Včelaři byli postiženi celosvětově záhadným úbytkem evropské včely Apis mellifera. O příčinách se spekulovalo a připisovaly se pesticidům, virům a roztočům. Španělští vědci z včelařského centra v Marchamalu nyní zjistili, že téměř jistým původcem nákazy je plíseň Nosema ceranae. Co je důležitější, je skutečnost,že nákaze lze zcela předejít použitím fungicidu fumagillinu.

Legenda k obrázku: Včela medonosná (Apis mellifica): 1 – trubec, 2 – královna, 3 – dělnice. V levé části jsou znázorněny jejich nohy ve větším zvětšení: a – košíček, b – kartáček pro sběr pylu. Obrázek převzat z Brehmova života zvířat, díl I., vydáno Nakladatelstvím J.Otto, společnost s r.o. v Praze, 1929.

29.8.2013: Podle poslední studií provedených University of Maryland a U.S. Department of Agriculture zvyšuje přítomnost zemědělských chemikálií (pesticidů, fungicidů) v pylu náchylnost včel k napadení parazitickou houbou Nosema ceranae. Včely hynou zpravidla do osmi dnů po nakažení. Nejhorší účinek má pesticid chlorothonatil, který se kupodivu používá i jako fungicid. Bohužel odolnost včel vůči parazitické houbě Nosema ceranae snižuje i miticid (prostředek proti roztočům) fluvalinát, kterým se včelstva chrání před velmi rozšířeným parazitickým roztočem Varroa destructor.

6.6.2015: Velký problém představuje skutečnost, že parazitická houba N. ceranae napadá již včelí larvy a nikoliv pouze dospělé jedince, jak jsme doposud předpokládali. Zjistil to Daren M. Eiri a James C. Nieh z University of California San Diego spolu s dalšími kolegy.