Severokorejský podzemní test atomové bomby dne 3.září 2017 pohnul měřitelným způsobem s horou Mantap, pod níž proběhl. Vrchol hory se posunul o 3,5 metru horizontálně a celý terén poklesl zhruba o 0,5 metru na ploše kolem 9 km2. Změny terénu zaznamenal německý satelit TerraSAR-X i japonský ALOS-2, určené k radarovému snímkování zemského povrchu. Jeden z autorů výzkumu, Teng Wang ze singapurské Nanyang Technological University, vysvětluje: “Náš výzkum ukazuje na možnosti dálkového průzkumu z vesmíru při popisu velkých podzemních nukleárních testů, pokud k nim v budoucnu dojde. Zatím odhalování utajovaných jaderných testů leží na celosvětové seizmické síti, možnosti družicového monitorování se využívají málo.“
Zmíněný výbuch odpařil horninu v bezprostředním okolí a vytvořil v hloubce 400 až 600 m pod povrchem dutinu o průměru 50 m. Dále rozdrtil horninu v oblasti o průměru 300 m. Horu nejprve nadzvedl o 2 m, aby posléze poklesla kvůli kolabující poškozené či chybějící hornině. Odpovídá to explozi 120 až 300 kilotun TNT. Síla hirošimské bomby dosáhla 13 kt. Výbuch jaderné bomby zaznamenají seismografy po celém světě. Určíme-li u každého z nich směr, odkud signál přišel, průsečík udává místo výbuchu. Pohyb geologických vrstev způsobujících zemětřesení horniny stlačuje a i napíná, zatímco exploze okolní materiál pouze symetricky silně stlačí. Vlastnosti seizmických vln vzniklých při zemětřesení a výbuchu jsou výrazně odlišné.