Vodu rozkladem horniny získávají v extrémně suchém prostředí jihoamerické pouště Atacama sinice rodu Chroococcidiopsis. Podezření vzbudil fakt, že bezvodý minerál anhydrit (angl.anhydrite) nacházíme v přítomnosti zmíněných mikroorganismů, samotnou hydratovanou variantu sádrovec (angl. gypsum) bez anhydritu nikoliv. Krystaly anhydritu CaSO₄, chemicky síranu vápenatého, žádnou vodu neobsahuji. Sádrovec je chemicky síran vápenatý se dvěma molekulami vody, Ta tečka uprostřed vzorce se nečte „krát“ nebo „tečka“, ale znamená „s“, v tomto případě se dvěma molekulami vodyCaSO₄.2H₂O^?. Pomocí organických kyselin sinice vysrknou z krystalů vodu a vyprodukují tak anhydrit. Zajímavé je, že to zvládnou pouze na jediné krystalové ploše, krystalograficky označené 001. Jinudy to neumí.

„Již dříve jsme předpokládali, že mikroorganismy dokážou extrahovat vodu z minerálů a tuto hypotézu jsme poprvé jasně potvrdili. Je to úžasná strategie přežití těchto mikroorganismů, které existují na suché hranici života. Zjištění nás nyní mohou vést při hledání stop života v jiných extrémních lokalitách,“ https://www.wissenschaft.de/umwelt-natur/wuesten-mikroben-machen-gestein-zu-wasser/shrnuje spoluautorka výzkumu^? Jocelyne DiRuggiero z Johns Hopkins University v Baltimoru.

Pro úplnost dodejme, že sádra jako stavební materiál CaSO₄.1/2H₂O, obsahuje pouze čtvrtinu vody, co sádrovec. Na dvě molekuly síranu vápenatého připadá jediná molekula vody. Vyrábíme ji tepelným rozkladem sádrovce. Po smísení s vodou pomalu přechází zpět na sádrovec a tuhne. V přírodě se sádra vyskytuje jako minerál bassanit.