Deoxyribonukleovou kyselinu všech organismů na Zemi tvoří čtyři základní sloučeniny: monofosfáty deoxyadenosinu (dAMP), deoxycytidinu (dCMP), deoxythymidinu (dTMP) a deoxyguanidinu (dGMP). Jedinou výjimku představují bakterie Escherichia coli geneticky upravené v laboratořích Scripps Research Institute v kalifornské La Jolle. Kromě uvedených sloučenin jejich DNA obsahuje navíc i dvě další dNAM a dTPT3, které se v přírodě nevyskytují. V řetězcích DNA sedí tak pevně, že je nerozeznají enzymy určené k opravě poškozených částí. Struktury zmiňovaných sloučenin můžeme porovnat na obrázku, ty nové jsou úplně dole.

Nezůstalo jen u toho. Z rozšířené DNA umí upravená bakteriální buňka připravit mRNA (messengerRNA), jednovláknovou molekulu ribonukleové kyseliny RNA, podle níž buněčná organela zvaná ribozom připravuje bílkoviny. Do buňky přidali i molekuly transferové RNA (tRNA, angl.transfer RNA), jež k mRNA připojí aminokyseliny, které ribozom spojí na molekulu bílkoviny. V ní najdeme i nové nepřírodní aminokyseliny odpovídající nukledotidům dNAM a dTPT3.

Genetici rozšířili možnosti, které mají normální buňky. Do jejich DNA lze zapsat větší množství informací, podle kterých vzniknou uvnitř buňky nové bílkoviny dosud netušených vlastností. Základní princip syntézy buněčných bílkovin zůstává zachován.