Metačočkou nazýváme tenkou průhlednou desku, jejíž povrch pokrývají struktury o rozměrech menších než mikrometr. Dopadající světlo zaostří stejně jako běžná čočka skleněná. Výhodou metačoček je menší tloušťka, nižší hmotnost a absence chromatické vady. Je-li z pružného materiálu, pomocí elektrického pole můžeme měnit její tvar a ovlivnit tak nejen ohniskovou vzdálenost, ale i posunout ohnisko nebo změnit tvar čočky z kulové na kombinaci kulové a cylindrické. V budoucnu snad bude možné vyrábět náhrady poškozených čoček v oku.
Konkrétní řešení pro infračervené světlo o vlnové délce 1550 nm vidíme na obrázku. Na polymerní elastické destičce leží pět průhledných tenkých elektrod z uhlíkových nanotrubic. Na prostřední z nich leží metačočka o průměru 6 mm s ohniskovou vzdáleností 50 mm z elastického plastu pokrytém křemíkovými válečky o výšce 950 nm a průměru od 810 do 990 nm. Obvod uzavírá na obrázku neviditelná zespodu polymerní desky umístěná uzemněná elektroda. Možnosti tvarování metačočky pomocí elektrického pole ukazuje animace. Napětí potřebné pro tvarování se zatím pohybuje v kilovoltech, což je značná nevýhoda. Snížení tloušťky použitých prvků sníží nezbytné ovládací napětí na jednotky voltů. Ve skutečnosti vypadá experiment takto (Alan She et al., Adaptive metalenses with simultaneous electrical control of focal length, astigmatism, and shift, Science Advances 23 Feb 2018: Vol. 4, no. 2, eaap9957, DOI: 10.1126/sciadv.aap9957, CC BY-NC 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-nc/4.0/).
