
Minerál karpatit (viz obr.) při ozáření ultrafialovým světlem svítí modře. Krystaly téhož složení a struktury připravené v laboratoři září za stejných podmínek zeleně. Odborníci posledních dvacet let předpokládali, že rozdíl ve vlnové délce způsobují nečistoty. Výzkum pomocí elektronové mikroskopie, rozptylu rentgenového záření a fluorescenční spektroskopie ukázal, že na vině je rozdílná stavba krystalů při totožném uspořádání molekul.
Minerál karpatit tvoří polycyklický aromatický uhlovodík koronen (struktura viz obr.) krystalující v jednoklonné (angl. monoclinic) krystalografické soustavě. Na vzácný nerost můžeme narazit, jak název napovídá, v Karpatech, dále na ruském Dálném Východě a v okrese San Benito v Kalifornii.
Příčinou rozdílné fluorescence jsou odlišnosti ve stavbě krystalů. Přirozený karpatit tvoří oddělené vrstvy, zatímco laboratorní krystaly jsou homogenní. Rozdíly vidíme na snímcích pořízených elektronovým mikroskopem. Na obrázcích (a) a (b) vidíme strukturu přirozeného minerálu, která zcela chybí na obr. (c), vyrostlém v laboratoři (J.Potticary et al., Nanostructural origin of blue fluorescence in the mineral karpatite, Scientific Reports 7, Article number: 9867 (2017) doi:10.1038/s41598-017-10261-w), http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0).
Záření karpatitu vybuzené světlem o kratší vlnové délce nazýváme luminiscencí a pozorujeme ji u řady nejrůznějších sloučenin. Schematicky si rozdíl v krystalech karpatitu, který odlišnost způsobuje, můžeme prohlédnout na obrázku, kde CN značí krystal laboratorní, Kp karpatit přirozený. Uprostřed vidíme uspořádání molekul koronenu v krystalu. Zdroj jako u předchozího obrázku.
Jeden z výzkumníků, podle https://phys.org/news/2017-08-fluorescent-crystal-mystery.htmlSimon R.Hall z University of Bristol, tvrdí?, že naše metody výzkumu jsou vhodné pro studium krystalů z organických sloučenin, aby odkryly neobvyklé způsoby přenosu náboje v polovodičích, FET tranzistorech a organických supravodičích.“