li lebka označená Apidima-2, neexistuje náhodou lebka Apidima-1 z téže lokality? Samozřejmě existuje. Patří neandrtálci, který zemřel před 170 tisíci lety, je tedy výrazně mladší než Apidima-2. Rozdíl ve stáří vysvětluje první autorka publikace Katerina Harvati z Eberhard Karls Universität Tübingen: „Dle naší hypotézy populaci Homo sapiens v současném Řecku později vyhnali neandrtálci, jejichž přítomnost na jihu země je dobře zdokumentována - včetně Apidima 2. V mladém paleolitu asi před 40.000 roky nová vlna migrace moderních lidí dosáhla tohoto regionu a dalších částí Evropy. Tehdy neandrtálci vymřeli.“

Šíření příslušníků rodu Homo po planetě byl zjevně komplikovaný proces a rozhodně neprobíhal podle původní šablonovité představy, že naši vyspělejší předci postupně odevšad vytlačili méně vyspělé neandrtálce. . Nálezy fosilizovaných kostí v Maroku staré 300 tisíc let ukazují, že jsme oproti původním předpokladům i starší.

Stáří maleb nebo objektů v jeskynních určují paleoantropologové nepřímo, podle staří jeskynního sintru, usazeniny z uhličitanu vápenatého vzniklé odpařením roztoku. Cokoli pod ním musí být starší. K určení stáří užívají uran thoriovou metodu, která poskytuje dobré výsledky až do doby před 350 tisíci roky. Procesy po vzniku sintru narušuje přirozenou rovnováhu mezi jednotlivými členy uran-thoriové rozpadové řady od 238U přes 234Th až po stabilní olovo 206Pb, protože tyto prvky mají zcela odlišné chemické vlastnosti. Vyhodnocením rozdílů lze určit stáří sintru.

Erika Prášková 25.7.2019: Jak staré jsou předchozí nejstarší nálezy, tedy kromě těch posledních z řecké jeskyně?

27.7.2019: Nejstarší nálezy kosterních pozůstatků našich předků přímo z Evropy kromě těch z jeskyně Apidima jsou 50 - 60 tisíc let staré.