Naše planeta je prý méně poškozena lidmi než jsme dosud soudili. Uvědomujeme si stále víc svou odpovědnost za její ochranu? Pak bychom se měli soustředit na pokladnice Země. Ale kde je hledat? "Byli jsme překvapeni jak mnoho z planety je tak málo ovlivněno lidmi," prohlašuje Tom Brooks, jeden z tvůrců zprávy o stavu světové přírody uveřejněné nyní v publikaci americké Národní akademie věd.
Dvě pětiny zemského povrchu zůstává stále divočinou. "Divočina" bývá definována jako území, kde nežije víc obyvatel než pět na čtvereční kilometr a které nezměnilo za posledních pět set let svůj vzhled ze 70 %. Zpráva tedy vyznívá optimisticky, protože chránit ještě neponičenou přírodu je levnější než pracně obnovovat poškozenou přírodu. Přitom na 1,4 % světových pevnin žije 35 % druhů suchozemských obratlovců a 44 % druhů rostlin. Zpráva vypočítává na světě 24 významných území, od tropických pralesů a pouští po hory a tundru. Rozkládají se na 65 milionech čtverečních kilometrů a žijí v nich 3 % světové populace. Jejich ochrana by měla být levná - přišla by prý na pouhých 50 miliard dolarů. Pěti nejvýznamnějšími územími divočiny, která by měla mít přednost, jsou Amazonie, pralesy Konga, Nová Guinea, jižní Afrika a pouště severoamerického kontinentu.
