![Buřňák Salvinův obývá ostrovy jižního Indického oceáunu od Afriky po Nový Zéland, foto ZooPro at en.wikipedia [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)].](/Article/ImageDetail?name=Ze%20dvou%20jeden&source=0819&imageLink=source/obr/bsalvinuv.jpg "Buřňák Salvinův obývá ostrovy jižního Indického oceáunu od Afriky po Nový Zéland, foto ZooPro at en.wikipedia [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)].")
Neobvyklým způsobem vyprodukovala evoluce buřňáka Salvinova (Pachyptila salvini, angl. Salvin's prion). Studium genomů ukázalo, že jde o křížence buřňáka holubího (Pachyptila desolata , angl.narrow-billed Antarctic prion) a buřňáka širokozobého (Pachyptila vittata, angl. broad-billed prion). Křížením různých příbuzných druhů vzniká nový druh jen velmi, velmi zřídka. Pokud existuje potomstvo takového křížení, je zpravidla neplodné nebo plodné jen velmi vzácně a ne v nespočetné řadě mnoha dalších generací. Základní, ne však jedinou překážku, představují chromozomy. Různé druhy jich mívají odlišný počet. Náš nejbližší příbuzný, šimpanz, jich má 24, zatímco my jenom 23. S takovým nesouladem se vajíčko při oplodnění těžko srovnává.
První autor publikace Juan F. Masello z Justus-Liebig-Universität Gießen stručně shrnuje: „Studie ukazuje, že hybridizace mezi druhy není nutně koncem evoluční linie a že někdy tímto způsobem vznikne nový druh.“
