Prototaxity, největší organismy žijící v období siluru a devonu, se podařilo identifikovat jako houby. Jejich zkameněliny vysoké až 6 m najdeme celosvětově ve vrstvách z období před 420 až 350 miliony let. Poměr izotopů uhlíku C13 a C12 v jejich fosilizovaných zbytcích neodpovídá zeleným rostlinám. V té době neměli žádného nepřítele. Po zemi a hlavně v zemi se pohybovali červi, stonožky a bezkřídlý hmyz. Suchozemská zvířata, která by se živila rostlinnými těly, ještě neexistovala. Fotosyntezující rostliny byly malé, bez kořenů a listů. Právě jejich rozvoj během devonu zřejmě způsobil vyhynutí prototaxitů, jejichž růst musel být velmi pomalý.

Houby vůbec představují zajímavé organismy. Odborníci z Yeshiva University odhalili, že pomocí sloučeniny melaninu dokáží využívat radioaktivní gama záření jako zdroje energie, obdobným způsobem jako zelené rostliny využívají elektromagnetické záření delších vlnových délek pomocí chlorofylu. Na stopu je přivedl robot, který zkoumal vnitřek zničeného černobylského reaktoru a vrátil se vzorky melaninem bohatých plísní, jež rostly na jeho stěnách.

23.5.2019: Nejstarší fosilie hub jsou staré 890 až 1.010 milionů let. Pocházejí z břidlic v nalezišti Grassy Bay v arktické Kanadě. Že drobounké zkameněliny o rozměrech 0,03 až 0,08 mm jsou skutečně houby, dokládá jejich morfologické utváření, přítomnost chitinu a nepřítomnost pro rostliny typické celulózy. N-acetyl-D-glukosamin neboli chitin vytváří buněčné stěny hub. Údajné výrazně starší nálezy zkamenělin hub nejsou tak dobře prokázané. Nelze u nich vyloučit geologický původ. Stáří hub vzrostlo na dvojnásobek, doposud nejstarší podobě prokázané nálezy jsou 440 milionů let staré.