při léčbě bulózní epidermolýzy (nemoc motýlích křídel) učinila Arabella Meixner se svými kolegy z vídeňského IMBA - Institut für Molekulare Biotechnologie GmbH, zatím bohužel jen u laboratorních myší. Jde o vzácné vývojové onemocnění, které se projevuje nedostatkem pojivových proteinů v kožních buňkách. I nepatrné mechanické podráždění tak může kůži poškodit. Žádná léčba doposud neexistuje. Rakouský tým odebral myším buňky z postižených tkání, připravil z nich buňky kmenové a opravil genetické poškození. Poté uzdravené kmenové buňky nechal vyvinout se ve fibroblasty, což jsou základní buňky vazivových tkání. Do svého okolí produkují mimobuněčnou pojivovou hmotu, např. bílkovinu kolagen. Získané fibroblasty vpravili mezi vrstvy postižené kůže, jejíž mechanická odolnost tím výrazně vzrostla. Další krokem bude využití získaných poznatků při léčbě lidí.

20.12.2017: Na Ruhr-Universität v Bochumi přikročili k transplantaci geneticky modifikované pokožky prvnímu pacientovi s bulózní epidermolýzou (Epidermolysis bullosa). Technikou genové manipulace opravili defektní gen v jeho kožních buňkách odebraných odběr vzorku ze živé tkáněbiopsií^?. Z nich vypěstovali zdravou pokožku, kterou transplantovali místo poškozené na většinu povrchu těla. „Celkem jsme transplantovali transgenní epidermis o velikosti 0,94 metru čtverečních, která pokryla všechny vady na 80 procentech povrchu pacientova těla,“ uvádí vedoucí lékař Tobias Hirsch. Pokožka (epidermis) je svrchní a jedna ze tří hlavních součástí kůže, k nimž patří ještě pod ní ležící škára (dermis) a podkožní vazivo (subcutis).