na dně kalifornského Údolí smrti vyřešil Richard D.Norris ze Scripps Institution of Oceanography se svými kolegy. Kameny v lokalitě Racetrack Playa se zjevně občas pohybují. Mění svou polohu a nechávají za sebou stopy v bahnitém povrchu. Nicméně neexistuje žádný záznam o tom, že by kdo kdy pohybující se kámen pozoroval. Uvedení do pohybu se přičítalo větru, vodě, ledu nebo vznikající námraze. Norrisův tým k problému přistoupil skutečně vědecky. Ve zmíněné lokalitě rozmístili dovezené vápencové kvádry různých velikostí. Seshora do každého z nich vyvrtali otvor, do nějž vsadili GPS jednotku s baterií. Získané údaje porovnávali s aktuálními meteorologickými záznamy a fotografiemi. Zjistili, že kameny se rozpohybují pouze během několika týdnů v nejchladnějším zimním období. Jejich rychlost se pohybuje od 2 do 5 m/min. Nejdelší pohyb trval 16 minut. Vznik síly, jež je uvede do pohybu, je komplexní jev. Kámen musí být částečně ponořen do vody. Teplota kolem nuly způsobí rozpad několik milimetrů silné souvislé ledové pokrývky. Vítr o rychlosti 3 - 5 m/s tlačí jednak na kameny, jednak pohybuje ledovými plotnami, které do kamenů narážejí, čímž je rozpohybují. Vznikající stopa v bahnitém dne je zcela skryta pod ledem a vrstvou vody. Pozorovat ji můžeme až po mnoha týdnech po vyschnutí dna. Krátké období pohybu a skrytá stopa jsou možná příčinou, proč ho před tím nikdo nepozoroval. Pomalý pohyb kamene na větrem rozčeřené vodní ploše s kusy ledu může snadno ujít pozornosti. Na snímku vidíme pokusný kamenný blok s GPS jednotkou v hodní ploše. Za ním je zřetelná stopa, kterou vytvořil. Obr. Mike Hartmann v Norris RD, Norris JM, Lorenz RD, Ray J, Jackson B (2014) Sliding Rocks on Racetrack Playa, Death Valley National Park: First Observation of Rocks in Motion. PLoS ONE 9(8): e105948, doi:10.1371/journal.pone.0105948.
Petr Krákora 1.9.2014: Dovoluji si upozornit, že problém byl vyřešen stejným vysvětlením již dříve (nejpozději v 2011), autor řešení je českého původu (vystudoval pražský matfyz) a dokonce o tom byl i článek v českém Vesmíru, pravda, s mnohem menším impact factorem než PLoS ONE.
3.9.2014: Pokud pozorně přečtete původní článek prof.Gunthera Kletetschky, zjistíte, že navrhuje mechanismus poněkud odlišný od toho, který nedávno objasnil prof.Norris ve své publikaci Norris RD, Norris JM, Lorenz RD, Ray J, Jackson B (2014) Sliding Rocks on Racetrack Playa, Death Valley National Park: First Observation of Rocks in Motion. PLoS ONE 9(8): e105948, doi:10.1371/journal.pone.0105948. Prof. Kletetschka se ve své publikaci opírá o pozorování a laboratorní, nikoliv terénní experiment. Nelze samozřejmě pochybovat o tom, že práce prof.Kletetschky představuje významný příspěvek k objasnění mechanismu pohybu kamenů v Údolí smrti. Proto je také po právu ve zmíněné publikaci prof.Norrise et al citován.
28.6.2015: Putující kameny máme i v Evropě, ve laguně Altillo Chica poblíž španělského Toleda. Za vlhkého počasí jimi vítr posouvá v přibližně pěticentimetrové vrstvě vody. Jak zjistil J.P.Rodríguez-Aranda se svými kolegy z Universidad Complutense de Madrid, důležitou roli hrají kolonie bakterií na dně, které snižují tření a umožňují tak pohyb kamenů.
