Původní představy, že atomová jádra jsou pouze koule natlačených protonů a neutronů, jsme již opustili. Pro většinu z nich to platí, ale existují i velmi zajímavé výjimky. Existuje jádro ve tvaru elipsoidu, ale i další, která nelze popsat jako jednoduché geometrické tvary:
Jádro se svatozáří, akademon.cz 4.7.2006
Neutronové halo helia-6, akademon.cz 12.10.2004
K tzv. borromejských jádrům zmíněným v předchozích odkazech, patří i He 6. Číslo za symbolem prvku značí celkový počet nukleonů v jádře, tedy součet protonů a neutronů. Někdy se píše jako horní index před symbolem prvku, tedy 6He.
Velmi zvláštní strukturu má i jádro olova 208 (angl. lead-208), nejrozšířenější stabilního izotopu tohoto prvku. Přírodní olovo ho obsahuje 52,4%. Vznikl jako konečný produkt rozpadu thoria 232. Jeho jádro tvoří 82 protonů a 126 neutronů, rozdělených velmi neobvyklým způsobem. Hutné jádro tvoří 132 nukleonů. Kolem něho obíhá dalších 76 volněji uspořádaných nukleonů, jak vidíme na obrázku a na videu.
Popsat podivnou strukturu nebylo snadné. Jaderní fyzici studovali jak vzájemné srážky jader olova 208, tak jeho kolize se selenem 82, germaniem 76, niklem 64 a vápníkem 48. Střetnutími vybuzená jádra přecházela do základního stavu za vyzařování gama paprsků. „Analýza energie tohoto záření nám umožnila získat spoustu informací o struktuře atomových jader a dějích v nich probíhajících,“ objasnil Dr.Lukasz Iskra z polského Ústavu jaderné fyziky Henryka Niewodniczańskeho. Gama paprsky registroval speciální sférický spektrometr gama záření zvaný Gammasphere, který si zahrál i ve filmu.
