Přídavek velmi dlouhých polymerních molekul podstatně sníží možnost vznícení palivových směsí při nehodě. Má to jeden háček. Potřebujeme tak dlouhé molekuly polymerů, že velmi rychle degradují. Nevratně se rozlámou na kratší úseky, které zdaleka nemají takový účinek. Spin-off společnost Fluid Efficiency z kalifornské Pasadeny přichází s inovativním řešením. Vyvíjí dlouhé řetězce spojováním kratších úseků s reaktivním skupinami na konci. Po rozlomení se opět samostatně propojí. Strukturu vhodných koncových funkčních skupin vidíme na obrázku.

Silný mechanický náraz např. při nehodě rozptýlí část uhlovodíkové palivové směsi v podobě jemných kapiček o průměru 5 - 10 mikrometrů, které vytvoří snadno zápalný výbušný oblak. Jakmile chytne, dodá teplo k odpaření zbytku směsi a k eskalaci výbuchu. Přídavek polymeru způsobí zvětšení kapiček na 80 - 100 mikrometrů, jež podstatně hůře chytnou a rychle klesají k zemi. Rozdíl vynikne porovnáním následujících videí. Na prvním z nich vidíme výbuch čistého paliva pro tryskové motory po rozprášení nárazem, na druhém totéž s palivem, do kterého byl přidán vhodný polymer. Skutečná délka obou videí je 70 ms.

Superdlouhé polymerní řetězce mohou rovněž posloužit ke zvýšení viskozity mazadel a hydraulických směsí a snížení turbulencí v proudících uhlovodících v ropovodech. Podle tvrzení prof.Julie A.Kornfield z Caltechu na nedávné tiskové konferenci Americké chemické společnosti ve floridském Orlandu, by nové aditivum zvedlo cenu benzínu zhruba o 12 haléřů na litr. Je to překvapivě málo, vzhledem k tomu, že nutný přídavek polymeru činí 5 až 10%. Další výhodou je snížení emisí sazí při z dieselových motorů o 12%.