Nejstarší doklady pěstování vinných hroznů a výroby vína nalezli archeologové jižně od gruzínského hlavního města Tbilisi. Pocházejí z doby 6.000 až 5.800 let př.Kr., takže jsou zhruba o tisíc let starší než dosavadní nejdávnější nálezy z íránského pohoří Zagros z doby 5.400 - 5.000 let př.Kr. Jeden z autorů výzkumu, Stephen Batiuk z University of Toronto, „se domnívá, že nálezy představují nejstarší známý příklad domestikace divoce rostoucí euroasijské vinné révy, určené k výrobě vína.“ Na obrázku vidíme střepy jedné z používaných keramických nádob připravené pro chemickou analýzu (foto Judyta Olszewski).
Chemická analýza sloučenin zachycených ve stěnách nádob prokázala přítomnost vína. Dokládají to stopy organických kyselin, vinné, jablečné, jantarové a citronové, které jsou pro víno typické. Jejich strukturu vidíme seshora dolů na obrázku. Pro kvašení, zrání a skladování se zřejmě tehdy používala jediná velká keramická nádoba. Jejich střepy představují převažují pozůstatky keramiky v lokalitě.
Další důkazy přinášejí radiokarbonové datování, jakož i klimatické a botanické studie. Tehdejší klima na jižním Kavkazu bylo pro pěstování vinné révy (Vitis vinifera) ideální. Zbytky pylu, škrobu a slupek hroznů dokazují, že vinná réva tam skutečně rostla. Nejstarší doklady kvašení alkoholického nápoje vůbec jsou jen o málo starší. Pocházejí z doby 7.000 let př.Kr z Číny. Šlo o směs rýže, medu a ovoce.
Honza Trhlík 20.11.2017: Superarchiv (sušený):-)
