na povrchu trpasličí planetky Ceres odhalila družice Dawn. Prohlédnout si je můžeme na obrázku NASA. Ceres je největším tělesem, které obíhá mezi drahami Marsu a Jupitera. Odhad jeho průměru činí 952 km. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,6 roku. Složení skvrn snad objasnění další snímky, které družice pořídí při větším přiblížení dne 6.března t.r. Odborníci se domnívají, že by mohlo jít o čerstvě zmrzlý povrch.

11.12.2015: Andreas Nathues s řadou amerických a německých kolegů zejména z Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung na základě vyhodnocení reflexních spekter usuzují, že světlou skvrnu na Ceresu tvoří hlavně hydratovaný síran hořečnatý MgSO₄ ve směsi s neidentifikovaným tmavým materiálem.

5.3.2017: Podle posledních závěrů NASA je nejspíš o směs uhličitanu sodného Na₂CO₃ a hydrogenuhličitanu sodného NaHCO₃. Zajímavou animaci poletování nad kráter Occator, kde bílé skvrny najdeme, uvidíme na youtube. Své jméno nese po jednom z římských zemědělských bohů, které měl na starosti vláčení bran po poli. Patřil mezi pomocníky bohyně zemědělství Ceres.

27.3.2017: Z analýzy dat pořízených družicí Dawn vyplynulo, že bílá skvrna zvaná Cerealia Facula v centru kráteru Occator na planetce Ceres je stará pouhé čtyři miliony let. Kráter sám vznikl o celých třicet milionů let dříve.

20.3.2018: Vývoj planetky Ceres ještě není ukončen. Změny probíhají prakticky před očima. Družice Dawn, která od března 2015 planetku obíhá, zjistila pomocí infračerveného a viditelného spektrometru, že prakticky celý její povrch pokrývají uhličitany hořečnatý a vápenatý. Zajímavé jsou oblasti, kde se vyskytuje uhličitan sodný jednak jako bezvodý jednoklonný minerál natrit NaCO₃, jednak v hydratované podobě NaCO₃.H₂O. Uhličitany vznikly vysrážením v loužích koncentrovaných roztoků solí a jejich přeměna na bezvodé působením hlubokého vakua mezihvězdného prostoru ještě není ukončena. Na obrázku vidíme rozmístění uhličitanů na povrchu Ceresu měřených v infračervené záření o vlnové délce 3,9 mikrometrů (F.G. Carrozzo et al., Nature, formation, and distribution of carbonates on Ceres, Science Advances 14 Mar 2018: Vol. 4, no. 3, e1701645, DOI: 10.1126/sciadv.1701645).