Genom původně africké tropické žáby drápatky vodní (Xenopus laevis), obsahuje celkem čtyři sady chromozomů, vždy po dvou od jiného druhu žáby. Jde tedy o tetraploidního živočicha. Ploidie je počet sad chromozomů v buňce. Lidé, stejně jako ostatní savci, jsou diploidní. Máme po jedné sadě od každého rodiče. Haploidní, tedy s jedinou sadou chromozomů, jsou jenom naše buňky pohlavní. U ryb, obojživelníků i rostlin není výskyt většího počtu chromozomálních sad než dvě až takovou výjimkou. Hovoříme o polyploidii, u drápatky vodní tetraploidii, protože má sady čtyři. Zjednodušeně můžeme říci, že u ryb, obojživelníků a rostlin nové druhy vznikají pomocí nově vzniklých genů. Větší počet sad chromozomů je v tomto případě výhodnější. Nové druhy savců vznikají spíše změnou regulace fungování genů. Objevitelé tetraploidii drápatky vysvětlují nejprve rozštěpením jejího předka na dva druhy před 34 miliony let. Před 17 - 18 miliony oba let opět splynuly v jeden. Mezinárodní biologický tým, který její genom zkoumal, vedli prof.Daniel Rokhsar a prof.Richard M. Harland, oba z University of California v Berkeley, a prof. Masanori Taira z Tokijské univerzity.